40 ICm 3819/2014
40 ICm 3819/2014-36 (KSOS 40 INS 16678/2014)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZS UDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Martínkovou ve věci žalobce Komerční banka, a. s., se sídlem Praha 1, Na Příkopě 33 čp. 969, PSČ 114 07, IČO 45317054, adresa pro doručování: Komerční banka, a.s., Retailové vymáhání KB, Právní vymáhání, nám. Svobody 92/21, 631 31 Brno, proti žalované MUDr. Lence Vyroubalové, nar. 09.01.1980, bytem 792 01 Moravskoslezský Kočov-Slezský Kočov 171, zastoupené JUDr. Petrem Dítě LL.M., advokátem se sídlem Horní nám. 12/19, 779 00 Olomouc, o určení pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka žalobkyně za dlužnicí MUDr. Lenkou Vyroubalovou, nar. 09.01.1980, bytem Moravskoslezský Kočov-Slezský Kočov 171, PSČ 792 01 ze smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. 0820307240007 ze dne 16.02.2007 ve výši 1.381.036,39 Kč, přihlášená do insolvenčního řízení vedeného Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. KSOS 40 INS 16678/2014, číslo přihlášky P1, je po právu.

II. Žádný z účastníků ne má právo na náhradu nákladů řízení.

Od ůvo d ně n í:

Žalobou ze dne 04.11.2014 došlou soudu dne 05.11.2014 domáhal se žalobce vydání rozhodnutí, kterým by bylo určeno, že žalobce-věřitel č. 01, obchodní společnost Komerční banka, a. s., IČO 45317054, se sídlem, Na Příkopě 33 čp. 969,114 07 Praha 1, má vůči dlužnici MUDr. Lence Vyroubalové, nar. 09.01.1980, bytem 792 01 Moravskoslezský Kočov -Slezský Kočov 171 (dále jen žalovaná nebo dlužnice) pohledávku č. 1 ve výši 1.398.603,16 Kč.

Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne 22.10.2014 došlo na přezkumném jednání ze strany žalované k popření přihlášené pohledávky č. 1 věřitele č. 1 ve výši 1.398.603,16 Kč, co do její pravosti s odůvodněním, že mezi ní a věřitelem č. 2 Ing. Markem anonymizovano , anonymizovano , bytem Okružní 309/9, 779 00 Samotišky, byl uzavřen smír, na základě kterého se věřitel č. 2 zavázal, že žalovanou vyváže se smlouvy uzavřené s žalobcem, neboť nemovitost byla převedena na věřitele č. 2. Žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. 0820307240007 (dále také jako smlouva o úvěru) uzavřené dne 16.02.2007 úvěr ve výši 1.900.000 Kč za úrok ve výši 4,43 % p.a. s platností do 24.01.2012, ve výši 4,53 % p.a. v období od 25.01.2012 do 24.01.2013 a ve výši 4,19 % p.a. od 25.01.2013. Tento úvěr se žalovaná zavázala splatit společně a nerozdílně s Ing. Markem anonymizovano nejpozději do 25.04.2027. Od rozhodnutí o úpadku žalované je pohledávka ze smlouvy o úvěru splácena nepravidelně, kdy na pohledávce, která byla předmětem přihlášky č. P1, zbývá ke dni sepsání žaloby 1.381,036,39 Kč. Žalovaná zdůvodňuje popření pohledávky dohodou uzavřenou s Ing. Markem anonymizovano , dle které se měl zavázat, že žalovanou ze smlouvy o úvěru vyváže. Žalobce k tomuto dále uvádí, že k dohodě mezi ním, žalovanou a Ing. Markem anonymizovano o tom, že ze smlouvy o úvěru bude na straně dlužníka nadále zavázán pouze Ing. Marek Mackovík, nedošlo. Dohodu uzavřenou mezi žalovanou a Ing. Makrem anonymizovano by dle žalobce bylo možné považovat za dohodu o vzájemném poměru na dluhu mezi solidárními spoludlužníky ve smyslu § 511 odst. 2 občanského zákoníku. Uzavření takové dohody však nemá vliv na vztah jednotlivých solidárních spoludlužníků vůči věřiteli. Žalobce tak uzavírá, že popření pohledávky ze smlouvy o úvěru ze strany žalované je nedůvodné.

Žalovaná v písemném procesním stanovisku namítala, že usnesením Okresního soudu v Olomouci č.j. 11 C 129/2012-197 ze dne 14.11.2013 byl mezi žalovanou a Ing. Markem anonymizovano schválen smír, kde se v bodě D písm. a) Ing. Marek Mackovík zavázal od okamžiku nabytí právní moci tohoto usnesení o schválení smíru sám v předepsaných měsíčních splátkách doplácet zbylou část úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru č. 082007240007 ze dne 16.02.2007, kterou žalovaná spolu s Ing. Markem anonymizovano uzavřela s žalobcem. Dále uvádí, že se v bodě D písm. b) daného usnesení Ing. Marek Mackovík zavázal, že učiní potřebné úkony a poskytne veškerou nutnou součinnost k vyvázání žalované z daného úvěru tak, že požádá Komerční banku, a.s., spolu s žalovanou o uvolnění nebo změnu spoludlužníka, doloží k tomu veškeré potřebné podklady, a to nejpozději do jednoho měsíce od právní moci usnesení o schválení smíru, tedy od 02.12.2013, kdy nabyl právní moci výrok I. tohoto usnesení, ve kterém byl předmět smíru schválen. Dále žalovaná uvádí, že v předmětném usnesení o schválení smíru bylo dále vypořádáno spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem zapsaných na LV č. 445 pro katastrální úřad

Samotišky, obec Samotišky, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Olomouc, a to k budově č. p. 309, objekt bydlení, stojící na pozemku parc. č. 657 v katastrálním území Samotišky, obci Samotišky, a k pozemku parc. č. 657, zastavěná plocha a nádvoří, a k pozemku parc. č. 658, zahrada, to vše v katastrálním území Samotišky, obci Samotišky tak, že výlučným vlastníkem nemovitostí se stává Ing. Marek Mackovík. Jelikož hypoteční úvěr byl uzavřen pro financování předmětných nemovitostí a žalovaná přestala být jejich vlastníkem a dále vzhledem k tomu, že se Ing. Marek Mackovík zavázal splácet předmětný úvěr, žalovaná popírá pravost pohledávky.

Soud ve věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, když účastníci řízení s tímto postupem souhlasili.

Soud ve věci nejprve zjišťoval, zda byly splněny předpoklady, za nichž se soud může důvodností nároku uplatněného tzv. incidenční žalobou zabývat.

Usnesením Krajského soudu v Ostravě č. j. KSOS 40 INS 16678/2014-A9 ze dne 18.07.2014 byl zjištěn úpadek dlužnice a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost FARADAY v.o.s., IČO 267 90 866, se sídlem Vydmuchov 707/20, 733 01 Karviná-Fryštát. Soud povolil řešení úpadku oddlužením.

Z přihlášky č. P1 bylo zjištěno, že žalobce si přihlásil do insolvenčního řízení dlužnice pohledávku v celkové výši 1.398.603,16 Kč z důvodu smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. 0820307240007 ze dne 16.02.2007, kdy jistina tvořila 1.394.867,78 Kč a úrok z prodlení 3.735,38 Kč (4,19 % p.a. z vyčerpané jistiny úvěru za období od 25.06.2014 do 17.07.2014). Přičemž je tato pohledávka zajištěna zástavní smlouvou k nemovitostem reg. č. 10000090570 ze dne 19.02.2007.

Ze seznamu přihlášených pohledávek v insolvenčním řízení žalované bylo zjištěno, že přezkumné jednání se konalo dne 22.10.2014 a že žalovaná popřela pohledávku žalobce v přihlášce č. P1 co do pravosti v plné výši z důvodu uzavření smíru před soudem mezi žalovanou a věřitelem č. 2, na základě kterého se věřitel č. 2 zavázal, že dlužnici vyváže ze smlouvy uzavřené s Komerční bankou, a.s., neboť nemovitost byla převedena na věřitele č. 2. Insolvenčním správcem byla přihláška č. P1 uznána.

Z vyrozumění o popření vykonatelné pohledávky bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel č. 1 byl vyrozuměn o popření pohledávky č. 1 v plné výši a poučen o podání žaloby na určení, přičemž výše uvedené vyrozumění bylo žalobci doručeno dne 27.10.2014.

Po takto provedeném dokazování soud učinil závěr o splnění předpokladů, za nichž se soud může nárokem uplatněným incidenční žalobou zabývat (zjištění úpadku dlužnice, ustanovení IS, řádné přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení dlužnice, řádné popření přihlášené pohledávky dlužnicí). S ohledem, že vyrozumění o popření nevykonatelné pohledávky bylo doručeno žalobci dne 27.10.2014 a žaloba byla soudu doručena dne 05.11.2014, byl učiněn závěr o včasnosti podané žaloby.

Poté, co soud učinil závěr o splnění výše uvedených předpokladů, zabýval se oprávněností nároku uplatněného incidenční žalobou.

Mezi účastníky bylo sporné posouzení, zda smír žalovanou vyvázal ze smlouvy o úvěru či nikoli.

K důkazu byla provedena smlouva o hypotečním úvěru reg. č. 0820307240007 ze dne 16.02.2007, ze které bylo zjištěno, že žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužnice spolu s Ing. Markem anonymizovano jako spoludlužníkem uzavřeli smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru dle zákona č. 513/1991 Sb. Na základě této smlouvy se věřitel zavázal poskytnout dlužnici hypoteční úvěr ve výši 1.900.000,-Kč, přičemž tato částka měla být použita ke koupi rodinného domu č.p. 309 v k.ú. Samotišky. Žalovaná se spolu s Ing. Markem anonymizovano zavázala hypoteční úvěr splatit formou pravidelných měsíčních splátek, kdy výše splátky vyčerpané jistiny úvěru bude vždy odpovídat rozdílu mezi částkou 11.949 Kč a výší úroků splatných za období od předcházejícího dne splatnosti úroků, popřípadě splátky jistiny úvěru, do daného dne splatnosti, přičemž výše poslední splátky bude vždy odpovídat částce nesplacené jistiny úvěru a neuhrazených úroků. Strany si ve smlouvě o úvěru sjednaly úrokovou sazbu 4,43% p.a. z vyčerpané jistiny úvěru, přičemž doba platnosti úrokové sazby končila dne 24.01.2012. Dodatkem ke smlouvě o úvěru ze dne 20.01.2012 byla úroková sazba změněna pro období od 25.01.2012 do 24.01.2013 na 4,53 % p.a. a oznámením žalobce ze dne 19.02.2014 byla úroková sazba změněna pro období od 25.01.2014 do 24.01.015 na 4,19% p.a.

Dále bylo k důkazu provedeno usnesení Okresního soudu v Olomouci č. j. 11 C 129/2012-197 ze dne 14.11.2013, kterým byl mezi žalovanou a Ing. Markem anonymizovano schválen smír, v němž se v bodě D písm. a) a b) Ing. Marek Mackovík zavázal doplatit ve splátkách zbylou část úvěru dle smlouvy o hypotečním úvěru reg. č. 0820307240007 uzavřené dne 16.02.2007 a dále se zavázal učinit potřebné úkony a poskytnout veškerou nutnou součinnost k vyvázání žalované z daného úvěru tak, že požádá Komerční banku, a.s., spolu s žalovanou o uvolnění nebo změnu spoludlužníka, doloží k tomu veškeré potřebné podklady, a to nejpozději do jednoho měsíce od právní moci usnesení o schválení smíru.

Důkaz ve formě historických výpisů úvěru nebyl proveden, neboť zjištěný skutkový stav byl zjištěn dostatečně.

Po takto provedeném dokazování a po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

Dne 01.01.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník (dále o. z.), tj. zákon č. 89/2012 Sb., který zrušil zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále obč. zák.). S přihlédnutím k ust. § 3028 o. z. se pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakožto i pro práva a povinnosti z nich vzniklých, použijí dosavadní právní předpisy (tedy obchodní zákoník a občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013).

V dané věci je nepochybné, že žalobce jako věřitel jednal při uzavírání a plnění smlouvy o hypotéčním úvěru v rámci své podnikatelské činnosti (jako podnikatel, obchodník) a dlužnice ji neuzavírala jako podnikatelka. Po právní stránce se závazkový vztah uvedených smluvních stran řídí režimem obchodního zákoníku, a to konkrétně ust. § 497 a násl. o smlouvě o úvěru a jak plyne z jeho ust. § 261 odst. 3 písm. d), jde přitom o úvěr spotřebitelský, v němž měla společnost žalobce postavení dodavatele a dlužnice postavení spotřebitele. Smluvní strana, která není podnikatelem, nese odpovědnost za porušení povinností z těchto vztahů podle občanského zákoníku a na její společné závazky se použijí ustanovení občanského zákoníku.

Podle § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne.

Podle § 531 odst. 1 obč. zák. kdo se dohodne s dlužníkem, že přejímá jeho dluh, nastoupí jako dlužník na jeho místo, jestliže k tomu dá věřitel souhlas. Souhlas věřitele lze dát buď původnímu dlužníku, nebo tomu, kdo dluh převzal.

Podle § 534 obč. zák. kdo se s dlužníkem dohodne, že splní jeho závazek vůči jeho věřiteli, má vůči dlužníkovi povinnost poskytovat plnění jeho věřiteli. Věřiteli z toho však přímé právo nevznikne.

Ze skutkových zjištění vyplývá, že žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužnice spolu s Ing. Markem anonymizovano jako spoludlužníkem tedy uzavřeli smlouvu, na základě které byl dlužníkům poskytnut úvěr v dohodnuté výši a dlužníci se zavázali peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky z úvěru. Žalovaná a Ing. Marek Mackovík spolu uzavřeli dohodu o smíru č. j. 11 C 129/2012-197, na jejímž základě měl Ing. Marek Mackovík žalovanou vyvázat ze smlouvy o úvěru.

Výše uvedený skutkový stav byl právně posouzen dle ust. § 51a obč. zák. a § 497 obch. zák. o smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pro rozhodnutí ve věci jsou dále podstatná ust. § 511 o pasivní solidaritě, ust. § 531 o převzetí dluhu a ust. § 534 o přistoupení k závazku).

Soud tedy z hlediska citovaných ustanovení posuzoval, zda může mít uzavření smíru mezi žalovanou a věřitelem č. 2 Ing. Markem anonymizovano ze dne 14.11.2013 právní účinky na smlouvu o hypotečním úvěru uzavřenou mezi žalobcem, žalovanou a Ing. Markem anonymizovano , tedy jestli je tento smír titulem pro vyvázání žalované ze smlouvy o úvěru.

Jak plyne z výše citovaného ustanovení § 531 odst. 1 obč. zák, aby mohla osoba přejímající dlužníkův dluh nastoupit na jeho místo v závazkovém vztahu, je nezbytný souhlas věřitele, který je udělen ať už původnímu dlužníku či jeho nástupci. Na základě zjištěných skutkových okolností je třeba konstatovat, že žalobce takový souhlas ani jednomu z dlužníků neučinil, nebyl stranou dohody o vyvázání žalované ze závazku ze smlouvy o úvěru a ani nebyl účastníkem řízení o smíru před Okresním soudem v Olomouci (sp. zn. 11 C 129/2012), a proto nemůže být jednáním žalované vázán. Vzhledem k tomu, že dohoda mezi spoludlužníky bez účasti věřitele nemůže mít vůči věřiteli právní účinky, k žádné změně v osobě dlužníka nedošlo, a proto žalovaná zůstává věřiteli zavázána ze smlouvy o úvěru i nadále. Z důvodu absence souhlasu může mít tento smír nanejvýš účinky převzetí plnění dle citovaného § 534 obč. zák., přičemž věřiteli zde přímé právo vůči nástupci dlužníka nevzniká a nemůže ho tak zavázat k tomu, aby již nemohl uplatnit svůj nárok za původním dlužníkem.

Věřitel je dle § 511 odst. 1 obč. zák. oprávněn požadovat plnění na kterémkoli ze spoludlužníků, a dle výše uvedené argumentace nelze věřitele bez jeho součinnosti tohoto práva zbavit.

Soud při posuzování dopadů smíru mezi spoludlužníky na závazek vůči věřiteli vyhodnotil jako neúčinné ve smyslu ust. § 531 odst. 1 obč. zák. Žalobě proto jako důvodné vyhověl.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., s přihlédnutím k tomu, že procesně úspěšný žalobce žádné náklady v řízení neuplatnil a z obsahu spisu ani žádné nevyplývají.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě.

V Ostravě dne 17.12.2015

Mgr. Jana Martínková, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marcela Šurabová