40 ICm 126/2010
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: 40 ICm 126/2010-100 (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Mozgovou v insolvenční věci dlužníka: Petr Molčík, 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 44 131 500 o žalobě žalobce: IVECO Poland Sp. z o.o., 02-495 Varšava, Al. Jerozolimskie 224, Polsko, práv. zast. Mgr. Ondřejem Peterkou, advokátem, AK Praha 1, Karlovo náměstí 671/24, proti žalovanému: JUDr. Stanislav Keršner, advokát, AK Brno, Orlí 18, insolvenční správce dlužníka Petr Molčík, 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 44 131 500

o určení pravosti a výše pohledávky

takto:

I. Žaloba ze dne 15. 4. 2010 s e z a m í t á .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 15. 4. 2010, doručenou insolvenčnímu soudu dne 16. 4. 2010, se žalobce domáhal, aby insolvenční soud určil, že má za dlužníkem Petrem Molčíkem, 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 44 131 500 pohledávku ve výši Kč 18.197.040,13, která se skládá z jistiny ve výši Kč 18.113.667,63 a z úroků prodlení ve výši Kč 83.372,50. Právním důvodem této pohledávky je ručitelský závazek dlužníka, který plyne z jednostranného prohlášení zachyceného v článku 8 Dohody o narovnání uzavřené dne 7. 8. 2009 (dále také jen Dohoda ) a eventuelně z náhrady škody způsobené neplatným právním úkonem podle ust. § 268 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen ObZ ). Na přezkumném jednání žalovaný popřel pohledávku žalobce, co do pravosti i výše. Podle názoru žalobce nebylo popření jeho přihlášené pohledávky po právu, neboť dlužník se v Dohodě zaručil za to, že obchodní společnost Molčík, s.r.o., 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 27 705 978 splní své závazky z Dohody. Dlužník zároveň výslovně převzal odpovědnost za vadné plnění nebo nesplnění jakéhokoliv závazku obchodní společností Molčík, s.r.o., IČO: 27 705 978 uvedeného v Dohodě. Na důkaz toho, že se s tímto ručitelským prohlášením dlužník seznámil, a že s ním souhlasí, připojil dlužník svůj podpis přímo pod text prohlášení. U podpisu dlužníka není uvedena forma obchodní společnosti Molčík, s.r.o., IČO: 27 705 978. Je proto evidentní, že tento podpis obstojí jako podpis dlužníka, jenž si je vědom svého ručitelského prohlášení a cítí se být jím vázán. Ručitelský závazek dlužníka v článku 8 Dohody tedy vznikl a je platný. Žalobce dále odmítl jeden z argumentů žalovaného a dlužníka, že dlužník nerozuměl anglickému znění Dohody s tím, že podle korespondence předcházející uzavření Dohody dlužník v anglickém jazyce komunikoval. Dále žalobce namítal, že obezřetný podnikatel nepřipojí svůj podpis přímo pod text svého výslovného ručitelského prohlášení a pod text Dohody obsahující toto prohlášení bez toho, aby se s takovým prohlášením důkladně seznámil. Pokud tak dlužník učinil, jednal neobezřetně a nemůže se teď dovolávat neplatnosti svého právního úkonu. Dodatečné zpochybňování platnosti ručitelského prohlášení je podle žalobce v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Žalobce dále uvedl, že i kdyby ručitelské prohlášení dlužníka bylo shledáno neplatné, pak by jeho přihlášená pohledávka byla v celé výši důvodná z titulu náhrady škody podle ust. § 268 ObZ.

Podáním ze dne 9. 7. 2010 doplnil žalobce svá tvrzení o podrobný popis průběhu jednání, které předcházelo uzavření Dohody, přičemž citoval z obsahu elektronické korespondence mezi stranami Dohody, ze které dovozuje, že je nade vší pochybnost, že dlužník hodlal ručitelský závazek poskytnout osobně, jako podnikající fyzická osoba a nikoli jménem obchodní společnosti Molčík, s.r.o., IČO: 27 705 978, která navíc ani za splnění svého vlastního závazku ručit nemohla. Ve vztahu k náhradě škody vyjádřil žalobce své přesvědčení, že pro případ, že by z nějakých důvodů bylo ručitelské prohlášení shledáno jako neplatné, bylo by toto pochybení plně přičitatelné dlužníku. Dlužník by zmařil možnost žalobcova uspokojení, a to za situace, kdy znění svého osobního ručení výslovně schválil. Lze proto uzavřít, že z hlediska náhrady škody je naprosto irelevantní, kdo připravil jako první návrh Dohody.

V podání ze dne 27. 8. 2010 žalovaný namítal, že k popření pohledávky došlo po právu. Dne 7. 8. 2009 byla v anglickém jazyce uzavřena Dohoda mezi žalobcem, obchodní (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20) společností Molčik Polska Sp. z o.o. a obchodní společností Molčík s.r.o., za kterou jednal dlužník jako její jednatel. Žalovaný dále vyjádřil nesouhlas s tvrzením žalobce, že by článek 8 Dohody obsahoval ručitelské prohlášení ve smyslu ust. § 303 ObchZ. Dlužník Petr Molčík jako fyzická osoba není v Dohodě uveden jako účastník nebo smluvní strana, a to ani v záhlaví ani na konci Dohody. Na konci Dohody u předepsaných linek pro podpisy účastníků je dlužník uveden jako jednatel obchodní společnosti Molčík, s.r.o., IČO: 27 705 978. Tvrzení žalobce o tom, že dlužník připojil svůj podpis pod text ručitelského prohlášení na straně čtvrté Dohody jako fyzická osoba neobstojí, neboť všichni účastníci parafovali všechny strany Dohody a je tedy zcela zřejmé, že dlužník parafoval jednotlivé stránky jako všichni ostatní účastníci Dohody, a to pouze jako jednatel obchodní společnosti Molčík s.r.o., IČO: 27 705 978 . Podle názoru žalovaného je zcela zřejmé, že veškeré projevy vůle, které byly v rámci Dohody učiněny, byly dlužníkem činěny za obchodní společnost Molčík s.r.o., IČO: 27 705 978 nikoli za dlužníka jako fyzickou osobu a ručitelský závazek tak platně nevznikl. Žalovaný také uvedl, že dlužník neovládá anglický jazyk a na jednání o uzavření Dohody mu byl text ostatními účastníky pouze rámcově přeložen. Z překladu nevyplynula existence ručitelského závazku, dlužník existenci ručitelského závazku nemohl ani předpokládat, když jako účastník Dohody, resp. ručitel, nebyl uveden v záhlaví ani na závěr Dohody mezi podpisy účastníků. S ohledem na tuto skutečnost by podle názoru žalovaného byl ručitelský závazek i bez absence podpisu dlužníka neplatný. Na jednání ve věci konaném dne 11.9.2013 žalovaný doplnil své vyjádření tak, že v dané věci nelze hovořit o ručitelském prohlášení. Dále žalovaný namítl, že neobstojí ani tvrzení žalobce, že by jeho přihlášená pohledávka mohla být odůvodněna z titulu náhrady škody. Dlužník, který nekoncipoval Dohodu není za její vadné zpracování odpovědný a není tedy tím, kdo způsobil neplatnost právního úkonu ručitelského prohlášení.

Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce podal včas a na předepsaném formuláři svoji přihlášku pohledávky do insolvenčního řízení KSBR 40 INS 6055/2009. Rovněž tak nebylo mezi účastníky sporu o tom, že pohledávka žalobce byla zařazena do seznamu přihlášených pohledávek dlužníka Petra Molčíka, 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 44 131 500 jako nevykonatelná pohledávka ve výši Kč 18.197.040,13 a přezkoumána na přezkumném jednání konaném dne 17. 3. 2010. Rovněž o včasnosti podané žaloby nebylo mezi účastníky sporu.

Podle seznamu přihlášených pohledávek, které byly předmětem přezkumného jednání konaného dne 17. 3. 2010 byla přihlášená pohledávka žalobce popřena žalovaným s odůvodněním, že ručitelský závazek platně nevznikl.

Insolvenční soud konstatuje, že spornou mezi účastníky zůstala otázka, zda listina označená jako Dohoda ze dne 7. 8. 2009 obsahuje ručitelské prohlášení dlužníka jako fyzické osoby nebo jako jednatele obchodní společnosti Molčík s.r.o., IČO: 27 705 978 nebo zda toto ručitelské prohlášení je neplatné, popřípadě, zda mohlo chování dlužníka vůči žalobci dát právní podklad pro vznik nároku na náhradu škody a v konečném důsledku pak otázka, zda má žalobce za dlužníkem pohledávku a v jaké výši.

Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. 10. 2012 čj., 11VSOL 39/2012-79 byl zrušen rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2012 čj. 40 (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

ICm 126/2010-55 s odkazem na povinnost soudu prvního stupně provádět dokazování oficiálním překladem cizojazyčných listinných důkazů.

V souladu s výše citovaným rozhodnutím odvolacího soudu byl insolvenčním soudem zajištěn úřední překlad listinných důkazů. Vzhledem k rozsahu a složitosti věci byl překlad listin rovněž v dostatečném časovém předstihu poskytnut žalobci (doručeno dne 20. 6. 2013) i žalovanému (doručeno dne 20. 6. 2013). Žádný z účastníků řízení nevznesl vůči správnosti vyhotoveného překladu žádných námitek.

Z provedeného dokazování zjistil insolvenční soud následující skutkový stav.

Dne 7. 8. 2009 byla podepsána listina označená účastníky v českém překladu jako Dohoda, v jejímž úvodu po označení stran se uvádí, že vzhledem k tomu, že za účelem vyřešení nastalé situace dosáhly strany dohody o vzájemném narovnání i dohody o předložených pohledávkách, zavazují se smluvní strany k tomu, že budou jednat v souladu s níže stanovenými pravidly. Jako strany smlouvy jsou uvedeni žalobce, po jehož označení následuje text zastoupen Mario Giagnoni-místopředseda představenstva , jako druhý účastník obchodní společnost Molčík s.r.o., 691 42 Valtice, Mikulovská 1014, IČO: 27 705 978, po jehož označení následuje text zastoupen Petrem Molčíkem-předsedou představenstva, majitelem a dále Molcik Polska Sp., z.o.o., 42-500 Bedzin, Polsko, Sielecka 63, registrační číslo: 64 723 601 343, zastoupen David Marouš-obchodním zástupcem, ředitelem . Dohoda končí třemi podpisy, které jsou nadepsány jménem společnosti IVECO , jménem společnosti MOLCIK CZ , jménem společnosti MOLCIK PL . Každá strana Dohody je ve spodní straně opatřena třemi nečitelnými podpisy.

Dohoda je tvořena číslovanými články, z nichž pro souzenou věc je rozhodný zejména text následujících článků:

6. Povinnost vrátit hodnotu uvedených 12 vozidel bude ze strany společnosti MOLCIK CZ splněna ve výši 821.184 EUR ve formě zápočtu za závazky související s karoseriemi vozidel. Poté, co obdrží plnou výši úhrady za každé vozidlo, vystaví společnost IVECO fakturu ve prospěch společnosti MOLCIK CZ na předmětné vozidlo. Vozidlo, jež je předmětem úhrady, vybere společnost IVECO.

7. Zbývající částka, kterou je třeba uhradit jakožto kompenzaci hodnoty vozidel, vyrovná společnost MOLCIK CZ do konce roku 2009 tak, že zhotoví karoserie vozidel za ceny stanovené ve 2. a 3. bodě výše nebo tak, že uhradí dlužnou částku v hotovosti.

8. Pan Petr Molcik ručí za provedení kompenzace hodnoty vozidel ze strany společnosti MOLCIK CZ a zavazuje se k tomu, že ponese odpovědnost za chybné plnění či nesplnění veškerých závazků společnosti MOLCIK CZ uvedených v této dohodě.

11. Tato dohoda je podmínečná a je závazná pouze za podmínky, že společnost MOLCIK CZ splní veškeré povinnosti stanovené v této dohodě. Společnost IVECO si tudíž vyhrazuje právo uplatňovat svůj nárok, a to zejména právo uplatňovat nárok na vrácení vozidel. (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

13. Tato dohoda byla vyhotovena ve třech identických stejnopisech, z nichž obdrží po jednom každá smluvní strana.

Žalobce tvrdil, že text článku 8 Dohody považuje za ručitelské prohlášení ve smyslu ust. § 303 ObchZ, a že Dohodu je třeba hodnotit jako celek, rovněž v kontextu vyjednávání, které předcházelo jejímu uzavření.

Z elektronické komunikace mezi účastníky Dohody, která byla insolvenčnímu soudu předložena žalobcem v písemné podobě insolvenční soud zjistil, že:

31. 7. 2009 byla elektronicky dlužníku doručena první verze návrhu Dohody (žalobcem důkaz označen jako PŘÍLOHA č. 6 ), ve které článek 8 zněl: S ohledem na zajištění kompenzace hodnoty vozidel ze strany společnosti MOLCIK CZ poskytuje společnost MOLCIK CZ osobní záruku pana Petra Molcika, která bude zajištěna třetí stranou, kterou řádně odsouhlasí společnost IVECO ;

na tento návrh bylo reagováno v příloze elektronické zprávy ze dne 4. 8. 2009 (potvrzení doručení čl. 32 soudního spisu, žalobcem důkaz označen jako PŘÍLOHA č.7 , překlad přílohy elektronické zprávy zařazen za překlad PŘÍLOHY č. 6 ), nadepsáno jako Předmět: Komentář ke smlouvě , kde v bodě 4 textu je obsažen komentář k článku 8 návrhu Dohody, kde se uvádí 8.článek-není mi jasné, co bude osobní zárukou poskytovanou panem Petrem Molčíkem, a zajištěním poskytovaným třetí stranou (kdo by to měl být?) ;

elektronickou zprávou ze dne 5. 8. 2009 (žalobcem důkaz označen jako PŘÍLOHA č. 8 ) reagoval žalobce na komentář dlužníka k návrhu Dohody, kde k bodu 4. textu komentáře dlužníka a jeho dotazu k osobní záruce je uvedeno, že Dle dohody, určuje třetí stranu Molcík a schvaluje ji IVECO. Osobní záruka je druh záruky, kdy splnění závazku zaručuje určitá osoba, která ručí celým svým majetkem ;

elektronickou zprávou ze dne 5. 8. 2009 (žalobcem důkaz označen jako PŘÍLOHA č.1 ) reagoval dlužník na předešlé sdělení s tím, že má zájem dohodu uzavřít, avšak má problém s nalezením třetí osoby, která by se zaručila za splnění závazků společnosti MOLČÍK;

elektronickou zprávou ze dne 6. 8. 2009 (žalobcem důkaz označen jako PŘÍLOHA č. 9 ) žalobce zaslal žalovanému nový návrh Dohody, který měl podle žalobce obsahovat kompromisní znění článku 8, které zní Pan Petr Molcik ručí za provedení kompenzace hodnoty vozidel ze strany společnosti MOLCIK CZ a zavazuje se k tomu, že ponese odpovědnost za chybné plnění či nesplnění veškerých závazků společnosti MOLCIK CZ uvedených v této dohodě ; (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

poté reagoval dlužník elektronickou zprávou ze 7. 8. 2009, ve které uvedl: děkujeme Vám za Vaši dobrou vůli při opravě záruky třetí strany, dohodu jsme v této podobě schopni podepsat .

Z uvedených listinných důkazů má insolvenční soud za prokázané, že uzavření Dohody předcházelo vyjednávání účastníků zamýšleného právního úkonu s tím, že dlužník nebyl tím, kdo koncipoval návrh Dohody a nebyl ani prvním, kdo použil výrazů a slovních spojení obsažených v článku 8 Dohody. Žalobce opak netvrdil.

Právní posouzení věci.

Podle ust. § 35 odst. 1, 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ ) projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit (odst. 1). Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem (odst. 2).

Podle ust. § 37 odst. 1 OZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

Podle ust. § 266 ObZ projev vůle se vykládá podle úmyslu jednající osoby, jestliže tento úmysl byl straně, které je projev vůle určen, znám nebo jí musel být znám (odst. 1). V případech, kdy projev vůle nelze vyložit podle odstavce 1, vykládá se projev vůle podle významu, který by mu zpravidla přikládala osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen. Výrazy používané v obchodním styku se vykládají podle významu, který se jim zpravidla v tomto styku přikládá (odst. 2). Při výkladu vůle podle odstavců 1 a 2 se vezme náležitý zřetel ke všem okolnostem souvisejícím s projevem vůle, včetně jednání o uzavření smlouvy a praxe, kterou strany mezi sebou zavedly, jakož i následného chování stran, pokud to připouští povaha věcí (odst. 3). Projev vůle, který obsahuje výraz připouštějící různý výklad, je třeba v pochybnostech vykládat k tíži strany, která jako první v jednání tohoto výrazu použila (odst. 4).

Podle ust. § 268 ObZ kdo způsobil neplatnost právního úkonu, je povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen, ledaže tato osoba o neplatnosti právního úkonu věděla. Pro náhradu této škody platí obdobně ustanovení o náhradě škody způsobené porušením smluvní povinnosti (§ 373 a násl.).

Podle ust. § 303 ObZ kdo věřiteli písemně prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník vůči němu nesplní určitý závazek, stává se dlužníkovým ručitelem.

V souzené věci je zásadní otázkou, zda uzavřená Dohoda obsahuje ručitelské prohlášení. Žalobce tvrdí, že jím měl být text článku 8 Dohody ve znění: Pan Petr Molcik ručí za provedení kompenzace hodnoty vozidel ze strany společnosti MOLCIK CZ a zavazuje se k tomu, že ponese odpovědnost za chybné plnění či nesplnění veškerých závazků společnosti (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20)

MOLCIK CZ uvedených v této dohodě . Žalovaný tvrdí, že ručitelský závazek platně nevznikl, že v dané věci nelze hovořit o ručitelském prohlášení.

K obligatorním náležitostem ručitelského prohlášení podle ust. § 303 ObZ patří označení ručitele (toho, kdo ručitelské prohlášení činí), dlužníka, označení věřitele, vůči kterému ručitelské prohlášení směřuje a výslovné prohlášení, že ručitel tohoto věřitele uspokojí. Tedy, že bude za dlužníka, který nesplnil svůj závazek věřiteli, plnit.

Při posouzení ručitelského prohlášení vyšel insolvenční soud z ust. § 37 odst. 1 OZ ve spojení s ust. § 266 ObZ, ze kterých vyplývá, že platnost právního úkonu je podmíněna náležitým projevem vůle. Projev vůle je neurčitý, je-li nejistý jeho obsah, tj. když se jednajícímu nepodařilo jednoznačným způsobem svoji vůli vtělit do právního úkonu a nelze tak s jistotou tvrdit, např. kdo právní úkon činí, kdo jsou účastníci právního vztahu, co je jeho předmětem apod., a je nesrozumitelný, jestliže jednající nedosáhl jasného vyjádření vůle např. vadným slovním spojením. Závěr o neurčitosti či nesrozumitelnosti právního úkonu předpokládá, že ani jeho výkladem nelze dospět k nepochybnému poznání, co chtěl účastník projevit.

Insolvenční soud má za to, že slovní spojení ručí za provedení kompenzace ze strany společnosti MOLCIK CZ a zavazuje se k odpovědnosti je nesrozumitelné a jeho jednoznačná interpretace je vyloučena. V daném textu není vůbec označen věřitel, vůči kterému je prohlášení činěno, v prvé části textu ručí za provedení kompenzace ze strany není obsažen závazek Petra Molčíka jako ručitele hradit finanční částku, tedy že na místo obchodní společnosti uspokojí nastalé závazky jako ručitel. Takový závazek nelze ani jednoznačně dovodit z textu následujícího: zavazuje se k odpovědnosti za chybné plnění či nesplnění veškerých závazků . K jaké odpovědnosti finanční či morální? Znamená odpovědnost za chybné plnění závazků finanční úhradu? Daný text neobsahuje základní náležitosti ručitelského prohlášení. Řádné označení Petra Molčíka jako fyzické osoby a ručitele (bydlištěm, datem narození apod.), označení věřitele, vůči kterému ručitelské prohlášení směřuje a výslovné prohlášení, že dlužník jako fyzická osoba-ručitel žalobce uspokojí, pokud obchodní společnost Molčík, s.r.o. nesplní svůj závazek vůči žalobci. S názorem žalobce, že dlužník během vyjednávání o textu Dohody byl srozuměn s tím, že text bude obsahovat jeho ručitelský závazek jako fyzické osoby se insolvenční soud neztotožňuje. Dlužník se naopak žalobce dotazoval, kdo by měl být třetí stranou, která by zajištění měla poskytovat. Po úpravě textu dlužník žalobci děkoval, že byla opravena záruka třetí strany. Avšak dlužník, jako fyzická osoba byl ve vztahu k navrhované Dohodě právě třetí stranou, tedy stranou, která nebyla účastníkem vlastního závazkového vztahu, neboť těmi byly výše uvedené obchodní společnosti. A dále vzhledem k tomu, že text, který žalobce označuje za ručitelské prohlášení dlužníka, byl součástí celého textu Dohody, jeví se insolvenčnímu soudu z hlediska existence ručitelského prohlášení za nesrozumitelné a různý výklad připouštějící znění článku 11 Dohody, který zní Tato dohoda je podmínečná a je závazná pouze za podmínky, že společnost MOLCIK CZ splní veškeré povinnosti stanovené v této dohodě. Společnost IVECO si tudíž vyhrazuje právo uplatňovat svůj nárok, a to zejména právo uplatňovat nárok na vrácení vozidel . Text článku 11 a článku 8 jsou zcela v rozporu, neboť pokud bylo podmínkou platnosti Dohody (z textu nevyplývá, že by nebyla rozuměna platnost celého textu Dohody), že obchodní společnost Molčík, s.r.o., IČO: 27 705 978 splní veškeré (KSBR 40 INS 6055/2009-C2-20) své závazky, je zřejmé, že se tyto dva články vzájemně vylučují, neboť logicky je ručení sjednáváno právě pro případ nesplnění závazku nikoli jeho splnění.

Na základě výše uvedeného dospěl insolvenční soud k závěru, že Dohoda, ze dne 7. 8. 2009 neobsahuje platné ručitelské prohlášení, na základě kterého by žalobce mohl v insolvenčním řízení na majetek dlužníka uplatnit po právu pohledávku vůči dlužníkovi z titulu ručení.

Dále se insolvenční soud zabýval otázkou, zda žalobci mohla vzniknout pohledávka za dlužníkem z titulu náhrady škody. Při posouzení této otázky vyšel insolvenční soud z ust. § 266 ObZ a ust. § 268 ObZ a dále ze závěrů formulovaných Nejvyšším soudem ČR v usnesení ze dne 26. 1. 2012 sp.zn. 32 Cdo 6/2011, že podle ust. § 266 odst. 4 ObZ není rozhodnou skutečností, kdo připravil smlouvu (pořídil její návrh), nýbrž kdo jako první v jednání výrazu připouštějící různý vyklad použil. Je třeba vzít na zřetel, že takového výrazu mohlo být použito již při jednání předcházejícím vyhotovení návrhu smlouvy a mohla jej použít kterákoliv ze smluvních stran, tedy i jiná než ta, jež pak návrh smlouvy obsahující tento výraz pořídila a předložila k akceptaci. Nestanoví-li právní předpis jinak, stíhá důkazní břemeno toho účastníka, jemuž je existence příslušné skutečnosti podle hmotného práva ku prospěchu. Tato zásada se uplatní též při prokazování okolností, z nichž lze dospět k závěru, kdo při jednání mezi účastníky poprvé použil výraz připouštějící různý výklad.

Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že dlužník nebyl tím, kdo jako první při jednání použil výraz připouštějící různý výklad (žalobce ostatně ani takovou skutečnost v průběhu řízení nikdy netvrdil), nelze ani dlužníku přičítat odpovědnost za zmaření ručitelského prohlášení, které mělo být podle žalobce do textu Dohody vtěleno.

O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, žalovaný byl ve věci plně úspěšný a měl by proto právo na náhradu nákladů řízení, jelikož mu však žádné náklady řízení nevznikly, nemohly mu být insolvenčním soudem ani přiznány.

P o u č e n í: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Krajský soud v Brně dne 11. září 2013

Mgr. Pavla Mozgová, v. r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Daniela Křížová