3 VSPH 935/2013-B-29
MSPH 93 INS 11659/2012 3 VSPH 935/2013-B-29

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka A.V.V. Trade, spol. s r.o., IČO 26370531, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 1270/97, o odvolání A.D.S. Rokycany, spol. s r.o., IČO 27983943, se sídlem v Rokycanech, Gottliebova 38/I, zast. Mgr. Alicí Benešovou, advokátkou se sídlem v Rokycanech, Míru 17 (navrhovatel) proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-17 ze dne 23.dubna 2013

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-17 ze dne 23.dubna 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) zrušil konkurs prohlášený na dlužníkův majetek, neboť jeho majetek je zcela nepostačující k uspokojení jeho věřitelů (bod I.), vyslovil, že po právní moci tohoto usnesení z části složené zálohy budou v rozsahu 36.300,--Kč uspokojeny hotové výdaje a část odměny insolvenčního správce (bod II. výroku), rozhodl, že zbytek zálohy ve výši 13.700,--Kč se po právní moci vrací insolvenčnímu navrhovateli (bod III. výroku) a insolvenčnímu správci uložil ve lhůtě 10 dnů od právní moci usnesení písemně oznámit, že uzavřel účetní knihy, sestavil účetní závěrku, předal dlužníkovi potřebné účetní záznamy a zajistil evidenční a archivační činnosti, popř. další činnosti související se zrušením konkursu (bod IV. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že svým usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-A-16 ze 30.8.2013 rozhodl o úpadku dlužníka a následně prohlásil konkurs na jeho majetek, insolvenčním správcem ustanovil Ing. Petra Kočárka. Usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-15 ze 4.3.2013, které nabylo právní moci 6.3.2013, schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku z podstaty, vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce a určil jeho odměnu a náhradu výdajů s tím, že po vyplacení pohledávek za majetkovou podstatou zbývá k rozdělení mezi věřitele 0,--Kč. Cituje ustanovení § 308 odst. 1 písm.d) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), insolvenční soud dospěl k závěru, podle něhož se nepodařilo dohledat žádný dlužníkův majetek a výtěžek zpeněžení nepostačuje ani k úhradě pohledávek, které lze ve smyslu § 305 uspokojit před rozvrhem, a to odměny správce v celkové výši 36.300,--Kč tak, jak bylo určeno v usnesení o schválení konečné zprávy, a proto konkurs vedený na dlužníkův majetek podle citovaného usnesení zrušil a ve smyslu § 8 vyhl. č. 313/2007 Sb. pak rozhodl, že část odměny insolvenčního správce (36.300,--Kč) bude uhrazena ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené insolvenčním navrhovatelem ve výši 50.000,--Kč, zbytek pak bude vrácen insolvenčnímu navrhovateli, jak uvedeno v bodu III. výroku napadeného usnesení; povinnosti uložil insolvenčnímu správci podle § 313 odst. 2 InsZ.

Toto usnesení napadl v zákonem stanovené lhůtě navrhovatel a navrhl, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení, neboť napadené usnesení z pohledu dosavadních výsledků insolvenčního řízení shledal předčasným. Namítl, že insolvenční soud neměl důvod rušit konkurs na dlužníkův majetek pro jeho nedostatek k uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů, neboť nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, z něhož by takový závěr bylo lze učinit. Z odůvodnění napadeného usnesení není patrné, zda byly zjišťovány dlužníkovy majetkové transakce před podáním návrhu na prohlášení konkursu, z nichž by bylo patrné, že dlužník v této době převedl své vlastnické právo k nemovitosti na třetí osobu s tím, že fakticky za tento převod nedostal dlužník žádné plnění, neboť na pohledávku z kupní ceny si tato třetí osoba započetla svou pohledávku za dlužníkem, a proto dovozoval, že se mohlo jednat o neúčinný právní úkon a zvýhodnění jednoho z dlužníkových věřitelů na úkor ostatních jeho věřitelů. Insolvenčnímu soudu vytkl, že nevedl insolvenčního správce k tomu, aby prověřil tento obchod z hlediska účinnosti právního úkonu dlužníka (žalobou na určení neúčinnosti právního úkonu) nebo z hlediska jeho neplatnosti (zápis nemovitosti do soupisu majetkové podstaty a výzva třetí osobě k podání vylučovací žaloby). Uzavřel, že napadené usnesení v bodu I. výroku nemá oporu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle ustanovení § 302 odst. 1 a 2 InsZ v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu, která musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.

Podle odstavce třetího citovaného ustanovení musí konečná zpráva insolvenčního správce vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce.

Současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. Vyúčtování své odměny a výdajů podá předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce, a jejich odměna netvoří součást jeho odměny (§ 303 odst. 1 a 2 InsZ).

Podle ustanovení § 304 odst. 1 až 5 InsZ ve znění účinném do 31.12.2013 insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení tím, že ji zveřejní vyhláškou. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k vyjádření.

K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání insolvenční soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům, kteří podali námitky proti konečné zprávě, a věřitelskému výboru. Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že ji schválí, nařídí její doplnění nebo změnu, popřípadě odmítne ji přijmout.

Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno.

Podle § 308 odst. 1 písm.d) InsZ insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu, zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující; přitom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty.

Podle § 309 odst. 2 InsZ proti rozhodnutí podle § 308 odst. 1 mohou podat odvolání pouze insolvenční správce a přihlášení věřitelé.

Z obsahu insolvenčního spisu odvolací soud zjistil, že usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-A-16 ze 30.8.2012 insolvenční soud k návrhu věřitele A.D.S. Rokycany, spol. s r.o., který přihlásil do insolvenčního řízení svou pohledávku ve výši 5.719.630,26 Kč, zjistil dlužníkův úpadek a ustanovil mu insolvenčního správce v osobě Ing. Petra Kočárka, 25.10.2012 proběhlo přezkumné jednání se závěrem, že byly zjištěny pohledávky všech tří přihlášených věřitelů a usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-7 z 25.10.2012 insolvenční soud prohlásil konkurs na dlužníkův majetek s tím, že jeho účinky nastávají 25.10.2012. K výzvě insolvenčního soudu z 3.12.2012 adresované insolvenčnímu správci, aby podal písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení (dokument B-10), insolvenční správce předložil podáním z 4.12.2012 konečnou zprávu s návrhem na zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 písm.d) InsZ s odůvodněním, podle něhož do soupisu dlužníkovy majetkové podstaty nebyl sepsán žádný majetek a nedošlo tak k žádnému zpeněžování, nebyly zjištěny pohledávky zajištěných věřitelů, pohledávky za majetkovou podstatou ani pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou a že zjištěné pohledávky nebudou uspokojeny vůbec, neboť výtěžek zpeněžení nepostačuje ani k úhradě pohledávek za podstatou, a konkurs bude zrušen. Usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-12 z 11.12.2012 byli účastníci insolvenčního řízení zpraveni o konečné zprávě a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, jež jsou od 10.12.2012 zveřejněny v insolvenčním rejstříku a od 11.12.2012 na úřední desce soudu s poučením o právu podat proti nim námitky ve lhůtě 15 dnů od zveřejnění v insolvenčním rejstříku s tím, že se námitky podávají dvojmo u insolvenčního soudu. Usnesením č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-13 ze 4.2.2013 nařídil insolvenční soud jednání o konečné zprávě a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce na 4.3.2013 ve 13 hod. do č. dv. 466, IV. patro v budově v Praze 2, Slezská 9; navrhovateli bylo doručeno usnesení do datové schránky 5.2.2013. Oba dokumenty byly projednány při jednání 4.3.2013 za přítomnosti insolvenčního správce a věřitele FÚ pro hl.m. Prahu s tím, že proti nim nebyly podány žádné námitky, a se závěrem, že insolvenční soud konečnou zprávu schválil a usnesení o tom č.j. MSPH 93 INS 11659/2012-B-15 ze 4.3.2013 doručil vyhláškou.

Jak již vysvětlil Vrchní soud v Praze v usnesení č.j. MSPH 99 INS 6774/2009, 3 VSPH 512/2010-B-29 z 20.12.2010, jednání nařízené k projednání konečné zprávy má v konkursu zcela zásadní význam. InsZ sám vyzdvihuje veřejné projednání konečné zprávy při jednání soudu (§ 304 odst. 3 InsZ), ledaže by nebyly podány námitky proti konečné zprávě (§ 304 odst. 5). Nutno vyjít z toho, že teprve projednáním konečné zprávy se definitivně uzavírá fáze zjišťování a zpeněžování podstaty a sumarizují se výdaje a odměna správce, která se odvíjí od výše výtěžku zpeněžení. Tím se za účasti věřitelů staví najisto výsledky konkursu (co do aktiv a pasiv), jež pak indikují další postup konkursu buď poměrné uspokojení pohledávek za podstatou a poté zrušení konkursu pro nedostatek majetku, nebo zrušení konkursu bez dalšího (není-li tu žádný nepoužitý výtěžek, s případným použitím zálohy na náklady insolvenčního řízení, anebo rozvrh. Při projednání konečné zprávy musí insolvenční správce obhájit nejen své výdaje a další pohledávky za podstatou, které svou činností založil a jimiž má být podstata zatížena, ale také obhájit, že majetek podstaty zpeněžil, jak nejlépe bylo možné, že jiný majetek do podstaty zahrnut být nemohl, popř. že tu vůbec žádného majetku, který by mohl být zahrnut do podstaty, není. Lze tak shrnout, že výsledek konkursu musí být s konečnou platností vyřešen v rozhodnutí o konečné zprávě; ze zjištění v něm uvedených pak vychází další postup soudu, jak uvedeno výše.

V projednávané věci insolvenční soud postupoval zcela v souladu s výše citovanou právní úpravou, zatímco navrhovatel k insolvenčnímu řízení aktivně nepřistoupil, přezkumného jednání se nezúčastnil, námitky proti konečné zprávě insolvenčního správce nepodal, nezúčastnil se jednání o projednání konečné zprávy a proti usnesení insolvenčního soudu, jímž tuto konečnou zprávu schválil, se neodvolal, a proto rozhodnutí nabylo právní moci 6.3.2013.

Ustanovení § 309 odst. 2 InsZ připouští odvolání insolvenčnímu správci a přihlášeným věřitelům proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení konkursu podle § 308 odst. 1 InsZ. Předmětem takového odvolání však mohou být skutečnosti, které nastaly v mezidobí od právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, nikoliv ty, které mohl navrhovatel v postavení jednoho z přihlášených věřitelů uplatnit v rámci námitek proti konečné zprávě a využít tak jednání o ní k tomu, aby byly řádně projednány. V situaci, kdy navrhovatel vznáší ve své podstatě námitky proti konečné zprávě, neboť insolvenční správce nedostatečně zjišťoval majetkovou podstatu dlužníka, resp. neprověřil jeho právní úkony předcházející zjištění úpadku z hlediska jejich neúčinnosti nebo neplatnosti, aniž by uvedl konkrétně, o které právní úkony se jedná a o která aktiva se tak snížil dlužníkův majetek, z jehož zpeněžení by mohli být přihlášení věřitelé poměrně uspokojeni, odvolací soud má za to, že tyto námitky bylo namístě uplatnit ve lhůtě 15 dnů po zveřejnění konečné zprávy v insolvenčním rejstříku, toto právo však navrhovatel nevyužil. Právní mocí usnesení o schválení konečné zprávy tak bylo postaveno najisto, že žádný majetek, který by mohl být sepsán do soupisu majetkové podstaty, neexistuje. Protože nedošlo k žádné změně ani po právní moci tohoto usnesení, insolvenční soud správně postupoval, když konkurs na dlužníkův majetek podle § 308 odst. 1 písm.d) zrušil, určil odměnu insolvenčnímu správci, jež bude hrazena ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení, a uložil správci ve stanovené lhůtě splnit povinnosti podle § 313 odst. 2 InsZ.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Městského soudu v Praze.

V Praze dne 10.září 2014

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová