3 VSPH 938/2016-B-32
KSPL 27 INS 24738/2014 3 VSPH 938/2016-B-32

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice: Kateřina anonymizovano , anonymizovano , bytem Cheb, Dlouhá 27/30, o odvolání Mgr. Jiřího Prokopa, insolvenčního správce dlužnice, se sídlem Praha 6, Dejvická 664/46, IČO 71467831 (Správce), proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 27 INS 24738/2014-B-26 ze dne 18. dubna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni, č.j. KSPL 27 INS 24738/2014-B-26 ze dne 18. dubna 2016 se v bodu II. výroku m ě n í jen tak, že se určuje odměna Správce ve výši 54.450,-Kč včetně DPH.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenční soud) schválil konečnou zprávu Správce z 27.1.2016 (bod I. výroku), určil odměnu Správce ve výši 20.000,-Kč včetně DPH a hotové výdaje ve výši 2.682,-Kč včetně DPH a určil, že Správcova odměna a jeho hotové výdaje budou v celém rozsahu hrazeny z rozpočtových prostředků České republiky-Krajského soudu v Plzni, přičemž současně uložil Správci sdělit soudu ve lhůtě 7 dnů číslo bankovního spojení k úhradě přiznané odměny a hotových výdajů (bod II. výroku). Dále uložil Správci ve lhůtě 14 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí podat soudu písemnou zprávu s návrhem dalšího postupu (bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že podáním z 27.1.2016 mu Správce předložil konečnou zprávu a vyúčtování své odměny a výdajů. Konečnou zprávu zveřejnil v insolvenčním rejstříku včetně poučení o možnosti podání námitek proti ní podle § 304 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), dne 26.2.2016, již následně přezkoumal a schválil bez nařízení jednání podle § 304 odst. 5 IZ, neboť proti ní nebyly podány námitky, když ji shledal věcně správnou a odpovídající obsahu spisu.

K výši odměny 54.450,-Kč včetně DPH požadované Správcem uvedl, že s ní nesouhlasí, neboť usnesením z 10.11.2014 zjistil úpadek dlužnice a povolil jej řešit oddlužením; usnesením z 19.3.2015 pak oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem schválil. Usnesením z 11.11.2015 zrušil schválené oddlužení a na majetek dlužnice prohlásil konkurs, jenž byl projednán jako nepatrný. Insolvenční soud pokračoval, že isir.justi ce.cz z konečné zprávy Správce a z jeho zpráv ze dne 3.7.2015 (č. d. B-8) a ze dne 31.10.2015 (č. d. B-14) vyplývá, že nebyl zjištěn žádný majetek dlužnice, který by bylo možné zapsat do její majetkové podstaty, dlužnice během oddlužení plněním splátkového kalendáře neuhradila na účet majetkové podstaty ničeho, a to ani na zapodstatové pohledávky, tedy odměnu a náhradu hotových výdajů Správce. Z uvedeného vyplývá, že nedošlo v průběhu řízení k žádnému zpeněžení majetku dlužnice a nedocházelo ani ke srážkám z jejích příjmů, čímž došlo k výraznému snížení rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti Správce. Proto postupoval dle § 38 odst. 3 IZ a odměnu insolvenčního správce snížil.

Cituje § 38 odst. 1 až 3 a odst. 6 IZ insolvenční soud dospěl k závěru, že odměna Správce a náhrada jeho hotových výdajů je odůvodněna § 38 odst. 1 a 3 IZ a § 1, § 3, § 4 a § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška). Proto rozhodl o odměně Správce tak, že ji schválil ve výši 20.000,-Kč včetně DPH, když je tvořena z nároku na odměnu z oddlužení plněním splátkového kalendáře za dobu 9 měsíců a přiznanému nároku na odměnu za období od zjištění úpadku dlužníka do schválení oddlužení dle výroku VIII. usnesení ze dne 10.11.2014 (A-14), tedy za 4 měsíce. Odměna Správce za oddlužení plněním splátkového kalendáře činí 11.797,50 Kč včetně DPH dle § 4 odst. 2 ve spojení s § 3 písm. b) vyhlášky, a dále je tvořena z odměny z konkursu dle § 4 odst. 2 ve spojení s § 1 odst. 5 a § 5 vyhlášky. Správci pak přísluší za období konkursu náhrada hotových výdajů dle § 7 vyhlášky ve výši 2.682,-Kč včetně DPH.

Toto usnesení napadl Správce v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že určí jeho odměnu ve výši 54.450,-Kč včetně DPH. Namítl, že nesouhlasí se závěrem insolvenčního soudu, že došlo k výraznému snížení náročnosti a rozsahu jeho činnosti, neboť je tomu naopak, za situace, kdy s ním dlužnice vůbec nespolupracovala, proto musel veškeré informace týkající se dlužnice získávat v součinnosti s třetími osobami, a to nejen ve fázi od povolení oddlužení, ale též po jeho zrušení a prohlášení konkursu na její majetek. Rovněž není namístě důvod ke snížení jeho odměny podle § 38 odst. 3 IZ, neboť žádnou povinnost neporušil, a ani insolvenční soud žádné jeho porušení neshledal, toto ustanovení má sankční charakter a jeho aplikace při rozhodování o výši odměny není správná. Pokud pak insolvenční soud vycházel při stanovení odměny toliko z § 1 odst. 5 vyhlášky, zcela pominul ustanovení jejího § 2a, podle něhož správci náleží odměna 45.000,-Kč pouze za přezkoumání přihlášek bez ohledu na rozsah jeho další činnosti v případě, že nedošlo ke zpeněžení. Skutečnost, že nedošlo ke zpeněžení, byla právě důvodem ke snížení jeho odměny, avšak okolnost, že ke zpeněžení nedošlo nelze v tomto případě vůbec zohlednit. Naopak je třeba zohlednit, že úspěšně popřel dvě z přihlášených pohledávek (č. 2 a 6), což naopak zvyšuje náročnost výkonu jeho funkce a svědčí o jejím svědomitém plnění.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu pro projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3).

K limitu 50.000,-Kč, jež stát hradí z rozpočtu insolvenčnímu správci v případě odměny nebo náhrady hotových výdajů, jež nelze uspokojit z jiných prostředků získaných v průběhu insolvenčního řízení, je třeba uvést, že se jedná o částku nezahrnující DPH (nyní ve výši 21 %) a že opačný výklad by vedl ke znevýhodnění insolvenčních správců, kteří jsou plátci DPH oproti těm, kteří takovými plátci nejsou.

Podle § 1 vyhlášky, pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a odstavce 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odst. 1). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Podle § 3 vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, nejméně však 45.000,-Kč (písm. a/), při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře (písm. b/).

Podle § 4 odst. 2 vyhlášky pokud dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem, činí odměna insolvenčního správce částku určenou podle § 1, nejméně však částku určenou podle § 3.

Podle § 5 vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Z uvedené právní úpravy je zřejmé, že minimální odměna insolvenčního správce při řešení dlužníkova úpadku konkursem v případě, že dojde ke zrušení schváleného oddlužení a k rozhodnutí o řešení dlužníkova úpadku konkursem vždy 45.000,-Kč (§ 4 odst. 2 vyhlášky), a to v případě oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, nejméně 45.000,-Kč (§ 3 písm. a/ vyhlášky), v případě oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře (§ 3 písm. b/ vyhlášky, tj. 750,-Kč za měsíc x 60 měsíců = 45.000,-Kč). Z insolvenčního spisu plyne, že Správce byl řádně ustanoven do funkce insolvenčního správce a v průběhu insolvenčního řízení nebyly proti němu vznášeny žádné výhrady stran jejího výkonu. Ke zpeněžení majetku dlužnice v insolvenčním řízení nedošlo, bylo podáno 10 přihlášek pohledávek, jejichž seznam předložil Správce insolvenčnímu soudu včetně svého stanoviska (dok. B-2) a přezkoumal na přezkumném jednání. Záloha dlužnici uložena nebyla.

Odvolací soud má za to, že Správci náleží odměna podle § 4 odst. 2 a § 3 písm. b) vyhlášky v minimální výši 45.000,-Kč, k jejímuž snížení však mohl insolvenční soud přistoupit jen na základě zjištění, že v průběhu insolvenčního řízení neplnil Správce své povinnosti plynoucí pro něj z funkce insolvenčního správce za podmínek § 38 odst. 3 IZ. Za situace, kdy k činnosti Správce v průběhu insolvenčního řízení žádné výhrady vzneseny nebyly, insolvenční soud neměl důvod přikročit ke snížení odměny. Neobstojí tak závěry insolvenčního soudu, jenž na snížení odměny použil kritéria týkající se určení odměny podle § 5 vyhlášky, tj. v situaci, kdy nelze odměnu insolvenčního správce posoudit podle § 1 až § 4 vyhlášky, resp. stanovit ji za období 13 měsíců.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení v bodě II. výroku ohledně výše odměny Správce změnil podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a stanovil jeho odměnu ve výši 54.450,-Kč včetně DPH ve výši 21 %, (ve výši 45.000,-Kč za podmínek § 38 odst. 2 IZ, jež představuje částku nezahrnující DPH, neboť DPH 21 % ve výši 9.450,-Kč je Správce povinen odvést do rozpočtu státu). V odvolání nenapadené části zůstalo rozhodnutí soudu prvního stupně nedotčeno (§ 206 o.s.ř.).

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ); lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne, kdy bylo rozhodnutí doručeno adresátu zvláštním způsobem (§ 74 odst. 2 IZ).

V Praze dne 11. října 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková