40 ICm 2994/2017
Číslo jednací: 40 ICm 2994/2017-33

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Milošem Šimánkem v právní věci žalobce: Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, se sídlem v Praze 4, Roškotova 1225/1, IČO 47114321, proti žalované: JUDr. Daniela Urbanová, IČO 66240484, se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 31, insolveční správkyně dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o., IČO 48202550, se sídlem v Českých Budějovicích, Vrbenská 197/23, zastoupené Mgr. Ondřejem Platilem, advokátem, se sídlem Praha 1, Opletalova 5, o určení pravosti pohledávek,

takto: I. Žaloba, aby bylo určeno, že žalobce má za dlužníkem ELEKTRA PV, s.r.o., IČO 48202550, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod spis. zn. KSCB 41 INS 18021/2016 dílčí pohledávku č. 1.1. v celkové výši 104.804 Kč, která je po právu, se zamítá.

II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobce se vůči žalované domáhá žalobou podanou dne 21. 6. 2017 určení pravosti přihlášených pohledávek v celkové výši 104.804 Kč. V žalobě zejména tvrdí, že přihlášené pohledávky týkající se insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. KSCB 41 INS 18021/2016 isir.justi ce.cz byly při přezkumu částečně popřeny, a to co do částky 59.430 Kč. Důvodem popření je skutečnost, že věřitel podle žalované nedoložil skutečnosti výše pojistného. Žalobce tak ovšem učinit nemohl. Dlužník od srpna 2016 přestal zasílat žalobci měsíční přehledy o platbě pojistného zaměstnavatele. Pojistné tak bylo vyměřeno z pravděpodobné výše. Pokud nemá žalobce přehledy od zaměstnavatele, standardně vyčísluje dluh na pojistném z pravděpodobné výše pojistného. Žalobce nemá k dispozici informace o výši mezd jednotlivých zaměstnanců u plátců-zaměstnavatelů. V době podání přihlášky často nemá zdravotní pojišťovna informace o skutečné výši pojistného, proto využívá institutu pravděpodobné výše pojistného, neboť s ohledem na lhůtu k podání přihlášek do insolvenčního řízení, nelze čekat na podklady od plátců. To, že by se vycházelo z pravděpodobné výše pojistného, nemusí představovat trvalý stav . V daném případě je to zejména žalovaná, která má již možnost disponovat s podklady týkajícími se dlužníka, lze tedy předpokládat, že žalovaná by již mohla žalobci měsíční přehledy o platbách pojistného předložit. V tomto případě by při poskytnutí patřičné součinnosti bylo možné daný spor pokládat za zbytečný. Jde zejména o to, aby žalovaná vyhodnotila způsob výpočtu pojistného na základě žalobcem použité metody pravděpodobnosti, či aby žalovaná předložila přehledy o platbě pojistného a v tom případě by již měla také ona konkrétní představu o přesné výši pojistného za rozhodné období. Žalovaná žádá zamítnutí žaloby. Žalobce předepsal k úhradě pravděpodobného pojistného dlužníkovi za měsíc srpen 2016 částku ve výši 21.352 Kč, za měsíc září 2016 částku ve výši 21.352 Kč, za měsíc říjen 2016 částku ve výši 16.014 Kč a za měsíc listopad 2016 částku ve výši 712 Kč. Toto vyplývá z přehledu dlužného pojistného, v němž však není uvedeno, jak žalobce k příslušným částkám dospěl. Dle názoru žalované by žalobce měl uvést a doložit, za které zaměstnance byl dlužník povinen pojistné odvést, jaká byla výše jejich mezd v daném období (dlužník již v tomto období podnik neprovozoval). Na rozdíl od žalobce se žalovaná domnívá, že nelze otáčet důkazní břemeno na žalovanou jako insolvenčního správce, aby ona musela prokazovat, že vyměření výše pravděpodobného pojistného je nesprávné. Z níže uvedených listinných důkazů soud zjistil: Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2016, č. j. KSCB 41 INS 18021/2016-A-107, byl zjištěn úpadek dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o., IČO 48202550, Vrbenská 197/23, 370 01 České Budějovice. Usnesením téhož soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. KSCB 41 INS 18021/2016-B-29 byla insolvenční správkyní ustanovena JUDr. Daniela Urbanová, IČO 66240484, se sídlem Opletalova 5, 110 00 Praha 1. Usnesením téhož soudu ze dne 17. 2. 2017 byl na majetek dlužníka ELEKTRA PV, s.r.o. prohlášen konkurz. Dne 14. 11. 2016 podal žalobce přihlášku pohledávky, v níž je uvedeno zejména toto: Výše jistiny: 104.840 Kč. Důvod vzniku: nehrazení pojistného na veřejném zdravotním pojištění za pojištěnce OZP ve správné výši a včas dle zákona 592/1992 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění v platném znění, a zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Další okolnosti: přehled dlužného pojistného a penále Kp 1 ze dne 10. 11. 2016. Penále: 2.854 Kč. Způsob výpočtu: dle § 18 a 19 zákona č. 592/1992 Sb., v platném znění . V přehledu dlužného pojistného a penále (Kp 1) jsou mimo jiné uvedeny částky 21.352 Kč, 21.352 Kč, 16.014 Kč a 712 Kč a ve vztahu k nim částky představující penále 99,50 Kč, 308,96 Kč, 1.523,28 Kč. Při přezkumném jednání konaném dne 31. 5. 2017 žalovaná žalobcem přihlášené pohledávky v celkové výši 107.694 Kč popřela co do částky 59.430 Kč s tímto odůvodněním: Insolvenční správce popírá co do pravosti a výše 59.430 Kč, neboť věřitel nedoložil skutečnou výši pojistného, kterou měl dlužník platit jako pojistné na veřejné zdravotní pojištění za období srpen až listopad 2016 . Ve smyslu § 198 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)-dále jen IZ, věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem mohou uplatnit svoje právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání. Podle § 198 odst. 2 IZ v žalobě podle § 198 odst. 1 IZ může žalobce uplatnit jako důvod vzniku popřené pohledávky pouze skutečnosti, které jako důvod vzniku této pohledávky uplatnil nejpozději do skončení přezkumného jednání, a dále skutečnosti, o kterých se žalobce dozvěděl později proto, že mu kupující ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho části neoznámil včas převzetí dlužníkova závazku. Ve smyslu § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvečnímu soudu. Podle § 174 odst. 2 IZ přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. Podle § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních. Přihláška věřitelovy pohledávky v rámci insolvenčního řízení je podání (§174 odst. 2 IZ), které má charakter žaloby. K obsahovým náležitostem přihlášky, bez kterých nelze přikročit k přezkoumání přihlášené pohledávky, patří i uvedení právního důvodu vzniku přihlašovaného nároku (§ 174 odst. 2, § 198 odst. 2 IZ). V tomto směru je důležité, aby v přihlášce byly uvedeny skutečnosti, na nichž se pohledávka zakládá, tedy skutkové okolnosti, z nichž lze na existenci pohledávky usuzovat (nejde o pouhou právní kvalifikaci přihlašované pohledávky). Aby bylo možné přihlášku pokládat za procesní úkon, který nemá vady, potom je třeba v ní uvést takové množství skutkových okolností, aby bylo možné posoudit, zda údaje, jež obsahuje žaloba o požadované určení, lze charakterizovat jako ty, které odpovídají právnímu důvodu uvedenému v přihlášce nebo při přezkumném jednání (§ 198 odst. 2 IZ). Ve shodě s tím, jak je interpretován v ust. § 79 odst. 1 o.s.ř. formulovaný požadavek, aby žaloba obsahovala vylíčení rozhodujících skutečností, pak skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci přihlašované pohledávky, musí být vylíčeny tak, aby v přihlášce popsaný skutek (skutkový děj), na jehož základě věřitel uplatňuje svůj nárok v insolvenčním řízení, umožňoval jeho jednoznačnou individualizaci (nemožnost záměny s jiným skutkem). Vylíčení těchto skutečností slouží k vymezení předmětu přihlášky po skutkové stránce (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 1. 2003 sp. zn. 29 Cdo 1151/2000, které-stejně jako další dále zmiňovaná rozhodnutí tohoto soudu-lze aplikovat i na poměry insolvenčního řízení). Vada přihlášky (např. právě absence skutkových okolností, z nichž lze vyvodit právní důvod vzniku přihlašované pohledávky) nemůže být důvodem k popření přihlášky pohledávky. Již proto ne, že samotná přihláška je procesním úkonem (podáním), které popřít nelze (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 12. 2000 sp. zn. 32 Cdo 906/98). Pokud přihláška právní důvod vzniku přihlašované pohledávky neobsahuje, má být postupováno podle § 188 odst. 2 IZ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2001, sp. zn. 32 Cdo 1726/98).

Je zjevné (viz skutková zjištění o obsahu předmětné přihlášky pohledávek), že žalobce v přihlášce došlé dne 14. 11. 2016 žádné právně významné skutečnosti, z nichž by bylo možné vyvodit závěr o nezaměnitelném právním důvodu vzniku pohledávek, neuvedl. V přihlášce zmiňovaný přehled dlužného pojistného a penále Kp 1 ze dne 10. 11. 2016 neobsahuje právně významné skutečnosti v-z hlediska nezaměnitelnosti-požadovaném rozsahu (viz skutková zjištění o obsahu výše zmíněného přehledu) a tudíž ani zprostředkovaně neumožňují vyhodnocení právního důvodu vzniku tvrzených pohledávek (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 5. 1996, sp. zn. 3 Cdo 370/96). Tvrdí-li žalovaná, že přihlášené pohledávky nejsou po právu, neboť není zřejmé, jak žalobce k částkám 21.352 Kč, 21.352 Kč, 16.014 Kč a 712 Kč dospěl , pak potvrzuje vady přihlášky. Zmíněné pohledávky totiž mohla popřít až poté, co o nich na základě řádné přihlášky měla potřebné množství informací, aby mohla vyhodnotit právní důvod jejich vzniku a zároveň důkazní situaci z hlediska prokázání tvrzených skutečností. Protože předmětná přihláška pohledávek má v části, o které má být v incidenčním sporu rozhodnuto, vadu bránící přezkumu přihlášených pohledávek, musela být žaloba pro předčasnost zamítnuta. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšnou, proto by měla mít ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Podepsaný soud však bral v úvahu, že žalobce musel toto řízení zahájit, protože mu k tomu byla uložena insolvenční správkyní třicetidenní lhůta, a protože nezahájením tohoto řízení by se vystavoval nebezpečí, že by k přihlášeným pohledávkám nebylo přihlíženo (§ 198 odst. 1 IZ). Taktéž nelze přehlédnout, že o daný stav se nezasloužil jenom žalobce (podáním vadné přihlášky), ale i žalovaná, která žalobce k odstranění vady-na základě příslušného poučení-nevedla. V situaci, že nedošlo k věcnému rozhodnutí, ale že se naopak záležitost případných žalobcových pohledávek ocitla ve stádiu, kdy dosud nebyly řádně uplatněny (s tím, že teprve po odstranění vad přihlášky bude mít žalovaná možnost zaujmout k pohledávkám věcné stanovisko), je správné, aby si náklady tohoto řízení nesl každý z účastníků sám. Proto bylo podle § 150 o.s.ř. rozhodnuto, že se žalované náhrada nákladů řízení vůči žalobci nepřiznává.

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného. Krajský soud v Českých Budějovicích dne 29. listopadu 2017

JUDr. Miloš Šimánek samosoudce