40 ICm 1016/2010
40 ICm 1016/2010-166

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Malým v právní věci žalobce: Ing. Louda Lee, insolvenční správce dlužnice Hany Voňavkové, pr. zast. JUDr. Miroslavem Houškou, advokátem, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: SMart Credit s.r.o., IČ: 26884828, se sídlem Zdráhalova 29, 613 00 Brno, právně zast. JUDr. Daliborem Vaigertem, advokátem, se sídlem Hlinky 80, 603 00 Brno,

o popření vykonatelné pohledávky

takto:

I. Určuje se, že žalobce jako insolvenční správce dlužnice Hana Voňavková, PROBYT nar. 5.4.1952, Školská 281 280 02 Kolín IV, IČ 12561444 popřel oprávněně co do pravosti vykonatelnou pohledávku žalovaného věřitele SMart Credit s.r.o., IČ: 26884828, se sídlem Zdráhalova 29, 613 00 Brno ve výši 1.527.724,40 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. KSPH 40 INS 4940/2010. II. Žalovaný SMart Credit s.r.o., IČ: 26884828, se sídlem Zdráhalova 29, 613 00 Brno je povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce JUDr. Miroslava Houšky, advokátem, se sídlem V Jámě 1, 110 00 Praha 1 do 10 dnů pd právní moci tohoto rozsudku náklady právního zastoupení v celkové výši 37.026 Kč a to včetně 21% DPH. -pokračování-

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 28.8.2010 se žalobce Ing. Louda Lee, insolvenční správce ( dále jen žalobce ) domáhal určení , že v ins. řízení ve věci dlužníka Hana Voňavková, PROBYT nar. 5.4.1952, Školská 281 280 02 Kolín IV, IČ 12561444 ( dále jen dlužník ) vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 40 INS 4940/2010, že popřel oprávněně vykonatelnou pohledávku žalovaného SMart Credit s.r.o., IČ: 26884828 ( dále jen žalovaný ) co do pravosti v celé výši 1.527.724,40 Kč. Soud I. stupně po provedeném dokazování rozhodl ve věci rozsudkem č.j. 40 ICm 1016/2010-43 ze dne 10.5.2011 tak, že uplatněný návrh zamítl v plném rozsahu, přiznal úspěšné straně náklady řízení a to s odůvodněním v tomto rozsudku uvedeném. K odvolání žalované ve věci rozhodl odvolací soud rozsudkem č.j. 102 VSPH 119/2011-90 ze dne 15.3.2012 tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze č.j.-43 ze dne 10.5.2011 ve znění tak, že se určuje že žalovaná nemá vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku v celkové výši 1.527.724 Kč podle platebního rozkazu č.j. Ro 923/2007 ze dne 22.11.2007 s tím, že ve zbývající části se žaloba zamítá, rozhodl o nákladech řízení a to s odůvodněním v tomto rozsudku uvedeném. Žalovaná písemným podáním ze dne 31.5.2012 napadla shora již citované rozhodnutí Vrchního soudu v Praze dovoláním o kterém Nejvyšší soud rozhodl rozsudkem č.j. 29 ICdo 26/2012-139 ze dne 29.9.2014 tak, že rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 15.3.2012 č.j. , 102 VSPH 119/2011-90 ( KSPH 40 INS 4940/2010) se s výjimkou zamítavého výroku ve věci samé zrušuje s tím, že se věc dává odvolacímu soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění tohoto rozsudku pak Nejvyšší soud ČR mimo jiné uvedl, že : soud v prvé řadě předesílá, že v rozsudku ze dne 18. července 2013, sen. zn. 29 ICdo 7/2013, uveřejněném pod číslem 106/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, formuloval a odůvodnil závěr, podle kterého u přihlášené vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jako důvod popření její pravosti nebo výše jen skutkové námitky, konkrétně jen skutečnosti, které dlužník neuplatnil v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí. Přitom je lhostejné, zda takové skutečnosti dlužník neuplatnil vlastní vinou např. proto, že zcela rezignoval na svou procesní obranu v příslušném řízení, čímž přivodil vznik exekučního titulu založeného rozhodnutím, jež se neodůvodňuje vůbec (např. platební rozkaz nebo směnečný platební rozkaz), nebo rozhodnutím, jež se odůvodňuje minimálně (např. rozsudkem pro zmeškání nebo rozsudkem pro uznání). Pro úspěch takového popření bude naopak určující, zda skutečnosti, které dříve neuplatnil dlužník, jsou způsobilé změnit výsledek sporu o pohledávku (právě ony jsou důvodem ve výsledku jiného právního posouzení věci); tedy, že v porovnání se skutečnostmi, které dlužník dříve uplatnil, jsou skutečnosti, které dříve uplatněny nebyly, rozhodující příčinou pro určení, že (insolvenčním správcem) žalovaný přihlášený věřitel nemá vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku (spor o pravost) nebo pro určení, že (insolvenčním správcem) žalovaný přihlášený věřitel má vůči dlužníku označenou vykonatelnou pohledávku v určité (výrokem rozhodující určené) výši (nižší, než je výše přihlášené pohledávky) [spor o výši].

Jde-li o právní posouzení sporné pohledávky, nemá ani Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že platebním rozkazem přiznaná pohledávka (její jistina) je pohledávkou na zaplacení kupních cen, které byly (podle dohody smluvních stran-společnosti S a dlužnice) splatné před dodáním zboží, tj. dříve než společnost S (jako prodávající) splnila ve vztahu ke dlužnici (jako kupující) povinnost dodat sjednané zboží (srov. § 409 a § 450 odst. 1 obch. zák.). Současně je zcela zjevné, že nesplnila-li následně společnost S povinnost dodat dlužnici sjednané zboží (dostala-li se se splněním této povinnosti do prodlení), vzniklo dlužnici právo 2 -pokračování-od uzavřených smluv odstoupit. Výhrady dovolatelky založené na tom, že dlužnice neodstoupila od smlouvy bez zbytečného odkladu, respektive že nevyzvala společnost S k dodatečnému plnění (rozuměj neposkytla společnosti S dodatečnou lhůtu k plnění), shledává Nejvyšší soud (v obecné poloze) právně nevýznamnými. K tomu srov. shora citovaná ustanovení § 345, § 346 a § 350 obch. zák., jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. února 2007, sp. zn. 29 Odo 1237/2005, uveřejněného v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 2007, pod číslem 92. Následně bylo Vrchním soudem v Praze usnesením č.j. 102 VSPH 119/2011-147 ze dne 2.4.2015 rozhodnuto tak, že rozsudek Krajského soudu v Praze č.j.-43 ze dne 10.5.2011 zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení, kdy z tohoto rozhodnutí mimo jiné vyplývá, že je zcela zjevné, že skutkové námitky ohledně vystavení dobropisů SYVA-group s.r.o., popřela odstoupení od smlouvy na základě které pohledávka přiznaná platebním příkazem vznikla důvodem popření pravosti vykonatelné pohledávky ve smyslu ust. § 199 odst. 2 IZ,, dále že není spor o tom, že platebním rozkazem přiznaná pohledávka je pohledávkou na zaplacení kupních cen, které byly ( podle dohody smluvních stran společnosti SYVA-group s.r.o. a dlužnicí ) splatné před dodáním zboží byla dříve než SYVA-group s.r.o. ( jako prodávající ) splnila ve vztahu k dlužnici ( jako kupující ) povinnost dodat sjednané zboží. Současně je zcela zjevné , že nesplnila-li následně společnost SYVA-group s.r.o povinnost dodat dlužnici sjednané zboží, vzniklo dlužnici právo od uzavřených smluv odstoupit s tím, že v dalším řízení se má soud zabývat otázkou zániku pohledávky pouze na základě odstoupení od rámcové kupní smlouvy či na základě konkrétních realizačních smluv na jednotlivé konkrétní dodávky dle rámcové smlouvy a dále se zabývat a vyhodnotit právní důsledky skutečnosti, že SYVA-group s.r.o vystavila dlužnici dobropisy na faktury, jímž původně vyúčtovala dlužnici kupní ceny zboží, které měla dlužnice dodat. Soud při novém projednávání sporu vázán závěry soudů vyšších stupňů provedl opětovné dokazování výše uvedenými listinami: usnesení Krajského soudu v Praze sp.zn. KSPH 40 INS 4940/2010-A-16 ze dne 23.6.2010, přihláška č. P6 ze dne 21.7.2010 v celkové výši 1.527.724,40 Kč včetně příloh, doplnění přihlášky ze dne 21.7.2010 včetně příloh, protokol z přezkumného jednání ze dne 11.8.2010-popřeno co do pravosti a výše, daňový doklad č. 27100072 ze dne 19.4.2007, daňový doklad č. 27100074 ze dne 18.4.2007, daňový doklad č. 27100080 ze dne 02.6.2007, daňový doklad č. 27100082 ze dne 03.5.2007, daňový doklad č. 27100083 ze dne 02.5.2007, uznání závazku na částku 715.967,-Kč z r. 2007 ze dne 28. bez uvedení měsíce, uznání závazku na částku 446.434,50 Kč ze dne 7.5.2007, platební rozkaz KS v Praze ze dne 22.11.2007 čj. Ro 923/2007-7 , usnesení OS v Kolíně ze dne 1.2.2008 čj. 9 Nc 87/2008-4, usnesení KS v Praze čj. 20 Co 557/2009-325 ze dne 29.3.2010, odstoupení od smlouvy učiněné úpadkyní ze dne 6.10.2008, rozsudek Krajského soudu-40 ICm 1016/2010-43 z 10.5.2011 , rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 102 VSPH 119/2011-90 ze dne 15.3.2012 , Nejvyšší soud České republiky-29 ICd 26/2012-139 ze dne 29.9.2014 -102 VSPH 119/2011-90, rozsudek 102 VSPH 119/2011-147 ze dne 2.4.2015 Rozsudek Nejvyššího soudu ČR

S ohledem na již provedené dokazování, provedených v předchozích jednání a závěrů ostatních soudů považuje soud za nutné opakovaně shrnout a uvést níže uvedené důkazy a skutečnosti. Usnesením Krajského soudu v Praze sp.zn. KSPH 40 INS 4940/2010-A-16 ze

3 -pokračování-dne 23.6.2010, z kterého soud zjistil, že byl zjištěn úpadek dlužnice, byl prohlášen konkurs na její majetek a insolvenčním správcem byl jmenován žalobce.

-Z přihlášky č. P6 ze dne 21.7.2010, že žalovaná přihlásila dne 21.7.2010 ve znění doplnění do insolvenčního řízení celkově 1.527.724,40 Kč, a to jako pohledávku vykonatelnou v celkové výši, a to na základě pravomocného platebního rozkazu zdejšího soudu čj. Ro 923/2007-7 ze dne 22.11.2007. -Z protokolu z přezkumného jednání ze dne 11.8.2010, že insolvenční správce a dlužnice popřeli přihlášenou pohledávku žalované č. P6 co do pravosti a výše.

-Z faktur-daňových dokladů (dále jen faktur), -daňový doklad č. 27100072 ze dne 19.4.2007 -daňový doklad č. 27100074 ze dne 18.4.2007 -daňový doklad č. 27100080 ze dne 02.6.2007 -daňový doklad č. 27100082 ze dne 03.5.2007 -daňový doklad č. 27100083 ze dne 02.5.2007

že všechny byly vystaveny společností SYVA-group, s.r.o., IČ: 25942450, Praha 3 (dále jen SYVA) za dodávky zboží v těchto listinách specifikovaných, že odběratelem tohoto zboží byla dlužnice. Faktury byly vystaveny takto: č. 27100072 na 489.324,50 Kč, vystavena 19.4.2007, se splatností 19.7.2007 (k této faktuře SYVOU vystaven dobropis č. 27100149, s datem vyplacení 30.10.2007, se splatností dne 30.12.2007), a č. 27100074 na 226.642,50 Kč, vystavena 18.4.2007, se splatností 18.7.2007 (k této faktuře SYVOU vystaven dobropis č. 27100157 dne 31.10.2007, se splatností dne 24.1.2008), č. 27100080 na 168.456,50 Kč, vystavena 2.5.2007, se splatností 2.8.2007 (k této faktuře SYVOU vystaven dobropis č. 27100156 dne 30.10.2007, se splatností dne 29.12.2007), č. 27100082 na 186.467,-Kč, vystavena 3.5.2007, se splatností 3.8.2007 (k této faktuře SYVOU vystaven dobropis č. 27100154 dne 30.10.2007, se splatností dne 23.12.2007), a č. 27100083 na 91.511,-Kč, vystavena 2.5.2007, se splatností 2.8.2007 (k této faktuře SYVOU vystaven dobropis č. 27100153 dne 30.10.2007, se splatností dne 23.12.2007).

-Z písemného uznání závazků dlužnice vůči společnosti SYVA, že tato uznala dne 28. bez udání měsíce roku 2007 částku 715.967,-Kč (č.faktur 27100072, 27100074) a dne 7.5.2007 částku 446.434,50 Kč (č. faktur 27100080, 27100082, a č. 27100083). -Z pravomocného platebního rozkazu KS v Praze ze dne 22.11.2007 čj. Ro 923/2007- 7, že dlužník byl povinen zaplatit žalovanému pohledávku ve výši 1.162.401,50 Kč s příslušenstvím. -Z usnesení OS v Kolíně ze dne 1.2.2008 čj. 9 Nc 87/2008-4, že k uspokojení pohledávky žalovaného ve výši 1.642.401,50 Kč s příslušenstvím nařídil exekuci dlužníka. -Z usnesení KS v Praze čj. 20 Co 557/2009-325 ze dne 29.3.2010, že usnesení OS Kolíně čj. 9 Nc 87/2008-9 ze dne 22.7.2008 bylo zrušeno, s tím, aby bylo zkoumáno, zda až po vydání exekučního titulu vymáhaná pohledávka vznikla či nikoliv. -Z písemného podání dlužnice ze dne 6.10.2008 adresované společnosti SYVA, že tato odstoupila od uzavřené kupní smlouvy na dodávku zboží, a to z důvodu, že sjednané zboží neobdržela.

4 -pokračování-

-Z rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek uzavřená mezi společnost SYVA a žalovaným ze dne 11.4.2007 a přílohy č. 1 ze dne 24.4.2007 a přílohy č. 2 ze dne 3.5.2007, že byly na základě této smlouvy postoupeny pohledávky specifikované v již uvedených položkách, s tím, že v čl. 5 smlouvy byla sjednána úplata za postoupení pohledávek ve výši 100% z nominální hodnota pohledávek. -Z písemného podání ze dne 24.4.2007 společnosti SYVA, jako postupitel v souladu s čl. 3. smlouvy oznámil dlužnici postoupení pohledávky v celkové výši 715.967,-Kč.

Soud dále z výslechu dlužnice zjistil, že uzavřela se společností SYVA smlouvu na dodávku zboží, a že závazky z této smlouvy vniklé neuhradila, že společnost SYVA postoupila pohledávku na žalovaného, a to někdy v roce 2007. Na základě doporučení a ujištění jednatele společnosti SYVA, podepsala i uznání závazků žalovanému i po postoupení pohledávky. Postoupení od smlouvy na dodávku zboží uzavřenou se společností SYVA, vypověděla až cca po 6 měsících, neboť uvěřila jednateli společnosti SYVY, že dá vše do pořádku, a dále i z osobních a z obchodních důvodů. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 20 Cdo 1237/2012-523 ze dne 26.3.2013 s odvoláním dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 20 C 403/2011-479 ze dne 16.11.2011 a bylo odmítnuto, kdy důvodem rozhodnutí odvolání je skutečnost, že bylo prokázáno, vymáhaná pohledávka zanikla dohodou o zrušení kupní smlouvy a to před vydáním exekučního titulu, kdy že k takovému nároku práva přehlédnout nelze, neboť vlastně šlo o nepřípustný přezkum věcné správnosti exekučního titulu. Soud se dále při novém nařízeném jednání zabýval otázkou odstoupením dlužnice od rámcové smlouvy, nebo také od jednotlivých smluv v rozsahu faktur č. 27100072 ze dne 19.4.2007, č. 27100074 ze dne 18.4.2007, č. 27100080 ze dne 2.6.2007, č. 27100082 ze dne 3.5.2007 a č. 27100083 ze dne 2.5.2007 a zjistila, že jednotlivá odstoupení od jednotlivých případů nebylo učiněna a že toto odstoupení učinila dlužnice dne 6.10.2008, které směřovalo k otázkám všech nároků mezi dlužnicí a SYVA-group s.r.o, tedy jak rámcové tak dílčích smluv, neboť obsahuje zcela konkrétní odkazy na jednotlivé dílčí pohledávky . Soud po provedeném dokazování učinil skutkový závěr takový, sporná vykonatelná pohledávka ve výši 1.527.724,40 Kč přihlášená žalovaným do ins. řízení vedeného u Krajského soudu v Praze pod KSPH 40 INS 4940/2010 zanikla před podáním její přihlášky do ins. řízení a to včetně celého přihlášené příslušenství. Právě pak soud daný případ posoudil takto: Podle ustanovení § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému (odstavec 1). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (odstavec 2). Podle ustanovení § 529 obč. zák. námitky proti pohledávce, které dlužník mohl uplatnit v době postoupení, zůstávají mu zachovány i po postoupení pohledávky (odstavec 1). Dlužník může použít k započtení vůči postupníkovi i své k započtení způsobilé pohledávky, které měl vůči postupiteli v době, kdy mu bylo oznámeno nebo prokázáno postoupení pohledávky (§ 526), jestliže je oznámil bez zbytečného odkladu postupníkovi. Toto právo má dlužník i v případě, že jeho pohledávky v době oznámení nebo prokázání postoupení nebyly ještě splatné (odstavec 2). Podle ustanovení § 409 obch. zák. kupní smlouvou se prodávající zavazuje dodat kupujícímu movitou věc (zboží) určenou jednotlivě nebo co do množství a druhu a převést na něho vlastnické právo k této věci a kupující se zavazuje zaplatit kupní cenu (odstavec 1).Ve smlouvě musí být kupní cena dohodnuta nebo musí v ní být alespoň stanoven způsob jejího dodatečného určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran ji uzavřít i bez určení kupní ceny. V tomto případě je kupující povinen zaplatit kupní cenu stanovenou 5 -pokračování-podle § 448 (odstavec 2). Podle ustanovení § 450 odst. 1 věty první obch. zák., nevyplývá-li ze smlouvy něco jiného, je kupující povinen zaplatit kupní cenu, když prodávající v souladu se smlouvou a tímto zákonem umožní kupujícímu nakládat se zbožím nebo s doklady umožňujícími kupujícímu nakládat se zbožím. Podle ustanovení § 272 obch. zák. smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě (odstavec 1). Obsahuje-li písemně uzavřená smlouva ustanovení, že může být měněna nebo zrušena pouze dohodou stran v písemné formě, může být smlouva měněna nebo zrušena pouze písemně (odstavec 2). Podle ustanovení § 344 obch. zák. od smlouvy lze odstoupit pouze v případech, které stanoví smlouva nebo tento zákon. Podle ustanovení § 345 obch. zák., znamená-li prodlení dlužníka (§ 365) nebo věřitele (§ 370) podstatné porušení jeho smluvní povinnosti, je druhá strana oprávněna od smlouvy odstoupit, jestliže to oznámí straně v prodlení bez zbytečného odkladu poté, kdy se o tomto porušení dověděla (odstavec 1). Pro účely tohoto zákona je porušení smlouvy podstatné, jestliže strana porušující smlouvu věděla v době uzavření smlouvy nebo v této době bylo rozumné předvídat s přihlédnutím k účelu smlouvy, který vyplynul z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž byla smlouva uzavřena, že druhá strana nebude mít zájem na plnění povinností při takovém porušení smlouvy. V pochybnostech se má za to, že porušení smlouvy není podstatné (odstavec 2). Oznámí-li strana oprávněná požadovat plnění smluvní povinnosti druhé strany, že na splnění této povinnosti trvá, nebo nevyužije-li včas právo odstoupit od smlouvy podle odstavce 1, je oprávněna odstoupit od smlouvy jen způsobem stanoveným pro nepodstatné porušení smluvní povinnosti; stanoví-li pro dodatečné plnění lhůtu, vzniká jí právo odstoupit od smlouvy po uplynutí této lhůty (odstavec 3). Podle ustanovení § 346 obch. zák., znamená-li prodlení dlužníka nebo věřitele nepodstatné porušení smluvní povinnosti, může druhá strana odstoupit od smlouvy v případě, že strana, která je v prodlení, nesplní svou povinnost ani v dodatečné přiměřené lhůtě, která jí k tomu byla poskytnuta (odstavec 1). Jestliže však strana, jež je v prodlení, prohlásí, že svůj závazek nesplní, může druhá strana od smlouvy odstoupit bez poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění nebo před jejím uplynutím (odstavec 2). Podle ustanovení§ 349 odst. 1 obch. zák. odstoupením od smlouvy smlouva zaniká, když v souladu s tímto zákonem projev vůle oprávněné strany odstoupit od smlouvy je doručen druhé straně; po této době nelze účinky odstoupení od smlouvy odvolat nebo měnit bez souhlasu druhé strany. Podle ustanovení § 350 obch. zák., je-li dodatečná lhůta poskytnutá k plnění nepřiměřená a oprávněná strana odstoupí od smlouvy po jejím uplynutí, nebo oprávněná strana odstoupí od smlouvy bez poskytnutí dodatečné lhůty pro plnění, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, jež měla být poskytnuta k plnění povinností (odstavec 1). Při poskytnutí dodatečné lhůty může oprávněná strana druhé straně prohlásit, že odstupuje od smlouvy, jestliže druhá strana nesplní svou povinnost v této lhůtě. V tomto případě nastávají účinky odstoupení marným uplynutím této lhůty, je-li přiměřená nebo uplynutím přiměřené lhůty, jestliže stanovená lhůta nebyla přiměřená (odstavec 2). Podle ustanovení § 199 insolvenčního zákona (ve znění účinném k datu popření pohledávky a k datu podání žaloby) insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu (odstavec 1). Jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci (odstavec 2). V žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel (odstavec 3). 6 -pokračování-

Z provedeného dokazování je pak zjevné, že vystavením dobropisů společností SYVA -group s.r.o, a námitkou případného odstoupení od smlouvy čímž mohlo dojít k zániku pohledávky , byť přiznané pravomocným rozhodnutím soudu je důvodem popření pohledávky dle ust. § 199 IZ. Z provedeného dokazování pak bylo zjištěno, že ze strany SYVA-group s.r.o, došlo k prodlení s dodávkou sjednaného zboží, čím dlužnici vzniklo právo odstoupit od uzavřených smluv, čímž dochází k zániku těchto smluv a smluvní straně vzniká povinnost vrátit si poskytnutá plnění, přičemž v případě postoupení pohledávky třetí osobě na uvedeném závěru ničeho nemění. Při postupném zániku přihlášené vykonatelné pohledávky v celkové výši 1.527.724,40 Kč soud vyšel ze skutkových zjištění i závěrů v této věci z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 20 Cdo 1237/2012-523 ze dne 26.3.2013 ve kterém je učiněn skutkový a právní závěr takový, že k zániku přihlášené pohledávky došlo před zahájením ins. řízení a to na základě dohody dlužnice a společnosti SYVA-group s.r.o, o zrušení závazku a to na základě vystavení dobropisů ze dne 31.10.2007 a to s odůvodněním uvedeným na straně 3 odstavec druhý usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 20 Cdo 1237/2012-523 ze dne 26.3.2013, jehož závěr je rozhodující i v tomto řízení o určení pravosti přihlášené vykonatelné pohledávky žalobce ve výši 1.527.724,40 Kč O nákladech řízení pak soud rozhodl podle ust. § 137 odst. 1 o.s.ř. za použití ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. kdy účastníkům řízení , který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů řízení vůči účastněnému, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě se jedná o náhradu nákladů řízení právního zastoupení žalobce v celkové výši 37.026 Kč včetně 21 % DPH představující a) úkonů právního zastoupení po 3.100 Kč ( převzetí věci, účast na všech jednáních u Krajského soudu v Praze, odvolacího jednání, vyjádření k odvolání a dva závěrečné písemné návrhy tj. celkově 27.900 Kč b) 9 paušálních náhrad po 300 Kč tj. celkově 2700 Kč a za c) 21% DPH z částky 30.600 Kč, tj 6.426 Kč, neboť právní zástupce žalobce je plátcem DPH.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení podat odvolání. Odvolání se podává ve dvou vyhotoveních u Krajského soudu v Praze, se sídlem Náměstí Kinských 5, 150 75 Praha 5. O odvolání rozhoduje Vrchní soud v Praze

V Praze dne 31. prosince 2015

JUDr. Tomáš Malý, v.r. samosoudce

Za správnost vyhotovení: Pelcová Barbora

7