40 ICm 4053/2014
Číslo jednací: 40 ICm 4053/2014-44 (KSHK 40 INS 15651/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr, Věrou Šáfrovou ve věci žalobce: ARMEX ENERGY, a. s., Folknářská 1246/21, 405 02 Děčín, zastoupen: Mgr. Martinem Kolářem, advokátem, Na Vinici 1227/32, 405 02 Děčín I, proti žalovanému: INKOS HK- Turnov, v. o. s., IČO 288 21 955, se sídlem Boharyně, Boharyně 70, PSČ 503 15, okres Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Ing. Dagmar Dítětové, Kramolna, Lhotky 61, PSČ 547 01, okres Náchod, zastoupen: Mgr. Jiřím Šlencem, advokátem, Velké náměstí 148, 500 03 Hradec Králové, o určení pohledávky ve výši 8.085 Kč

takto:

I. Určuje se, že žalobce nemá pohledávku ve výši 8.085 Kč v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Dagmar Dítětové.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému za jeho právní zastoupení částku 12.342 Kč a zaplatit ji na účet advokáta Mgr. Jiřího Šlence do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal žalobou určení své pohledávky dle přihlášky P19 ve výši 8.085 Kč, která byla správcem popřena, dlužníkem uznána. Žalobce uvedl, že dle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny dodával dlužníkovi elektřinu a to ve spojení s obchodními podmínkami, které jsou součástí této smlouvy. Dlužník uvedl, že splatnost ceny byla uvedena v čl. III odst. 5 těchto obchodních podmínek dohodnuta tak, že nastává deset dní od data vystavení zúčtovací faktury, není-li na faktuře uveden termín splatnosti pozdější. Žalobce, jako věřitel, tak za dodávky elektřiny vystavil dlužníkovi zúčtovací fakturu č. 200414012 ze dne 19. 9. 2014 na částku 8.085 Kč splatnou 3. 10. 2014 a dlužník na tuto isir.justi ce.cz fakturu ničeho neuhradil. Žalobce částku přihlásil jako doplatek vyúčtování za dodávku elektřiny za období od 12. 6. 2014 do 24. 8. 2014 a jedná se tedy o pohledávku za období před úpadkem dlužníka, o kterém Krajský soud v Hradci Králové rozhodl ke dni 25. 8. 2014. Pohledávka by dle popření správcem představovala pohledávku neuplatnitelnou v insolvenčním řízení přesto, že se nejedná o pohledávku uvedenou v ust. § 170 IZ, ani o pohledávku za majetkovou podstatou nebo pohledávku jí postavenou na roveň. Z faktu, že došlo k přezkumu pohledávky, lze učinit závěr, že se o pohledávku za majetkovou podstatou či ji na roveň postavenou nejedná. Pohledávka žalobce by tak byla neuspokojitelná v rámci insolvenčního řízení.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že navrhl zamítnutí žaloby. V podání uvedl, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 6. 6. 2014, úpadek pak byl zjištěn 25. 8. 2014. Žalobce vystavil fakturu ze dne 19. 9. 2014 na částku 8.085 Kč splatnou dne 3. 10. 2014. Přihláška pohledávky byla doručena 22. 9. 2014 v 15:00 hodin a z výše uvedeného lze zjistit, že v tento den pohledávka ve výši 8.085 Kč nebyla splatná a navíc příslušná faktura byla vystavena až 25 dnů po zjištění úpadku. Dále splatnost uvedené faktury nastala až po uplynutí třicetidenní lhůty stanovené soudem k přihlášení pohledávek v usnesení z 25. 8. 2014. Žalovaný dále uvádí, že přihlášená částka má být doplatkem za období od 12. 6. do 24. 8. 2014. Z toho dovozuje, že na toto období již bylo cosi plněno, když se jedná o doplatek, což však není z přihlášky ani žaloby patrné.

Žalobce se k jednání nedostavil a souhlasil rozhodnout bez jeho nepřítomnosti. Žalovaný při jednání uvedl, že správce při popření pohledávky vycházel ze všeobecných smluvních podmínek a smlouvy o odběru uzavřené v květnu 2014. Ve smlouvě je uvedeno, že vyúčtování spotřeby elektrické energie se provádí jednou ročně, tedy vyúčtování mělo být provedeno v květnu 2015. Energie byla spotřebována v rodinném domku dlužnice, jedná se tedy o běžné náklady na život, které dlužnice hradí mimo chválené oddlužení dle splátkového kalendáře. Nejedná se tedy o dluh, který by měl být v rámci splátkového kalendáře uspokojován, ale o dluh, který má dlužnice platit mimo splátkový kalendář. Dále žalovaný uvedl, že úpadek dlužnice byl prohlášen 25. 8. 2014, tedy, jak mohl žalobce udělat odečet ke dni 24. 8., o den dříve, než byl prohlášen úpadek. Žalovaný navrhl číst všeobecné obchodní podmínky a upozornil na bod 7 těchto podmínek, které tvořily součást smlouvy o odběru elektrické energie. Dále při jednání žalovaný dodal, že smlouva o dodávkách byla uzavřena 16. 5. 2014 a úpadek 25. 8. 2014, zdůraznil, že ve smlouvě je uveden předpokládaný počátek odběru k 1. 7. 2014 a z žaloby vyplývá, že požadují plnění od 12. 6. 2014, což je uvedeno v žalobě, patrné ve faktuře, ale nikde není uvedeno, kdy byly fakticky dodávky zahájeny.

Soud provedl tyto důkazy. Soud z daňového dokladu ze dne 19. 9. 2014 s datem splatnosti 3. 10. 2014 zjistil, že doplatek vyúčtování činí 8.085 Kč a dlužnice ho má v termínu splatnosti, tj. 3. 10. 2014 zaplatit žalobci. Dále na druhé straně daňového dokladu je zjištěno, že se jedná o rozpis plateb za fakturační období od 12. 6. 2014 do 24. 8. 2014. Dále je z měření zjištěno, že měření probíhalo v podstatě každý týden od 12. 6. 2014 až do 24. 8. 2014, tj. datum před úpadkem dlužnice. Ze smlouvy o sdružených službách na dodávku elektřiny zjištěno, že dlužnice dne 16. 5. 2014 uzavřela s žalobcem smlouvu s předpokládaným počátkem odběru 1. 7. 2014. Z obchodních podmínek z čl. III/7 zjištěno, že žalobce bude zaplacené zálohy vyúčtovávat nejméně jednou za 12 měsíců-po skončení fakturačního období (skončení fakturačního období nastává provedením odečtu odebrané elektřiny). Zaplacené zálohy potom budou odečteny v zúčtovací faktuře a rozdíl mezi uhrazenými zálohami a skutečnou cenou zákazník uhradí ve prospěch druhé strany na základě zúčtovací faktury v termínu splatnosti, který činí 14 dnů od data vystavení faktury, není-li dohodnuto jinak.

Jiné důkazy ve spise doloženy nebyly a soud učinil následující závěr. Dlužnici bylo schváleno oddlužení a pohledávka žalobce je pohledávkou plynoucí z existentní smlouvy. Nebylo totiž žalobcem uvedeno, že by smlouvu vypověděl. Z odst. III/7 Podmínek soud zjistil, že je zde mluveno o zálohách a že v případě odečtu dostane dlužník zúčtovací fakturu. Faktura, kterou žalobce doložil, takové zúčtování záloh nemá. Krom toho si žalobce účtuje odběr za dobu před odběrem uvedeným ve smlouvě, tj. cca od 1. 7. vyúčtovává si odběr již od 12. 6. Odběr si vyúčtovávají do 24. 8. a uvedená faktura je vystavená 19. 9. 2014. Podle názoru žalobce požadoval pohledávku, která se neměla do insolvenčního řízení dlužnice přihlašovat, protože podle obchodních podmínek mohli fakturovat až k datu 16. 5. 2015, tedy jedná se o takové vyúčtování a takové dluhy, které by měl dlužník platit mimo splátkový kalendář. Proto soud žalobu zamítl. Věřitel má právo domáhat se zaplacení celé dlužné částky po dlužnici a to úplně zcela mimo insolvenční řízení.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce prohrál a proto je povinen zaplatit náklady řízení úspěšnému účastníkovi. Náklady řízení se skládají ze 3 úkonů po 3.100 Kč, 3 x 300 Kč režijní paušál, k tomu DPH, celkem tedy 12.342 Kč.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.

V Hradci Králové 26. října 2016

Mgr. Věra Šáfrová v. r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková