3 VSPH 909/2010-A-15
KSCB 25 INS 7437/2010 3 VSPH 909/2010-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Ilona Rukavičková, bytem v Táboře, Sezimova 2132, zahájené k insolvenčnímu návrhu dlužnice s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.srpna 2010, č.j. KSCB 25 INS 7437/2010-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12.srpna 2010, č.j. KSCB 25 INS 7437/2010-A-7, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Českých Budějovicích (insolvenční soud) odmítl návrh na zjištění úpadku a povolení oddlužení s odůvodněním, podle něhož návrh nebyl opatřen přílohami, konkrétně znaleckým posudkem na odhad bytové jednotky, vyzval dlužnici k jeho předložení s poučením, že pokud tak neučiní, bude její návrh odmítnut; přestože 21.7.2010 dlužnice požádala o prodloužení lhůty k dodání znaleckého posudku do konce července 2010, ke dni 12.8.2010 se tak nestalo; postupoval proto podle § 128 odst. 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ), insolvenční návrh odmítl.

Toto usnesení dlužnice v zákonem stanovené lhůtě napadla odvoláním s odůvodněním, že vyžadovaný znalecký posudek předkládá.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Podle ustanovení § 103 InsZ, insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje (odstavec 1). V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá (odstavec 2). Podle § 104 InsZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a/ seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku ), b/ seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků ), c/ seznam svých zaměstnanců, d/ listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle § 106 odst. 1 InsZ dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí s insolvenčním návrhem spojit i návrh na povolení oddlužení. S insolvenčním návrhem je rovněž možné spojit návrh na povolení reorganizace. V těchto případech musí insolvenční návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy.

Podle § 128 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije (odst. 1). Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne (odst. 2).

Podle § 390 odst. 1 věty první InsZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem.

Podle § 391 InsZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a/ označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b/ údaje o očekávaných příjmech dlužníka v následujících 5 letech, c/ údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky (odstavec 1). Návrh na povolení oddlužení lze podat pouze na formuláři; náležitosti formuláře stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odstavec 2).

Podle § 392 odst. 2 InsZ v seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhadu obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje.

Podle § 393 odst. 1 InsZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odst. 1). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle § 396 InsZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z citovaných ustanovení vyplývá, že je třeba rozlišovat insolvenční návrh definovaný v § 2 písm.c) InsZ jako návrh na zahájení insolvenčního řízení na straně jedné a návrh na povolení oddlužení na straně druhé, který je podáním, jímž se dlužník v insolvenčním řízení zahájeném insolvenčním návrhem (dlužníka nebo věřitele) domáhá rozhodnutí o způsobu řešení svého úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením (rozhodnutí o povolení oddlužení); to plyne jednak z definice způsobů řešení úpadku obsažené v § 4 InsZ, jednak z ustanovení § 106 odst. 1 věty první InsZ (výše citovaného), jakož i z ustanovení § 148 odst. 3 InsZ.

Jde tedy o dvě různá procesní podání, pro která insolvenční zákon předepisuje různé obsahové náležitosti a pro která uplatňuje odlišná pravidla i co do požadavku na jejich formu. Obsahové náležitosti insolvenčního návrhu vymezuje § 103 odst. 1 a 2 InsZ, zatímco obsahové náležitosti návrhu na povolení oddlužení ustanovení § 391 InsZ.

Samotný návrh na povolení oddlužení však není ani při dodržení všech požadavků kladených insolvenčním zákonem na jeho obsah podáním způsobilým zahájit insolvenční řízení (tím je pouze obsahově řádný a náležitě podepsaný insolvenční návrh). Naopak obsahuje-li insolvenční návrh dlužníka, který není podnikatelem, všechny zákonem předepsané náležitosti, musí být projednán i tehdy, odmítne-li insolvenční soud návrh na povolení oddlužení pro jeho vady (§ 390 odst. 3). Odmítnutím návrhu na povolení oddlužení nekončí insolvenční řízení, jelikož návrh na povolení oddlužení není podáním, jímž se insolvenční řízení zahajuje (tím je insolvenční návrh). Usnesení, jímž insolvenční soud odmítá dlužnický insolvenční návrh podle § 128 odst. 2 InsZ, není usnesením o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Takovým rozhodnutím se insolvenční řízení končí a je bezpředmětné zabývat se návrhem na povolení oddlužení.

V projednávané věci insolvenční soud přistoupil k odstraňování vad insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení současně, výzvou ze 2.7.2010 dlužnici vyzval k doplnění obou a poučil ji zvlášť o následcích nedoplnění insolvenčního návrhu a zvlášť o následcích nedoplnění návrhu na povolení oddlužení, aniž by z výzvy bylo patrné, které vytýkané nedostatky se týkají insolvenčního návrhu samotného a které návrhu na povolení oddlužení. V napadeném usnesení insolvenční soud svůj závěr o odmítnutí nejen návrhu na povolení oddlužení, ale také insolvenčního návrhu, jež má za následek skončení insolvenčního řízení, postavil na skutečnosti, že mu dlužnice ve stanovené lhůtě nepředložila znalecký posudek na ocenění bytové jednotky, tj. náležitost seznamu majetku k návrhu na povolení oddlužení. Přesto insolvenční návrh odmítl podle § 128 odst. 2 InsZ bez jakéhokoliv bližšího odůvodnění, kterými vadami přílohy insolvenčního návrhu dosud trpí a na základě téhož ustanovení odmítl návrh na povolení oddlužení, na něž však toto ustanovení nedopadá; napadené usnesení je tak nepřezkoumatelné.

Nad rámec uvedeného považuje odvolací soud vhodné doplnit, že v ustanovení § 392 odst. 2 InsZ zákon vyžaduje ocenění nemovitostí znalcem, tj. znaleckým posudkem vypracovaným znalcem za podmínek zák. č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, jemuž tržní ocenění bytové jednotky č. 1 v domě č.p. 2132 postaveném na pozemcích parc.č. 3971 a 3972 a spoluvlastnických podílů dlužnice ke společným částem domu a pozemků v rozsahu 517/6333 zapsaných pro kat. úz. Tábor, neodpovídá, neboť jej zpracovala realitní kancelář, která znalcem není.

Odvolací soud dospěl k závěru, že napadené usnesení není přezkoumatelné, a proto je podle § 219a odst. 1 písm. b) o.s.ř. zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. vrátil k dalšímu řízení insolvenčnímu soudu.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 22. října 2010

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová