40 ICm 2585/2015
Jednací číslo: 40 ICm 2585/2015-31 Sp.zn. ins. řízení: KSOS 40 INS 3542/2015

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastimilou Potoczkovou ve věci žalobce: Jaroslav anonymizovano , anonymizovano , Kociánov č. p. 71, 788 11 Loučná nad Desnou, zastoupeného Mgr. Pavlem Švestákem, advokátem, Starobranská 4, Šumperk, proti žalovaným: 1) Karel anonymizovano , anonymizovano , Plzeňská 2619/10, 700 30 Ostrava-Zábřeh, 2) FARADAY, v. o. s., IČO 26790866, Vydmuchov 707/20, 733 01 Karviná, insolvenční správce dlužníka Karla Kučery, anonymizovano , Plzeňská 2619/20, 700 30 Ostrava, o určení popřené pohledávky,

takto:

I. Určuje se, že část pohledávky ve výši 18.698,60 Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSOS 40 INS 3542/2015, je po právu jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná. II. Ve vztahu mezi žalobcem a prvožalovaným je žalovaný povinen žalobci zaplatit náhradu nákladů řízení ve výši 17.342 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodnutí k rukám advokáta. isir.justi ce.cz

III. Ve vztahu mezi žalobcem a druhožalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou došlou insolvenčnímu soudu dne 3. 7. 2015 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, který by bylo určeno, že část pohledávky ve výši 18.698,60 Kč, která byla přihlášena do insolvenčního řízení vedeného pod sp. zn. KSOS 40 INS 3542/2015, je po právu jako pohledávka nezajištěná a nevykonatelná.

Svou žalobu zdůvodnil tvrzením, že: -Usnesením Krajského soudu v Ostravě, č. j. KSOS 40 INS 3542/2015-A6, ze dne 10.03.2015 byl zjištěn úpadek dlužníka Karla Kučery, 1.žalovaného a byl ustanoven insolvenční správce společnost FARADAY, v. o. s., 2. žalovaný. Tímtéž usnesením bylo povoleno řešení úpadku Karla Kučery oddlužením. -Žalobce, jako věřitel č. 3, přihlásil svoji pohledávku, evidovanou pod číslem P3, celkem ve výši 92.198,60 Kč z titulu nezaplacené půjčky peněz ze dne 03.11.2008, v celkové výši 70.000 Kč a úroku z prodlení ve výši 5 % p. a. Tato pohledávka byla přihlášena jako nevykonatelná. -Při přezkumném jednání konaném dne 02.06.2015, bez účasti žalobce, byla insolvenčním správcem a dlužníkem přihlášena pohledávka popřená co do částky 56.698,60 Kč a zjištěná do výše 35.000 Kč. Důvodem popření je, že: pohledávka je do výše 59.698,60 Kč promlčena s tím, že se jedná o jistinu ve výši 38.000 Kč a do výše 18.698,60 Kč byla pohledávka popřena z důvodu promlčení příslušenství-smluvního úroku co do uvedené výše 18.698,60 Kč, kdy je tvrzeno, že úrok byl sjednán ve výši 5 % z dlužné částky, nikoliv 5% p. a.

-Vyrozumění o popření přihlášené nevykonatelné pohledávky bylo žalobci zasláno dopisem ze dne 08.06.2015. -Žalobce s popěrnýmí úkony žalovaných do výše částky 18.698,60 Kč, tedy popřené části příslušenství-smluvního úroku, a to z toho titulu, že k promlčení tohoto příslušenství dojít nemohlo z následujících důvodů: a) Dle smlouvy o půjčce se dlužník zavázal vrátit předmět plnění do 30.05.2015. b) I když vyrozumění insolvenčního správce týkající se popření smluvního úroku není zcela jasné, kdy uvádí, že důvodem j promlčení, tak tento důvod promlčení příslušenství není dál rozveden, aby mohlo být vůbec argumentováno tím, že k promlčení příslušenství dojít nemohlo. V další části je totiž uvedeno, že byl sjednán úrok ve výši 5 % z dlužné částky a nikoliv 5% p. a. c) Podle mínění žalobce patrně tedy insolvenční správce, jako druhý žalovaný, popřel smluvní úrok co do výše 18.698,60 Kč nikoliv z důvodu promlčení, ale z toho důvodu, že měl být sjednán toliko ve výši 5% za celou dobu trvání půjčky a nikoliv 5% p. a. Pokud by tedy měl insolvenční správce, jako druhý žalovaný, na mysli, že došlo

k promlčení příslušenství, tak samozřejmě k tomu dojít nemohlo, protože toto příslušenství bylo splatné až 30.05.2015 a nikoliv dříve. d) Pokud by insolvenční správce, jako druhý žalovaný, měl na mysli, že byl sjednán úrok ve výši 5% nikoliv ročně, tak ani toto tvrzení obstát nemůže. Dle ustálené judikatury soudů a také textu prakticky všech komentářů ust. § 658 Občanského zákoníku s ohledem na text, který byl smluvními stranami zvolen, jedná o roční úrok.

Žalovaný ad 1) navrhl zamítnutí žaloby, když nárok žalobce neuznává v plné výši a na svém popěrném úkonu ze stejných důvodů jako insolvenční správce setrvává.

Žalovaný ad 2) navrhl zamítnutí žaloby , když nárok uplatněný v žalobě neuznává v celém rozsahu, a to z těchto důvodů: -V článku II smlouvy o půjčce peněz ze dne 3. 11. 2005 2008 mezi žalobcem a prvou žalovaným je sjednán úrok ve výši 5 % dlužné splátky, který bude splatný v den na vrácení předmětu plnění .

Dovolává se: Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 869/2012 ze dne 19. 3. 2013, dle kterého judikatura soudů i právní literatura se shodují v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky podle citovaného ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny (srovnej, například rozsudek Nejvyšího soudu České republiky ze dne 27. 6. 2007, sp.zn. 33 Odo 657/2005 a Fiala, J. ;, Kindl,M., a dalším Občanský zákoník, Komentář, II. díl, první vydání: Wolters Kluwer ČR , a.s. 2009, strana 1262). Dispozitivní povaha ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku umožňuje úroky dohodnout nejen stanovením procentní sazby a časového úseku, za kterých se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně), a za dobu skutečného užívání jistiny dlužníkem (a tedy i za dobu jejího užívání po uplynutím sjednané lhůty splatnosti, nebude-li půjčka v této lhůtě vrácena), ale i pevnou částkou stanovenou za dobu od poskytnutí půjčky do její splatnosti, jejíž výše se nemění ani v případě, že dlužník jistinu ve sjednané lhůtě splatnosti věřiteli nevrátí . Rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Odo 657/2005 ze dne 27. 6. 2007, kde se uvádí: Rozhodovací praxe i právní literatura je zajedno v tom, že úroky dohodnuté při poskytnutí peněžité půjčky představují úplatu (odměnu) za užívání půjčené jistiny. Ust. § 658 odst. 1 ani jiné ustanovení občanského zákoníku či jiného právního předpisu nestanoví, na jakou dobu lze při peněžité půjčce dohodnout úroky. Uvedené ustanovení je strohé, zakotvuje toliko možnost si při peněžité půjčce tyto úroky dohodnout; o době, na kterou tak lze učinit mlčí. Vzhledem k jeho dikci, která neobsahuje jednoznačný příkaz či zákaz ve vztahu k vymezení předmětné doby, jakož i k jeho povaze, z níž nevyplývá, že se od ní nelze odchýlit, je možné dovodit, že jde o ustanovení dispozitivní povahy, jež smluvní strany nikterak neomezuje v možnosti upravit si obsah jejich úrokového závazkového právního stavu v rámci smluvní autonomie (pokud jde o dobu, na níž se úroky sjednávají) . 2. žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobce, že dle ustálené judikatury soudů a také textu prakticky všech komentářů ust. § 658 občanského zákoníku a s ohledem na text, který byl mezi žalobcem a 1. žalovaným zvolen, byl sjednán roční úrok , když pro toto své tvrzení nepředložil žalobce žádný relevantní podklad. Z textu smlouvy jednoznačně vyplývá, že byl sjednán úrok ve výši 5 % z dlužné částky, nikoliv za určité časové období (rok, měsíc, den). Sjednaný úrok (odměna za půjčení peněz) je tak smlouvou sjednán ve výši 3.500,-Kč (5 % ze 70.000,-Kč). Protože žalobce uplatnil v insolvenčním řízení příslušenství ve výši 22.198,60 Kč, aniž by druh příslušenství v přihlášce pohledávky specifikoval, popřel žalovaný číslo 2 příslušenství, co do pravosti do výše částky 18.698,60 Kč, když dle jeho přesvědčení toto příslušenství nevzniklo. K obraně žalovaného 2 žalobce doplnil svá tvrzení tak, že rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které 2.žalovaný ve svém vyjádření odkazuje, nehovoří nic o tom, že by měl mít žalovaný pravdu v tom směru, že byl sjednán úrok za celou dobu trvání půjčky. Nepochybně lze sjednat úrok za dobu odlišnou, než na dobu jednoho roku, ovšem , dle názoru žalobce, zastávají jednoznačný názor, že pokud by tato doba měla být jiná než období jednoho roku, tak by musela být ve smlouvě o půjčce výslovně stanovena a dojednána. Jestliže v předmětné smlouvě o půjčce ze dne 3. 11. 2008 je ujednání, že se dohodli na úroku 5 % z dlužné částky , není ze žádného textu možné dovodit, že by se jednalo o sjednaný úrok za celou dobu trvání půjčky, tedy do 30. května 2015. Podle názoru 2.žalovaného by se tedy mělo jednat o 5 % úrok za dobu sedmi let, což samozřejmě i z výkladového hlediska je nepřijatelné. Pokud jde tedy o stanovisko žalobce tak například ve velkém komentáři autorů Švestka-Spáčil-Škárová-Hulmák a spol., Nakladatelství C.H. Beck, 2. vydání z roku 2009 je výslovně uvedeno na straně 1855, že při peněžité půjčce se výše úroku stanoví zpravidla určitým procentem počítaným za stanovenou dobu (rok). Úroky jsou splatné v termínech dohodnutých stranami nejpozději spolu s jistinou . Navíc i ze samotného jazykového výkladu je zřejmé, že se počítá s dobou jednoho roku, když slovo rok je obsaženo v samotném slovu úrok. Proto žalobce trvá na tom, že v předmětné smlouvě o půjčce byl sjednán pětiprocentní úrok za období jednoho roku, tedy p.a. a žalovaný číslo 2, což si mohl ověřit dotazem u žalovaného číslo 1, dlužníka. Žalobce proto zastává tedy názor, že pokud by měl být sjednán úrok za období jiného než jednoho roku, tak tento časový údaj by musel být výslovně uveden, pokud časový údaj ohledně sjednání doby úroků uveden není, jedná se vždy o úrok p.a. Proto také na žalobě v plném rozsahu trvá.

Soud rozhodl o věci dle § 115a o.s.ř. ve spojením s ustavením § 7 odst. 1 insolvenčního zákona a § 161 odst. 1 věta poslední insolvenčního zákona bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili, což soud dovodil v souladu s ustanovením § 101 odst.4 o.s.ř. , když usnesení o výzvě k vyjádření, zda účastníci souhlasí s rozhodnutím věci soudem prvního stupně bez nařízení jednání ze dne 18.5.2016 bylo žalobci doručené 20.5.2016, žalovanému 1) dne 20.5. 2016 a žalovanému 2) dne 19.5.2016, u žalobce a 1. žalovaného lhůta soudem stanovena k vyjádření marně uplynula a 2. žalovaný s tímto postupem soudu vyslovil souhlas podáním ze dne 19.5.2016. Především soud z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 40 INS 3542/2015 zjistil z Protokolu o přezkumném jednání, že přezkumné jednání se v daném případě konalo dne 2. 6. 2015, na kterém byla přihlášena pohledávka žalobce co do sporné částky 18. 698,60 Kč popřena oběma žalovanými tedy insolvenčním správcem i dlužníkem co do pravosti, což vyplývá ze Seznamu přihlášených pohledávek. Žalobci bylo zasláno IS vyrozumění o popření přihlášené nevykonatelné pohledávky dopisem ze dne 8. 6. 2015 a žaloba v této věci byla soudu doručena dne 3. 7. 2015, tedy ve lhůtě stanovené v ust. § 198 odst. 1 IZ správně vůči jak dlužníkovi, tak taky insolvenčnímu správci.

Ze skutkových tvrzení účastníků vyplývá, že jedinou spornou otázkou v daném případě je, zda byly sjednané smluvní úroky ve výši 5% jen z částky 70.000 Kč , jak tvrdí žalovaný ad. 2 (spolu s 1. žalovaným) ve svých popěrných úkonech či se jednalo o sjednání 5% úroku p.a. z dlužné částky , jak svou hledávku specifikoval žalobce ve své přihlášce.

Z obsahu spisu Krajského soudu v Ostravě sp.zn. 40 INS 3542/2015 soud dále zjistil, že:

Přihláškou došlou soudu dne 23. 3. 2015 a evidovanou pod číslem P3 žalobce přihlásil pohledávku ve výši 92.198,60 Kč, která se sestávala a) z jistiny ve výši 70.000,-Kč s důvodem vzniku: dne 3. 11. 2008 jsem s dlužníkem uzavřel smlouvu o půjčce peněz, když dlužníkovi dne 3. 11. 2008 poskytl půjčku ve výši 70.000,-Kč, kterou se dlužník zavázal vrátit do 30. 5. 2015 spolu s úrokem ve výši 5 %, myšleno ročně. Na tuto poskytnutou půjčku ve výši 70.000,-Kč dlužník ničeho neuhradil . b) Příslušenství ve výši 5 % p.a. specifikované částku 22.198,60 Kč za dobu od 4. 11. 2008 do 9. 3. 2015, to je za 2315 dní. Vlastnosti pohledávky pod bodem 10, byly specifikované jako peněžitá pohledávka, nepodmíněná, splatná od 9. 3. 2015 v celkové výši 92.198,60 Kč. Jedná se o pohledávku nevykonatelnou a nezajištěnou. Ze seznamu příloh v oddílu 52 se podává, že tuto přihlášku provází Smlouva o půjčce peněz. Přihláška je vlastnoručně podepsaná věřitelem.

Ze Smlouvy o půjčce peněz uzavřené dne 3. 1. 2008 žalovaným ad 1) označeným Fa anonymizovano Karel, Hostinská činnost se sídlem Letenská 353/11, 700 30 Ostrava-jih, Plzeňská 2619/10, 700 30 Ostrava-Jih, IČ: 7632212 jednající panem Karlem Kučerou nar. 19. 10. 1983, bytem Letecká 353/11, 700 30, Ostrava Jih (dále jen dlužník ) a žalobcem Jaroslavem anonymizovano nar. 15. 3. 1954, bytem Kociánov č. 71, 788 11, Loučná nad Desnou (dále jen věřitel ), že v úvodu je uvedena deklarace, že smluvní strany uzavírají dle ust. § 657 a dalších občanského zákoníku tuto smlouvu o půjčce peněz, přičemž v článku I je předmět smlouvy vymezen takto: předmětem této smlouvy je poskytnutí věřitelových finančních prostředků dlužníkovi v celkové výši 70.000,-Kč (dále jen předmět plnění ) a dlužník následně přijímá do vlastnictví předmět plnění za dále deklarovaných podmínek . V čl. II Práva a povinností věřitele a dlužníka jsou upravena následovně: Věřitel se zavazuje předat dlužníkovi při podpisu této smlouvy sjednaný obnos. Dlužník stvrzuje svým podpisem, že uvedenou částku převzal. Dlužník se zavazuje předmět plnění vrátit do 30. května 2015, a to ve splátkách počínaje lednem roku 2009. Dlužník má možnost také vrátit předmět plnění i před datem splatnosti stanoveným ve smlouvě. Věřitel a dlužník se dohodli na úroku 5 % z dlužné částky, který bude splatný dne navrácení předmětu plnění. Věřitel a dlužník se také dohodli, že pokud bude dlužník v prodlení s navrácením předmětu plnění věřiteli, zaplatí dlužník věřiteli penále ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

V článku III Další ujednání bylo dohodnuto, že: Dlužná částka bude splacena věřiteli v měsíčních splátkách, a to ve výši minimálně 1.000,-Kč ( jedentisíc Kč) vždy k poslednímu dni v měsíci, a to v hotovosti nebo převodem na účet až do úplného zaplacení . V článku IV Závěrečná ustanovení je pak ujednání : Věřitel a dlužník prohlašují, že po přečtení této smlouvy souhlasí s uvedeným obsahem a že smlouva byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich pravé a svobodné vůle. Smlouva je sepsána ve dvou vyhotoveních, po jednom pro každou stranu, přitom každé vyhotovení této smlouvy má platnost originálu. Smlouva nabývá účinnosti dnem jejího podpisu oběma dlužníky. Na důkaz své pravé a svobodné vůle připojují výše uvedený věřitel a dlužník své vlastnoruční podpisy. Smlouva je datována a opatřena vlastnoručními podpisy smluvních stran .

Dle § 657 občanského zákoníku ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o půjčce (dále jen v rozhodném znění ) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Dle § 658 téhož zákona při půjčce peněžité lze dohodnout úroky (odst. 1).

V daném případě se jedná o Smlouvu o půjčce ve smyslu ust. § 657 obč. zák. v rozhodném znění.

V daném případě, jak již výše uvedeno, je spor mezi účastníky o tom, zda předmětné ujednání týkající se smluvního úroku ve výši 5 % je úrokem z celého předmětu plnění, t.j. z částky 70.000 Kč nebo zda se jedná o sjednaný roční úrok z nezaplacené dlužné částky.

V této souvislosti nutno akcentovat, že bylo nutné provést výklad projevu vůle účastníků smlouvy (§ 34 obč. zák. v rozhodném znění), jaký právní následek smluvní strany zamýšleli vyvolat, který provedl soud v souladu s ustanovením § 35 obč. zák., kdy jazykovým výkladem dospěl k závěru, že se jedná o roční úrok ve výši 5 % z poskytnuté peněžité půjčky, čemuž vypovídá slovní vyjádření použitého při sjednávání výše tohoto úroku, kde se hovoří o ,, dlužné částce ze které měl být 5 % úrok vyměřen. Kdyby skutečně měli účastníci této smlouvy-smluvní strany úmysl sjednat 5 % úrok jakožto maximální z dlužné částky 70.000 Kč za celou dobu plnění, to je od 03.11.2008 do 30.05.2015 a to bez ohledu na to, že dlužník případně na poskytnutou půjčku plnil, resp.: ji řádně vrátil případně i předčasně, jak bylo účastníky sjednáno, kdy nelze přehlédnou ani možnost, že dlužník by mohl půjčenou částku vrátit následující den po jejím poskytnutí, musela by tato vůle být vyjádřena jednoznačně v souladu s použitým slovním vyjádřením ve smlouvě užitým tak , že např. namísto 5% z dlužné částky , by byla ujednána výměra 5 % z poskytnutého předmětu plnění či poskytnuté půjčky či částky 70.000 Kč , a muselo by být jednoznačně uvedeno, dle názoru soudu, že se jedná o 5 % úrok za celou dobu užívání poskytnutých peněz 70.000Kč dlužníkem od 3.11.2008 do 30.5.2015. To je jedna úvaha, kterou se soud řídil a další úvaha odpovídá i skutečnosti, že i částka 5 % p. a. z výše půjčky 70.000 Kč, kterou měl dlužník věřiteli zaplatit v (minimálních) splátkách po 1.000 Kč, je výše úroků v době uzavření smlouvy o půjčce přiměřenou, když dle vědomostí soudu z úřední činnosti nepřekračovala úrokovou výši úvěrů poskytovaných bankami. Lze souhlasit s věřitelem, že by bylo nelogické a nepravděpodobné, aby na dobu 6,5 let (od 3.11.2008 do 30.5.2015 = 79 měsíců /12) dlužníkovi půjčoval částku 70.000 Kč (70.000Kč : min.1.000Kč/ měsíc = 70 měsíců : 12 = 5,8 roku) pouze s úročením celého předmětu plnění ve výši 5 % za celé uvedené období, t.j. za odměnu , která byla IS uznána , ve výši 3.500 Kč.

Na podporu oprávněnosti tohoto výkladu soud uvádí z komentáře v systému ASPI k ust. § 658 (JUDr. Markéta Selucká, Ph.D.-Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně), následující : ,,Pokud jde o půjčku, jejímž předmětem je peněžité plnění, umožňuje občanský zákoník, aby věřitel a dlužník sjednali peněžitou odměnu za poskytnutí půjčky formou úroku. Vlastní půjčku nazýváme jistinou a úrok se nestává její součástí, to je není možné požadovat na dlužníkovi úrok z úroku. Výše úroku musí být určitě a srozumitelně sjednána, jinak by se takové ujednání považovala za absolutně neplatné (§ 37), to je výše úroku by měla být jasně stanovena a rovněž lze doporučit, aby byl definován časový úsek za který se úrok počítá (ročně, měsíčně, denně). Nebude-li časový úsek sjednán, neznamená to neplatnost ujednání, ale úrok se považuje dle judikatury za roční. Úroky mohou být splatné k určitým termínům, není-li sjednáno, je úrok splatný nejpozději s pohledávkou. Splacením jistiny zaniká povinnost platit úrok, to je před zánikem hlavního závazku zaniká i závazek vedlejší akcesoricky závislý... .

Taktéž i komentář k Občanskému zákonu, 10. Vydání, nakladatelství C.H.Beck, autoři Švestka/Jehlička/Škárová/Spáčil a spol., str. 1163 uvádí ... Úroky je úplata za užívání půjčené jistiny. Jistina je suma půjčených peněz nebo úhrn půjčených věcí. Při peněžité půjčce se výše úroku stanoví zpravidla určitým procentem počítaným za stanovenou dobu (rok)... .

Z pohledu výše uvedeného lze souhlasit se žalobcem, že zásadně se má za to, že v případě, že nebylo sjednáno ve smlouvě jednoznačně jinak se má za to, že se jedná o roční úrok.

Soud tak uzavírá, že s ohledem na výše uvedené, vůlí smluvních stran bylo sjednat dobu úročení jistiny 5% p.a. z dlužné částky , proto shledal popěrný úkon IS a dlužníka nedůvodným.

Řídě se uvedenou úvahou rozhodl pak soud, tak jak je ve výroku v odst. I. uvedeno a žalobě v celém rozsahu vyhověl.

Nákladový výrok v odst. II mezi žalobcem a 1. žalovaným vychází z ustanovení § 7 a § 142 odst. 1 o.s.ř. , kdy soud uložil 1. žalovanému povinnost zaplatit úspěšnému žalobci náklady řízení ve výši 17 342 Kč, které představují zaplacený soudní poplatek ve výši 5.000 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 9.300 Kč dle ust. § 9 odst. 4, písm. c) a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, sepis žaloby, replika k obraně žalovaných), 3 x 300 Kč režijní paušál dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 2.142 Kč , když advokát žalobce je jejím plátcem, vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Nákladový výrok v odst. III. vychází z ustanovení § 202 odst. 1 IZ , dle kterého ve sporu o pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení řízení proti insolvenčnímu správci, když pro aplikaci ust. § 202 odst. 2 IZ soud důvody neshledal.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku j e odvolání p ř í p u s t n é ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Olomouc 25.8.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlastimila Potoczková v.r. Vlasta Zezulová samosoudkyně