40 ICm 116/2013
Číslo jednací: 40 ICm 116/2013-42 ( KSHK 40 INS 8253/2012 )

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní Mgr. Věrou Šáfrovou ve věci žalobce: JUDr. Šárka Vesková, Palackého 359, Hradec Králové, insolvenční správce dlužníka Stanislava Macka, bytem Lidická 288, Broumov, Velká Ves, zast. advokátkou JUDr. Helenou Vorlovou, Palackého 359, Hradec Králové, proti žalovanému: ACEMA Credit Czech a. s., se sídlem Praha 8, Čimická 780/61, IČ 26158761, zast. advokátem Mgr. Róbertem Paulovičem, advokátem se sídlem Čimická 780/16, Praha 8, o popření vykonatelné pohledávky

t a k t o:

I. Řízení ohledně popřené pohledávky pod číslem 2.5 v části 107.589,-Kč se zastavuje.

II. Určuje se, že popření vykonatelné pohledávky žalovaného pod č. 2.1 v částce 59.271,-Kč, pod číslem 2.3 v částce 70.000,-Kč, pod číslem 2.6 v částce 49.400,-Kč a pod číslem 2.8 v částce 48.000,-Kč uplatněné přihláškou v insolvenčním řízení dlužníka Stanislava Macka, bytem Broumov-Velká Ves, Lidická 288, co do pravosti a výše je po právu.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku 8 228,- Kč a zaplatit je na účet advokátky JUDr. Heleny Vorlové do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč na účet Krajského soudu v Hradci Králové, č. účtu 3703-6828511/0710, ČNB Hradec Králové, KS 1148, VS 4042011613, do tří dnů od právní moci rozsudku.

O d ů v o d n ě n í:

Včas podanou žalobou žalobce se domáhal toho, že jeho popření vykonatelných pohledávek pod pohledávkou č. 2.1 v části 59 271,-Kč, pod bodem 2.3 v částce 70 000,-Kč, pod bodem 2.5 v části 107 589,-Kč, pod bodem 2.6 v části 49 400,-Kč a pod bodem 2.8 v částce 48 000,-Kč, je co do pravosti a výše po právu.

Po zpětvzetí zůstalo tedy soudu rozhodnout ohledně pohledávky 2.1 ve výši 59 271,-Kč, 2.3 ve výši 70 000,-Kč, 2.6 ve výši 49 400,-Kč a 2.8 ve výši 48 000,-Kč.

Žalobce uvedl, že popřel jednotlivé pohledávky proto, že došlo k nepřípustnému zatížení dlužníka, že smluvní podmínky žalovaného byly formulářového typu a navíc komplikované a běžný spotřebitel nemůže mít ani možnost se ve všech složitě koncipovaných ustanoveních o sankcích vyznat a domyslet při jejich čtení důsledky uplatnění všech těchto nároků. Všechny části popřených pohledávek pokládal žalobce za nedůvodný a rozporný se zákonem.

K pohledávce č. 2.1 žalobce uvedl, že byla přihlášena žalovaným v částce 281 990,-Kč a rozčleněna na neuhrazenou jistinu ve výši 278 607,-Kč, neuhrazený poplatek za správu úvěru ve výši 597,-Kč a poplatek za správu úvěru v částce 2 786,-Kč. Správce uznal pohledávku ve výši 222 719,-Kč, když skutečně vyplacená jistina byla ve výši 224 112,-Kč a uhrazeno bylo na jistinu 1 393,-Kč dle údajů v přihlášce. Rozdíl tedy činí částku 222 719,-Kč, kterou insolvenční správce uznává a popřena byla část pohledávky ve výši 59 271,-Kč, když nárok žalovaného na zaplacení této částky není dán.

Žalobce uvedl, že byl ve smlouvě sjednán smluvní úrok ve výši 22,92% na 8 let splácení půjčky, ale v rámci rozhodčího řízení byl uplatněn sankční úrok podle článku 3.1 Všeobecných obchodních podmínek ve výši 0,093% denně, tedy 33,9% ročně. Žalobce uvedl, že nárok na odměnu vedle smluvního úroku za poskytnutí půjčky pokládá za nemravný a nepřiměřený výši poskytnutého úvěru a odkázal se na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012.

Žalovaný se podáním ze dne 24. 4. 2013 k žalobě vyjádřil tak, že k bodu 2.1 namítl jednostranné započtení. Uvedl, že dlužník obdržel od žalovaného úvěr ve výši 280 000,-Kč a to dle smlouvy č. 4068 (dále jen smlouva), přičemž podle zápočtu ze dne 11. 3. 2011 byly započteny nároky žalobce vůči žalovanému, a to závazková provize ve výši 6,9% z poskytovaného úvěru, což činí 19 320,-Kč, a to v souladu s čl. 3 odst. 1 smlouvy a § 499 Obch.Z., jelikož předmětem podnikání žalovaného je poskytování úvěrů a půjček. Dalším předmětem započtení byly služby, které si žalovaný výslovně v úvěru objednal, jednalo se o služby za expresní vyplacení a byl dohodnut poplatek ve výši 2,9%, což činí 8 120,-Kč, když tato částka je podle Sazebníku poplatků a odměn z 1. 1. 2011. Dále byl započten poplatek za využití ponížené úrokové sazby podle čl. 3 odst. 2 smlouvy ve výši 7,5%-tj. 21 000,-Kč, poplatek podle čl. 3 odst. 1 smlouvy za podpis externistou ve výši 5 000,-Kč, poplatek za vklad do katastru nemovitostí ve výši 2 000,-Kč podle sazebníku. Započteno také bylo částečné plnění úvěru na základě dodatku č. 1 ke smlouvě o

úvěru ve výši 56 000,-Kč spolu s úrokem ve výši 36,5% ročně ve výši 448,-Kč za období od vyplacení částky 56 000,-Kč do vyplacení zbylé části úvěrového rámce dne 11. 3. 2011. Z tohoto důvodu žalovaný tvrdí, že je zřejmé, že byl žalobci řádně vyplacen úvěr ve výši 280 000,-Kč.

Soud učinil důkazy k existenci úvěrové smlouvy a k pohledávce 2.1 tyto důkazy:

Z přihláškového spisu soud zjistil, že pod P1 je pohledávka přihlášená jako zajištěná nemovitostí s výší 281 990,-Kč s důvodem vzniku smlouvy o úvěru s dodatkem č. 1, rozhodčí nález a vykonatelnost dne 15. 10. 2011.

Z přezkumného jednání soud zjistil, že pohledávky byly správcem popřeny tak, jak uvádí v žalobě.

Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi dlužníky a žalovaným zjištěno, že smlouva o úvěru je datována 27. 2. 2011, dlužníky podepsána v Hejtmánkovicích a za věřitele podepsáno zástupci bez místa určení. Žalovaný tedy neprokázal, že mu náleží 5 000,-Kč za to, že smlouva byla podepsána tzv. externisty.

Dále ze smlouvy zjištěno, že v čl. 2 se věřitel zavázal poskytnout dlužníkovi úvěr do výše 280 000,-Kč. Už tento článek 2 dle závěru soudu uvádí, že částka nebyla mezi účastníky určitě určena. Z čl. 2 soud zjistil, že úroky byly dohodnuty ve výši 22,92% p. a. a že RPSN je uvedena ve splátkovém kalendáři. Účelem úvěru byla rekonstrukce. Dále soud uvádí, že v půjčce není uvedeno IČ dlužníků a účelem byla rekonstrukce, tedy soud zaujímá ten závěr, že se jednalo o spotřebitelský úvěr.

Dále ze smlouvy o úvěru zjištěno, že v čl. 3 smlouva odkazuje na Všeobecné obchodní podmínky a dále čl. 3 upravuje smluvní odměny. V odstavci 1 je smluvní odměna ve výši 6,9% z poskytovaného úvěru (zde se počítá s 280 000,-Kč 6,9%, tj. 19 320,-Kč), jedná se o provizi, která dle úvěru byla splatná v den čerpání úvěru nebo jeho první části a je zde odkaz na uhrazení odměny dle čl. 7 odst. 3 Všeobecných obchodních podmínek.

Dále v tomto odstavci je zmínka o nákladech ve výši 5 000,--Kč, a to pro případ podpisu úvěrové smlouvy mimo sídlo věřitele. K tomu soud uvádí, že ze smlouvy není patrno, kde smlouva byla tzv. externisty uzavřena.

K odstavci 2 čl. 3 si strany dohodly poplatek ve výši 7,5% z poskytovaného úvěru za využití finančního bonusu A-VIP, tj. dle spočítání soudem 21 000,-Kč. Dále se účastníci v tomtéž bodě dohodli za zápis do katastru nemovitostí zaplatit poplatek věřiteli ve výši 2 000,-Kč a v odstavci 4 se dohodli, že věřitelem bude poukázána částka, která bude ponížena o uvedené smluvní poplatky.

Z čl. 3 odst. 4. soudem zjištěno, že věřitelem bude poukázána částka po ponížení o poplatky závislá na poskytnutí bonusu A a využití nebo nevyužití mimořádné splátky-tak podle volbu příslušenství. Bonusu mělo být dlužníkovi poskytnuto buď 227 080,-Kč nebo 248 080,-Kč nebo 232 680,-Kč nebo 253 680,-Kč. Vzhledem k poplatkům, které jsou upraveny ve smlouvě nebo v Podmínkách a vzhledem k uzavření bonusu A-VIP,který není v čl. 4 uveden, soud nezjistil, a je přesvědčen o tom, že ani dlužník nevěděl, kolik vlastně dostane podle smlouvy peněz na účet.

Z čl. 4 bylo soudem zjištěno, že dlužník ve smlouvě zvolil finanční bonus A-VIP. Za takovou volbu byl dlužník zpoplatněn, mělo se jednat o 7,5 % z poskytovaného úvěru-k tomu soud uvádí, že výše úvěru, jak uvedl výše, však soudu ze smlouvy není zřejmá. Poplatek VIP byl účtován v jednostranném zápočtu dne 11.3.2011 částkou 21 000,-Kč, nicméně snížení (takové snížení je zavádějící a soud se kloní k tomu, že věřiteli vlastně šlo o zaplacení každého možného poplatku) úrokové sazby stálo dlužníka poplatek 21 000,-Kč.

Z čl. 9 je patrná rozhodčí doložka, kde bylo účastníky dohodnuto, že bude spory rozhodovat za a) jediný rozhodce, kterého jmenuje jednatel společnosti HONESTA s.r.o. nebo jediný rozhodce JUDr. Bc. Martin Kulhánek, pro případ, že by se rozhodcem nestal nebo by ztratil způsobilost k výkonu funkce JUDr. Marek Ivičič nebo rozhodčí společnost s. r. o., když rozhodce bude jmenovat jednatel nebo JUDr. Martin Týle, popř. JUDr. Jiří Kolařík, anebo opět při ztrátě způsobilosti k výkonu funkce Mgr. Jan Fišer.

V bodě e) to mohl být rozhodce JUDr. Michal Viedermann, v bodě f) JUDr. Ing. Pavel Fabián. Rozhodčí doložce je věnována jedna strana smlouvy z celkových třech a čtvrt stran smlouvy.

Z dodatku č. 1 ze dne 27. 2. 2011 soud zjistil, že téhož dne uzavřel s hlavní smlouvou dlužník dodatek o tom, že část úvěrového rámce ve výši 56 000,-Kč obdrží dlužník na svůj účet do 5 pracovních dnů od podání návrhu na vklad zástavního práva. Zbytek mu bude vyplacen až po zápisu zástavního práva dle původní úvěrové smlouvy. V odst. 2 tohoto dodatku se dohodli, že bude platit dlužník z částky 56 000,-Kč denní úroky, tj. 56,-Kč denně, splatné při poskytnutí zbylé části úvěrového rámce, které budou započteny.

K pohledávce 2.1 dále zjištěno:

Z jednostranného zápočtu datovaného 11. 3. 2011 věřitele zjištěno, že věřitel započetl oproti úvěru ve výši 280 000,-Kč dle smlouvy ze dne 27. 2. 2011 celkem částku 111 888,-Kč, když v jednostranném započtení jsou uvedeny tyto částky, tj. 6,9% za provizi ve výši 19 320,-Kč, 2,9% za expresní vyplacení ve výši 8 120,-Kč, poplatek za požadavek VIP 7,5% ve výši 21 000,-Kč, poplatek za podpis externistou ve výši 5 000,-Kč, poplatek za vklad na katastr ve výši 2 000,-Kč a částečné čerpání úvěrového rámce ze dne 3. 3. 2011 ve výši 56 000,-Kč. Dále 36,5% za částečně čerpaný úvěrový rámec ve výši 448,-Kč. Ve věci jednostranný zápočet je v záhlaví uvedeno, že právě 11. 3. 2011 zasílají informaci o provedení jednostranného zápočtu.

Žalobce uvedl, že byl ve smlouvě sjednán smluvní úrok ve výši 22,92% na 8 let splácení půjčky, ale v rámci rozhodčího řízení byl uplatněn sankční úrok podle článku 3.1 Všeobecných obchodních podmínek ve výši 0,093% denně, tedy 33,9% ročně.

Žalobce uvedl, že nárok na odměnu vedle smluvního úroku za poskytnutí půjčky pokládá za nemravný a nepřiměřený výši poskytnutého úvěru a odkázal se na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. 101 VSPH 14/2012.

Soud k odměně uvádí, že k poskytnuté a vyplacené částce po zápočtu a částečné platbě 224 112,-Kč je výše odměny v částce 19 320,-Kč nemravná a neodpovídá odměnám používaným v běžném bankovním sektoru.

K poplatku za expresní vyplacení soud uvádí, že si věřitel vyúčtoval 2,9% ve výši 8 120,-Kč.Pokud věřitel něco expresně poskytl (a o výplatě věřitel nedoložil, že částka byla připsána na účet dlužníka), tak to bylo 56 000,-Kč dle dodatku smlouvy podepsaného ve stejný den jako smlouva, kde byly počítány úroky ve výši 36,5%. Soud dodává, že samotná smlouva byla uzavřena 27.2.2011. Další část poskytnutého úvěru-kdy byla vyplacena na účet dlužníkovi, zase věřitel nedoložil-tedy není prokázáno, že by byla půjčka vyplacena tzv expresně. Nicméně expresní zaplacení záleželo na aktivitě dlužníka-dle dodatku smlouvy, jak soud zjistil, měl dlužník prokázat nejdříve návrh na vklad zástavního práva, tomu poté vznikl nárok na část úvěrového rámce ve výši 56 000,-Kč a nárok na vyplacení zbylé části úvěrového rámce měl být vyplacen až po zápisu návrhu na vklad. Poplatek za expresní vyplacení je neoprávněný, věřiteli opět zase šlo jen o vyúčtování takového poplatku. Nárok na poplatek věřiteli nemohl vzniknout.

Žalovaný soudu dále doložil výpis z účtu Komerční banky, a. s., na výpise z účtu není uvedeno, komu tento výpis patří. Z uvedených plateb je však zřejmé, že je možné, že se jedná o účet žalovaného, pak tedy 3. 3. 2011 bylo dle výpisu odepsáno 56 000,-Kč a u plateb napsáno záloha Macková a pod tím ACM Money Česká republika, a. s.

Z dalšího výpisu zjištěno, že s datem 11. 3. 2011 byla z účtu odepsána částka 168 112,-Kč a u platby je uvedeno jméno Blanka Macková a opět ACM Money a. s.

K tomu soud má ten závěr, že z výpisu není zřejmé, kdy byla částka 56 000,-Kč připsána na účet dlužníka, to samé platí o 168 112,-Kč. U částky 168 112,-Kč by dle předchozího odstavce to znamenalo, že věřitel 27.2.2011 podepsal smlouvu a dodatek, 3.3 by musel být podaný návrh na vklad zástavního práva do katastru, a dne 11.3. návrh na vklad práva do katastru zapsán. O tom má soud pochybnosti, z toho plynou i pochybnosti o výplatě peněz dlužníkovi podle věřitelem doložených výpisů z účtu.

K poslednímu poplatku ve výši 5 000,-Kč dle čl. 3 odst. 1 smlouvy ze dne 27.2.2011 soud zjistil, že v případě podpisu úvěrové smlouvy mimo sídlo věřitele byl dohodnut tento poplatek.

Ze smlouvy však není zřejmé, jak byl dohodnut podpis smlouvy. Ze smlouvy je zřejmé, že tzv. externisté (viz jednostranný zápočet) byli zástupci a podepsali smlouvu v sídle, dlužník podepsal smlouvu v místě bydliště. Věřiteli se takové náklady s tím spojené nepodařilo prokázat. Soud cituje ze smlouvy z čl. 3 odst. 1: dlužník se zavazuje, v případě podpisu úvěrové smlouvy mimo sídlo věřitele uhradit náklady s tímto spojené ve výši 5000,-Kč.

Soud ještě k tvrzenému započtení uvádí, že se ani věřiteli nepodařilo prokázat, že by proti sobě stály započitatelné pohledávky. Žalovanému se nepodařilo prokázat, že by peníze na účet dlužníkovi přišly dnem, kdy došlo k započtení-tedy 11.3.2011.

Celkem tedy žalovaný nemá pohledávku 19 320,-Kč, 8 120,-Kč, 21 000,-Kč, 5 000,-Kč, není prokázáno, že by dostal dlužník na svůj účet částku 56 000,-Kč. Nicméně správce popřel jen co se týče pohledávky 2.1 částku 59 271,-Kč, soudu pouze přísluší rozhodnout o této částce.

K přihlášce pod 2.3 žalobce namítl, že se jedná o smluvní pokutu ve výši 70 000,-Kč popřené žalobcem v celé výši, kdy je tato vyčíslena dle článku 6 odstavec 2 písm. a) Podmínek, kdy je oprávněn udělit úpadci za závažné porušení povinnosti smluvní pokutu rovnající se součinu částky nesplacené jistiny, roční sazby úroků z úvěru v procentech, počtu celých let do konce trvání úvěrové smlouvy a koeficientu 0,0041, minimálně 15% ze smluvené výše úvěru a maximálně 35% ze smluvené výše úvěru.

Soud z článku 6 odstavec 2 písm. a) smluvních podmínek zjistil, že ta upravuje okamžité splacení jistiny úvěru a příslušenství a to v případě porušení povinnosti dlužníka uvedené v uzavřené smlouvě nebo podmínek nebo smluvní dokumentaci týkající se zajištění úvěru. Pokud tedy žalovaný odkazoval na smluvní pokuty, tak v tomto článku žádné smluvní pokuty upraveny nejsou.

K pohledávce 2.6 žalovaný uvedl, že se jedná právě o smluvní pokutu ve výši 200,-Kč denně za období od 21. 5. 2011 do 5. 6. 2011, celkem 3 000,-Kč a smluvní pokutu z prodlení ve výši 100,-Kč denně od 6. 6. 2011 do 11. 9. 2012 ve výši 46 400,-Kč a že k uplatnění této smluvní pokuty došlo v souladu čl. 6 odst. 10 podmínek.

K pohledávce 2.8 žalovaný uvedl, že se jedná o pohledávku na úhradu nákladů upuštění od dražby a že tyto náklady tvoří příslušenství pohledávky podle ust. § 121 odst. 3 OZ, jelikož byly vynaloženy v souvislosti s vymáháním pohledávky žalovaného. Dlužník způsobil žalovanému škodu, když účelově podal insolvenční návrh dne 18. 1. 2012, který byl odmítnut, když věděl, že na 26. 1. 2012 je plánována dražba nemovitosti dlužníka. Žalovanému tak vznikly náklady upuštěním od dražby vůči dražebníkovi, které žalovaný musel v souvislosti s dražbou uhradit. K tomu soud uvádí, že věřitel tuto pohledávku přihlásil na základě smlouvy o úvěru a jejího dodatku č. 1 na základě rozhodčího nálezu a jeho právní moci a vykonatelnosti. Věřitel tuto pohledávku nepřihlásil jako náhradu škody. O náhradě škody teprve hovoří ve svém podání ze dne 24. 4. 2013.

Z obchodních podmínek soud zjistil, že v nich je dohodnuta smluvní pokuta pro případ prodlení dlužníka s úhradou jakéhokoliv finančního závazku. Byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 200 000,-Kč za každý den prodlení, v případě, že se jedná o prodlení 1 až 15 den. V případě prodlení, které je delší než 15 dnů, byla stanovena pokuta ve výši 100,-Kč za každý další den prodlení, až do úplného zaplacení závazků dlužníka věřiteli.

K této smluvní pokutě soud cituje Ústavní nález pod I.ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, který uvádí, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. Všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. V Podmínkách doložených žalovaným v Přihlášce jsou smluvní pokuty upraveny v čl. 6 odst. 1-10.

Proto smluvní pokuty vyúčtované a přihlášené žalovaným, které jsou jen upraveny v Podmínkách, jsou neplatné.

Soud z těchto Podmínek zjistil, že jsou psány drobným písmem na 9 stranách, takže v podstatě jsou daleko objemnější než samotná smlouva na 2 listech, když 3. list obsahuje na 1 straně neplatné ujednání o rozhodčí doložce (viz dále). Teprve v těchto podmínkách jsou uvedeny definice pojmů, jsou uvedeny, co znamenají ty které zkratky ve vlastní úvěrové smlouvě. V obchodních podmínkách je např. v čl. 3 uvedeno úročení a splácení, kdy základní sazba úvěru je uvedena ve smlouvě, ale v podmínkách je uvedeno, že sazba úroků z úvěru se zvyšuje na trojnásobek pro případ odstoupení od smlouvy, či zesplatnění úvěru podle čl. 6 Všeobecných podmínek, maximálně však na 35% p. a. Tento trojnásobek úroku byl věřitelem použit, o čemž svědčí rozhodčí nález (33,9 % ročně) rozhodce JUDr. Martina Týle pod č. j. 301 Rozh 3080/2011-13 ze dne 21. 9. 2011. Tento článek také obsahuje v sobě úrok z prodlení ve výši 2,5 promile denně.

K rozhodčí doložce soud uvádí, že v čl. 9 smlouvy je dohodnuto, že rozhodčí žalobu bude rozhodovat rozhodce, kterého jmenuje jednatel společnosti HONESTA s.r.o, nebo JUDr. Martin Kulhánek, nebo JUDr. Ivičič, nebo JUDr. Martin Týle, popř. JUDr. Jiří Kolařík, nebo Mgr. Jan Fišer, nebo Mgr. Wiedermann, nebo JUDr. Ing. Fabián. Ve smlouvě je uvedeno, že se strany dohodly, že jednání je neveřejné, a že není třeba nařizovat jednání, jestliže jde rozhodnout na základě listin.Takové ujednání o rozhodčí doložce je neplatné, když určení rozhodce naplňuje znaky nepřiměřených podmínek tím, že vyvolává nerovné postavení účastníků.

Soud ohledně rozhodčích doložek odkazuje na na usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 31 Cdo 958/2012 ze dne 10.7.2013, na nález Ústavního soudu sp. zn. III.Ús 562/12 ze dne 24.10.2013 a usnesení Nejvyššího soudu České republiky pod sp. zn. 31Cdo 1945/2010 ze dne 11.5.2011.

K pohledávce pod bodem 2.6 soud uvádí, že se opět jedná o smluvní pokutu a opět v přihlášce je uveden rozhodčí nález již citovaný. K této smluvní pokutě soud opět cituje Ústavní nález tak, jak výše. I z těchto důvodů věřitel tuto pohledávku nemá.

Co se týče pohledávky přihlášené pod bodem 2.8, soud k tomu provedl důkaz čtením vyúčtování-faktury Euro dražeb.cz, a. s. vůči odběrateli-věřiteli, kde uvádí, že se fakturují náklady za upuštění od dražby. Fakturovaná částka je částkou 48 000,-Kč a soud má za to, že je to pohledávka Euro dražeb cz, a. s. za věřitelem, nikoliv pohledávka věřitele za dlužníkem. K tomu soud dále přečetl přihlášku pod 2.8 a z této přihlášky soud zjistil, že tuto pohledávku přihlašují ze smlouvy o úvěru s dodatkem č. 1 a na základě rozhodčího nálezu výše citovaného s doložkou právní moci a vykonatelnosti.

Věřitel tuto pohledávku nepřihlásil jako náhradu škody. O náhradě škody teprve hovoří ve svém podání ze dne 24. 4. 2013.

K úvěrové smlouvě soud dodává, že v podstatě vlastní smlouvu by teprve tvořily obchodní podmínky. Smlouva a obchodní podmínky jsou nepřehledné, podle soudu vytvořené tak, aby každý neměl přehled o tom, k čemu se v podstatě zavazuje.

Smlouva je zřetelným zájmem věřitele uvést dlužníky do nerovných podmínek, aniž by dlužníci při uzavírání smlouvy o tom věděli. Pro osobu znalého práva jen samotné přečtení smlouvy, podmínek a sazebníku, pochopení plateb, zápočtů, započtení, poplatků, bylo časově náročné, smlouva je se svými podmínkami, sazebníkem a dalšími ujednání psána tak, aby už byla připravena nerovnost stran a věřitel mohl uplatnit své skryté poplatky, zápočty a sankce.

Z těchto důvodů soud vyhověl žalobě.

O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud přiznal náklady ve výši 2x 3 100,-Kč, tj. odměna za zastupování účastníka advokátem, 2 úkony právní služby po 2x 300,-Kč, dále 21% DPH, tj. 1 428,-Kč, celkem 8 228,-Kč.

Vzhledem k tomu, že žalobce je od soudního poplatku osvobozen, soudní poplatek ve výši 5 000,-Kč je povinen zaplatit žalovaný.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě do patnácti dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím podepsaného soudu.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Hradci Králové dne 11. prosince 2013

Mgr. Věra Šáfrová,v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Marie Bažantová