3 VSPH 943/2013-P9-7
KSPL 27 INS 1654/2012 3 VSPH 943/2013-P9-7

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Milan anonymizovano , anonymizovano , bytem Kdyně, Náměstí 1, o odvolání věřitele: Vordomackij Oleg anonymizovano , anonymizovano , bytem 445051 Taliatti, Štěpána Razina 63/91, zast. JUDr. Václavem Kaskou, advokátem se sídlem České Budějovice, Žižkova tř. 1, proti usnesení Krajského soudu v Plzni, č.j. KSPL 27 INS 1654/2012-P9-2 ze dne 22. října 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 1654/2012-P9-2 ze dne 22. října 2012 se m ě n í tak, že se přihláška pohledávky věřitele ve výši 543.582,-Kč neodmítá a jeho účast v insolvenčním řízení nekončí.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni v insolvenčním řízení dlužníka Milana Stárka (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPL 27 INS 1654/2012-P9-2 ze dne 22.10.2012 v bodě I. výroku rozhodl, že se přihláška pohledávky věřitele ve výši 543.582,-Kč odmítá a v bodě II. vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení jeho účast v insolvenčním řízení končí.

Soud uvedl, že byla na přezkumném jednání dne 20.9.2012 popřena insolvenčním správcem celá pohledávka věřitele: Vordomackij Oleg anonymizovano (dále jen věřitel).

Soud cituje § 197 odst. 2, § 198 odst. 2 a § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), konstatoval, že se věřitel přezkumného jednání nezúčastnil a že insolvenční správce ve vyrozumění ze dne 21.9.2012 informoval věřitele o skutečnosti popření jím přihlášené pohledávky ve výše uvedeném rozsahu a dále pak jej ve smyslu ust. § 198 odst. 1 IZ poučil o možnosti podat žalobu na určení u insolvenčního soudu; uvedené vyrozumění věřitel převzal dne 27.9.2012.

Soud uzavřel, že zmeškání lhůty k podání žaloby o určení pravosti pohledávky popření insolvenčním správcem je důvodem k vydání rozhodnutí o odmítnutí přihlášky ve smyslu § 185 IZ, a proto věřitelovu přihlášku ve výši 543.582,-Kč odmítl a ukončil jeho účast v insolvenčním řízení.

Toto usnesení napadl věřitel prostřednictvím svého shora označeného právního zástupce včasným odvoláním s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a přiznal mu náhradu nákladů odvolacího řízení proti insolvenčnímu správci podle § 202 odst. 2 IZ. Namítal, že právnímu zástupci byl sice dne 27.10.2012 doručen přípis Ing. Vladimíra Nechutného z 21.9.2012 formálně nazvaný Vyrozumění o popření pohledávky, jež nepovažuje za řádné vyrozumění ve smyslu § 197 odst. 2 IZ, neboť v době jeho vyhotovení a odeslání nebyl Ing. Nechutný (dále též bývalý správce) již insolvenčním správcem dlužníka, neboť byl z této funkce odvolán schůzí věřitelů v předešlém dni, takže nebyl oprávněn k zaslání vyrozumění. V důsledku toho nebylo vyrozumění o popření jeho pohledávky dosud provedeno a lhůta k podání určovací žaloby tedy dosud neskončila, a proto nebylo namístě odmítnutí jeho přihlášky. Zdůraznil, že samotné popření pohledávky bývalým správcem trpí závažnými vadami, neboť je nepřezkoumatelné a nelze zjistit, z jakých důvodů jeho pohledávku popřel, a to ani z onoho vyrozumění , v němž uvedl jako důvod popření, že pohledávka zanikla. Dle následujícího telefonického hovoru mu bývalý správce sdělil, že dle vyjádření dlužníka byl dluh již uhrazen, což se nezakládá na pravdě. Uzavřel, že prvá dílčí pohledávka přihlášená ve výši 399.282,-Kč jako vykonatelná podléhá režimu § 199 IZ, a proto měl žalobu podat insolvenční správce a výzva k podání žaloby vůči němu měla směřovat k druhé nevykonatelné pohledávce ve výši 144.300,-Kč. Doplnil, že opakovaně vyzýval stávajícího insolvenčního správce JUDr. Josefa Cupku k přehodnocení stanoviska bývalého správce, ten však na jeho výzvy nereaguje.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl přitom k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (viz § 136 odst. 2 písm. d/ IZ).

Insolvenční správce přihlášku pohledávky podle § 188 odst. 1 IZ přezkoumá. Nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 odst. 2 IZ).

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 29 IZ (ve znění účinném do 31.12.2013) vyplývá, že na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek (odstavec 1). Usnesení o ustanovení insolvenčního správce podle odstavce 1 potvrzuje insolvenční soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správce podmínky uvedené v ust. § 21 až 24; ust. § 54 odst. 1 se nepoužije (odstavec 2). Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soud do skončení schůze věřitelů, která usnesení podle odstavce 1 přijala; odvolání je přípustné, jen jestliže insolvenční soud usnesení schůze věřitelů nepotvrdí. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení; § 55 odst. 1 platí obdobně (odstavec 3).

V této souvislosti odvolací soud odkazuje na své rozhodnutí č.j. KSLB 76 INS 15819/2010, 2 VSPH 1068/2011-B-18 ze dne 19. prosince 2011, v němž dovodil, že ke změně v osobě insolvenčního správce (aniž by porušil povinnost uloženou mu zákonem či soudem) může dojít z vůle věřitelů rovněž tak, že se věřitelé na první schůzi konané po přezkumném jednání nejprve usnesou na tom, že odvolávají insolvenčním soudem ustanoveného insolvenčního správce, a poté případně i na tom, že ustanovují nového insolvenčního správce. Na rozdíl od rozhodnutí o odvolání insolvenčního správce, které je účinné, jakmile bylo přijato (jakmile se na tom schůze věřitelů usnesla), je k účinnosti ustanovení nového insolvenčního správce schůzí věřitelů třeba jeho potvrzení ze strany insolvenčního soudu. Jinými slovy, výkladem a contrario lze dovodit, že usnesení schůze věřitelů o odvolání dosavadního insolvenčního správce insolvenční soud nepotvrzuje ani o něm jinak nerozhoduje, nýbrž podle ust. § 6 odst. 2 jednacího řádu pro insolvenční řízení zaznamená výsledek hlasování schůze věřitelů do protokolu o jednání schůze.

Z obsahu spisu plyne, že insolvenčnímu soudu byla dne 8.8.2012 doručena věřitelova přihláška podaná na předepsaném formuláři, kterou do insolvenčního řízení přihlásil za dlužníkem pohledávku v celkové výši 543.582,-Kč sestávající z jedné pohledávky vykonatelné v částce 399.282,-Kč ve výši jistiny 209.682,-Kč a úroku z prodlení ve výši 140.932,-Kč a nákladů řízení ve výši 78.480,-Kč ze smlouvy o půjčce a pravomocného rozsudku sp. zn. 4 C 181/2002 ze 7.3.2003, a jedné nevykonatelné ve výši 144.300,-Kč představující náhradu škody v podobě majetkové újmy v důsledku poklesu kursu USD vůči CZK v době od splatnosti pohledávky do prohlášení úpadku na dlužníkův majetek. Tato pohledávka byla bývalým správcem na přezkumném jednání dne 20.9.2012 popřena z důvodu zániku pohledávky.

Na toto přezkumné jednání navazovala schůze věřitelů, která přijala usnesení, že se odvolává dosavadní insolvenční správce Ing. Vladimír Nechutný (bod I.) a ustanovuje se nový insolvenční správce-JUDr. Josef Cupka se sídlem Trojanova 18, Praha 2 (bod II.). Na to soud konstatoval, že nově jmenovaný správce je zapsán v seznamu insolvenčních správců a vyhlásil usnesení, že se potvrzuje ustanovení JUDr. Josefa Cupky do funkce insolvenčního správce, jak se podává z protokolu o přezkumném jednání a schůzi věřitelů z uvedeného dne. Následně dne 26.9.2012 soud usnesením č.j. KSPL 27 INS 1654/2012-B-6 opakovaně rozhodl, že se potvrzuje ustanovení JUDr. Josefa Cupky do funkce insolvenčního správce.

Odvolací soud dospěl k závěru, že jsou namístě námitky odvolatele, neboť schůze věřitelů dne 20.9.2012 se usnesla na odvolání bývalého správce a ustanovila nového insolvenčního správce JUDr. Cupku, což insolvenční soud potvrdil, takže se ustanovení nového správce stalo účinným; další soudem vydané usnesení z 26.9.2012 (B-6) bylo již nadbytečné, resp. deklarovalo jen potvrzení JUDr. Cupky uvedené již v protokolu z 20.9.2012 (zveřejněném v insolvenčním rejstříku ve stejný den). K účinnému ustanovení nového insolvenčního správce tedy došlo 20.9.2012.

Za této situace bylo na bývalém správci, aby již po svém odvolání z funkce a ustanovení nového správce nečinil žádné úkony, vyjma těch, které vedou k ukončení jeho činnosti a informování nového správce, a též k vyúčtování jeho odměny a hotových výdajů a nákladů, které mu vznikly se správou a údržbou majetku obdobně podle § 31 odst. 6 IZ (od 1.1.2014 bylo pak doplněno ust. § 29 odst. 4, jež odvolanému insolvenčnímu správci ukládá, aby podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržováním majetku). Je tedy zřejmé, že vyrozumění bývalého správce o popření věřitelovy pohledávky ze dne 21.9.2012 nemělo být již odesláno, a že nereagoval-li věřitel na toto vyrozumění, podané již odvolaným správcem, nemohlo jeho nepodání žaloby na určení pravosti pohledávky způsobit následky předvídané v § 198 odst. 1 IZ, tedy že se k takové pohledávce nepřihlíží, což je důvodem pro její odmítnutí dle § 185 IZ, o němž také nemělo být rozhodnuto.

Na základě shora uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení. Bude tedy na nově ustanoveném insolvenčním správci, aby věřiteli zaslal řádnou výzvu k podání žaloby.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR, prostřednictvím Krajského soudu v Plzni.

V Praze dne 17. září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková