3 VSPH 909/2016-B-51
KSUL 77 INS 5685/2010 3 VSPH 909/2016-B-51

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužníka: Ivana anonymizovano , anonymizovano , bytem Ústí nad Labem, Pod Parkem 2560/22, o odvolání insolvenčního správce: Ing. Michael Jiterský, se sídlem Ústí nad Labem, Pařížská 20, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2016, č.j. KSUL 77 INS 5685/2010-B-45,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. března 2016, č.j. KSUL 77 INS 5685/2010-B-45, se v bodě II. výroku z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně v bodě I. výroku vzal na vědomí splnění oddlužení dlužníka, v bodě II. výroku schválil insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů ve výši 66.159,-Kč za období červenec 2010 až červenec 2015 s tím, že tyto částky byly insolvenčnímu správci vyplaceny v průběhu oddlužení. V bodě III. výroku zprostil insolvenčního správce jeho funkce. V bodě IV. osvobodil dlužníka od placení pohledávek věřitelů zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. V bodě V. výroku rozhodl, že osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. Bodem VI. výroku přikázal plátci příjmu dlužníka, aby s platností od měsíce srpna 2015 ukončil provádění srážek z příjmu dlužníka ve prospěch oddlužení.

Své rozhodnutí, odkazuje na ustanovení § 413 a 414 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), a na vyhlášku č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (vyhláška), isir.justi ce.cz ve znění účinném do 31.12.2012, odůvodnil tím, že dlužník všechny povinnosti stanovené schváleným splátkovým kalendářem splnil a po dobu oddlužení řádně plnil své povinnosti vůči správci. Neměl schváleny nižší splátky. Co do odměny a náhrady hotový výdajů správce dospěl k závěru, že tyto mu náleží v souladu s usnesením o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře za dobu 5 let od schválení oddlužení (červenec 2010). Jeho žádost o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za dobu od zjištění úpadku do schválení oddlužení (červen 2010) neshledal důvodnou, neboť odměna a paušální náhrada za červenec 2010 již částečně toto období pokrývá a správce své hotové výdaje vzniklé před schválením oddlužení neuplatnil v době, kdy soud rozhodoval o schválení oddlužení.

Jen proti výroku II. tohoto rozhodnutí se správce včas odvolal a žádá, aby mu byla přiznána odměna za měsíc červen 2010 ve výši 750,-Kč plus DPH s tím, že účinky rozhodnutí o úpadku nastaly dne 7.6.2010 a dne 16.7.2010 soud schválil oddlužení plněním splátkového kalendáře, a náhrada hotových výdajů ve výši 859,60 Kč za dobu od zjištění úpadku dlužníka do schválení oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněné.

Podle § 38 InsZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem DPH, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Tímto zvláštním předpisem je vyhláška, jež byla s účinností ode dne 1.1.2014 novelizována vyhláškou č. 398/2013 Sb., podle jejíchž přechodných ustanovení obsažených v čl. II. bodu I., se v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, v nichž do dne nabytí její účinnosti již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, postupuje podle vyhlášky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, tedy ve znění vyhlášky účinném do 31.12.2013.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky (ve znění účinném do 31.12.2013) činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 168 odst. 2 písm. a) InsZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku v plné výši.

Podle § 413 InsZ splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce.

Z výše uvedené úpravy vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) vyhláška stanovila výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když byly vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B ze dne 25.8.2010, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2011), v nichž konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu, již mu soud určí v přiměřené výši dle § 5 vyhlášky (tj. s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti), a na náhradu svých hotových výdajů, již mu soud přizná v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle ust. § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. V případě završení dlužníkova insolvenčního řízení splněním oddlužení ve formě splátkového kalendáře jsou tak nároky insolvenčního správce za dobu výkonu jeho funkce saturovány jeho odměnou a náhradou hotových výdajů určenou mu v souvislosti s činností konanou od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení splátkovým kalendářem a týmiž nároky náležejícími správci za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení tohoto oddlužení určené paušálními částkami. Na těchto závěrech odvolací soud setrvává.

Takto přiznané nároky odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za předchozí období-stejně jako nároky téže povahy náležející správci paušální částkou až za provádění oddlužení splátkovým kalendářem-jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Jako takové jsou při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách (musí být do něj jako přednostní nároky pojaty), anebo mohou být uspokojeny ve smyslu § 38 odst. 2 IZ a § 8 prováděcí vyhlášky ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení. Teprve nelze-li správcovy nároky zcela nebo zčásti uspokojit z těchto zdrojů, mohou být (každý nejvýše do výše 50.000,-Kč) uhrazeny státem. Tyto okolnosti věci insolvenční soud při rozhodování o záloze na náklady insolvenčního řízení musí brát pro případ očekávaného oddlužení splátkovým kalendářem v úvahu, a zdejší soud z toho také při přezkoumávání rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy vychází (viz např. usnesení sp. zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7.10.2010 či usnesení sp. zn. MSPH 95 INS 10629/2010, 3 VSPH 924/2010-A ze dne 30.3.2011).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 7.6.2010 (A-10) byl zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho řešení oddlužením a insolvenčním správcem byl ustanoven Ing. Michael Jiterský. Usnesením ze dne 16.7.2010 (B-5) pak bylo schváleno oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře s tím, že mu bylo uloženo hradit od července 2010 insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů správce ve výši 900,-Kč plus DPH. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 18.7.2015 se správce domáhal vedle přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za dobu trvání splátkového kalendáře také přiznání odměny za měsíc červen 2010 ve výši 750,-Kč plus DPH a hotových výdajů ve výši 859,60 Kč za dobu od rozhodnutí o úpadku do okamžiku, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Soud prvního stupně vyhověl jen správcovu požadavku ohledně odměny a náhrady hotových výdajů za dobu trvání splátkového kalendáře (od července 2010 do července 2015). Nároky na odměnu za činnost v měsíci červnu 2015 a na náhradu hotových výdajů v době od ustanovení správce do jeho funkce do doby schválení oddlužení správci nepřiznal, když odměna a paušální náhrada za červenec 2010 již částečně toto období pokrývá a správce své hotové výdaje vzniklé před schválením oddlužení neuplatnil v době, kdy soud rozhodoval o schválení oddlužení.

Závěr soudu prvního stupně ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem o tom, že na náhradu hotových výdajů s tím spojených nemá nárok, není správný. Tyto výdaje totiž nejsou kryty následnou měsíční paušální náhradou stanovenou pro dobu trvání splátkového kalendáře v § 7 odst. 4 vyhlášky. Zjevně nepřijatelný je i názor soudu prvního stupně, že odměnu za tuto svoji předchozí činnost (tj. činnost zahrnující mj. vždy zjišťování a soupis majetkové podstaty a přezkoumání přihlášených pohledávek) insolvenční správce požadovat nemůže. Takový výklad by totiž vedl k absurdnímu závěru, že pokud funkce insolvenčního správce ustanoveného v rozhodnutí o úpadku bude před schválením oddlužení splátkovým kalendářem ukončena (např. v důsledku jeho odvolání dle usnesení schůze věřitelů konané po přezkumném jednání-§ 29 IZ), pak insolvenční správce za svoji dosud vykonanou činnost nemá nárok na žádnou odměnu. Okolnost, jíž soud prvního stupně argumentuje v odůvodnění svého rozhodnutí, že správce nárok na zaplacení odměny a náhrady hotových výdajů neuplatnil v době, kdy soud rozhodoval o schválení oddlužení (resp. že nepožádal o vyplacení odměny a zálohy hotových výdajů) je zcela bez významu, neboť oporu v zákoně nenachází.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v odvoláním dotčeném bodu II. výroku zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17. května 2016

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková