40 ICm 1367/2015
Číslo jednací: 40 ICm 1367/2015-24 (KSHK 40 INS 22466/2011)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou v incidenční věci žalobce: Finanční úřad pro Královéhradecký kraj, Územní pracoviště v Hradci Králové, se sídlem v Hradci Králové, U Koruny 1632, PSČ 500 02, proti žalovanému: Mgr. Vítězslav Javůrek, Čechova 1100, 500 02 Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka GEOS LASER STAR, spol. s. r. o. Jižní 870, 500 03 Hradec Králové, IČ 609 16 087, o určení pořadí pohledávky ve výši 109.167,00 Kč,

takto:

I. Určuje se, že žalobcem uplatněná daňová pohledávka z titulu daně z přidané hodnoty ve výši 109.167,00 Kč, vyplývající z platebního výměru ze dne 15. 10. 2012 ve výši 106.167,00 Kč a platebního výměru ze dne 30. 11. 2012 ve výši 3.000,00 Kč, je v pořadí pohledávkou za majetkovou podstatou a žalovaný je povinen ji uspokojit v insolvenčním řízení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Včas podanou žalobou (podaná ve lhůtě podle usnesení Krajského soudu v Hradci Králové pod č. j. 40 INS 22466/2011) se žalobce domáhal určení, že má pohledávku z titulu daně z přidané hodnoty ve výši 109.167,00 Kč vyplývající z platebního výměru pod č. j. 420498/12/228912603568 a pod č. j. 472168/12/228912603568.

V žalobě žalobce tvrdil, že pohledávka je daňovou povinností k dani z přidané hodnoty za měsíce květen 2012 a říjen 2012, tedy za období po rozhodnutí o úpadku, kdy vyměření bylo provedeno v souladu s daňovými předpisy podle ustanovení § 44 odst. 3 ZDPH. V žalobě dále uvedl, že byly splněny podmínky tohoto paragrafu. Současně v žalobě uvedl, že se jedná o pohledávku, která je upravena v ustanovení § 168 odst. 2 písm. e) IZ.

Insolvenční správce se k námitce věřitele ke konečné zprávě vyjádřil tak, že se nejedná o pohledávku za majetkovou podstatou, že pokud by tomu tak bylo, že bude upřednostňovat postavení tohoto věřitele výplatou pohledávky z majetkové podstaty.

Soud dal vyrozumění namítajícího věřiteli a to usnesením pod č. j. 40 INS 22466/2011-B33, žalobce podal žalobu na určení.

Mezi účastníky byla nesporná veškerá tvrzení žalobce ohledně existence pohledávky, sporné mezi nimi bylo pouze to, že žalobce požadoval vyplatit pohledávku z majetkové podstaty jako pohledávku zapodstatovou. Žalovaný tuto pohledávku požadoval rozdělit v rozvrhovém usnesení. Soud tedy provedl důkaz platebními výměry. Zjistil, že tyto platební výměry na daň z přidané hodnoty byly vyměřeny za měsíce květen 2012 a dále říjen 2012. Bylo zjištěno, že platební výměr byl vydán postupem k odstranění pochybností ze dne 13. 9. 2012, což vyplývá z odůvodnění tohoto platebního výměru.

Poté soud učinil tento právní závěr:

Zákon č. 182/2006 Sb. ve znění účinném po 1. 1. 2014 v ust. § 168 odst. 2 písm. e) takový stav přímo předpokládá. Tato pohledávka je v insolvenčním zákonu specifikována jednoznačně tak, že neumožňuje žádný výklad tohoto znění a nelze vycházet z názorů pracovní skupiny, na které se odkazoval insolvenční správce, jejíž stanovisko bylo vypracováno před přijetím novely insolvenčního zákona, platné od 1. 1. 2014, která se vztahuje i na insolvenční řízení zahájená před její účinností.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků žádné náklady řízení neuplatňoval.

Poučení: Proti rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů po jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného.

V Hradci Králové dne 16. prosince 2015

Mgr. Věra Šáfrová, v. r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Hana Šafránková