3 VSPH 962/2012-B-38
KSHK 42 INS 10442/2010 3 VSPH 962/2012-B-38

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice Moniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Hostinné, Hradební 100, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.června 2012, č.j. KSHK 42 INS 10442/2010-B-24/celk.2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20.června 2012, č.j. KSHK 42 INS 10442/2010-B-24/celk.2, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Hradci Králové (insolvenční soud) oddlužení dlužnice schválené usnesením č.j. KSHK 42 INS 10442/2010-B-7 ze dne 29.12.2010 ve znění opravného usnesení ze dne 25.1.2011, č.j. KSHK 42 INS 10442/2010-B-8 (dále jen Usnesení), zrušil (bod I. výroku), na majetek dlužnice prohlásil konkurs s tím, že bude řešen jako konkurs nepatrný (body II. a III. výroku), a deklaroval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Usnesením schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Z průběžných zpráv insolvenčního správce zjistil, že plnění dlužnice nestačí na pokrytí minimálně 30 % zjištěných pohledávek a že na odměně insolvenčního správce vzniká dluh. Uvedl, že k projednání neplnění splátkového kalendáře nařídil jednání, k němuž předvolal dlužnici, jež se bez omluvy nedostavila, a insolvenčního správce. Pokračoval, že ze správy insolvenčního správce vyplývá, že je dlužnice od února 2012 v pracovní neschopnosti a z dávek nemocenského pojištění nelze provádět žádné srážky, že dlužnice nesplňuje limit splátek, tj. v 17 splátkách mělo být uhrazeno minimálně 8,5 % a insolvenčnímu správci 21.600,-Kč, jemuž však dlužnice dluží 6.554,-Kč a věřitelé byli uspokojeni pouze ve výši 2,501885 % svých zjištěných pohledávek.

Cituje ustanovení § 418 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobu jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), schválené oddlužení zrušil a zároveň rozhodl o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, a to v režimu nepatrného konkursu, neboť dlužnice je fyzickou osobou nepodnikatelem [§ 314 odst. 1 písm. a) IZ].

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním. Namítla, že je v pracovní neschopnosti a neměla dostatek příjmů na splátky, avšak udělala nová opatření, aby byla schopna své závazky dodržet. Namítla, že nebyla insolvenčním správcem dostatečně informována o jednání (dne 31.5.2012) a nemohla být přítomna, a uzavřela, že změnila adresu (uvedenou v záhlaví) pro poštovní styk. Podáním z 28.11.2012 doplnila, že k datu 26.9.2012 ukončila pracovní neschopnost z důvodu přechodu do invalidního důchodu III. stupně s tím, že jí nebyl dosud vyměřen invalidní důchod, a současně předložila lékařské potvrzení, že v době od 28.5. do 5.6.2012 byla nemocná pro akutní onemocnění.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle § 418 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník (odst. 1). Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odst. 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (odst. 3). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 3 (odst. 4).

Podle § 412 odst. 1 IZ po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník mimo jiné povinen vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat [písm. a)].

Zjistí-li insolvenční soud v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře, že podstatnou část splátkového kalendáře zjevně nebude možné splnit, resp. že po ztrátě zaměstnání neusiluje o získání příjmu, jež by umožnil plnění splátkového kalendáře (že v jeho rámci nebude dosaženo ani minimální zákonné míry uspokojení nezajištěných věřitelů), rozhodne podle § 418 odst. 1 písm. b), resp. písm. a) IZ po projednání věci podle odstavce 3 tohoto ustanovení. Důvodem pro zrušení oddlužení podle citovaného ustanovení nemůže být bez dalšího momentální zhoršení příjmové situace dlužníka, jež mu v daném okamžiku neumožňuje poskytovat věřitelům pojatým do splátkového kalendáře plnění v rozsahu potřebném pro jeho celkové řádné splnění. Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kdy je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen či ochoten současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se mu ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů a není reálná naděje na změnu. K projednání těchto podstatných okolností věci slouží jednání předepsané v odstavci 3 uvedeného ustanovení.

Ze spisu plyne, že insolvenční soud Usnesením schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. V něm dlužnici uložil, aby ze svých příjmů po dobu následujících pěti let (nejdéle do úplného zaplacení všech pohledávek) platila označeným 2 nezajištěným věřitelům v určeném poměru prostřednictvím insolvenčního správce vždy k 25. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Dále uložil L. Sláčalovi, aby důchod ve výši 1.200,-Kč měsíčně poskytnutý dlužnici podle smlouvy ze dne 1.10.2010 vyplácel od doručení tohoto rozhodnutí k rukám insolvenčního správce Bc. Vítězslava Javůrka na uvedený účet majetkové podstaty. Dále insolvenční soud určil správci pro dobu trvání splátkového kalendáře jeho odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši celkem 900,-Kč měsíčně plus DPH s tím, že tuto částku si správce měsíčně ponechá a ve zbytku zaslané srážky dlužníkovými plátci dávek nejpozději do 25. dne měsíce poukáže nezajištěným věřitelům v určeném poměru jejich zjištěných pohledávek, a současně přiznal insolvenčnímu správci odměnu za dobu od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení ve výši 1.800,-Kč plus DPH, kterou si vyplatí z prostředků sražených dlužnicí ze mzdy a poskytnutého důchodu. V odůvodnění Usnesení insolvenční soud citoval obsah ustanovení § 407 IZ, § 409 IZ a zejména § 412 IZ, v němž jsou upraveny povinnosti dlužníka v průběhu plnění splátkového kalendáře a § 418 IZ, a konstatoval, že pokud nedojde v průběhu příštích pěti let ke změně poměrů na straně dlužnice, pak aktuální částka určená k rozdělení mezi věřitele umožňuje, aby dlužnice zaplatila během této doby na uspokojení pohledávek věřitelů 84.600,-Kč; při celkovém objemu přihlášených pohledávek 280.508,47 Kč bude takto pravděpodobně dosaženo 30% uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů.

Ze zprávy insolvenčního správce z 30.6.2011 se podává, že dlužnice zaslala splátky za leden až duben 2011, od dubna 2011 je v pracovní neschopnosti a z nemocenských dávek jí žádné srážky již nebyly provedeny, plátce důchodu nezaplatil za duben až červen 2011 žádnou splátku, byl o ně urgován, a ačkoli přislíbil nápravu, ničeho neuhradil, takže za 6 měsíců bylo dlužnicí splaceno celkem 14.768,-Kč na zjištěné pohledávky v celkové výši 280.508,47 Kč, z čehož věřitelům bylo vyplaceno 7.018,-Kč, insolvenčnímu správci 7.056,-Kč.

Vydání napadeného usnesení předcházel výslech dlužnice, který se uskutečnil 12.12.2011, při němž dlužnice vypověděla, že s poskytovatelem smluvního důchodu ztratila kontakt a s jeho dalším plněním již nelze počítat, byla dlouhodobě nemocná a v listopadu ukončila pracovní neschopnost a nastoupila zpět do pracovního poměru a lze očekávat, vzhledem k možnosti přivýdělku prací přesčas, zvýšení příjmů, jež před onemocněním dosahoval 11 tis. Kč čistého měsíčně. Soud sdělil dlužnici, že vyčká, zda dojde k avizované změně do konce prvního čtvrtletí roku 2012.

Z další zprávy insolvenčního správce z 31.5.2012 dále vyplývá, že dlužnice uhradila za období leden 2011 až květen 2012, tj. 17 měsíců celkem 22.064,-Kč, z čehož bylo vyplaceno věřitelům 7.018,-Kč, insolvenčnímu správci 15.046,-Kč, ačkoliv měl obdržet 21.600,-Kč.

Za uvedené situace nařídil insolvenční soud další jednání k projednání neplnění oddlužení dlužnicí na den 31.5.2012, jehož se dlužnice nezúčastnila. Předvolání k jednání bylo zasláno dlužnici na jí uvedenou adresu Rudník u Vrchlabí č.p. 54, avšak zásilka s předvoláním byla soudu doručující poštou vrácena s odůvodněním, že nebylo možné doručovanou písemnost adresátce (dlužnici) vhodit do schránky. Proto insolvenční soud doručil předvolání k jednání postupem podle § 50 odst. 2 o.s.ř. vyvěšením na úřední desce; k doručení došlo 26.4.2012, takže námitky dlužnice o tom, že nebyla k jednání předvolána, jsou nedůvodné.

V projednávané věci insolvenční soud vycházel ze zjištění, že od schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře pohledávky jeho věřitelů nejsou uspokojovány podle Usnesení, neboť dlužnice neplní podstatné povinnosti v něm mu uložené.

Nutno zdůraznit, že oddlužení je způsobem řešení dlužníkova úpadku, který za zákonem stanovených podmínek vede k osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. K tomu však může dojít, jen pokud dlužník všechny své povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení řádně a včas splnil. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je přitom soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že dlužník s ním spojené povinnosti v podstatné míře neplní, a že z toho důvodu nelze očekávat završení oddlužení osvobozením dlužníka od placení zbytku jeho dluhů. Pak není důvodu vyčkávat splnění celého splátkového kalendáře a naopak je třeba proces oddlužení za podmínek stanovených v § 418 IZ ukončit. K takovému rozhodnutí, učiněnému ve prospěch všech věřitelů, nepotřebuje insolvenční soud, jako strážce jejich společného zájmu, ani návrh některého z věřitelů.

V daném případě byla dlužnice v Usnesení poučena o svých procesních povinnostech, k nimž je v průběhu trvání oddlužení zavázána, i o důsledcích jejich neplnění, spočívajících ve zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na její majetek. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně, že dlužnice neplní podstatné povinnosti podle schváleného splátkového kalendáře, neboť jí poskytované splátky jsou nedostatečné, z čehož lze dovodit, že jeho podstatnou část nebude možné splnit (§ 418 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ). Z předložených zpráv insolvenčního správce se podává, že splátky dlužnice nepostačují ani na úhradu jemu v Usnesení stanovené odměny a hotových výdajů, přičemž je správný závěr správce, že k pokrytí jen plateb pohledávek zjištěných věřitelů by musela dlužnice nabídnout minimálně 1.403,-Kč měsíčně. Důvodem neplnění splátkového kalendáře nebylo jen snížení příjmu v důsledku nemoci, jenž spočíval toliko v dávkách nemocenského pojištění, nýbrž odpadl i příjem ze sjednaného důchodu s třetí osobou, o němž dlužnice prohlásila, že ho již nebude mít k dispozici.

Před vydáním napadeného usnesení insolvenční soud nařídil jednání (12.12.2011), na němž dlužnice uvedla, že podle informací od zaměstnavatele lze očekávat možnosti přivýdělku přesčasovou prací a lze očekávat, že se její výdělkové možnosti zlepší. Proto jí insolvenční soud umožnil ve lhůtě do konce března 2012, aby tak učinila, avšak nápravu nezjednala, jak se podává z předložené zprávy insolvenčního správce z 31.5.2012.

Dlužnice v odvolání neuvedla nic, čím by vyvrátila, že ve smyslu § 418 odst. 1 písm. b) IZ podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, neboť z průběhu dosavadního řízení se podává, že tomu tak není. Dlužnice ani v mezidobí nesdělila soudu, jaké jsou její příjmové poměry, včetně výše přiznaného invalidního důchodu, a tedy i možnosti splnit schválený splátkový kalendář ve stanovené lhůtě, tj. v průběhu 60 měsíců. Pro splnění splátkového kalendáře za období zbývajících 43 měsíců (odvolací soud vychází ze stavu uvedeného insolvenčním správcem, jenž podal přehled za 17 měsíců splátkového kalendáře) by musela dlužnice poskytnout plnění minimálně ve výši 3.039,-Kč. Odvolací soud vychází z toho, že 30 % ze zjištěných pohledávek věřitelů 280.508,-Kč představuje 84.152,-Kč, odměna insolvenčního správce po zvýšení DPH pak 65.340,-Kč plus přiznaná odměna 2.178,-Kč, takže dohromady by měla dlužnice zaplatit 151.760,-Kč, což odpovídá měsíční splátce 2.527,-Kč za 60 měsíců. Pokud dlužnice zaplatila za 17 měsíců 22.064,-Kč, zbývá jí tedy zaplatit ještě 129.606,-Kč za 43 měsíců (tedy cca 3.014,-Kč za měsíc).

Z obsahu insolvenčního spisu se nepodává, že by dlužnice dále v mezidobí po napadeném usnesení něco splatila, naopak poslední zpráva insolvenčního správce z 2.7.2012 uvádí, že dlužnice od března 2012 ničeho nezaplatila.

Při nařízeném jednání před odvolacím soudem dlužnice předložila doklady o své invaliditě a přiznaném invalidním důchodu (k datu 18.5.2012, jak se podává z posudku o invaliditě vydaného OSSZ Trutnov z 11.9.2012), jehož výše činí 10.549,-Kč měsíčně. Ke svým sociálním poměrům uvedla, že je rozvedená a po rozvodu s p. Červínkem byla dcera Lenka anonymizovano svěřena do péče otce a je výdělečně činná, syn Petr Červínek byl svěřen do její péče, avšak na základě dohody s otcem je v současné době v jeho péči a je s p. Červínkem dohodnuta na výživném 1.000,-Kč měsíčně. Syna Stanislava Soukupa má na základě rozhodnutí soudu po rozvodu s p.Soukupem svěřeného do své péče a jeho otec platí stanovené měsíční výživné 1.800,-Kč a dlužné výživné. Dlužnice uvedla, že nemá žádný důkaz, z něhož by plynulo, že lze očekávat v budoucích pěti letech příjem nad rámec invalidního důchodu, z něhož by bylo lze splátky jejím věřitelům podle splátkového kalendáře uspokojit a jiný příjem než invalidní důchod ke splacení pohledávek nabídnout nemůže.

Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 21.2.2013 (dokument B-34) odvolací soud zjistil, že za období od 31.5.2012 do 21.2.2013 byly na účet majetkové podstaty připsány dvě částky, a to 15.1.2013 ve výši 512,-Kč a 11.2.2013 ve výši 216,-Kč, tj. 728,-Kč, jež správce prozatím deponuje, jinak se od poslední jím podané zprávy ve výši splátek nic nezměnilo. Správce uvedl, že s ním dlužnice nekomunikuje. Dlužnice proti obsahu této zprávy žádné námitky nevznesla.

K tvrzení dlužnice odvolací soud provedl kalkulaci možných variant pro stanovení srážek z jediného příjmu dlužnice, tj. invalidního důchodu 10.549,-Kč, z nichž se podává, že by činila toliko 968,-Kč měsíčně (se zohledněním, že má v péči dvě vyživované děti), event. 1.978,-Kč (se zohledněním, že má jen jedno vyživované dítě a nebylo jí stanoveno platit výživné na syna Petra, jenž je dle tvrzení dlužnice v péči otce na základě dohody s ním, ačkoliv byl svěřen rozhodnutím soudu do její péče), jež jsou však nedostatečné.

Odvolací soud dospěl k závěru, že výpadek příjmů dlužnice není jen dočasný, ale trvající, a to po dobu delší než 26 měsíců (k datu 31.5.2012 trval 17 měsíců, od tohoto data dalších 9), přičemž ke splnění splátkového kalendáře k datu 31.5.2012 by měla dlužnice splácet měsíčně 3.014,-Kč, avšak tato částka s ohledem na uplynutí dalších 9 měsíců, kdy nebylo splaceno fakticky ničeho (částka 728,-Kč je zcela nedostačující), se právě plynutím času ještě navyšuje. Je tedy zřejmé, že deficit příjmů dlužnice dlouhodobě neumožňuje ani úplné uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou a nedává předpoklad, že v rámci schváleného splátkového kalendáře budou uspokojeny pohledávky nezajištěných věřitelů alespoň v rozsahu 30 %. Proto je naplněn důvod pro zrušení schváleného oddlužení podle § 418 odst. 1 písm. b) IZ.

Napadené usnesení, jímž soud prvního stupně zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužníka prohlásil konkurs, tudíž odvolací soud shledal věcně správným, včetně rozhodnutí o projednání konkursu jako nepatrného [§ 314 odst. 1 písm. a) IZ], a proto je podle § 219 o.s.ř. v celém rozsahu potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 13.března 2013

JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová