40 ICm 1859/2015
Číslo jednací: 40 ICm 1859/2015-41 ( KSHK 40 INS 32473/2014 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci žalobce: Mgr. Zdena Nováková, r. č. 796018/3099, Lhota pod Libčany 60, 503 27 Lhota pod Libčany, jako insolvenční dlužnice proti žalovanému Nader anonymizovano , anonymizovano , U dětského hřiště 743/3, 158 00 Praha-Jinonice, zast. advokátem JUDr. Alenou Brychtovou, Veverkova 1343, 500 02 Hradec Králové, o určení pohledávky ve výši 2.122.541,41 Kč

t a k t o:

I. Určuje se, že žalovaný nemá za žalobcem pohledávku ve výši 1.781,999,41 Kč.

II. Žaloba, kdy žalobce požadoval určení, že žalovaný nemá za žalobcem pohledávku ve výši 340.542,-Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci za vynaložený soudní poplatek 5.000,00 Kč a zaplatit jej na účet žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. isir.justi ce.cz

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce se žalobou domáhal určení, že žalovaný nemá za žalobcem vykonatelnou pohledávku ve výši 2.122.541,41 Kč. V žalobě uvedl, že celkově popřel částku 1.220.622,62 Kč, když věřitel obdržel dne 2. 12. 2010 uvedené plnění z celkové částky 1.500.000,00 Kč.

K tomu navrhla důkaz usnesení exekutorského úřadu Chrudim pod čj. 129 Ex 4064/09-31.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že žaloba je nesrozumitelná, protože tvrzení žalobkyně jsou neúplná. Žalobkyně uvádí, že na přezkumném jednání popřela částku 1.220.666,62 Kč, jelikož věřitel obdržel 2/12 2010 uvedené plnění z celkové dlužné částky 1.500.000,00 Kč. Uvádí dále, že ve vyrozumění o popření pohledávky je však uvedeno něco jiného. (K tomu soud poznamenává, že správce také popíral-jeho vyrozumění směřovalo i k jeho popření.) K tvrzení, proč popírá žalobkyně zajištění a vykonatelnost pohledávky, neuvádí ničeho. V petitu pouze navrhuje určení, že žalovaný nemá vykonatelnou pohledávku. To ale neodpovídá ani popření pohledávky, ani samotnému tvrzení v žalobě samé. Pokud jde o tvrzení žalobkyně, že žalovanému bylo na původní pohledávku částečně zaplaceno, pak žalovaný uvádí, že tato částka byla od celkového nároku odečtena a nebyla předmětem přihlášky, tedy přihlášená pohledávka již zaplacenou částku nezahrnuje. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

Soud z provedených důkazů zjistil toto:

Z usnesení exekutorského úřadu Chrudim soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše pod č. j. 129 EX 4064/09-31 soud zjistil pod č. j. 129 Ex 4064/09-31 soudního exekutora Mgr. Petra Jaroše ze dne 2/12 2010, že byla rozdělena podstata a udělán rozvrh tak, že se uspokojily pohledávky nejdříve nákladů exekuce a poté zástavního věřitele-žalovaného a to ve výši 1.220.622,62 Kč. Žalobkyně předložila k této věci další listiny a to dražební vyhlášku tohoto soudního exekutora, usnesení o nákladech exekuce.

Při jednání dne 10. 8. 2016 dále žalobkyně do protokolu uvedla, že vycházela z popření v insolvenčním řízení její matky Věry Srpkové, že vyšla ze stejné smlouvy o půjčce, kde v insolvenčním řízení byla u matky přihlášená zcela jiná částka. Jako důkaz ke svým tvrzením předala soudu přihlášku stejného věřitele do insolvenčního řízení sp. zn. 41 INS 1545/2015 a listinu, kterou získala, jak tvrdila, od insolvenčního správce matky, kdy jím došlo k přepočtu dlužné částky podle platebního rozkazu a kdy ze strany správce došlo k uznání této přepočtené částky a ve zbytku došlo k popření, dle tvrzení žalovaného při ústním jednání tohoto řízení. Inslolvenční správce matky pak popřenou částku dodatečně uznal.

Z přihlášky pohledávky totožného věřitele-žalovaného do insolvenčního řízení Věry Srpkové soud zjistil, že typ pohledávky je-zajištěná majetkem dlužníka, uvedena výše jistiny 1.463.371,90 Kč, jako důvod vzniku je uveden dluh z titulu zástavního práva zajišťujícího dluh Rudolfa a Dany Švadlenkové ze smlouvy o půjčce ze dne 2. 12. 2008 + platební rozkaz Okresního soudu v Hradci Králové pod č. 20 C 27/2012 ze dne 29. 2. 2012 na Danu Švadlenkovou s právní mocí ke dni 28. 3. 2012, a zástavní smlouva z 2. 12. 2008. V tzv. dalších skutečnostech je uvedeno exekuční řízení, ve kterém bylo vymoženo

1.220.622,62 Kč, vypočtena celková dlužná částka s příslušenstvím, která byla vydělena dvěma z důvodu 1/2 podílu Věry Srpkové na zajištěných nemovi tostech. V bodě 17 je uveden podíl ve výši 1/2 na pozemcích uvedenými jednotlivými čísly, kat. územím a LV č. 38.

Z výpočtu, jak žalobkyně tvrdila, že to je výpočet správce k pohledávce Věry Srpkové, soud zjistil, že propočítaná částka dle platebního rozkazu pod sp. zn. 20 C 27/2012-20 činí celkem 681.082,00 Kč .

Při přezkumném jednání správce doložil nový seznam-tabulku ohledně věřitele-žalovaného. Ta byla soudem přezkoumána na č. l. B-7/2. Dlužnice při jednání uznala u P 1/1 340.542,00 Kč, popřela 1.026.047,66 Kč a popřela pořadí v celé přihlášené výši. V žalobě však popření pořadí neuplatnila.

Insolvenční správce uznal 839.339,66 Kč, popřel pravost a pořadí, popřel výši 527.250,00 Kč. Jako důvod popření správce uvedl, že věřitel neprokázal existenci zajištění k nemovitostem, ke kterým uplatnil právo ze zajištění. Dlužník je vlastníkem jen 1/2 id. , popřel proto přihlášenou pohledávku co do pořadí ve vztahu k druhé id. 1/2 předmětu zajištění. Správce dále popřel zástavní právo k zajištění smluvní pokuty, protože v zápisu katastru nemovitostí není takové zástavní právo uvedeno, smluvní pokuta je samostatným nárokem a věřiteli nelze přiznat právo na její zajištění. Správce rovněž popřel z důvodů promlčení práva na smluvní pokutu částku 527.250,00 Kč, věřitel přihlásil totiž tuto částku jako součást jistiny. Ve věci je podána žaloba pod sp. zn. 40 ICm 1645/2015, která z důvodu této věci byla přerušena. U pohledávky P1/2 v přihlášené výši 755.951,75 Kč správce popřel pravost, výši a pořadí, dlužnice popřela shodně jako správce pravost, výši a pořadí. Součtem položek P1/1 a P1/2 soud dospěl k částce, kterou žalobce uvedl v petitu žaloby, tedy žalobce žaloval, že žalovaný nemá žádnou pohledávku, žaloval obě přihlášené pohledávky. Potud k vyjádření žalovaného k žalobě, že žaloba je neurčitá. Soud má za to, že žalobce žaloval určení, že žalovaný nemá žádnou pohledávku, doložil důkazy k výši, přitom žalobce opomněl, že při přezkumném jednání částečně pohledávku uznal. Každopádně žalobce nežaloval o určení pořadí.

Přihlášený věřitel doložil do přihláškového spisu osobním podáním na Krajském soudě v Hradci Králové důkazní listiny a to svůj výpočet, co přihlásil do tohoto insolvenčního řízení, dále smlouvu o půjčce, platební rozkaz, zástavní smlouvu. Ze smlouvy o půjčce bylo soudem zjištěno, že byla podepsána 2/12 2008, kdy žalovaný se svou manželkou půjčil manželům Švadlenkovým, bytem Lhota pod Libčany 1.500.000,00 Kč s tím, že půjčku měli vrátit do 15. února 2009. Soud zjistil, že smlouva o půjčce je mezi osobami odlišnými od žalobce-dlužníka v insolvenčním řízení. Z platebního rozkazu pod č. j. 20 C 27/2012-20 Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 29. února 2012 soud zjistil, že Dana Švadlenková, bytem Lhota pod Libčany 136, byla soudem zavázána zaplatit Ing. Nader anonymizovano a Petře anonymizovano částku 1.549.532,00 Kč s přísl. Na platebním rozkaze je razítko právní moci s tím, že rozhodnutí je vykonatelné. Ze zástavní smlouvy ze dne 2. 12. 2008 bylo soudem zjištěno, že Nader anonymizovano a Petra anonymizovano , jako zástavní věřitelé a Věra Srpková, r. č. 485410/0590, paní Zdena Srpková, r. č. 796018/3099 uzavřeli zástavní smlouvu, když pod bodem I/1 je jako zástavce označena Věra a Zdena Srpková jako podílové spoluvlastnice, každá jednou ideální polovinou pozemkových parcel-zástavní smlouvě citovaných. Dále je uvedeno, že paní Věra Srpková je výlučnou vlastnicí pozemkových parcel 492/1 a 866 vše v KÚ Lhota pod Libčany. Ve smlouvě je pod IV uvedeno, že k zajištění pohledávky, tj. pohledávky ve výši 1.500.000,00 Kč zřizuje zástavce zástavní právo zástavního věřitele k zástavě k nemovitostem uvedených v čl. 1 této smlouvy a dále jsou zde pozemkové parcely vyjmenovány. Dále z tohoto odstavce bylo soudem zjištěno, že pohledávka zástavního věřitele je zástavním právem zajištěna do výše včetně úroků zákonných úroků z prodlení, smluvních pokut až do úplného splnění dluhu dle smlouvy o půjčce.

Pokud se v úpadku nenachází dlužník ze smlouvy o půjčce, ale osoba třetí, která poskytla zajištění, pak přihlášený věřitel nemá vůči třetí osobě pohledávku ze smlouvy o půjčce. Tato osoba žádné finanční prostředky nedostala, jen zajistila splacení půjčky svou nemovitostí. Takový věřitel pak se musí do insolvenčního řízení přihlásit správně, pokud nechce přijít o své zajištění.

Zde v tomto případě se věřitel přihlásil tak, že v přihlášce uvedl, že pohledávka je zajištěná majetkem dlužníka, jako důvod vzniku pohledávky uvedl, že vznikla na základě smlouvy o půjčce na 1.500.000,00 Kč po započtení částečného plnění, uvedl, že pohledávka je vykonatelná, protože bylo o ní rozhodnuto platebním rozkazem Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 20 C 27/2013, který je v právní moci, v dalším bodě přihlášky uvedl čísla pozemků, které tvoří předmět zajištění, na výzvu správce přihlášku doplnil a upřesnil přihlášku tak, že uvedl kat. území, obec a č. LV a příslušného katastrálního úřadu, věřitel uvedl pozemky jako celek, neuvedl podíly.

V přihlášce sice přihlášený věřitel uvedl jako důkaz listiny, které k přihlášce doložil. Přihláška byla soudu předána dne 6. 3. 2015 osobně, o čemž svědčí razítko na přihlášce. Pod bodem 52-seznam příloh-je uvedena smlouva o půjčce z 2. 12. 2008, zástavní smlouva z 2. 12. 2008 a již výše citovaný platební rozkaz Okresního soudu v Hradci Králové. Nikde v přihlášce není uvedeno, že by dlužníkem měla být insolvenční dlužnice právě z titulu práva věřitele na uspokojení pohledávky ze zajištění nemovitým majetkem ve vlastnictví dlužnice. V bodu 17 přihlášky je přihlášeno zajištění celkem tedy na všechny nemovitosti ve 100% vlastnictví (nikoli správně ideálním podílem, tak jak je citován v zástavní smlouvě pod bodem 1. Zástavní smlouvy, kde zástavci jsou podíloví spoluvlastníci Věra a Zdena Srpkovy a to každá ideální polovinou.) Nikde není v přihlášce uvedeno, že Zdena Srpková je žalobkyně, že změnila jméno-soud usuzoval totožnost jen podle rodného čísla zástavce a totožného rodného čísla žalobkyně.

Právní důvod, který přihlašovaný věřitel uvedl, vůbec neodpovídá předloženým listinám, tvrzené okolnosti (platební rozkaz, smlouva o půjčce) neodpovídají těm okolnostem podle listin. Právní důvod v přihlášce-půjčka je proti jiné osobě, doložení platebního rozkazu je proti jiné osobě, je tak zcela jiným právním důvodem, než přihlášený věřitel ve skutečnosti má. Přihlášený věřitel nebyl přítomen přezkumného jednínání, nevyužil svého práva podle ust. § 198 odst. 2 IZ, tedy že by uplatnil jiný důvod vzniku do skončení přezkumného jednání. Tento věřitel totiž měl možnost seznámit se s popřením své pohledávky předem, výsledek popření pohledávek na přezkumných listech byl zveřejněn dne 1. 4. 2015-přezkumné jednání bylo dne 10. 4. 2015. Na zveřejněném listu B-6/2 správce celou pohledávku popřel, jako důvod popření uvedl, že dlužník není obligačním dlužníkem, ale jeho majetkem je zajištěný závazek třetí osoby, nárok lze uspokojit jen z výtěžku prodeje zástavy.

Teprve po podané žalobě věřitel tvrzené vykonatelné pohledávky jako žalovaný uvedl, že částka, která byla v exekuci zaplacena, nebyla vůbec přihlášena. Při jednání žalobkyně uvedla, že vycházela z popření v insolvenčním řízení své matky Věry Srpkové, kde se vychází ze stejné smlouvy o půjčce a kdy do jejího řízení byla přihlášená zcela jiná částka a svá tvrzení doložila přihláškou stejného věřitele do insolvenčního řízení vedeného u

Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 INS 1545/2015. Z této přihlášky bylo zjištěno, že se totožný věřitel-zde žalovaný, přihlásil do řízení správně-jak soud zjistil, uvedl správný právní důvod a k němu i další okolnosti, které odpovídaly právnímu důvodu. Z jednoty tvrzení a listin odpovídajících těmto tvrzení bylo možno takovou pohledávku zařadit do pohledávek vůči tzv. třetím osobám z titulu zástavních práv na jejich majetku.

Tento věřitel má pohledávku jen z titulu zástavního práva k majetku dlužnice a to jen k 1/2 pozemků. Jinou pohledávku, tak, jak ji přihlásil-z titulu smlouvy o půjčce, z titulu platebního rozkazu a z titulu zástavního práva k majetku dlužníka,-nemá.

Krom toho výše pohledávky nemůže jen vyplývat ze smlouvy o půjčce a z platebního rozkazu. Zajištěný věřitel se může přihlásit do insolvenčního řízení osoby třetí jen do výše hodnoty zajištění. Pokud by věřitel přihlásil pohledávku o více než 50 % vyšší, k jeho pohledávce se nepřihlíží a navíc by musel do majetkové podstaty zaplatit částku, o kterou přihlášená pohledávka převýší rozsah, ve kterém by byla pohledávka zjištěna.

Podle ust. § 2 písm. g) IZ je zajištěným věřitelem ten, jehož pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty.

Podle ust. § 192 odst. 1 ins. zákona může pravost, výši a pořadí přihlášených pohledávek popírat i dlužník. Podle ust. § 196 odst. 2 popření práva na uspokojení pohledávky ze zajištění má však u zajištěného věřitele, který může tuto pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku, poskytnutného k zajištění, (ani taková skutečnost nebyla v přihlášce uvedena) tytéž účinky jako popření pravosti pohledávky bylo-li toto právo popřeno jen z části, tytéž účinky, jako popření výše pohledávky.

Podle ust. § 166 zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují a připojit listiny, které se toho týkají. To platí i tehdy, jde-li o zajištěné věřitele, kteří mohou pohledávku vůči dlužníku uspokojit pouze z majetku poskytnutého k zajištění. Právě tato poslední věta řeší postavení zajištěných věřitelů, kteří nemají klasickou pohledávku vůči dlužníku, ale pouze nárok na výše uvedené uspokojení. Právním důvodem je uspokojení pouze z majetku poskytnutého dlužníkem k zajištění a to ve výši hodnoty tohoto zajištěného majetku, nikoli ve výši pohledávky vůči osobě třetí.

V přihlášce se věřitel zajištění domáhá v kolonce uvedené jako Typ pohledávky. Okolnosti, které uvádí, však neosvědčují přihlášenou pohledávku, věřitel takovou pohledávku nemá ani z titulu smlouvy o půjčce, ani ji nemá dle platebního rozkazu,který směřuje vůči někomu jinému, tedy nemá ani tvrzenou vykonatelnou pohledávku, nemůže přihlašovat pohledávku podle platebního rozkazu (byť po tvrzeném odečtu částky vymožené v exekuci). V ust. § 166 pak dovolání se zajištění a tvrzené okolnosti musí sobě odpovídat, tvořit jednotu.

Přihláška pohledávky musí co do tvrzení a důkazů tvořit organickou jednotu, musí mít náležitosti žaloby. Na základě podané přihlášky věřitel takovou pohledávku vůči dlužnici nemá.

Žalobě bylo částečně vyhověno, zamítnuta byla v té části, kterou žalobce při přezkumném jednání uznal.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobkyně byla úspěšná v převážné výši, krom toho jí ani náklady řízení nevznikly.

Protože žalobce ve věci vyhrál, musí ten účastník, který prohrál, nahradit mu náklady za vynaložený soudní poplatek ve výši 5.000,00 Kč.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Hradci Králové dne 10. srpna 2016

Mgr. Věra Šáfrová v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Martina Jirků