3 VSPH 979/2016-P12-7
KSPA 44 INS 24529/2015 3 VSPH 979/2016-P12-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína a v insolvenční věci dlužníka: Lukáš anonymizovano , anonymizovano , IČO 67436692, bytem 538 03 Úherčice 35, o odvolání věřitele: Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 47114975, se sídlem Praha 9, Drahobejlova 1404/4, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 24. března 2016, č.j. KSPA 44 INS 24529/2015-P12-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 24. března 2016, č.j. KSPA 44 INS 24529/2015-P12-2, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně odmítl přihlášku pohledávky věřitele Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem v Praze 9 (Věřitel) ve výši 220.823,-Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením ze dne 16.10.2015 (A-6) zjistil úpadek dlužníka a povolil jej řešit oddlužením. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 16.10.2015 a tímto dnem nastaly účinky rozhodnutí o úpadku. Současně v něm vyzval věřitele, aby ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku, tj. do 16.11.2015, přihlásili své pohledávky na předepsaném formuláři a poučil je, že k přihláškám, které budou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují; věřitelé byli rovněž poučeni, že přihlášky se podávají u insolvenčního soudu. Lhůta k přihlášení pohledávek byla stanovena v souladu s § 136 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen IZ ), v délce 30 dnů.

Insolvenční soud pokračoval, že mu dne 9.12.2015 byla doručena přihláška Věřitele, avšak poté, co lhůta pro podání přihlášek již uplynula dne 16.11.2015. Cituje § 83, § 173 odst. 1 a § 185 IZ a § 57 odst. 1 až 3 občanského soudního řádu (o.s.ř.), isir.justi ce.cz dospěl k závěru, že přihláška Věřitele byla podána opožděně, neboť poslední den lhůty připadl na 16.11.2015, avšak Věřitel ji předal k poštovní přepravě až 9.12.2015, po uplynutí stanovené lhůty, a proto se k ní v řízení nepřihlíží a odmítl ji podle § 185 IZ.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž uvedl, že uplatňuje řádově tisíce pohledávek v insolvenčních řízeních. V projednávané věci došlo k tomu, že zjistil ze svého informačního systému, do kterého se zrcadlí data od poskytovatele webové služby insolvenčního rejstříku, zahájení insolvenčního řízení a stav Před rozhodnutím o úpadku. Tento stav ověřoval 26.10.2015, 2.11, 9.11., 18.11., 23.11., 30.11.2015 a 7.12.2015, kdy poprvé zjistil, že je stav Povoleno oddlužení, avšak s datem prohlášení úpadku ke dni 16.10.2015. Proto ve stejný den, tj. 7.12.2015 vyčíslil svou pohledávku a řádně ji přihlásil do insolvenčního rejstříku dlužníka. Uzavřel, že v důsledku nesprávné informace zveřejněné na webových stránkách justice.cz, provozované Ministerstvem spravedlnosti ČR, mu nebylo umožněno řádně a včas uplatnit své právo v rámci insolvenčního řízení. Proto navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se jeho přihláška pohledávky neodmítá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 2 měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí lhůta k přihlášení pohledávek podle § 136 odst. 3 IZ 30 dnů.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (věta prvá a druhá).

Podle § 173 odst. 4 IZ přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel.

Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyhláškou dle § 71 odst. 1 IZ (jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku, které do 31. 12. 2013 bylo provázeno současným vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu), přičemž účinky doručení nastávají vždy zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení ovšem-jak již výše řečeno-nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Z obsahu elektronického spisu plyne, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužníka z 30.9.2015, jenž byl zveřejněn vyhláškou dne 1.10.2015 (událost A-2) na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Usnesením č.j. KSPA 44 INS 24529/2015-A-6 ze dne 16.10.2015 byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno řešit jej oddlužením. Současně byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku s poučením o formálních náležitostech přihlášky a následcích, nebude-li přihláška podána ve stanovené lhůtě. Toto usnesení bylo zveřejněno rovněž na webových stránkách ministerstva spravedlnosti dne 16.10.2015. Přihláška pohledávky Věřitele byla doručena Krajskému soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích, dne 9.12.2015. Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v usnesení o úpadku počala běžet dnem následujícím po dni, kdy bylo rozhodnutí zveřejněno v insolvenčním rejstříku (tj. 17.10.2015). Poslední den lhůty k přihlášení pohledávek připadl na 16.11.2015. Insolvenční soud tedy v usnesení o odmítnutí přihlášky Věřitele správně dospěl k závěru, že k přihlášce pohledávky Věřitele nelze přihlížet a správně postupoval podle § 185 IZ, když ji odmítl a vyslovil, že právní mocí usnesení účast Věřitele v řízení končí.

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 IZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 IZ zveřejněním vyhlášky. V daném případě byla vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení (A-2), již soud dle § 110 odst. 2 IZ spojil s výzvou k podávání přihlášek věřitelů, zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 1.10.2015. Zvlášť soud vyhlášku doručuje jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ. Mezi tyto osoby však Věřitel nepatří, a proto mu rozhodnutí o úpadku, stejně jako vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení, nebyly zvlášť doručovány. Z obsahu elektronického spisu se nepodává, že by nedošlo ke zveřejnění (na veřejně přístupných webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR) vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení dlužníka, ani usnesení o zjištění jeho úpadku a povolení řešit jej oddlužením, ani že by údaje o zveřejnění byly dodatečně upravovány.

Z uvedeného je zřejmé, že jde jen k tíži Věřitele, pokud se neseznámil s řádně zveřejněnou vyhláškou o zahájení insolvenčního řízení ani se zveřejněným rozhodnutím o úpadku, jímž byla stanovena konečná lhůta pro přihlašování pohledávek, či pokud se neřídil poučením tohoto rozhodnutí, že přihlášku pohledávky -má-li k ní být v insolvenčním řízení přihlíženo-musí podat insolvenčnímu soudu ve stanovené lhůtě. Proto se nelze ztotožnit s argumentací Věřitele, že ověřoval stav insolvenčního rejstříku v odvolání uvedených termínech, aniž by zjistil nejen to, že bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka, ale též rozhodnuto o jeho úpadku, pokud o tomto svém tvrzení nepředkládá jakýkoliv důkaz, jímž by zpochybnil zveřejňování údajů o dlužníkovi na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání Věřitele důvodným, a napadené usnesení proto podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 IZ z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 15. listopadu 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková