40 ICm 1280/2011
40 ICm 1280/2011-26

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v právní věci žalobce: Huang Quoc Huy, bytem Pražská 279, 269 01 Rakovník, proti žalovanému: Mgr. Knypl Karel, se sídlem Mánesova 685/17, 290 01 Poděbrady, insolvenční správce dlužníka: anonymizovano anonymizovano , anonymizovano , bytem Štanglerova 969, 269 01 Rakovník, o vyloučení nemovitosti z majetkové podstaty,

takto:

I. Žaloba na určení, že se ze soupisu majetkové podstaty dlužníka: anonymizovano anonymizovano , rč. 515929294, bytem Štanglerova 969, 269 01 Rakovník, podnikající pod obchodním jménem anonymizovano anonymizovano , anonymizovano , IČ 61080519, se sídlem Štanglerova 969, 269 01 Rakovník, se vylučují nemovitosti-pozemek parc. číslo st. 661/1 zastavěná plocha a nádvoří, kat. území 739081 Rakovník a budova č.p. 729, část obce Rakovník II, postavená na pozemku parc. č. 661/1, kat. území 739081 Rakovník, vše zapsané u Katastru nemovitostí, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Rakovník, vše zapsané na LV č. 4126, okres a obec Rakovník,

se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 17.5.2011 se žalobce domáhal, aby soud rozhodl, že ze soupisu majetkové podstaty dlužnice Miloslavy anonymizovano , anonymizovano , bytem Štanglerova 969,

Rakovník, podnikající po obchodním jménem : anonymizovano anonymizovano , IČ: 61030519, se sídlem Štanglerova 969, 269 01 Rakovník, (dále jen dlužnice), se vylučuje nemovitost-objektu bydlení č.p. 279 na st.p.č. 661/1, st.p.č.kat. 661/1 o výměře 385 m2, vše obci a k.ú. Rakovník, zapsáno na LV č. 4126, který je vedený Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník (dále jen nemovitost). Svůj návrh pak žalobce odůvodnil zejména a takto: Předmětnou nemovitost koupil na základě kupní smlouvy ze dne 19.6.2008 za cenu 1,9 mil. Kč, s tím, že za 1,3 mil. Kč koupil všechny věci movité, které se v nemovitosti nacházely, které však nejsou zapsaný do majetkové podstaty. Vklad práva z této smlouvy nebyl povolen, jelikož na předmětu prodeje vázla exekuce. Později přibylo ještě několik dalších exekucí. Dlužnice podala několik žalob o vyloučení věcí z exekuce, ve kterých však nebyla úspěšná. Dlužnice však vystupovala vždy jako jednoznačný vlastník nemovitosti, což potvrzovala také realitní kancelář zprostředkovávající prodej a předložené doklady o vlastnictví zejména smlouvu o vypořádání majetku s konkursním správcem Ing. Kováříkem, který byl soudem pověřen řešením úpadku manžela dlužnice pana Pavla Strnada. Žalobce je osoba neznalá práva ČR, a tak těmto dokladů uvěřil. Peníze na úhradu kupní ceny si žalobce půjčil od přátel. Žalobce převzal nemovitosti od dlužnice, a došlo k jejich předání. Zároveň s tím uhradil kupní cenu. Do nemovitosti investoval dalších 2,5 mil. Kč na rekonstrukci. Žalobce neustále a soustavně vyzýval dlužnici k jednání, aby bylo možné vklad práva k nemovitostem zapsat. Tato však kupní ceny použila ke své potřebě a neměla peníze na vyplacení exekuce. Tím ale došlo k porušení práv žalobce daných zákonem. On sám je jednoznačně vlastníkem nemovitosti v dobré víře. Kdyby znal skutečný stav věci, resp. pokud by také realitní kancelář odvedla normální práci, nikdy by nemohlo dojít k uzavření smlouvy nebo by věc byla vyřešena vyplacením z exekuce a následným uzavřením kupní smlouvy. Toto však žalobce nevěděl. Tuto možnost řešení se dověděl až od právníka, kterého později požádalo pomoc ve věci samé. Nemovitost zakoupil prostřednictvím realitní kanceláře. Jako osoba neznalé práva a špatně nebo spíše vůbec nehovořící česky a neznající česky, zejména právní jazyk. Při podpisu kupní smlouvy mu bylo sděleno realitní kanceláří, že exekuce, které jsou na nemovitosti, budou vyplaceny z kupní ceny a že se jedná o běžnou praxi. Kupní cenu jí zaplatil. Na úhradu kupní ceny si půjčil peníze. Do nemovitosti investoval cca 2,5 mil. Kč, a to do úprav prostor sloužících k bydlení a také do prodejních prostor. Tyto investice je schopen prokázat. Později zjistil u katastrálního úřadu, že vklad vlastnického práva nebyl povolen. Začal prostřednictvím právníka věc řešit, ale nebylo to možné, neboť peníze obdržela strana prodávající a exekuce dále naskakovaly. Zároveň s tím došlo k prohlášení konkursu na majetek prodávající. Domnívá se, že kupní smlouva byla uzavřena řádně, kupní cena byla zaplacena a je vlastníkem nemovitosti. Jeho situace není dobrá, když splácí dluh a nemovitost nevlastní. V realitní kanceláři mu ještě dodnes leží částka 300 tis. Kč, kterou nemůže dostat zpět. Proto trvá na tom, aby soud žalobě vyhověl.

Žalovaný se k žalobě vyjádřil písemně dne 22.6.2011, a to že byl usnesením Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 40 lNS 13726/2010-A-17 ze dne 21.3.2011 ustanoven insolvenčním správcem a zároveň byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužnice. Dne 19.4.2011 předložil soudu soupis majetkové podstaty dlužnice, do kterého dnem 19.4.2011 zapsal pod položkou 1 nemovitosti, jež jsou předmětem žaloby. Nemovitosti jsou uvedeny v soupisu majetkové podstaty. Přípisem ze dne 28.4.2011 informoval o soupisu žalobce s poučením dle § 225 IZ. Tento přípis žalobce převzal dne 29.4.2011. Žalobou ze dne 17.5.2011 se žalobce domáhal rozsudku, jímž by soud z majetkové podstaty vyloučil nemovitosti zapsané v majetkové podstatě pod položkou 1. Žalobce svoje vlastnické právo vyvozuje z faktu, že dne 19.6.2008 uzavřel žalobce s dlužnicí kupní smlouvu, kterou byly nemovitosti žalobci prodány. Návrh na vklad byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut, což žalobce v žalobě v bodě II. sám připouští. Žalovaný oprávněnost soupisu dokládá příslušným listem vlastnictví, kde je jako vlastník nemovitostí uvedena dlužnice. Žalovaný trvá na oprávněnosti soupisu nemovitostí do majetkové podstaty, neboť nemovitosti byly v den zjištění úpadku ve vlastnictví dlužnice a tudíž náležejí do majetkové podstaty dlužnice. Na svém stanovisku setrval i po provedení ústního jednání.

Soud provedl dokazování těmito listinami:

-vyrozumění o zapsání nemovitosti do majetkové podstaty ze dne 19.4.2011 -výpis z katastru nemovitostí vedeného u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, pro kat. území a obec Rakovník ze dne 28.6.2011, LV 4126

Ze spisu Krajského soudu v Praze sp.zn. KSPH 40 INS 13726/2010, že usnesení čj. KSPH 40 INS 13726/2010-A-17 ze dne 21. března 2011, byl zjištěn úpadek a prohlášen konkurs na majetek dlužnice a žalovaný byl ustanoven insolvenčním správcem. Ze soupisu majetkové podstaty ze dne 19.4.2011, že předmětná nemovitost je do tohoto soupisu zapsána a z přípisu ze dne 19.4.2011 informoval žalovaný o zapsání nemovitosti do majetkové podstaty s poučením dle ust. § 225 zák. č. 182/2006 Sb. v platném znění (dále jen IZ). Z data zahájení řízení, že žaloba byla podána ve lhůtě dle IZ. Z výpisu z katastru nemovitostí LV 4126, okres a obec Rakovník, vedeného u katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Rakovník, že vlastníkem nemovitosti je dlužnice a nahlédnutím do výpisu č. 4126, že ke dni vydání tohoto rozsudku je i nadále vlastníkem dlužnice. Z kupní smlouvy ze dne 19.6.2008, že dlužnice prodala žalobci nemovitosti, jež jsou předmětem tohoto sporu za vzájemně sjednanou cenu 1.900.000,-Kč (slovy jedenmiliónděvětsetticíckorun). Ze souhlasného prohlášení žalobce i žalovaného, že návrh na vklad byl příslušným katastrálním úřadem zamítnut. Z usnesení Krajského soudu v Praze čj. KSPH 40 INS 13726/2010-A-17 ze dne 21. března 2011, byl zjištěn úpadek dlužnice, byl prohlášek konkurs na její majetek a byl ustanoven insolvenční správce, který dne 19.4.2011 zapsal nemovitosti do majetkové podstaty a vyzval žalobce k podání této žaloby. Z kupní smlouvy ze dne 19.6.2008, že došlo k prodeji nemovitosti žalobci žalovanou a z výpisu z katastru nemovitostí, že ke dni vydání tohoto rozsudku je vlastníkem nemovitostí dlužnice, a že návrh na vklad smlouvy byl příslušným katastrem nemovitostí zamítnut.

Při zhodnocení shora navržených a provedených důkazů soud dospěl k závěru, že ve smyslu § 132 zák.č. 99/163 Sb. v platném znění (dále jen o.s.ř.), kdy hodnotí každý důkaz jednotlivě a následně vždy důkazy v vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že žaloba v tomto případě nebyla podána důvodně.

Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu takový, že insolvenční správce nemovitost zapsal do majetkové podstaty dlužnice důvodně, neboť tato je i přes uzavřenou smlouvu o prodeji nemovitosti nadále výluční vlastnicí, neboť návrh na vklad této smlouvy do katastru nemovitostí byl zamítnut, a to ve smyslu ust. § 133 odst. 2 zák.č. 40/1964 Sb. v platném znění (dále jen obč. zák.)

Právně soud daný případ posoudil takto:

Dle ust. § 217 IZ. Soupis majetkové podstaty (dále jen "soupis") je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem; učinit tak muže jen osoba s dispozičními oprávněními. Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby.

Dle ust. § 218 IZ.

1) Majetek náležející do majetkové podstaty se zapisuje do soupisu samostatnými položkami. Není-li to vyloučeno jeho povahou, musí být sepisovaný majetek v soupisu označen způsobem, který umožňuje jeho identifikaci; to neplatí, jde-li o majetek nepatrné hodnoty. Je-li zde překážka dočasné povahy bránící řádné identifikaci sepisovaného majetku, doplní insolvenční správce označení tohoto majetku neprodleně po jejím odpadnutí. 2) Podnik nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, ze které však musí být zřejmé, co všechno do podniku nebo souboru věcí náleží v den zápisu do soupisu postaty.

Dle ust. § 224 IZ.

1) Do soupisu se zapisují i věci, práva, pohledávky a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu insolvenční správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který insolvenční správce tento majetek sepsal. 2) Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví nebo jiná věcná práva k tomuto majetku.

Dle ust. § 225 IZ.

1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou. podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. 2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnu ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. 3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že označený majetek je do soupisu pojat oprávněně. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl.

Dle ust. § 133 obč. zák. 1) Převádí-li se movitá věc na základě smlouvy, nabývá vlastnictví převzetím věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. 3) Převádí-li se na základě smlouvy nemovitá věc, která není předmětem evidence v katastru nemovitostí, nabývá se vlastnictví okamžikem účinnosti této smlouvy.

Z výše uvedených provedených důkazů bylo zjištěno, že žalobci nesvědčí právo vlastnictví, neboť i přes uzavřenou smlouvu o prodeji nemovitostí, byl následně návrh na vklad zamítnut a žalobci dle ust. § 133 odst. 2 obč.zák. nevzniklo právo vlastnické k nemovitosti, neboť toto právo se nabývá až vkladem do katastru nemovitostí, což však v tomto případě nebylo zjištěno. Soud proto musel rozhodnout, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud za použití ust. § 142 odst. 1 os.ř. a ust. § 202 IZ, s tím, že žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval.

P o u č e n í : Proti tomuto rozsudku l z e podat odvolání, a to do 15 dnů ode dne jeho Doručení (§ 80 odst. 1 a § 160 odst. 3 IZ) jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 4. dubna 2012

JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Helena Pýchová