3 VSPH 972/2011-B-16
KSHK 40 INS 14144/2010 3 VSPH 972/2011-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: Jiří Znášik, bytem v Chotěboři, Břevnická 1584 a dlužnice: Anna Znášiková, bytem tamtéž, oba zast. Mgr. Marií Mottlovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodu, Dobrovského 2023, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. dubna 2011, č.j. KSHK 40 INS 14144/2010-B-8/celk.4,

takto:

Odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. dubna 2011, č.j. KSHK 40 INS 14144/2010-B-8/celk.4, se o d m í t á .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) schválil oddlužení dlužníků splátkovým kalendářem (bod I. výroku), uložil dlužníkům, aby prostřednictvím insolvenčního správce po dobu následujících pěti let od právní moci tohoto usnesení platili nezajištěným věřitelům vždy k poslednímu dni v měsíci částku stanovenou podle § 398 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), ve stejném rozsahu jako mohou být v exekuci uspokojeny přednostní pohledávky z příjmů, které získají po schválení oddlužení, a to po odečtení stálých plateb 900,--Kč měsíčně určených insolvenčnímu správci částky v procentuálním vyjádření k pohledávkám jednotlivým insolvenčním věřitelům (bod II. výroku), vyslovil, že první splátka bude zaplacena k 25.5.2011 z čisté mzdy dlužníka, kterou pobírá jako zaměstnanec firmy Stora Enso Wood Products Ždírec, spol. s r.o. a ze stále měsíční platby ve výši 4.800,--Kč, kterou dlužnice pobírá na základě smlouvy o důchodu ze dne 7.11.2010 uzavřené mezi dlužnicí a Annou anonymizovano , anonymizovano (bod III. výroku), plátci mzdy dlužníka uložil od doručení tohoto rozhodnutí provádět ze mzdy dlužníka stanovené srážky a tyto srážky dále nevyplácet dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci (bod IV. výroku), uložil dlužnici, aby každý měsíc po dobu následujících pěti let od právní moci usnesení poukazovala do rukou insolvenčního správce stálou měsíční platbu ve výši 4.800,--Kč, poskytovanou dlužnicí Annou anonymizovano (bod V. výroku), uložil dlužníkům, aby k poslednímu dni v měsíci a dále každý měsíc po dobu následujících pěti let z příjmů, které získají po schválení oddlužení hradili prostřednictvím insolvenčního správce jednotlivým věřitelům částky vypočtené podle procentního poměru uvedeného v bodu II. výroku (bod VI. výroku), vyslovil, že insolvenční správce Mgr. Irena Jonáková má k 25. dni v měsíci z příjmu, které dlužníci získají po schválení oddlužení, nárok na výplatu odměny ve výši 750,--Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 150,--Kč a že hotové výdaje insolvenčního správce, které správci vznikly v dosavadním průběhu řízení ve výši 598,40 Kč, budou hrazeny v rámci první splátky dlužníků ke dni

25.5.2011 (body VII. a VIII.výroku), označil účet insolvenčního správce, na který plátce mzdy dlužníka bude poukazovat měsíční srážky (bod IX. výroku), věřitelům uvedeným v bodu II. výroku uložil ve lhůtě 5dnů od zveřejnění tohoto rozhodnutí sdělit insolvenčnímu správci bankovní spojení pro účely výplaty jednotlivých splátek (bod X. výroku) a uložil správci, aby část splátek připadajících na věřitele PPF B2 B.V. v rozsahu popření jeho pohledávky si ponechal ve svých rukou, dokud neuplyne lhůta pro podání žaloby podle § 198 InsZ, nebo dokud o této žalobě nebude pravomocně rozhodnuto, a v případě, že nedojde ke zjištění popřené pohledávky, aby rozdělil částky připadající na uspokojení této části pohledávky mezi ostatní věřitele jako mimořádnou splátku poměrně (bod XI. výroku).

V odůvodnění rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že dne 24.11.2010 mu byly doručeny insolvenční návrhy dlužníka a dlužnice, že k tomuto dni bylo vyhláškou oznámeno zahájení insolvenčních řízení a že usnesením z 9.12.2010, č.j. KSHK 40 INS 14144/2010-A-7, spojil řízení obou dlužníků ke společnému projednání, že zjistil jejich úpadek a současně povolil jeho řešení oddlužením. Uvedl, že dne 28.1.2011 proběhlo přezkumné jednání a schůze věřitelů a že schválil oddlužení dlužníků formou plnění splátkového kalendáře. Konstatoval, že pokud nedojde v průběhu příštích 5let ke změně poměrů na straně dlužníků, pak aktuální částka určená k rozdělení mezi nezajištěné věřitele, k níž je nutno připočítat stálou měsíční platbu ve výši 4.800,--Kč, kterou dlužnice pobírá na základě smlouvy o důchodu uzavřené dne 7.11.2010 s Annou anonymizovano , umožňuje, aby dlužníci během 5let zaplatili na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů cca 500.000,--Kč, zatímco celkový objem přihlášených pohledávek činil 811.045,57 Kč, takže by pohledávky nezajištěných věřitelů byly uspokojeny v rozsahu 61 %. Zároveň podle § 412 InsZ uvedl povinnosti dlužníků po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře s poučením o důvodech, pro něž lze schválené oddlužení zrušit a rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhla, aby je odvolací soud v části bodu III. výroku týkající se platby 4.800,--Kč a v bodu V. výroku změnil tak, že dlužnice je povinna zasílat insolvenčnímu správci částky nad nezabavitelnou část příjmu. Poukázala na to, že je vdanou matkou dvou nezletilých dětí, že na nezl. anonymizovano , anonymizovano pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7.600,--Kč, a také důchod od své matky ve výši 4.800,--Kč, tj. celkem 12.400,--Kč. Z toho dovozovala, že její nezabavitelná část příjmu činí 10.347,--Kč, a že má měsíčně splácet nikoliv 4.800,--Kč, nýbrž 2.053,--Kč. Zároveň uvedla, že v mezidobí došlo z rozhodnutí Úřadu práce v Havlíčkově Brodě ke snížení rodičovského příspěvku na částku 3.800,--Kč, takže v současnosti dosahuje celkového příjmu jen 8.600,--Kč, tj. méně než je nezabavitelná částka. Uzavřela, že za uvedené situace je zcela nemožné, aby poukazovala insolvenčnímu správci měsíčně 4.800,--Kč.

Vrchní soud v Praze se nejprve zabýval tím, zda dlužnice je k odvolání oprávněna, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

Podle § 391 odst. 2 InsZ dlužník, který navrhuje oddlužení plněním splátkového kalendáře, může v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k jeho úpadku. Ustanovení § 395 tím není dotčeno.

Podle § 398 odst. 4 InsZ dlužníku, který o to požádal v návrhu na povolení oddlužení, může insolvenční soud stanovit jinou výši měsíčních splátek. Učiní tak jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží nezajištění věřitelé, bude stejná nebo vyšší než 50 % jejich pohledávek, anebo stejná nebo vyšší než hodnota plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli. Přitom dále přihlédne k důvodům, které vedly k dlužníkově úpadku, k celkové výši dlužníkových závazků, k dosavadní a očekávané výši dlužníkových příjmů, k opatřením, která dlužník činí k zachování a zvýšení svých příjmů a ke snížení svých závazků, a k doporučení věřitelů. Dlužníkovým návrhem jiné výše měsíčních splátek není insolvenční soud vázán. K opožděné žádosti insolvenční soud nepřihlíží.

Podle § 406 odst. 4 InsZ odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat jen ten dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl.

Ze spisu se podává, že původně podali samostatné insolvenční návrhy spojené s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník i dlužnice. Tyto návrhy byly doručeny insolvenčnímu soudu dne 24.11.2010. Dlužník nabídl věřitelům pro své oddlužení příjem ve výši 17.051,--Kč, zatímco dlužnice peněžitý důchod 4.800,--Kč na základě smlouvy o důchodu uzavřené s její matkou Annou anonymizovano , a svůj rodičovský příspěvek měsíčně 7.600,--Kč, jenž pobírá na nezletilé dítě. Žádný z dlužníků nepožádal ve formuláři návrhu na povolení oddlužení o stanovení nižších než zákonem stanovených měsíčních splátek, neučinili tak ani v dalším průběhu řízení. Taková žádost není uplatňována ani v podaném odvolání, které spočívá v zásadě jen v nesouhlasu dlužnice s rozsahem jejích postižitelných příjmů. Dlužnici tak právo odvolání proti výše uvedenému usnesení nesvědčí.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud za potřebné uvést, že dlužnicí uváděný rodičovský přípěvek, který jí je vyplácen na základě zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, není příjmem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy podle § 299 občanského soudního řádu (o.s.ř), a v důsledku toho nemůže být ani předmětem srážek při oddlužení plněním splátkového kalendáře. Toho si byl zjevně insolvenční soud vědom, když rodičovský příspěvek do příjmů postižitelných splátkovým kalendářem nezahrnul. Proto došlo-li v mezidobí ke snížení rodičovského příspěvku, nejedná se ve smyslu § 407 InsZ o podstatou změnu okolností, které jsou rozhodující pro výši a další trvání měsíčních splátek, a které mohou být důvodem pro změnu rozhodnutí o schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Rozhodnutí insolvenčního soudu v bodech III. a V. výroku pak je zcela ve shodě se závěry vyjádřenými v rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 19. dubna 2011, sp.zn. KSPH 40 INS 10341/2010, 3 VSPH 325/2011-B, jež je přístupné na internetových stránkách www.justice.cz, a podle nichž smluvní závazek třetí osoby poskytovat jednomu z dlužníků-manželů po dobu splátkového kalendáře pravidelné peněžité plnění nestaví zavázaného do postavení osoby, jíž se týkají ustanovení o.s.ř. o plátci mzdy při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného a že závazek této osoby se do splátkového kalendáře promítá jen tak, že plnění poskytované z něj dlužníku je označeno jako další jeho příjem, z něhož bude splátkový kalendář plněn. Nad rámec těchto důvodů odvolací soud obecně připomíná, že rozhodnutí podle § 406 InsZ je zcela nepochybně vydáváno s klauzulí změněných poměrů (rebus sic tantibus); jestliže dlužnice tvrdí, že její majetkové poměry zásadně neumožňují plnit povinnosti podle splátkového kalendáře, je oprávněna podat návrh na změnu rozhodnutí, kterým byly stanoveny podmínky jeho plnění.

Odvolací soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že dlužnice není subjektivně legitimována k podání odvolání, a proto je podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.

V Praze dne 22. prosince 2011

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva