3 VSPH 923/2016-P2-16
KSUL 45 INS 11666/2012 3 VSPH 923/2016-P2-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka Zdeňka anonymizovano , anonymizovano , IČO: 11429895, bytem Sušany 23, 431 11 Strupčice, o odvolání věřitele č. 2 Raiffeisenbank, a.s., IČO: 49240901, se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4 proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 11666/2012-P2-11 ze dne 13. dubna 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 11666/2012-

P2-11 ze dne 13. dubna 2016 se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) vyslovil, že k přihlášce pohledávky věřitele č. 2 Raiffeisenbank a.s. (dále jen Věřitel ) se nepřihlíží (bod I. výroku), přihlášku pohledávky Věřitele odmítl (bod II. výroku) a deklaroval, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že Věřitel přihlásil svou pohledávku ve výši 3.613.206,93 Kč dne 14.6.2012. Dne 17.8.2012 navýšil svou pohledávku na částku 3.800.000,-Kč. Na přezkumném jednání, na kterém insolvenční správce i dlužníci zcela popřeli přihlášku Věřitele pro pravost. Věřitel podal žalobu u insolvenčního soudu dne 21.11.2012, kterou se domáhal určení pravosti své popřené pohledávky proti insolvenčnímu správci i dlužníkům. Rozsudkem ze dne 21.5.2013 insolvenční soud zamítl tuto žalobu pro předčasnost. Vrchní soud v Praze toto rozhodnutí potvrdil. Na základě těchto rozhodnutí insolvenční správce vyzval věřitele k doplnění své přihlášky, spolu s poučením dle § 188 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen InsZ ) o tom, jak má Věřitel opravu provést a o tom, že je potřebné opravu nejpozději patnáctý den od doručení vyrozumění zaslat insolvenčnímu soudu. Výzva byla Věřiteli doručena 2.2.2016, Věřitel doplnil svou přihlášku dne 15.2.2016, tedy ve lhůtě. Dne 31.3.2016 bylo soudu doručeno podání insolvenčního správce, ve kterém navrhuje soudu postup podle § 188 odst. 2 InsZ.

Insolvenční soud zjistil, že Věřitel přihlásil svou pohledávku jako peněžitou, nesplatnou, nepodřízenou a nepodmíněnou. Pohledávka věřitele vůči dlužníku je z titulu ručení nemovitou věcí za pohledávku věřitele za třetí osobou . Pohledávka je třetí osobou řádně splácena, a tedy nenastaly okolnosti, za nichž by měla nastoupit ručitelská povinnost dlužníka. Okolnost, že je přihlašována jako nesplatná, nemá pro probíhající insolvenční řízení žádný vliv, neboť podle § 250 InsZ nesplatné pohledávky vůči dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné. Insolvenční dlužník je v tomto závazkovém vztahu pouze ručitelem a zástavním dlužníkem, nikoliv dlužníkem hlavním. V tomto případě je možné přihlásit pohledávku za insolvenčním dlužníkem pouze do výše hodnoty zástavy. Přihlášená pohledávka věřitelem překračuje tuto hodnotu zástavy, na toto byl věřitel insolvenčním správcem i insolvenčním soudem upozorňován, věřitel na toto nereagoval.

Na základě svých zjištění cituje ustanovení § 188 odst. 2 a § 185 InsZ dospěl k závěru, že nelze k přihlášce pohledávky Věřitele přihlížet, a proto přihlášku jeho pohledávky odmítl a zároveň uvedl, že právní moci rozhodnutí se končí jeho účast v insolvenčním řízení s uvedenou pohledávkou.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací změnil tak, že se přihláška pohledávky neodmítá, a že je nadále účastníkem insolvenčního řízení. Namítá, že insolvenční soud nepřihlédl k tvrzeným skutečnostem a jím označeným důkazům, neúplně zjistil skutkový stav věci, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Upozornil, že se domáhá uspokojení své pohledávky z titulu zástavního práva váznoucím na zástavě ve vlastnictví dlužníka (jak ostatně vyplývá i z předložených listin) a nikoli z titulu ručitelského závazku dlužníka, jak uvedl insolvenční soud v napadeném usnesení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání Věřitele je opodstatněno, byť z jiných než jím namítaných důvodů.

Podle § 173 odst. 1 InsZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku (viz § 136 odst. 2 písm. d/ InsZ).

Přihlášku pohledávky lze podle § 176 InsZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu, dále též jen o.s.ř.) musí obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá (§ 174 odst. 2 InsZ). Požadavek peněžitého vyčíslení výše nepeněžité pohledávky, pohledávky neurčité výše a pohledávky v cizí měně upravuje § 175 InsZ. Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá (§ 174 odst. 4 InsZ). Podle § 177 InsZ je nutné k přihlášce pohledávky připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou.

Insolvenční správce přihlášku pohledávky podle § 188 odst. 1 InsZ přezkoumá. Nelze-li ji přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve věřitele, aby ji opravil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen (§ 188 odst. 2 InsZ).

Podle § 185 InsZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Ze zásady přiměřené aplikace občanského soudního řádu (§ 7 InsZ) je třeba dovodit, že i usnesení vydaná soudem v insolvenčním řízení musí odpovídat požadavkům vymezeným v příslušných ustanoveních o.s.ř. (míněn zejména § 157 odst. 2 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř.). Proto insolvenční soud i v odůvodnění usnesení, jímž rozhodl o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží, a že se tato odmítá, musí kromě jiného stručně a jasně vyložit, jaké vady měla věřitelova přihláška mít či v čem byla neúplná, zda šlo o nedostatky, které brání přezkoumání přihlášené pohledávky, zda je insolvenční správce věřiteli řádně vytkl a zda zůstaly ve stanovené lhůtě neodstraněny. Soud dbá o to, aby odůvodnění rozhodnutí bylo přesvědčivé.

Těmto požadavkům však insolvenční soud v odůvodnění napadeného usnesení zjevně nevyhověl. Omezil se v něm totiž jen na zjištění, že insolvenční správce vyzval Věřitele k doplnění jeho přihlášky s poučením o tom, jak a do kdy má opravu provést, aniž by obsah správcovy výzvy blíže konkretizoval a současně uvedl, jaké konkrétní vady bránící přezkoumání tato přihláška vykazovala. Soud ničeho neuvedl ani o obsahu následného doplňujícího podání Věřitele ze dne 15.2.2016. Jinými slovy, z napadeného usnesení není patrné, zda byl důvod vyzývat Věřitele k opravě či doplnění jeho přihlášky, zda šlo o vady bránící jejímu přezkumu a zda Věřitel byl k odstranění nedostatků své přihlášky insolvenčním správcem postupem dle § 188 odst. 1 IZ řádně veden a tyto v dané lhůtě neodstranil. Napadené usnesení tudíž postrádá skutková zjištění rozhodná pro závěr, že ohledně Věřitelovy přihlášky pohledávky nastal následek, že se k ní nepřihlíží, a že podmínky pro vydání napadeného usnesení byly dány.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení jako nepřezkoumatelné podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 11. května 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková