40 ICm 2114/2011
Číslo jednací: 40 ICm 2114/2011-131 ( KSHK 34 INS 11441/2010 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci žalobce: Ing. Ivo Schneiderka, 503 15 Boharyně 70, insolvenční správce dlužníka : Ing. Jan Kašpar, IČ 13 20 56 92, 500 09 Hradec Králové, K Lesu 212, zast. JUDr. Ivanou Velíškovou, advokátkou se sídlem v Turnově, Antonína Dvořáka 287, proti žalovanému: 1. Jan Kašpar, nar. , bytem 2. Veronika Kašparová, nar. , bytem , oba zastoupeni JUDr. Zdeňkem Kadlečkem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Třída Karla IV. čp. 502, o určení neúčinnosti darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2009

takto:

I. Určuje se, že darovací smlouva ze dne 20.7.2009, uzavřená mezi dlužníkem Ing. Janem Kašparem a jeho manželkou Miluší Kašparovou jako darujícími a žalovanými jako obdarovanými, kterou byl žalovaným darován do jejich podílového spoluvlastnictví dům čp. 212 na st. p. 457 v části obce Svinary, stavební parcela č. 457 zastavěná plocha a nádvoří a pozemková parcela č. 96/3, vše v obci Hradec Králové a katastrálním území Svinary, je neúčinný právní úkon. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku ve výši 24.546,-Kč, a to k rukám advokátky žalobce JUDr. Ivany Velíškové. III. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit ČR na účet Krajského soudu v Hradci králové č. 3703-6828511/0710, VS 4042211411 soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

s tím, že plněním jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou soudu 11. 8. 2011 se žalobce-správce dlužníka ing. Jana Kašpara-domáhal určení, že darovací smlouva ze dne 20. 7. 2009 uzavřená mezi dlužníkem ing. Janem Kašparem a jeho manželkou Miluší Kašparovou, jako darujícími a žalovanými, jako obdarovanými, kterou byl žalovaným darován do jejich podílového spoluvlastnictví dům čp. 212 s dalšími nemovitostmi uvedenými ve výroku tohoto rozhodnutí (dále jen nemovitosti), je neúčinný právní úkon.

Žalobce se krom tohoto petitu současně domáhal i vydání náhrady do majetkové podstaty po žalovaném č. 1 a č. 2. Ohledně tohoto petitu rozhodl dne 1. června 2012 pod č. j., 101 VSPH 153/2012-85, Vrchní soud v Praze tak, že k projednání rozhodnutí věci v této části jsou v I. stupni příslušné okresní soudy a po právní moci tohoto usnesení, nechť podepsaný soud postoupí v této části věci k dalšímu řízení Okresnímu soudu v Hradci Králové.

V žalobě žalobce tvrdil, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové pod č. j. KSHK 34 INS 11441/2010-A-18 ze dne 15. 3. 2011, byl zjištěn úpadek dlužníka ing. Jana Kašpara, na jeho majetek byl prohlášen konkurz a týmž usnesením ustanoven insolvenční správce-žalobce. Účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkurzu nastaly dne 15. 3. 2011. K tomuto tvrzení soud zjistil tvrzenou skutečnost z insolvenčního rejstříku oddílu A pod č. A 18 a k tomu dále soud dodává, že dlužnický insolvenční návrh byl soudu doručen ke dni 12. 5. 2010 a tento návrh zveřejněn téhož dne.

Dále v žalobě žalobce tvrdil, že dlužník ing. Jan Kašpar s manželkou Miluší Kašparovou převedli na žalované-své děti-tedy osoby blízké předmětné nemovitosti.

Dále v žalobě tvrdil, že tímto právním úkonem dlužník zkrátil možnost uspokojení jeho věřitelů.

Dále ohledně nemovitosti žalobce uvedl, že darovací smlouvou ze dne 26. 11. 2010 převedly děti nemovitosti zpět pouze na Miluši Kašparovou a ta stejného data 26. 11. 2010 nemovitosti úplatně převedla na třetí osobu Františka Skakuna, bytem . K tomu žalobce dodal, že už jen nakládání s předmětnými nemovitostmi svědčí o účelovém jednání dlužníka a osob jemu blízkých s cílem zkrátit možnost uspokojení věřitelů.

Dále v žalobě žalobce uvedl, že darovací smlouva uzavřená dne 20. 7. 2009 mezi rodiči a dětmi, je právní úkon bez přiměřeného protiplnění a je tedy neúčinný podle ust. § 240 IZ. Ze svého majetku dlužník vyvedl majetek nejpodstatnější hodnoty, dále bylo žalobcem tvrzeno, že úkon byl učiněn v době, kdy byl dlužník v úpadku, učinil jej ve prospěch osoby blízké a má se za to, že se jedná o úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Žalobce dále tvrdil, že z insolvenčního spisu dlužníka ing. Jana Kašpara je seznatelné, že nejpozději v době darování nemovitostí byl dlužník seznámen s existencí a výší svých závazků nejméně vůči věřiteli č. 2 Milanu Juhaszovi ve výši 572 206,80 Kč, vůči věřiteli č. 3 Mgr. Františkovi Holubovi ve výši 2 000 000,-Kč, dále věřiteli č. 14 ing. Josefu Tošovskému ve výši 1 000 000,-Kč a věřiteli Bono Bijou spol. s r. o. ve výši 15 177,-Kč. Tedy dlužník učinil úkon v době, kdy si byl vědom svých závazků, byl v úpadku a byl si vědom své neschopnosti v budoucnu závazky splatit.

Žalovaný se podáním ze dne 10. 10. 2011 vyjádřil k žalobě tak, že potvrdil, že se jednalo o dar rodičů. Tvrdil, že nemovitosti byly převedeny z rodinných důvodů, ze snahy zapojit je do správy a péče o tyto nemovitosti a s ohledem na zdravotní potíže otce žalovaných. Žalovaný zdůraznil, že nemovitosti byly v době převodu zatíženy zástavním právem ve prospěch Raiffeisenbank a. s., a to k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000,-Kč a budoucích pohledávek až do výše 6 000 000,-Kč. Znaleckým posudkem ze dne 20. 8. 2011 byla přitom tržní cena nemovitostí stanovena na částku 3 999 670,-Kč. Žalovaný tvrdil, že skutečná hodnota nemovitostí tak byla nepatrná, neboť byly zatíženy zástavním právem pro pohledávku bez mála do celé své hodnoty. Dále žalovaný tvrdil, že děti neměly žádné povědomí o dluzích svého otce a dále tvrdil, že v době převodu nemovitostí ing. Jan Kašpar-dlužník v úpadku nebyl. Uvedl, že právní domněnka zakotvená v ust. § 240 odst. 2 IZ je právní domněnkou vyvratitelnou a uvedl, že neodpovídá skutečnosti to, že nejpozději v době darování nemovitostí byl dlužník seznámen s existencí svých závazků nejméně vůči Milanu Juhaszovi, Františku Holubovi, Bono Bijou a ing. Josefu Tošovskému. Tvrdil, že pohledávka Mgr. Holuba vznikla ze smlouvy o půjčce ze dne 15. 4. 2010. Pohledávka ing. Josefa Tošovského byla správcem zčásti popřena a tato navíc v době převodu nemovitostí nebyla ještě splatná. Pohledávka vůči Milanu Juhaszovi vznikla z fiktivních faktur za zboží, které nikdy dodáno nebylo, pohledávka neexistuje a i kdyby existovala, byla byl promlčena. Pokud by se žalobce odkázal na elektronický platební rozkaz Okresního soudu v Hradci Králové pod č. j. 1 ECm 18/2009-28, je chybou tehdejší právního zástupce dlužníka, advokáta Jaroslava Sládka, že podal odpor proti platebnímu rozkazu k nepříslušnému soudu a v důsledku této skutečnosti opožděně. Dlužník si tedy nemohl být v době převodu předmětných nemovitostí vědom existence svého závazku vůči věřiteli Milanu Juhaszovi, neboť ten nikdy neexistoval.

Díky chybě právního zástupce věřitel získal k neexistující pohledávce vykonatelný titul, i k tomu však došlo až po uzavření darovací smlouvy k nemovitostem. Pohledávka Bono Bijou ve výši 15 177,-Kč jistě nemůže být důvodem pro úpadek dlužníka. Dlužník, když daroval svým dětem nemovitosti, společně se svou manželkou, v úpadku nebyl a nemohl předjímat vývoj událostí a nebyl tak v dispozici se svým majetkem ničím omezen.

Dále žalovaná strana tvrdila, že žalované děti nebyly si vědomy v době darování skutečnosti, že by jejich rodiče měli nějaké finanční potíže. Později vyšlo najevo, že jejich matka Miluše Kašparová má splatné závazky v celkové výši 3 200 000,-Kč vůči věřiteli Františku Skakounovi z titulu směnečného rukojemství ze tří směnek vystavených ve dnech 10. 2., 4. 3., 18. 5. 2009, které avalovala. Žalovaní se o této skutečnosti dozvěděli, neboť tento věřitel uplatnil svůj nárok vůči jejich matce jako avalovi směnek v soudním řízení, rozhodli se převést předmětné nemovitosti zpět své matce, aby je mohla užít k úhradě svých dluhů. Nemovitosti tak byly darovací smlouvou ze dne 26. 11. 2010 převedeny matce žalovaných Miluši Kašparové a ta je následně převedla svému věřiteli Františku Skakunovi k úhradě svých dluhů. Žalovaná k této skutečnosti tvrdila, že směnky, z nichž vyplýval dluh matky a který byl uhrazen převodem nemovitostí na Františka Skakuna, byly vystaveny 10. 2. 2009, 4. 3. 2009 a 18. 5. 2009 a jedná se tak o závazky starší než závazky, pro něj bylo zahájeno insolvenční řízení vůči jejímu manželovi.

Dále žalovaná tvrdí, že předmětné nemovitosti byly původně součástí SJM a jako takové mohly být zcela užity k úhradě dluhu, který vznikl jen jednomu z nich. Tvrdil, že užila-li matka žalovaných nemovitosti k úhradě svého dluhu, který vznikl nejdříve, nemohlo tak dojít k poškození ostatních věřitelů. Na tom nemění nic skutečnost, že nemovitosti byly nejprve darovány žalovaným dětem a pak následně vráceny matce za účelem umoření dluhu.

K dotazu soudu při jednání dne 11. 1. 2012 žalovaná tvrdila další skutečnosti, že ve smlouvě darovací v bodě III. bylo uvedeno zástavní právo smluvní ve výši 3 500 000,-Kč a 6 000 000,-Kč a že se jednalo o zástavní právo k závazku ze strany NIKA cosmetics s. r. o..

Z dalších listin, jak soud zjistil, toto zástavní právo již nikde nefigurovalo. Žalovaná k tomu tvrdila, že zástavní právo společnosti Raiffeisenbank a. s. na zajištění splacení úvěru společnosti NIKA cosmetics zaniklo splacením tohoto úvěru. Úvěr byl splacen za pomoci půjčky poskytnuté panem Thanh Trung Do, pro něhož bylo následně zřízeno další zástavní právo na nemovitostech k zajištění této půjčky. Následně byla matce žalovaných poskytnuta půjčka od p. Františka Skakuna, z této půjčky pak byla splacena půjčka p. Thanh Trung Do, čímž zanikla zástava Thanh Trung Do.

Soud z provedených důkazů zjistil toto:

Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 20. července 2009 s právními účinky vkladu ke dni 22. 7. 2009 soud zjistil, že rodiče ing. Jan Kašpar a Miluše Kašparová svým dětem Janu a Veronice Kašparovým převedli nemovitosti, každému z nich po jedné polovině a bylo zřízeno věcné břemeno bezplatného doživotního užívání nemovitostí pro rodiče. V článku III. převodci upozornili nabyvatele, že na nemovitostech vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku ve výši 3 500 000,-Kč a budoucí pohledávky vzniklé do 10. 4. 2014 až do výše 6 000 000,-Kč podle smlouvy o zřízení zástavního práva uzavřené dne 30. 3. 2009 s Raiffeisenbank, a. s. Praha.

Z další smlouvy darovací ze dne 26. 11. 2010 soudem zjištěno, že děti, Jan a Veronika, darovaly Miluši Kašparové-matce předmětné nemovitosti s tím, že na nemovitosti je zástavní právo zřízené ve prospěch Františka Skakuna, bytem Hronov. Smlouva byla vložena s právními účinky vkladu ke dni 25. 3. 2011.

Z další smlouvy soud zjistil, že Miluše Kašparová kupní smlouvou ze dne 26. 11. 2010 prodala Františku Skakunovi předmětné nemovitosti, v čl. III. byla sjednána kupní cena 4 000 000,-Kč a dohodnuto vypořádání ceny tak, že část kupní ceny ve výši 1 600 000,-Kč účastníci dohodou započítávají oproti nároku kupujícího na zaplacení částky 1 600 000,-Kč vůči prodávající z titulu uzavřené smlouvy o půjčce ze dne 26. 11. 2010. Zbývající část kupní ceny ve výši 2 400 000,-Kč účastníci dohodou započítávají oproti nároku kupujícího na zaplacení částky 2 400 000,-Kč vůči prodávajícímu z titulu uzavřené dohody o narovnání ze dne 26. 11. 2010 (o zmínce o dohodě o narovnání viz dále ze soudem přiložených spisů).

Dále zjištěno, že tato smlouva byla s právními účinky vkladu ke dni 28. 3. 2011. Soud z této smlouvy dále zjistil, že na této smlouvě neváznou žádná zástavní práva, s výjimkou zástavního práva zřízeného ve prospěch kupujícího Františka Skakuna, které zanikne účinností této kupní smlouvy a dále zástavního práva zřízeného ve prospěch Thanh Trung Do.

Ze znaleckého posudku znalce Pavla Beránka vyhotoveného dne 20. 8. 2011 zjištěno, že objednatelem posudku je Miluše Kašparová-matka žalovaných. Účelem posudku jsou účely daňového přiznání, znaleckým úkolem je vypracovat znalecký posudek o administrativní zjištěné ceně nemovitosti. V čl. V. znaleckého posudku je uvedeno, že vlastníkem je František Skakun a výsledná cena nemovitosti je 3 999 670,-Kč. Ze znaleckého posudku plyne i to, že neobsahuje v sobě žádnou zmínku o tom, že by znalec zohledňoval zástavní práva. Toto dokazování vedl soud k tvrzení žalované strany, že v době převodu nemovitost měla vzhledem k existenci zástavních práv v podstatě nulovou cenu. Soud poznamenává k tomu, že znalec byl v zadání posudku povinen zjistit cenu nemovitosti pro administrativní účely, soudu je známo ze své praxe, že pokud se oceňuje nemovitost podle cenové vyhlášky, že v ceně nemovitosti, ať administrativní nebo tržní, se nikdy neodráží stávající zástavní práva. Jedná se o stanovení ceny, která v sobě proto nemůže počítat se závazky, které mohou kdykoli zaniknout, mohou být kýmkoli vypořádány.

Soud dále k tomu zdůrazňuje, že znalecký posudek operuje s administrativní cenou. Tržní cena nemovitosti by se pak odvíjela od té skutečnosti, že městská část Svinary patří v Hradci Králové k lukrativním zónám.

Z přiloženého spisu 42Cm 97/2010 soud zjistil, že žalobce František Skakun podal návrh na vydání směnečného platebního rozkazu vůči žalovanému č. 1 NIKA cosmetics s. r. o. a vůči žalovanému č. 2 Miluši Kašparové, návrh byl doručen soudu 10. 5. 2010 a u podacího razítka je uveden originál směnky ve výši 2 000 000,-Kč. Návrh na směnečný platební rozkaz zněl tak, že žalobce požadoval zaplatit 1 000 000,-Kč s 6% úrokem ročně. Z tohoto spisu soud přečetl tu část žaloby, kdy v žalobě je zmínka o směnkách. Žalobce navrhuje důkaz tří směnek, první ze dne 10. února 2009, druhá ze dne 4. března 2009, třetí ze dne 18. května 2009 a v žalobě tvrdí, že každá směnka má splatnost dne 31. prosince 2009. Ze směnky na 2 000 000,-Kč soud zjistil, že ji avalovala Miluše Kašparová.

Ze spisu je dále zjištěno, že byl vydán směnečný platební rozkaz, proti němuž byly podány námitky žalovaného č. 1 a žalovaného č. 2.

Dále ze spisu soud zjistil, že je v něm v námitkách obou žalovaných usnesení o prohlášení konkurzu na společnosti NIKA cosmetics s. r. o. s účinky ke dni 28. 7. 2010.

Z téhož spisu je zjištěno, že v řízení bylo pokračováno pouze s žalovanou č. 2 a že podáním datovaným 26. 11. 2010 a soudu doručeným 4. 3. 2011 došlo ke zpětvzetí žaloby ze strany Františka Skakuna, a to s jím tvrzeným mimosoudním vyřešením celé záležitosti. Dále zjištěno z insolvenčního rejstříku, že po prohlášení konkurzu na společnost NIKA cosmetics s. r. o. pod č. j. KSPA 44INS 5115-021, že se do řízení přihlásil František Skakun se svou zajištěnou pohledávkou a tato byla zcela zjištěna.

Dále z LV na č. l. 32 spisu ke dni 13. 6. 2011 zjištěno, že k nemovitosti vázne zástavní právo smluvní pro pohledávku 3 200 000,-Kč a dále budoucí pohledávku 1 600 000,-Kč a to pro Františka Skakuna, bytem Smlouva o zřízení zástavního práva je s právními účinky vkladu ke dni 29. 11. 2010. Dále v oddílu-jiné zápisy je uvedena smlouva kupní ze dne 26. 11. 2010 pro Františka Skakuna s právními účinky vkladu ke dni 28. 3. 2011.

Soud dále si připojil ke spisu spis 10C 31/2010, když žalovaná strana tento spis navrhla jako důkaz k tomu, že se děti dozvěděly o dluzích až z žaloby Františka Skakuna a proto právě z toho důvodu, jak tvrdila žalovaná, převedly nemovitost zpět na matku, aby dluh byl vypořádán. Ze spisu 10C 31/2010 žalobce Františka Skakuna a žalovaných č. 1-5-Jana Kašpara, ml., Veroniky Kašparové, ing. Jana Kašpara, Miluše Kašparové a Thanh Trung Do, bylo zjištěno, že žalobce v žalobě tvrdí opět existenci tří směnek ze smlouvy o půjčce ze dne 10. 2. 2009 na 2 000 000,-Kč, ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 3. 2009 na 1 000 000,-Kč a ze smlouvy o půjčce ze dne 18. 5. 2009 na částku 1 000 000,-Kč. Opět zde v žalobě tvrdí splatnost všech půjček do 31. 12. 2009 a zajišťovací prostředek-směnky vystavené společnosti NIKA cosmetics s. r. o. a avalované Miluší Kašparovou, kde odpovídala jako směnečná ručitelka. Žalobou, kde žalobce tvrdí, že dům s pozemky byl zatížen zástavním právem žalovaného č. 5, tj. Thanh Trung Do, se domáhal v bodě V. petitu neúčinnosti darovací smlouvy ze dne 20. 7. 2009.

Dále soudem zjištěno, že na č. l. 8 tohoto spisu je smlouva o půjčce peněz mezi Františkem Skakunem a NIKou cosmetics s. r. o. na 2 000 000,-Kč, když v původní smlouvě je uvedeno zajištění půjčky vlastní směnkou. Smlouva je z 10. 2. 2009 na částku 2 000 000,-Kč, druhá smlouva je ze 4. 3. 2009 na 1 000 000,-Kč a třetí smlouva je z 18. 5. 2009 taktéž na 1 000 000,-Kč, všude je uvedeno zajištění těchto půjček směnkou výstavce. Při psaní rozsudku soud si všiml úplného výpisu v tomto spise na společnost TEAM STAR Plus s. r. o., která vznikla 9. března 2010, jejímž zakládajícím jednatelem a společníkem ke dni vzniku byl Thanh Trung Do a Jan Kašpar, ml. a dále si soud v rámci vyhotovení rozsudku udělal úplný výpis, kde jednatel Jan Kašpar, ml. a společník byl ke dni 19. července 2012 vymazán a zapsán ing. Jan Kašpar-otec. Soud má však za to, že se jedná o veřejnou listinu, a i když ji při jednání nečetl, tato zjištění přesto může do spisu učinit.

Dále soud z tohoto spisu přečetl vyjádření žalovaného č. 5 k žalobě, který uvedl, že půjčil žalovanému ing. Janu Kašparovi částku 2 274 000,-Kč, z níž 1 274 000,-Kč měl dlužník ing. Jan Kašpar použít jako půjčku firmě TEAM STAR Plus s. r. o. a částku 1 000 000,-Kč měl použít k úhradě úvěru poskytnutého Raiffeisenbank a. s.. Dále uvádí, že k zajištění závazku dlužníka, tj. v této věci žalovaného č. 3 (ing. Jan Kašpar) zastavili Jan a Veronika Kašparovi nemovitosti ve prospěch žalovaného č. 5 Thanh Trung Do. Toto soud zjistil z téhož spisu ze smlouvy o půjčce mezi Thanh

Trung Do a ing. Janem Kašparem ze dne 8. dubna 2010, kde je uveden účel půjčky -úhrada úvěru poskytnutého Raiffeisenbank a. s. firmě NIKA cosmetics s. r. o. do částky 1 000 000,-Kč na základě smlouvy uzavřené dne 30. 3. 2009. Tomu odpovídá zástavní smlouva, kde zástavní dlužník je ing. Jan Kašpar a zástavci Jan a Veronika Kašparovi. Smlouva je datována 8. 4. 2010.

Dále ze spisu je zjištěno, že došlo ke zpětvzetí žaloby dne 29. 11. 2010, když předtím v podání ze dne 8. 10. 2010 tvrdí, že vede mimosoudní vyřešení celé situace. Usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci 1. 2. 2011, je datováno 1.12.2010.

K tomu soud provedl důkaz ze spisu této značky, kde bylo zjištěno, že smlouva o úvěru mezi Raiffeisenbank a. s. a NIKou cosmetics s. r. o. byla uzavřena dne 30. 3. 2009, jednalo se o kontokorentní úvěr do maximální výše 3 500 000,-Kč. Dále v čl. IV. je závazek Miluše a Jana Kašparových k uzavření zástavní smlouvy.

Dále soud zjistil z potvrzení o splacení úvěru (č. l. 65), že pohledávka zástavního věřitele NIKA cosmetics s. r. o. ze smlouvy o úvěru uzavřené 30. 3. 2009, zanikla dne 31. 3. 2010 úplným splacením a že zaniklo zároveň zástavní právo vůči pohledávkám ve výši 3 500 000,-Kč a budoucím pohledávkám vzniklým do 10. 4. 2014 až do výše 6 000 000,-Kč.

Soud má za to, že historie nemovitosti je důležitá pro zjištění, že dlužník ing. Jan Kašpar s manželkou nejdříve nemovitost vyvedli na děti, půjčili si na vyplacení zástavních práv vůči Raiffeisenbank a.s. od Thanh Trung Do, společníka a jednatele firmy, kde jednatelem byl nejdříve syn a poté otec, tím vzniklo na nemovitosti další zástavní právo k zajištění půjčky dané ze strany tohoto pána,v průběhu zástavním právem zajištěné půjčky od Thanh Trung Do věřitel Skakun podává žalobu na neúčinnost darovací smlouvy, kdy výsledkem žaloby je mimosoudní vyrovnání a tedy zpětvzetí a zajištění si návratu půjčených peněz-započítáním na cenu nemovitosti a samozřejmě i zánikem veškerých zástavních práv.

Žalobce tvrdil, že došlo k převodu nemovitostí v době, kdy již byl dlužník ing. Jan Kašpar v úpadku. Žalovaná strana toto tvrzení vyvracela.

Soud provedl dokazování ohledně dalších věřitelů z přihláškového spisu ve věci 34 INS 11441/2010, soud tedy zjišťoval splatnost jednotlivých přihlášených pohledávek. Žalobce tvrdil ve své žalobě, že nemovitost byla převedena v době, kdy už existovala pohledávka věřitele Juhasze. K tomuto věřiteli soud zjistil z elektronického platebního rozkazu Krajského soudu v Hradci Králové pod č.j . 1 ECm 18/2009-28 ze dne 25. srpna 2009, že byl vydán proti ing. Janu Kašparovi platební rozkaz na zaplacení 572 206,80 Kč s příslušenstvím. Dále zjistil, že proti tomuto platebnímu rozkazu podal odpor advokát a odpor byl doručen Okresnímu soudu v Hradci Králové dne 10. 9. 2009. Soud zjistil, že usnesením pod č. j. 1 ECm 18/2009-34 byl odpor odmítnut, protože byl sice podán v zákonné 15ti denní lhůtě, ale u nepříslušného soudu. Platební rozkaz nabyl právní moci. To znamená, že ke dni daru nemovitosti dětem dlužník měl pohledávku, která byla následně pravomocně věřiteli přiznána. Soudu již nenáleží o takové pravomocné pohledávce vést dokazování-tedy že by neexistovala nebo kdyby byla, pak by byla promlčena, jak tvrdí žalovaný. Žalovaný se s neexistencí této pohledávky pokoušel o tvrzení, že dlužník nebyl ke dni převodu v úpadku.

K tvrzeným dalším věřitelům v době převodu nemovitosti žalobce prokazoval úpadkovou situaci dlužníka ke dni uzavření darovací smlouvy dne 20. 7. 2009. Žalobce doložil přehled přihlášených pohledávek a uvedl data splatnosti těchto pohledávek. Uvedl, že věřitel CTP Property VI., a. s. přihlásil pohledávky celkem ve výši 160 397,21 Kč, splatné od 16. 4. až do 15. 7. 2009. Dále tentýž věřitel přihlásil 54 535,20 Kč s datem splatnosti 16. 7. 2009. U věřitele Milana Juhasze žalobce uvedl částku 746 062,30 Kč dle EPR 8/2009. Další věřitel Mgr. František Holub přihlásil 2 000 000,-Kč, směnku z 10. 4. 2009 s tvrzenou splatností 15. 10. 2010 u Komerční banky, a. s., se vyjádřil tak, že nelze posoudit bez potvrzení banky o stavu k datu 20. 7. 2009 a dále u věřitele ing. Josefa Tošovského uvedl závazek 1 000 000,-Kč se splatností 25. 8. 2009. Závěr žalobce k těmto tvrzením byl ten, že dlužník měl splatné závazky v době uzavření darovací smlouvy cca 3 960 000,-Kč.

Žalobce dále uvedl a tvrdil, že vedle pohledávek přihlášených do insolvenčního řízení je třeba posuzovat závazky v SJM dlužníka a jeho manželky, tj. závazek společnosti NIKA cosmetics s. r. o. vůči Raiffeisenbank ve výši 1 600 000,-Kč zajištěný předmětnými nemovitostmi, směnky vystavené společností NIKA cosmetics s. r. o., zast. dlužníkem jako jednatelem dne 8. 2. 2009 a 4. 3. 2009 znějící na směnečný peníz 2 400 000,-Kč, splatné na řad Františka Skakuna a avalované manželkou dlužníka Miluší Kašparovou, jde tedy o společný a nerozdílný závazek dlužníka a jeho manželky v SJM, o jehož splatnosti dlužník a jeho manželka v okamžiku darování předmětných nemovitostí věděli. V době darování předmětných nemovitostí měli manželé závazky v SJM ve výši 3 960 000,-Kč a jako fyzické osoby zajišťovaly svým majetkem v SJM nebo avalovaly závazky NIKA cosmetics s. r. o. ve výši dalších 4 000 000,-Kč, tj. celkem 7 960 000,-Kč. Z toho žalobce uzavírá, že se oba snažili předmětné nemovitosti jejich darováním svým dětem vyvést ze svého společného jmění. Uvedla, že nelze ani neuvažovat o úvahách žalovaných, zda rodiče žalovaných při darování předmětných nemovitostí neobcházeli zákon, když tyto, jejich darováním, vyvedli ze svého majetku.

Z přihláškového spisu soud zjistil, že věřitel CTP Property VI., a. s. přihlásil pohledávku ve výši 427 002,57 Kč, jako důvod vzniku uvedl budoucí podnájemní smlouvu ze dne 21. 3. 2005 a v příloze této pohledávky tvrdil dluhy krom jiných měsíců za měsíce od od 16. 4. 2009 až do 15. 9. 2010, a to za měsíce IV., VI., VII., X. (týká se kolem doby převodu nemovitostí). Druhou pohledávkou tentýž věřitel přihlásil na základě stejného právního důvodu smluvní pokutu ve výši 127 248,80 Kč.

Dále z přihlášky pod P2 zjištěno, že se přihlásil Milan Juhasz, když právním důvodem je elektronický platební rozkaz datovaný dnem 25. srpna 2009.

Z přihlášky Mgr. Františka Holuba zjištěno, že správce vzal své popření zpět a je tedy zjištěna pohledávka ve výši 2 206 301,-Kč.

Z listin z této přihlášky vyplývá-z dohody o uznání dluhu ze dne 15. dubna 2010, že došlo 15. 4. 2009 mezi Františkem Holubem jako věřitelem a ing. Janem Kašparem jako dlužníkem k prodloužení smlouvy o půjčce. Podle této smlouvy věřitel půjčil dlužníkovi 2 000 000,-Kč, splatnost byla sjednána na 15. 4. 2010 a jistina půjčky byla zajištěna vystavením směnky vlastní ze dne 15. 4. 2009 se splatností 15. 4. 2010. Soud dále ze spisu dlužníka NIKA cosmetics s. r. o. zjistil, že insolvenční návrh podal jednatel společnosti dne 11. května 2010, konkurz byl prohlášen 28. 7. 2010 a dále zjištěno, že do tohoto konkurzního řízení se přihlásil František Skakun jako věřitel pod P7 s třemi přihláškami ve výši 3 280 103,-Kč, a to s nedoplatky na směnečné sumě ze směnky ze dne 10. 2. 2009, ze směnky ze dne 4. 3. 2009 a ze směnky ze dne 18. 5. 2009. Právním důvodem je vždy směnečné ručitelství-směnku avalovala Miluše Kašparová.

Soudem ze spisu 40 ICm 2625/2011 zjištěno, že žalobcem označený věřitel ing. Josef Tošovský podal žalobu na určení výše popřené pohledávky, ve věci byl vydán rozsudek, kterým byla určena pohledávka 3 496 995,-Kč, přihlášená tímto věřitelem do insolvenčního řízení vedené s dlužníkem ing. Janem Kašparem, kdy věřitel se domáhal smluvní pokuty na základě ujednání ve smlouvě o půjčce ze dne 28. 5. 2009. Na základě podaného odvolání Vrchní soud v Praze dne 4. října 2012 pod č. j. 101 VSPH 263/2012-79 rozsudek potvrdil.

Žalovaná strana soudu navrhla důkazy výslechem účastníků a svědků.

Z výslechu žalované Veroniky Kašparové soud zjistil, že žalovaná vzhledem ke svému věku(19 let) neměla povědomí o dluzích, z výslechu žalovaného Jana Kašpara ml. zjištěno, že měl povědomost o dluhu matky, proto došlo k převodu nemovitosti zpět na matku.

Dalšími vyslýchanými podle návrhu žalované strany měl být Mgr. František Holub, ing. Fráňa a Josef Tošovský, soud neprovedl výslechy těchto svědků, když v přihláškovém spise bylo dostatek důkazů k tvrzení žalobce o úpadkové situaci dlužníka Kašpara ke dni převodu nemovitostí na děti. Z těchto samých důvodů soud neučinil další důkaz-dotaz na zůstatek na účtu dlužníka vůči přihlášenému věřiteli-Komerční bance a.s. ke dni převodu nemovitostí z manželů na děti, z těch samých důvodů soud neprovedl podobný důkaz vůči Citibank Europe PLC.

Ze všech provedených důkazů totiž soud může, aniž by vyslýchal svědky a činil dotazy, učinit jednoznačný závěr o tom, že dlužník a jeho manželka si byli vědomi toho, že v době převodu nemovitosti na děti byl otec s matkou z titulu SJM přinejmenším v hrozícím úpadku. Všechny pohledávky v té době nebyly splatné, ale manželé si byli vědomi, že v krátké době se splatnými stanou. Manželé měli povědomost o tom, že je třeba splatit dluhy v poměrně krátké době a poměrně dost vysoké. Soud uvádí, že v ust. § 3 odst. 4 IZ) je upraven hrozící úpadek-o hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Právě k hrozícímu úpadku soud vedl dokazování-tedy že k datu převodu musel dlužník znát situaci ohledně splatných a v brzké době splatných závazků v SJM. K tomu soud poznamenává, že k dotazu soudu zástupce žalovaných uvedl, že SJM manželů nebylo rozděleno. Soudem bylo zjištěno, že ke dni převodu nemovitostí z rodičů na děti dlužník ing.Jan Kašpar a jeho manželka Miluše věděli o třech směnkách ze dne 10.2., 4.3. a 18.5.2009, které avalovala Miluše Kašparová, věděli, že směnky jsou splatné 31.12.2009 a jejich souhrnná výše byla 4 mil. Kč. Ke dni převodu nemovitostí věděli o dluhu vůči věřiteli CTP Property ve výši kolem 160 a 54 tisíc Kč, věděli o tom, že další věřitel Mgr. František Holub má směnku ze dne

10.4.2009 se splatností 15.10.2010, věděli, že mají dluh vůči Komerční bance-tento věřitel však ve své přihlášce nedoložil takové listiny, z kterých soud mohl vyvodit výši dluhu ke dni převodu předmětné nemovitosti. Dalším přihlášeným věřitelem byl ing. Tošovský s pohledávkou plynoucí z půjčky ze dne 28.5.2009 na částku 1 milion Kč, kterou se dlužník zavázal splatit do 3 měsíců od podpisu smlouvy pod pokutou vyčíslenou ke dni prohlášení konkurzu na majetek dlužníka ve výši 3 496 995,-Kč (5 000,-Kč denně-viz pravomocný rozsudek ve věci 40ICm 2625/2011). Dlužník věděl, že má dluh z této půjčky a věděl o smluvených úrocích a úroku z prodlení a o denní výši smluvní pokuty-věděl, že se zavázal k zaplacení do 3 měsíců-tedy do konce srpna 2009.

Ke dni převodu měl dlužník společně v SJM s manželkou závazky splatné minimálně u CTP Property, Milana Juhasze, a očekával splatnost závazků ze tří směnek Františka Skakuna, (avalované byly manželkou) a závazků Františka Holuba, ing. Tošovského-tyto naposledy jmenované v miliónových výších. Žalobce tak prokázal svým tvrzením ze dne 14.2.2012 (č.l. 77 spisu). V době převodu si dlužník a jeho manželka byli vědomi o pohledávce NIKA cosmetic s.r.o. ve výši 1 600 000,-Kč, když tato pohledávka byla zajištěna jejich nemovitostí. V době darování nemovitostí dětem tak měli závazky v SJM ve výši 3 960 000,-Kč a závazky, které ze směnek avalovala manželka ve výši 4 mil. Kč. Nemovitost vyvedli, která by jinak spadala do majetkové podstaty dlužníka. K námitce žalované strany, že matka žalovaných platila svůj nejstarší závazek, že nešlo o vyvedení majetku dlužníka, soud uvádí, že je třeba pohlížet na společný majetek manželů tak, že je v SJM. Proto je třeba vzít v úvahu všechny společné závazky manželů a z těch posoudit, který byl nejstarší. Závazek pana Skakuna byl na základě všech tří směnek splatný ke dni 30.12.2009, výše je uvedeno, že dřívějším závazkem byl závazek vůči CTP Property, pohledávka věřitele Juhasze, v době, když byla nemovitost převedena na Františka Skakuna (matkou)-tj. dne 26.11.2010, byly daleko dříve splatné další závazky-např. ing. Tošovského (3 měsíce po půjčce ze dne 28.5.2009). Žalované straně se nepodařilo prokázat, že bylo plněno převodem nemovitosti panu Skakunovi na nejstarší závazky obou manželů. Žalované straně se nepodařilo vyvrátit právní domněnku zakotvenou v ust. § 240 odst. 2 IZ.

K námitce žalované strany-totiž že děti neměly z převodu nemovitostí žádný prospěch soud uvádí, že v době převodu měly. Dostaly nemovitost, u které plánovitě půjčkou otce od pana Do byla následně splacena půjčka Raiffeisenbank a.s.a došlo k zániku zástavního práva. Právě zřejmě nové zástavní právo ve prospěch pana Thanh Trung Do vyvolala další historii nemovitosti ve prospěch Františka Skakuna. Převodem nemovitosti na děti, zpět na matku a dál na Františka Skakuna byla nemovitost vyvedena z majetku dlužníka, který nebýt darovací smlouvy a dalších převodů, by zůstal k uspokojení věřitelů a byl zapsán do majetkové podstaty.

Podle ust. § 235

(1) Neúčinnými jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných.

Bylo prokázáno, že dům s pozemky byl vyveden, není ve vlastnictví dlužníka, není možno prodejem těchto nemovitostí poměrně uspokojovat zjištěné věřitele. Podle tohoto ustanovení se jedná o neúčinný právní úkon.

Podle ust.§ 239

(1) Odporovat právním úkonům dlužníka může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce, i když nejde o osobu s dispozičními oprávněními, a to odpůrčí žalobou podanou proti osobám, které mají povinnost vydat dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů do majetkové podstaty.

Na straně žalobce vystupuje insolvenční správce-je ve věci aktivně legitimován.

(2) Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku ode dne, kdy nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne.

Účinky rozhodnutí o úpadku u dlužníka nastaly dne 15.3.2011, žaloba byla doručena soudu 11.8.2011. Lhůta je zachována.

Podle ust. § 240

Neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění

(1) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí právní úkon, jímž se dlužník zavázal poskytnout plnění bezúplatně nebo za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena plnění, k jehož poskytnutí se zavázal dlužník.

Bezplatný převod-dar dětem byl kupní smlouvou prokázán.

(3) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění se rozumí pouze právní úkon, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku, nebo právní úkon, který vedl k dlužníkovu úpadku. Má se za to, že právní úkon bez přiměřeného protiplnění učiněný ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, je úkonem, který dlužník učinil v době, kdy byl v úpadku.

Úpadek (2 věřitelé-CTP Property a Milan Juhász) byl prokázán, dále byl prokázán i hrozící úpadek podle ust. § 3 odst. 4 IZ, když bylo prokázáno, že po převodu nemovitosti v krátké době a v milionových částkách byla splatnost dalších závazků. Šlo o úkon bez přiměřeného protiplnění v době mezi hrozícím úpadkem a úpadkem.

(3) Právnímu úkonu bez přiměřeného protiplnění lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, anebo v době 1 roku před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch jiné osoby.

Insolvenční řízení bylo zahájeno dne 5.10.2010 na návrh CTP Property, k převodu došlo na děti, k převodu darem došlo 20.7.2009-lhůta k odporu je splněna.

(4) Právním úkonem bez přiměřeného protiplnění není a) plnění uložené právním předpisem, b) příležitostný dar v přiměřené výši, c) poskytnutí plnění, kterým bylo vyhověno ohledům slušnosti, nebo d) právní úkon, o kterém dlužník se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládal, že z něj bude mít přiměřený prospěch, a to za předpokladu, že nešlo o úkon učiněný ve prospěch osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, a že osoba, v jejíž prospěch byl úkon učiněn, nemohla ani při náležité pečlivosti poznat, že dlužník je v úpadku, nebo že by tento úkon mohl vést k úpadku dlužníka.

U převodu nemovitosti v této věci nejde ani o písm. a), b), c) ani d)-dlužník z něj neměl žádný prospěch.

Podle ust. § 242

Neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů

(1) Odporovat lze rovněž právnímu úkonu, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, byl-li tento úmysl druhé straně znám nebo jí se zřetelem ke všem okolnostem musel být znám.

(2) Má se za to, že u úmyslně zkracujícího právního úkonu učiněného ve prospěch osoby dlužníku blízké nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern, byl dlužníkův úmysl této osobě znám.

(3) Úmyslně zkracujícímu právnímu úkonu lze odporovat, byl-li učiněn v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení.

Žalobce v rámci dokazování prokázal, že dlužník převedl nemovitosti, když chtěl nemovitosti před věřiteli uchovat pro své děti, k nemovitostem bylo zřízeno věcné břemeno doživotního užívání pro převodce, jednalo se o osoby blízké, žalovanému se nepodařilo vyvrátit fikci úpadku (hrozícího úpadku), platí fikce, že dlužníkův úmysl byl žalovaným znám.

O soudním poplatku bylo rozhodnuto tak, že insolvenční správce je od soudního poplatku osvobozen, žalovaná strana, protože ve věci prohrála,je povinna soudní poplatek zaplatit podle ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb.,o soudních poplatcích

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady se skládají z odměny 6 úkonů právní služby po 2 500,-Kč-celkem 15 000,-Kč, 6 paušálních náhrad po 300,-Kč-1 800,-Kč a z jízdného 600 km po 5,81 Kč za 1 km, tj. 3 486,-Kč, 4 260,-Kč DPH, celkem 24 546,-Kč.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od jeho doručení prostřednictvím podepsaného soudu k Vrchnímu soudu v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Hradci Králové dne 18. září 2013 Mgr. Věra Šáfrová,v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Bažantová