40 ICm 2972/2012
Číslo jednací: 40 ICm 2972/2012-25 ( KSHK 40 INS 5988/2012 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci žalobce: Heineken Česká republika, a.s., IČ 451 48 066, se sídlem Krušovice, U Pivovaru 1, zast. advokátkou Mgr. Petrou Beaver, se sídlem Pod Vilami 747/10, Praha 4, PSČ 140 00, proti žalované: Irena Tománková, České Meziříčí, Osvobození 97, o určení pohledávky ve výši 83.348,87 Kč,

t a k t o:

I. Určuje se, že pohledávky žalobce vůči žalované v celkové výši 83.348,87 Kč uplatněné v přihlášce č. 1 v insolvenčním řízení vedené pod sp. zn. 40 INS 5988/2012, jsou po právu co do důvodu a výše.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci na nákladech řízení 10.164,-Kč za zastoupení žalobce a částku 2.032,76 Kč za jízdné a náhradu za ztrátu času a zaplatit vše na účet zástupce žalobce advokátky Mgr. Petry Beaver do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci za vynaložený soudní poplatek 5.000,- Kč a zaplatit jej na účet zástupce žalobce Mgr. Petry Beaver, do tří dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Žalobou doručenou soudu 9.10.2012 se žalobce domáhal určení pohledávky, která byla popřena při přezkumném jednání dlužnicí-žalovanou. Dlužnice popřela pohledávku ve výši 853.348,87 Kč, která byla přihlášená jako nevykonatelná a nezajištěná, skládá se z částky 63.667,-Kč, tato částka v sobě obsahovala smluvní pokutu za každý neodebraný hl piva a dále v sobě obsahovala částku-alikvotní část odměny, která byla dlužnici předem zaplacena jako propagace a reklama výrobků pivovaru. Žalobce požadoval určit alikvotní část předem zaplacené odměny v částce 3.167,-Kč. Dále žalobce požadoval částku za nevrácené vybavení provozovny, a to ve výši 19.681,87 Kč.

K první pohledávce žalobce v žalobě uvedl, že je právním nástupcem společnosti Starobrno, a.s., které se žalovanou uzavřelo obchodní smlouvu dne 23.5.2007, kterou se zavázala žalovaná provádět pozitivní reklamu a propagaci pivovaru a odebírat dohodnuté minimální množství piva zn. Starobrno ve výši min. 750 hl ve své provozovně Restaurace Na Sále v Českém Meziříčí, a to po dobu 5 let. Za provádění propagace Pivovar Starobrno, a.s. zaplatil žalované dle V. smlouvy částku 95.000,-Kč. Podle VI. článku smlouvy je dlužník povinen vrátit alikvotní část předem zaplacené ceny za propagaci, na kterou dlužníkovi nevznikne nárok. Pro případ porušení závazku žalované odebrat dohodnuté minimální množství piva byla smluvními stranami dohodnuta smluvní pokuta ve výši 100,-Kč za každý neodebraný hl piva (článek VI. smlouvy).

Žalovaná k 10.11.2011 ukončila svoji podnikatelskou činnost, což znamenalo nemožnost dodržení smluvního závazku vůči žalobci. Žalobce požadoval částku 3.167,-Kč za 2 měsíce od 24.3.2012 do konce trvání smlouvy, když žalované uznal plnění smlouvy až do 23.3.2012. Přestože žalované smlouva nemohla být objektivně plněna, nejpozději od ukončení její podnikatelské činnost, tj. od 11.11.2011. Smluvní pokutu požadoval za porušení závazku k odběru min. množství piva, tvrdil, že žalovaná odebrala za dobu plnění 145 hl piva, v roce 2007 20 hl, v roce 2008 19 hl, v roce 2009 9 hl, v roce 2010 49 hl a v roce 2011 48 hl, v roce 2012 neodebrala žádné pivo. Smluvní závazek žalované činil 750 hl , a proto smluvní pokuta za porušení povinnosti žalované činí 60.500,-Kč za neodebraných 605 hl piva.

K druhému nároku ve výši 19.681,87 Kč žalobce uvedl, že podle téže smlouvy právní předchůdce Starobrno, a.s. poskytla žalované výčepní technologii, reklamní zařízení a vybavení provozoven. Žalovaná byla povinna vrátit výčepní desku, výčepní stojan, kompresor, tabuli, světelnou reklamu s panelem a reklamní stojan s třemi slunečníky.

Vzhledem k tomu, že insolvenční správce věci nesepsal do majetkové podstaty a žalovaná svoji podnikatelskou činnost již neprovozuje, žalobce usuzuje, že žalovaná nemá věci k dispozici a nebude je moci vrátit. Proto do insolvenčního řízení žalobce přihlásil peněžitý nárok, který představuje zůstatkovou hodnotu převzatých věcí vzhledem k jejich celkové pořizovací ceně ve výši 157.945,91 Kč.

V žalobě dále žalobce uvedl, že žalovaná nárok žalobce popřela s odůvodněním, že nárok žalobce neexistuje. Žalobce se tudíž nemohl k žalobě vyjádřit k případným námitkám žalované a tyto již samotné v žalobě vyvrátit. Dodal, že insolvenční správce nárok žalobce uznal jako oprávněný.

Soud provedl dokazování čtením listinných důkazů a zjistil z přihláškového spisu, že obě pohledávky pod P/1,1 a P/1,2 byly popřeny dlužníkem s odůvodněním, že nároky neexistují.

Z tabulky přezkumného jednání vyplývá, že správce pohledávky uznal.

Z přihláškového spisu zjištěno, že žalobce přihlásil první pohledávku z obchodní smlouvy a druhou pohledávku jako zůstatkovou hodnotu nevráceného vybavení provozovny v Českém Meziříčí.

V žalobě dále žalobce tvrdil, že je právním nástupcem společnosti Starobrno, a.s. Soud si k tomu vyhotovil úplný výpis z obchodního rejstříku a ze strany 28 tohoto výpisu soud zjistil, že došlo k fúzi zanikající společnosti Starobrno, a.s. se společností Královský pivovar Krušovice, a.s. se sídlem Krušovice 1, jako nástupnické společnosti, na kterou přešlo jmění, práva a povinnosti ze zanikající společnosti Starobrno, a.s.

Dále z úplného výpisu soudem zjištěno, že Pivovar Krušovice, a.s. byl vymazán 1.ledna 2010 a k témuž dni byla zapsána pod stejným IČ žalobce Heineken Česká republika, a.s. Tímto bylo soudem zjištěno právní nástupnictví společnosti Heineken Česká republika, a.s., tím prokázána aktivní legitimace ve sporu.

Z obchodní smlouvy mezi Starobrnem, a.s. a dlužnicí ze dne 23.5.2007 zjištěno, že si účastníci této smlouvy dohodli v předmětu smlouvy, že dlužnice-zákazník bude provádět po dobu trvání smlouvy pozitivní reklamu a propagaci pivovaru, součástí této pozitivní reklamy a propagace bylo užívat reklamní a propagační materiál, který bude zákazníkovi zapůjčený na dobu platnosti smlouvy, dále se to týkalo i technologického zařízení a současně se pivovar zavázal za provádění reklamy a propagace poskytnout zákazníkovi po dobu 5 let od podpisu smlouvy částku ve výši 95.000,-Kč, která byla uhrazena předem.

Ve smlouvě se dále zákazník zavázal k odběru piva minimálně 150 hl ročně, když minimální měsíční odběr nesmí klesnout pod 8 hl po dobu 5 let ode dne podpisu smlouvy, tj. odebrat a prodat minimálně 750 hl piva značky Starobrno.

V článku VI. se účastníci dohodli vrátit pro případ porušení smlouvy zapůjčené zařízení a vybavení a do 15 dnů od doručení výzvy pivovaru vrátit alikvotní část částky předem zaplacené za provádění reklamy a propagace. Dále se účastníci dohodli na smluvní pokutě ve výši 100,-Kč za každý neodebraný hl piva.

Dále z článku VII. zjištěno, že smlouva byla uzavřena na dobu 5 let od podpisu.

Z vyčíslení zůstatku ze smlouvy zjištěno, že zůstatek z ceny za provádění reklamy dle obchodní smlouvy od 23.5.2007 do 23.5.2012 činí částku 3.167,-Kč, dle tabulky o odběru piva zjištěno, že celkem od roku 2007 do roku 2012 bylo odebráno 145 hl-jednotlivé údaje odpovídají údajům uvedených v žalobě.

Protože mělo být plnění odebráno v minimální části 725 hl, vyúčtoval žalobce smluvní pokutu za neodebrané pivo.

Žalobce prokázal aktivní legitimaci ve věci, kdy se stal právním nástupem společnosti Starobrno, a.s., prokázal výši zůstatku vyplacené ceny za provedení reklamy a propagace ve výši 3.167,-Kč a prokázal výši vyúčtované smluvní pokuty ve výši 60.500,-Kč. Žalobcem uplatněný nárok je tedy pod P1/1 ve výši 63.667,-Kč zcela po právu.

K druhému nároku ve výši 19.681,87 Kč, že nepřevzetím půjčených věcí dlužníkovi v celkové jejich pořizovací ceně 157.945,91 Kč právem požaduje jejich zůstatkovou hodnotu ve výši 19.681,87 Kč.

Žalobě bylo vyhověno a o nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst.1 o.s.ř.

Protože žalovaný ve věci prohrál, je povinen zaplatit náklady řízení za právní zastoupení žalobce, které se skládají z částky 8.400,-Kč, k tomu DPH ve výši 21% 1.764,-Kč, celkem tedy 10.164,-Kč. Žalobce použil osobní automobil a vyúčtoval jízdné Praha-Hradec Králové a zpět s náhradou za ztrátu času 6 půlhodin po 100,-Kč, tj. 600,-Kč, celkem s částkou 2.032,76 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč a žalovaný ve sporu prohrál, je povinen žalovaný tento soudní poplatek žalobci nahradit. Tomu odpovídá výrok pod bodem III.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů

od jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu

soudu v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí,

může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Hradci Králové dne 11. prosince 2013

Mgr. Věra Šáfrová, v. r.

samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Drozdová Jana