3 VSPH 953/2010-A-21
KSUL 70 INS 8326/2010 3 VSPH 953/2010-A-21

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem v Krupce, Alejní 451/8, identifikační číslo 44231814, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 8326/2010-A-16 ze dne 24. září 2010

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 70 INS 8326/2010-A-16 ze dne 24. září 2010 se mění tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 70 INS 8326/2010-A-16 ze dne 24.9.2010 uložil dlužníku Josefu Křížovi (dále jen dlužník), aby do 10 dnů od právní moci usnesení zaplatil na uvedený účet soudu nebo hotově do jeho pokladny zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dne 26.7.2010 bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka na základě jeho insolvenčního návrhu, v němž požadoval, aby soud rozhodl o jeho úpadku a o jeho řešení konkursem, popř. konkursem nepatrným. Usnesením ze dne 29.7.2010 soud dlužníka vyzval k doplnění jeho insolvenčního návrhu o doložení znaleckého ocenění nemovitosti v k.ú. Krupka, kterou vlastní spolu s manželkou, jež rovněž podala insolvenční návrh. Podáním ze dne 11.8.2010 dlužník požadovaný znalecký posudek předložil. Po tomto doplnění shledal soud insolvenční návrh dlužníka perfektním. Při posouzení podmínek pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení dle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ) soud vyšel z toho, že závazky dlužníka dosahují celkové výše 1,605.573,-Kč a většina z nich pochází z jeho podnikatelské činnosti. Dlužník také sám navrhl řešení svého úpadku konkursem. Do majetkové podstaty náleží běžné vybavení domácnosti (starší věci bez předpokladu jejich zpeněžitelnosti v konkursu), staré obchodní zásoby dětského textilu v hodnotě cca 200 tis. Kč a nemovitost zapsaná na LV č. 1442 v k.ú. Krupka, jejíž obvyklá cena byla znalcem odhadnuta na 1,6 mil. Kč. V případě prohlášení konkursu na majetek dlužníka by došlo k zániku společného jmění manželů (dále jen SJM) a jeho vypořádání. Pokud by toto SJM bylo vypořádáno mezi manžely rovným dílem, pak z výtěžku prodeje zmíněné nemovitosti by po zapravení nákladů na správu nemovitosti a odměny insolvenčního správce (jež činí v konkursu dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. nejméně

45 tis. Kč) mohla pro uspokojení věřitelů zůstat částka cca 750 tis. Kč. Je tedy zřejmé, že v konkursu by mohlo dojít pouze k částečnému uspokojení pohledávek věřitelů. Proto soud uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Toto usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem napadl dlužník včasným odvoláním. Uvedl, že je v tíživé finanční situaci a nemá finanční prostředky potřebné k zaplacení požadované zálohy na náklady insolvenčního řízení. K podání návrhu ho donutilo jeho ztrátové podnikání. Veškeré finanční prostředky použil k zajištění nezbytných potřeb rodiny a ve zbytku na splácení dluhů. Přitom vlastní společně s manželkou nemovitost v odhadní ceně 1,624.760,-Kč. V současné době má pracovní poměr na dobu neurčitou u velké prosperující firmy, takže je tu záruka jeho stabilního pravidelného příjmu. Z těchto důvodů se dlužník domnívá, že náklady řízení bude možno uspokojit z výtěžku prodeje nemovitosti nebo z jeho příjmu. Proto žádá, aby soud od požadavku zaplacení zálohy upustil, anebo aby snížil její výši na 5 tis. Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 IZ, tj. zejména seznamem dlužníkova majetku včetně jeho pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznamem jeho závazků s uvedením věřitelů a seznamem jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník se insolvenčním návrhem podaným dne 26.7.2010 domáhal zjištění svého úpadku a prohlášení konkursu na svůj majetek. Nesplnil však řádně povinnost stanovenou § 104 IZ, neboť seznam majetku a seznam závazků, které k návrhu připojil, předepsaným náležitostem těchto seznamů nevyhovují. V seznamu závazků (které dlužník vyčíslil v celkové výši 1,605.573,-Kč a o nichž v návrhu uvedl, že náleží do SJM) neoznačil řádným způsobem žádného ze svých věřitelů (v rozporu s § 104 odst. 4 ve spojení s § 103 odst. 1 IZ uvedl toliko jejich neúplná jména nebo neúplné názvy či obchodní firmy, bez adres a identifikačních čísel). Přitom navzdory požadavkům § 104 odst. 3 IZ nijak nespecifikoval zajištění, jež vyznačil u závazku vůči městu Krupka ve výši 17.500,-Kč a závazku ve výši 224.401,-Kč vůči věřiteli značenému dlužníkem jako ČMHB . Posledně uvedený závazek představuje podle příloh návrhu ve skutečnosti dluh z hypotečního úvěru poskytnutého dlužníku a jeho manželce Hypoteční bankou, a.s., který je zajištěn zástavním právem k nemovitostem (pozemkům a objektu bydlení) zapsaným na LV č. 1442 pro k.ú. Krupka náležejícím do SJM dlužníka a jeho manželky. Z připojených listin se dále podává, že tato úvěrová pohledávka se zajištěním byla posléze postoupena REST HOLDING, s.r.o., která je tak jejím současným věřitelem.

Odvolací soud dále zjistil, že také manželka dlužníka Ilona Křížová podala dne 26.7.2010 insolvenční návrh, jímž se domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem (insolvenční věc vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp.zn. KSUL 70 INS 8325/2010). Přestože se z insolvenčních návrhů dlužníka a jeho manželky a z příloh těchto návrhů podává, že zmíněný dluh z hypotečního úvěru představuje jejich společný závazek (závazek náležející do jejich SJM), a že též předmět jeho zajištění (dům s pozemky) je jejich společným vlastnictvím (majetkem patřícím do SJM), dlužník tyto nemovitosti v seznamu svého majetku neuvedl. Učinila tak (ovšem bez potřebné identifikace nemovitostí) jen manželka, aniž by však současně uvedla mezi svými závazky i společný dluh z hypotečního úvěru. Jelikož oba manželé v insolvenčních návrzích tvrdili, že jejich závazky uvedené v předložených seznamech (u I. Křížové v celkové výši 272.446,50 Kč) náleží do jejich SJM, a jelikož každý z těchto seznamů obsahuje výčet zcela jiných závazků, nelze mít tyto seznamy dlužníků za správné a úplné, jak o nich prohlásili. Nejenže dluh z hypotečního úvěru uvedl pouze dlužník, ačkoli jde zjevně o společný závazek obou manželů, ale i ve zbytku je nutno za dané situace pochybovat o tom, že každý z dlužníků uvedl v předloženém seznamu všechny své dluhy, tedy i společné dluhy, které tvoří jejich SJM. Totéž se týká i seznamů majetku dlužníků, které se v žádné majetkové položce neshodují (včetně nemovitosti uvedené pouze dlužnicí); přitom žádný z dlužníků-manželů netvrdí, že zákonný rozsah jejich SJM doznal nějakých změn, ani neuvádí jiné důvody, pro které jimi vykázaný majetek nepatří do SJM (tedy do jejich společného vlastnictví), nýbrž do jejich výlučného vlastnictví. Úplnost seznamu závazků obou dlužníků přitom zpochybňuje i konfrontace s poznatky vyplývajícími z dosavadních přihlášek pohledávek do jejich insolvenčního řízení-v případě dlužníka byly z jím uvedených pohledávek přihlášeny vykonatelné pohledávky T. Vejnara, S. Stískalové, M. Vyhnálka, Ing. J. Švarce a Ing. J. Havelky, to ovšem v jiné výši, než jakou dlužník v seznamu uvedl.

Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužníka dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy-o řádné seznamy majetku a závazků-doplnil, poskytnout mu poučení, jak má doplnění provést, a poučit ho o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud prvního stupně neučinil.

Protože dlužník dosud potřebné doplnění insolvenčního návrhu neprovedl, a soudem prvního stupně k němu dle § 128 odst. 2 IZ ani nebyl vyzván, je zřejmé, že v řízení nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby po něm bylo zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť jeho insolvenční návrh vykazuje nedostatky, pro něž není způsobilý projednání. Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 3 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

Pro potřeby dalšího řízení považoval odvolací soud za vhodné dodat, že při rozhodování o požadavku zálohy na náklady insolvenčního řízení a její výši-jak správně usuzoval soud prvního stupně-je v případě očekávaného řešení úpadku dlužníka konkursem (popř. nepatrným konkursem) zejména rozhodné, jaký výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty lze předpokládat. V tom směru předně nelze přehlédnout specifika věci odvíjející se od toho, že zjištění úpadku a prohlášení konkursu se domáhají jako dlužníci oba manželé s majetkem a závazky tvořícími podle všeho SJM, které prohlášením konkursu zaniká a které musí být vypořádáno jen pokud nejde o předlužené SJM (viz § 274 IZ). Současně nelze pouštět ze zřetele, že majetek sloužící k zajištění závazků dlužníka (či obou dlužníků-manželů) může sloužit k úhradě nákladů insolvenčního řízení (včetně odměny insolvenčního správce) jen v omezeném rozsahu (k tomu viz § 298 IZ a usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. KSUL 69 INS 11477/2010, 3 VSPH 996/2010-A ze dne 10.11.2010), a že do majetkové podstaty, vedle majetku dlužníka (který není z majetkové podstaty vyloučen-§ 207 odst. 1 IZ), náleží i postižitelná část příjmů, jež dlužník v průběhu konkursu získá (§ 207 odst. 2 IZ). Tato východiska soud prvního stupně při svém rozhodování zjevně nevzal dostatečně v úvahu; pro jejich aplikaci ovšem při absenci řádného seznam majetku a závazků dlužníka neměl potřebného podkladu, a ani ho po dlužníku nežádal, ačkoli pro tento nedostatek v insolvenčním řízení pokračovat nelze.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 25. března 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: V. Chalupová