40 ICm 1940/2010
40 ICm 1940/2010-151 40 ICm 92/2011

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v právní věci žalobce: a) Jan anonymizovano , anonymizovano , bytem Riegrova 339, 273 09 Kladno 7, zast. Danuší anonymizovano , Velký rybník 331, 362 33 Hroznětín, a žalobcům 1) Kateřina Chocholoušková, roz. anonymizovano , anonymizovano , bytem 9. května 277, Cerhenice, okr. Kolín, 2) Jaroslav Studnička, bytem Nám. Míru 18, Valdice, 3) Marie Studničková, bytem trvale Větrová 559, Tanvald, přechodně u Lesíka 616, Tanvald, 4) Olga Schmiedová, bytem Krkonošská 612, Desná 2, PSČ 468 61, zastoupeným Kateřinou Chocholouškovou, Jateční 793, 280 02 Kolín 4, proti žalované: JUDr. Sylvě Rychtalíkové, nar. 16. 8. 1960, se sídlem Kodaňská 521/51, 101 00 Praha 10, zast. JUDr. Jiřím Bílkem, advokátem, sídlem Karlovo nám. 5, Praha 2, za účasti Krajského státní zastupitelství v Praze

o vyloučení spoluvlastnického podílu k nemovitostem ze soupisu majetkové podstaty

takto:

I. Žaloba na určení, že ze soupisu majetkové podstaty úpadce Davida anonymizovano , nar. 12. 7. 1977, bytem V. ulice, 273 07 Vinařice, v insolvenčním řízení vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 40 INS 6246/2009, se vylučuje nemovitost-ideální polovina rodinného domu čp. 339 a ideální polovina pozemku č. 1450 v okrese a obci Kladno, katastrální území Motyčín, to vše zapsané na LV č. 848 u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno, s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 40 ICm 92/2011 Odůvodnění:

Žalobou podanou dne 3. 12. 2010 se žalobce jako dědic Zuzany anonymizovano , r.č. 245620/743, bytem Riegrova 339, 273 09 Kladno-Švermov, domáhal proti žalované vyloučení nemovité věci z konkursní podstaty v řízení ve věci dlužníka Davida anonymizovano , anonymizovano , bytem V. ulice 250, 273 07 Vinařice (dále jen dlužník). Žalobce nemovitost specifikoval jako Riegrova 339 a poz. 1450, zapsané na listu vlastnictví č. 848 v k.ú. Motyčín (dále jen nemovitost). Požadavek na vynětí předmětné nemovitosti z majetkové podstaty odůvodnil tak, že je dědicem paní Zuzany anonymizovano , r.č. 245620/743, bytem Riegrova 339, 273 09 Kladno-Švermov, že byl insolvenční správkyní vyrozuměn o zahrnutí předmětné nemovitosti do majetkové podstaty, s čímž nesouhlasí a podává žalobu na vyloučení této nemovité věci z majetkové podstaty dlužníka. Svůj návrh pak odůvodnil žalobce takto: V roce 1995 darovala Zuzana anonymizovano nemovitost, včetně pozemku, Riegrova 339, svým vnoučatům Kateřině Chocholoušové a Davidovi anonymizovano (dlužník), a to každému ideální polovinu, s tím, že tento majetek bude celý doživotně užívat (bylo zřízeno věcné břemeno). Fakticky to byl stále její dům. Jelikož David anonymizovano začal mít problémy s alkoholem, začal se k babičce chovat v rozporu s dobrými mravy, a proto se rozhodla si svůj dar od Davida anonymizovano vzít zpět. Jelikož si na chování mého syna stěžovala, promluvil žalobce důrazně se synem a on nic nenamítal. Ani nemohl, neboť dobře věděl, že dům je stejně do smrti babičky užíván jí a na domě lpí. Až do roku 2009 Zuzana anonymizovano neměla ani tušení, že by její vnuk měl tak velké dluhy, myslela, že si půjčuje pouze u ní. V žádném případě vrácení daru nebylo účelové. Vrácení daru proběhlo řádně notářským zápisem, dle zákona a dle zákona byl také zapsán do katastru nemovitostí v Kladně. Šetřením Policie ČR, zda nebyl spáchán trestní čin poškozování věřitele vrácením daru, bylo zjištěno, že se čin nestal a věc byla odložena.

Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla žalobu zamítnout, neboť právo na vrácení daru dle ust. § 630 obč. zák. nebylo v průběhu řízení nikterak prokázáno a jde o pouhé tvrzení, k němuž žalobce nenavrhl žádné důkazy. Odkázala v této věci na rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 1620/2001 a na stanoviska k dané problematice soudce VS v Praze JUDr. Pavla Hracha, dále pak namítla, že žaloba nebyla podána v prekluzivní lhůtě 30 dnů s tím, že žalobce a nemá aktivní legitimaci pro toto řízení

Krajské státní zastupitelství v Praze rovněž navrhlo žalobu zamítnout, neboť nejsou dány podmínky pro vrácení daru podle ust. § 630 obč. zákoníku a skutečným důvodem byla pouze snaha odstranit majetek ze soupisu majetkové podstaty úpadce.

Žalobce navrhl žalobě vyhovět, neboť v průběhu řízení bylo prokázáno, že chování dlužníka Davida anonymizovano bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť tato skutečnost byla prokázána policejními orgány, bylo zjištěno notářkou, která pořizovala notářský zápis, dále pak v řízení v katastru nemovitostí a písemným podáním pana Martina anonymizovano ze dne 24.11.2014. Upozornila na skutečnost, že odvolací soud zjistil, že v téže věci podala žalobu řádně a včas i další dědička dlužníka po zemřelé Marii anonymizovano , která je vedena u zdejšího soudu pod sp. zn. 40 ICm 92/2011, kdy toto řízení není pravomocně ukončeno. Rovněž namítá, že žalovaná jako ustanovená insolvenční správkyně se této funkce písemně vzdala.

Ve věci bylo již soudem I. stupně 2x rozhodnuto a to rozsudkem č.j. 40 ICm 1940/2010-62 ze dne 28.11.2012 a č.j.-17 ze dne 17.9.2011, která se však k odvolání účastníků byly s odvolacím soudem zrušeny a vráceny k novému projednání.

2 40 ICm 92/2011 Z rozhodnutí odvolacího soudu č.j. 102 VSPH 128/2012-49 ze dne 6.9.2012 mimo jiné vyplývá, že při posuzování platnosti úkonu směřujícího k vrácení daru, aby v něm uvedl zcela konkrétní skutečnosti k vrácení v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu a to z důvodu jejich přezkoumatelnosti a právní jistoty s tím, že žalobcem dosud předložené důkazy nejsou dostatečné a žalobce neuznal dosud důkazní břemeno. Z rozhodnutí odvolacího soudu č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 12.9.2013 bylo odvolacím soudem mimo jiné uvedeno, že základním a prvotním, co je třeba v tomto řízení postavit najisto bez ohledu na to, zda byly či nebyly splněny zákonné podmínky § 630 obč.zák. pro vrácení daru, je otázka aktivní legitimace žalobce Jana anonymizovano v tomto řízení o jeho excindační žalobě. Soud prvního stupně měl při svém rozhodování o žalobě již k dispozici usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 32 D 211/2010-108, Nd 80/2010, kterým pověřená notářka přerušila dědické řízení po zůstavitelce Zuzaně anonymizovano , a z jehož odůvodnění jednoznačně vyplývá, že dědicem po této zemřelé není jen žalobce, nýbrž i jeho sestra a dcera zůstavitelky Marie anonymizovano a předmětem dědického řízení jsou i sporné nemovitostí, kterých se týká toto incidenční řízení. Dle stanoviska odvolacího soudu jsou dědici bezesporu ve smyslu § 91 odst. 2 o.s.ř. nerozlučnými společníky, takže rozhodnutí o věci samé v tomto řízení se musí vztahovat na všechny dědice po Zuzaně anonymizovano , kteří vystupují na jedné straně sporu v dané věci na straně žalobce. Neúčastní-li se řízení na straně žalobce všichni, kteří jimi musí být jako nerozluční společníci, je dán nedostatek aktivní hmotné legitimace ve sporu a soud pak takovou žalobu bez dalšího zamítne. Jak odvolací soud v rámci doplnění dokazování k této otázce podle § 213 o.s.ř. zjistil, insolvenční správkyně dlužníka vyrozuměla včas a řádně také druhou dědičku po zemřelé Marii anonymizovano k podání vylučovací žaloby ohledně stejných sporných nemovitostí, a Marie anonymizovano včas takovou žalobu podala a je vedena rovněž u Krajského soudu v Praze pod sp.zn. 40 ICm 92/2011. Jak odvolací soud z tohoto spisu zjistil, soud namísto, aby procesně správně z důvodů shora uvedených obě žaloby (Jana anonymizovano i Marie anonymizovano ) spojil podle § 112 o.s.ř. ke společnému projednání, neboť o jde o dvě žaloby nerozlučných společníků (dědiců po zemřelé Zuzaně anonymizovano ), zaslal Marii anonymizovano výzvu k odstranění vad žaloby a k zaplacení soudního poplatku ze žaloby, a poté usnesením č.j. 40 ICm 92/2011-10 z 12.7.2011 řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Odhlédne-li odvolací soud od toho, že taková výzva soudu prvního stupně nebyla vůbec namístě, protože stejná žaloba druhého dědice-Jana anonymizovano žádné vady nemá a tento žalobce soudní poplatek ze žaloby zaplatil (nerozluční společníci ve sporu platí jen jeden poplatek společně a nerozdílně), usnesení o zastavení řízení doručoval Marii anonymizovano jako zásilku do vlastních rukou, která jí byla podle připojené doručenky uložena na poště 25.7.2011, takže doručena by byla desátý den od uložení, tedy dne 4.8.2011 (čtvrtek). Podle úmrtního listu zemřela Marie anonymizovano 12.8.2011, tedy v době, kdy jí běžela lhůta k podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, takže postup soudu prvního stupně měl být takový (k tomu viz i rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 2729/2010), že soud měl usnesení o zastavení řízení zaslat dědicům po Marii anonymizovano , kterým ode dne, kdy je jim usnesení doručeno, běží celá odvolací lhůta znovu. Z těchto důvodů usnesení o zastavení řízení o žalobě Marie anonymizovano na vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu není pravomocné, neboť dědicům po ní nebylo dosud soudem prvního stupně doručeno.

Z důvodu shora uvedených je řízení rozhodnutí prvního stupně zatíženou vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí a proto odvolací soud podle § 219a odst. 1 písm.a) o.s.ř. tento rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, v němž se zaměří především na otázku aktivní legitimace žalobce ve sporu a zatím účelem neprodleně vydá usnesení o spojení této věci se žalobou vedenou u stejného soudu pod sp.zn. 40 ICm 92/2011, kterým obě řízení spojí ke společnému projednání a rozhodnutí podle § 112 o.s.ř.

3 40 ICm 92/2011 Toto usnesení a usnesení o zastavení řízení č.j. 40 ICm 92/2011-10 ze dne 12.7.2011 pak řádně doručí dědicům po Marii anonymizovano , kterým jsou podle údajů obsažených ve spise zn. 35 D 675/2011101 VSPH 93/2013 (KSPH 40 INS 6246/2009) Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, jenž si odvolací soud vyžádal k důkazu, tyto osoby: 1) dcera Kateřina Chocholoušková, roz. anonymizovano , anonymizovano , bytem 9. května 277, Cerhenice, okr. Kolín, 2) Jaroslav Studnička, bytem Nám. Míru 18, Valdice, 3) Marie Studničková, bytem trvale Větrová 559, Tanvald, přechodně u Lesíka 616, Tanvald, 4) Olga Schmiedová, bytem Krkonošská 612, Desná 2, PSČ 468 61. Jde o zákonné dědice (děti zemřelé Marie anonymizovano ), takže i kdyby byl správný údaj notářky Mgr. Tomsové, že Marie anonymizovano dědictví po Zuzaně anonymizovano odmítla, pak na její místo v tomto dědickém řízení vstupují bez dalšího její zákonní dědici, tedy shora uvedené zletilé děti. Podají-li tito dědici odvolání proti usnesení o zastavení řízení o excindační žalobě podané Marií anonymizovano (které ovšem vůbec nemělo být vydáno), bude soud prvního stupně postupovat podle § 210a o.s.ř. a usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku sám změní tak, že řízení se nezastavuje.

Po spojení obou excindačních žalob (Jana anonymizovano a Marie anonymizovano ) ke společnému projednání podle § 112 o.s.ř. umožní soud prvního stupně procesním nástupcům po žalobkyni Marii anonymizovano (pokud vysloví souhlas se vstupem do řízení), aby ve stanovené lhůtě vylíčili všechny rozhodné skutečnosti k žalobě a navrhli k nim všechny potřebné důkazy (§ 118a o.s.ř.). Teprve poté, kdy bude postavena najisto otázka věcné legitimace žalobce (žalobců) v této věci, může soud přistoupit k věcnému projednání žaloby a k provádění a hodnocení důkazů předložených k existenci zákonných důvodů pro vrácení daru podle § 630 obč.zák.

Soud I. stupně vázán v této věci pokynem odvolacího soudu usnesením č.j. 40 ICm 1940/2010-14 ze dne 14.11.2013 spojil oba zahájené spory sp. zn.a sp. zn. 40 ICm 92/2011 ke společnému projednání. Následně písemným podáním právních zástupců (dědiců) původní žalobkyně Marie anonymizovano a to konkrétně p. Kateřiny Chocholouškové, Jaroslava Studničky, Marie Studničkové a Olgy Schneiderové ze dne 26.5.2014 žalobu vedenou pod sp. zn.v celém rozsahu zpět, a navrhli zastavení řízení s tím, že nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. K tomuto se následně vyjádřila písemně žalovaná písemným podáním ze dne 19.6.2014 tak, že souhlasí se zpětvzetím exendační žaloby pod sp. zn.i žaloby pod spo. zn. 40 ICm 4491/2011 a to s ohledem na skutečnost, žalobce (případně právní zástupci žalobkyně Marie anonymizovano ) jsou nerozlučnými společníky s tím, že nikdo z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení k výzvě soudu týkajícího se návrhu na zastavení řízení ze dne 25.6.2014. Žalobce Jan anonymizovano reagoval podáním ze dne 14.1.2014, tak že k tomuto návrhu se nepřipojil.

Soud za dané situace, kdy oba spory spojil ke společnému projednání, vyšel z ust. § 91 odst. 2 o.s.ř., dle kterého je třeba souhlasu všech účastníků sporu na jedné straně a to v případě nerozlučného společenství a neboť žalobce na projednání žaloby trval, nerozhodl o zastavení řízení a v řízení pokračoval.

Soud ve věci svolal nové ústní jednání, na kterém z vyjádření stran zjistil, že i nadále setrvávají na svých stanoviscích, provedl nad rámec již provedených důkazů, které soud již považuje za nesporné a to konkrétně o usnesení VS v Praze č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 12.9.2013 a usnesení Krajského soudu v Praze č.j.-114 ze dne 14.11.2013 a současně postupem dle ust. § 118 odst. 1 a 3 uložil usnesením žalobci, aby

4 40 ICm 92/2011 v poskytnuté lhůtě označil důkazy k prokázání tvrzení, že insolvenční dlužník se choval k dárkyni Zuzaně anonymizovano způsobem hrubě porušujícím dobré mravy, jež naplňují znaky dle ust. § 630 Občanského zákoníku platného do konce 2013 (dále jen Obč. z.).

Soud provedl dokazování těmito listinami: -usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 40 INS 6246/2009 ze dne 6.1.2010 -výpis z kat. nemovitostí LV č. 848, okres Kladno, kat. území Motyčín ze dne 6. 12. 2010 -oznámení soudní komisařky ze dne 30. 9. 2010 -úřední záznam o podání vysvětlení p. Davidem anonymizovano a p. Danuší anonymizovano ze dne 26.4.2010 č.j. KRPS-5847-11TČ-2010-010381 a č.j. KRPS-5847-10TČ-2010- 010381 -darovací smlouvu ze dne 26. 6. 1995 -notářský zápis z 21. 1. 2008 o vrácení daru č. NZ 25/28,N30/28 sepsaným JUDr. Bohumilou Račokovou, notářskou v Kladně.

Ze spisu Krajského soudu v Praze čj.a usnesení KSPH 40 INS 6246/2009-B-6 ze dne 6. 1. 2011 soud zjistil, že zdejší soud neschválil oddlužení dlužnice a že na její majetek byl prohlášen konkurs a že usnesením zdejšího soudu čj. KSPH 40 INS 6246/2009-A-15 ze dne 18. 11. 2009 byla ustanovena insolvenční správkyní JUDr. Sylva Rychtalíková.

Z výpisu z katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno, pro k.ú. Motyčín, obec Kladno, na LV č. 848, ze dne 6.12.2010, že paní Zuzana anonymizovano , r.č. 245620/743, bytem Riegrova 339, 273 09 Kladno-Švermov a paní Kateřina Chocholoušová, 9. května 277, 281 02 Cerhenice, jsou spoluvlastnice ve výši ideální 1/2 pozemku č. parc. 1450 s budovou čp. 339.

Z oznámení notářky Mgr. Ivany Tomsové v Kladně ze dne 30. 9. 2010 soud zjistil, že v dědickém řízení po Zuzaně anonymizovano , nar. 20. 6. 1929, jsou zůstaviteli poz. dcera Marie anonymizovano , anonymizovano a poz. syn Jan anonymizovano , nar. 22.1.1955 (žalobce) a z usnesení OS v Kladně čj. 32 D 211/2010-108 Nd 80/2010 ze dne 12. 4. 2011, že dědické řízení bylo přerušeno do rozhodnutí tohoto sporu.

Z úředního záznamu o podání vysvětlení p. Davidem anonymizovano , dlužníkem, sepsaného na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování v Kladně ze dne 26. 4. 2010 soud mimo jiné zjistil, že počátkem roku 2006 začal mít problém s alkoholem, že se k babičce choval nehezky, nepomáhal jí, když něco potřebovala, když potřeboval peníze, tak si je občas od babičky vypůjčoval, když požádala o vrácení daru, tak ničeho nenamítal, neboť v této době bydlel u přítelkyně. O dluzích se s babičkou nikdy nebavil, takže neví, zda o dluzích věděla či nikoliv.

Z podání vysvětlení Danuše anonymizovano , matky dlužníka, z téhož dne u téhož policejního orgánu pak soud mimo jiné zjistil, že byla ve styku s pozůstalou, že tato si jí často stěžovala, že její syn David anonymizovano k ní chodí v nočních hodinách s kamarády, bývá opilý, chce na ní peníze, a když mu peníze nechce půjčit, tak jí sprostě nadává a odmítl jí s čímkoliv pomoci. S vrácením daru pak dlužník souhlasil. Pokud jde o dluhy syna, vypověděla až v roce 2009, že o dluzích syna věděla i pozůstalá Zuzana anonymizovano , které tuto skutečnost sdělila někdy po vrácení domu v roce 2009 a po podání insolvenčního návrhu.

5 40 ICm 92/2011 Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 26.10.1995, že darovala Zuzana anonymizovano Kateřině Chocholouškové a Davidu anonymizovano rovným dílem do jejich společného spoluvlastnictví shora již uvedené nemovitosti, že bylo současně zřízeno věcné břemeno doživotního užívání a že vlastnické právo dle této darovací smlouvy pro obdarované bylo zapsáno na základě Katastrálního úřadu s právními účinky ze dne 26.10.1995.

Z notářského zápisu NZ 25/2008 N 30/2008 ze dne 21.1.2008 zapsaného notářkou Bohumilou Račokovou, notářkou, se sídlem v Kladně, třída T.G. Masaryka 108, že její vnuk David anonymizovano se k ní chová dlouhodobě tak, že tím porušuje dobré mravy, a to tak, že jí opakovaně slovně napadá a hrubě jí uráží, a to zejména v nočních hodinách po požití alkoholu. Vyhrožuje jí umístěním do domova důchodců nebo do psychiatrické léčebny, s tím, že dům bude užívat sám a že tento psychický tlak je stále častější a jeho chování je agresivnější. Dále, že i přes opakované žádosti odmítl pomoci s opravami domu a na opravy domu nepřispěl, přestože je jeho spoluvlastníkem. Na základě toho pak požádala o vrácení domu, tj. jedné poloviny nemovitosti shora uvedených. Z notářského zápisu pak soud zjistil, že došlo ke zrušení smlouvy darovací ze dne 26. 10. 1995, že p. Zuzana anonymizovano se stala spoluvlastnicí jedné poloviny nemovitostí, že tato s vrácením daru od Davida anonymizovano souhlasí a že tato změna ve vlastnictví byla promítnuta do katastru nemovitostí.

Z návrhu na zápis vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 28.11.2005 podepsaný Zuzanou anonymizovano a Davidem anonymizovano , sepsaného u notářky JUDr. Bohumily Račokové, že oba navrhují provést změny v katastru nemovitostí pro p. Zuzanu anonymizovano na základě notářského zápisu NZ 25/2008 N 30/2008 ze dne 21.1.2008, sepsaného JUDr. Bohumilou Račokovou, notářkou v Kladně, třída T.G. Masaryka 108.

Soud dále provedl dokazování listinou ze dne 10. 9. 2010, kterou oznamuje insolvenční správkyně (žalovaná) žalobci, že zahrnula do majetkové podstaty dlužníka spoluvlastnický podíl ve výši id. 1/2 pozemku parc. 1450, budovu čp. 339 v č. kat. území Motyčín, obec Kladno a v souladu s ust. § 224 odst. 1 IZ, které jsou zapsány v kat. nemovitostí vedeném Katastrální úřadem pro k.ú. Motyčín, obec Kladno.

Z usnesení Okresního soudu v Kladně č.j. 12 Nc 6310/2007-5 ze dne 31. 8. 2007 o nařízení exekuce na dlužníka Davida anonymizovano , nar. 12. 7. 1977, pro částku 7.302,50 Kč s příslušenstvím a usnesení OS v Kladně č.j. 59 Nc 5038/2008-6 ze dne 13. 10. 2008 o nařízení exekuce na majetek dlužníka Davida anonymizovano , nar. 12. 7. 1977, pro částku 294.375,-Kč s příslušenstvím, soud zjistil, že v roce 1997, tedy v rozhodné době, měl dlužník David anonymizovano dluhy, které neplatil ani na základě pravomocných rozhodnutí soudů, z čehož lze dovodit, že již v tomto období byl v insolvenci.

Z usnesení VS v Praze č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 12.9.2013 že rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j.-62 ze dne 28.11.2012, že tento byl zrušen a věc vráceno k novému projednání a to s odůvodněním v tomto rozhodnutí uvedeném.

Z usnesení Krajského soudu v Praze č.j.-114 ze dne 14.11.2014, že byly ke společnému projednání spory vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 ICm 1940/2010 a sp. zn. 40 ICm 92/2011. Z rozhodnutí VS v Praze č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 11.9.2013, že zákonnými dědici po zemřelé Marii anonymizovano jsou 1) dcera Kateřina Chocholoušková, roz. anonymizovano , anonymizovano , bytem 9. května 277, Cerhenice, okr. Kolín, 2) Jaroslav Studnička, bytem Nám. Míru 18, Valdice, 3) Marie Studničková, bytem

6 40 ICm 92/2011 trvale Větrová 559, Tanvald, přechodně u Lesíka 616, Tanvald, 4) Olga Schmiedová, bytem Krkonošská 612, Desná 2, PSČ 468 61 a v podání ze dne 26.10.2014 vzít tuto žalobu vedenou u Krajského soudu v Praze pod sp. zn.v celém rozsahu zpět a navrhli zastavení řízení. Z písemného podání žalované ze dne 19.6.2010, že žalovaná se zastavením řízení vyslovila souhlas a navrhla zastavení řízení u obou exekučních sporů s odvoláním na odůvodnění usnesení VS v Praze č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 12.9.2013.

Z písemného podání pana Martina anonymizovano , anonymizovano ze dne 24.11.2014 předložené na základě usnesení Krajského soudu v Praze č.j.-142 ze dne 10.11.2014 soud zjistil, že jmenovaný v dobře zhruba 2006-2007 v době, kdy byl u babičky Zuzany anonymizovano se objevil zjevně podnapilý dlužník a když babička chtěla, aby ji přispěl na opravu nemovitosti, ji odbyl, že nemá čas a ani peníze. Následně mezi nimi došlo k hádce. Dále uvedl, že mu paní Zuzana anonymizovano řekla, že toho má již dost, a že ho nechce vidět, a že ji dlužník svým chováním zklamal, a že se ho bojí.

Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr: Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že Zuzana anonymizovano dne 26.10.1995 uzavřela darovací smlouvu s. p. Kateřinou Chocholoušovou a Davidem anonymizovano , na základě které darovala svým vnoučatům rovným dílem do jejich podílového vlastnictví shora uvedené nemovitosti a že tato změna bylo promítnuta do katastru nemovitostí, dále, že 21.1.2008. Notářským zápisem došlo k vrácení daru od Davida anonymizovano ( jednu polovinu nemovitostí), že tento s tímto vrácením daru vyslovil souhlas, a že tato změna byla promítnuta v katastru nemovitostí, s tím, že po smrti Zuzany anonymizovano jsou zákonnými dědici žalobce Jan anonymizovano a po zemřelé Marii anonymizovano , Kateřina Chocholoušková, Jaroslav Studnička, Marie Studničková a Olga Schneidová, jak již výše uvedeno, v průběhu řízení vzali dědici po zemřelé Marii anonymizovano svoji žalobu na vyloučení nemovitostí v celém rozsahu zpět že žalovaná s tímto zpětvzetím vyslovila souhlas, avšak žalobce Jan anonymizovano se zpětvzetím žaloby nevyslovil souhlas a trval na projednáním jím podané žaloby na vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty Davida anonymizovano . Dále, že k usnesení soudu č.j. KSPH 40 ICm 1940/2010-142 ze dne 10,11,2014 žalobce doplnil žalobu o písemné podání ze dne 24.11.2014 pana Martina anonymizovano anonymizovano , který byl podán jako důkaz, a že dědické řízení je v současné době přerušeno do rozhodnutí tohoto sporu. Dne 6.1.2010 zdejší soud neschválil oddlužení dlužníka a že na jeho majetek byl prohlášen konkurs, insolvenční správkyní byla jmenována žalobkyně, která předmětné nemovitosti zapsala do majetkové podstaty, že toto oznámila písemně dne 10. 9. 2010 žalobci a vyzvala jej k podání této vylučovací žaloby. Mezi stranami je rozpor o platnost vrácení daru, pokud jde o formu, jak byla provedena, zda byly dány podmínky pro vrácení daru a zda byly nemovitosti zapsány do soupisu majetkové podstaty důvodně a na základě jakého právního titulu.

Po spojení obou excindačních žalob (Jana anonymizovano a Marie anonymizovano ) ke společnému projednání podle § 112 o.s.ř. umožnil soud prvního stupně procesním nástupcům po žalobkyni Marii anonymizovano (pokud vysloví souhlas se vstupem do řízení), aby ve stanovené lhůtě vylíčili všechny rozhodné skutečnosti k žalobě a navrhli k nim všechny potřebné důkazy (§ 118a o.s.ř.). Teprve poté, kdy bude postavena najisto otázka věcné legitimace žalobce (žalobců) v této věci, může soud přistoupit k věcnému projednání žaloby a k provádění a hodnocení důkazů předložených k existenci zákonných důvodů pro vrácení daru podle § 630 obč.zák.

Právně pak soud podanou žalobu, vázán názorem odvolacího soudu znovu posoudil takto:

7 40 ICm 92/2011 Předně je třeba uvést, že již po provedeném dokazování citovaném v rozhodnutí Krajského soudu v Praze č.j.-17 ze dne 7.9.2011 odvolací soud ve svém usnesení č.j. 102 VSPH 128/2012-49 ze dne 6.9.2012 dospěl k závěru za daného stavu žalobce neunesli důkazní břemeno o tom, že dlužník se choval k dárkyni Zuzaně anonymizovano způsobem hrubě porušujícím dobré mravy. S tím, že při formování platnosti úkonu směřujícího k vrácení daru je nezbytné, aby dárce v něm uvedl zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu. Po poučení dle ust. § 118 a odst. 1 a 3 o.s.ř. pak žalobce žalobu doplnil pouze o důkaz a to již uvedeným písemným vyjádřením pana Martina anonymizovano , anonymizovano s obsahem již výše citovaným.

Přestože občanský zákoník ani jiný právní předpis nedefinuje pojem dobré mravy, lze jimi rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Pokud jde o aplikovatelnost § 630 obč. zák. v platném znění do 31.12.2013, dle kterého je nutno tento případ posuzovat, tak předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného vůči němu nebo členům jeho rodiny, nýbrž jen takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 obč. zák.; předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce.

Dle ust. § 204 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb. v platném znění (dále jen "IZ") se věřitelé, kteří se domáhají toho, aby věc, právo, pohledávky nebo jiná majetková hodnota byla vyloučena z majetkové podstaty, tak mohou učinit jen vylučovací žalobou podle tohoto zákona.

Dle ust. § 225 odst. 1 až 3 IZ: 1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. 2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. 3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Dále dle ust § 3b odst. 1 obč.zák. praví, že výkon práva a povinnosti vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8 40 ICm 92/2011 Dle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

Dle ust. § 34 obč. zák. právní úkon je vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv, nebo povinností, které právní předpisy s takovým pojmem spojují.

Dle ust. § 37 obč. zák. musí být právní úkon učiněn vážně, určitě a srozumitelně jinak je neplatný.

Podle § 630 obč. zák. se dárce může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Podle tohoto ustanovení právní vztah z darování zaniká na základě kvalifikovaného porušení dobrých mravů chováním obdarovaného vůči dárci, popř. členům jeho rodiny, a dále na základě jednostranného projevu dárce vůči obdarovanému, kterým se domáhá vrácení daru. Právo na vrácení daru vzniká dárci okamžikem jednání obdarovaného, který svým chováním hrubě porušil dobré mravy.

Soud v posuzované věci dále vyšel z rozsudku NS ČR 22 Cdo 1620/2001 ze dne 12.12.2001, který se zabýval obdobnou problematikou, že pokud jde o úkon směřující k vrácení daru dle ust. § 630 obč. zák. platí pro náležitosti tohoto úkonu obecní ustanovení o právních úkonech obsažená v ust. § 34 to vše ve znění platném do 31.12.2014 a násl. obč. zák., a že k platnosti úkonu směřujícího k vrácení daru je nezbytné, aby v něm dárce uvedl zcela konkrétní skutečnosti v nichž spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči němu, a to z důvodu jejich přezkoumatelnosti a tedy zákonnosti a právní jistoty, přičemž nic nebrání tomu, aby úkon směřující k vrácení daru byl obsažen přímo v žalobě.

Z notářského zápisu NZ 25/2008 N 30/2008 ze dne 21.1.2008 zapsaného notářkou Bohumilou Račokovou, notářkou, se sídlem v Kladně, třída T.G. Masaryka 108, že její vnuk David anonymizovano se k ní chová dlouhodobě tak, že tím porušuje dobré mravy, a to tak, že jí opakovaně slovně napadá a hrubě jí uráží, a to zejména v nočních hodinách po požití alkoholu. Vyhrožuje jí umístěním do domova důchodců nebo do psychiatrické léčebny, s tím, že dům bude užívat sám a že tento psychický tlak je stále častější a jeho chování je agresivnější. Dále, že i přes opakované žádosti odmítl pomoci s opravami domu a na opravy domu nepřispěl, přestože je jeho spoluvlastníkem. Na základě toho pak požádala o vrácení domu, tj. jedné poloviny nemovitosti shora uvedených. Z notářského zápisu pak soud zjistil, že došlo ke zrušení smlouvy darovací ze dne 26. 10. 1995, že p. Zuzana anonymizovano se stala spoluvlastnicí jedné poloviny nemovitostí, že tato s vrácením daru od Davida anonymizovano souhlasí a že tato změna ve vlastnictví byla promítnuta do katastru nemovitostí.

Z úředního záznamu o podání vysvětlení p. Davidem anonymizovano , dlužníkem, sepsaného na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování v Kladně ze dne 26. 4. 2010 soud mimo jiné zjistil, že počátkem roku 2006 začal mít problém s alkoholem, že se k babičce choval nehezky, nepomáhal jí, když něco potřebovala, když potřeboval peníze, tak si je občas od babičky vypůjčoval, když požádala o vrácení daru, tak ničeho nenamítal, neboť v této době bydlel u přítelkyně. O dluzích se s babičkou nikdy nebavil, takže neví, zda o dluzích věděla či nikoliv.

Z podání vysvětlení Danuše anonymizovano , matky dlužníka, z téhož dne u téhož policejního orgánu pak soud mimo jiné zjistil, že byla ve styku s pozůstalou, že tato si jí často stěžovala, že její syn David anonymizovano k ní chodí v nočních hodinách s kamarády, bývá opilý,

9 40 ICm 92/2011 chce na ní peníze, a když mu peníze nechce půjčit, tak jí sprostě nadává a odmítl jí s čímkoliv pomoci. S vrácením daru pak dlužník souhlasil. Pokud jde o dluhy syna, vypověděla až v roce 2009, že o dluzích syna věděla i pozůstalá Zuzana anonymizovano , které tuto skutečnost sdělila někdy po vrácení domu v roce 2009 a po podání insolvenčního návrhu.

Z notářského zápisu NZ 25/2008 N 30/2008 ze dne 21.1.2008, z podání vysvětlení dlužníka ze dne 26.4.2010 a z podání vysvětlení p. Danuše anonymizovano , matky dlužníka, z 26.4.2010 pak nelze dovodit, kterých konkrétních jednání bylo pokládáno za hrubé porušení dobrých mravů a tedy za důvod po vrácení darovaného spoluvlastnického podílu. Soud stejně tak, jak již uvedl odvolací soud v usnesení č.j. 102 VSPH 128/2012-49 ze dne 6.9.2012 soud tyto důkazy považuje za neplatné důkazy pro jejich neurčitost ve stylu ust. § 34 násl. obč. zák. na tomto závěru nemůže změnit ani dodatečně provedený důkaz po poučení žalobce Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH-142 ze dne 10.11.2014 neboť písemné prohlášení p. Martina anonymizovano anonymizovano rovněž nenaplňuje podmínky dané již výše uvedené v rozsudku NS ČR 22 Cdo 1620/2001 ze dne 12.12.2001, neboť z toto podání nelze dovodit v jakých konkrétních skutečnostech spatřuje hrubé porušení dobrých mravů vůči Zuzaně anonymizovano o soud tak hodnotí podání za natolik obecné a neurčité neboť uvedené konkrétní jednání dlužníka, že to písemné stanovisko so hledem na datum jeho vyhotovení a blízký příbuzenský vztah s dlužníkem a žalobcem za účelové a tedy nevěrohodné.

Na základě výše uvedeného pak soud rozhodl, jak již bylo uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť žalobce neunesl důkazní břemeno a nepodařilo se mu prokázat skutečnosti uvedené v jeho žalobě.

K jednotlivým námitkám vzneseným stranami v průběhu řízení soud uvádí

Insolvenční správkyně JUDr. Sylva Rychtalíková byla ustanovena soudem do funkce insolvenční správkyně usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 INS 6246/2009-A-15 ze dne 18.11.2009. Ukončení činnosti insolvenčního správce je vázána na rozhodnutí insolvenčního správce a to dle ust. 31 IZ-odvolání insolvenčního správce, případně nebylo učiněno. Písemné podání insolvenční správkyně ze dne 20.11.2009, ve kterém odvolává žalobu je právně nevýznamná, nehledě na skutečnost, že insolvenční správkyně není zpochybňována ani odvolacím soudem i v rámci tohoto sporu.

Pokud jde o stanovisko insolvenční správkyně ze dne 19.6.2014 týkajícího se zastavení řízení, neboť oba žalobci jsou nerozlučnými společníky soud vyšel z ustanovení §91 odst. 2 o.s.ř., kdy k jeho zpětvzetí je třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně. Pokud jde o námitku aktivní legitimace žalobce, neboť tato byla podána po uplynutí 30 dnů ode dne, kdy bylo doručeno vyrozumění o zahrnutí nemovitosti do majetkové podstaty byl rozhodující soud vázán právním posouzením odvolacího soudu uvedeném v jeho usnesení č.j. 101 VSPH 93/2013-108 ze dne 12.9.2013 bylo soudu I. stupně uloženo spojit obě žaloby vedené pod sp. zn.a sp. zn. 40 ICm 92/2011 s tím, že žalobkyně Marie anonymizovano žalobu podala včas.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. a ust. §142 odst. 1 o.s.ř., s tím, že žalovaná žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání a to do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

10 40 ICm 92/2011 V Praze dne 13. ledna 2015

JUDr. Tomáš Malý, v. r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Jana Vyskočilová

11