3 VSPH 905/2014-B-16
KSPA 56 INS 19715/2011 3 VSPH 905/2014-B-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Ivany Mlejnkové a ze soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano , bytem 560 02 Semanín 25, zast. Mgr. Martinem Červinkou, advokátem se sídlem Čechova 396, 560 02 Česká Třebová, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-B-11 ze dne 4. dubna 2014,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-B-11 ze dne 4. dubna 2014 se mění tak, že návrh insolvenčního správce Mgr. Radana Vencla ze dne 25.2.2013 a 7.2.2014 na přiznání jeho odměny a náhrady hotových výdajů za období od rozhodnutí o úpadku do konání přezkumného jednání v celkové výši 3.403,-Kč plus DPH se z a m í t á .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích v insolvenčním řízení dlužníka Ladislava anonymizovano (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-B-11 ze dne 4.4.2014 přiznal insolvenčnímu správci Mgr. Radanu Venclovi (dále též jen správce) odměnu ve výši 2.723,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 457,-Kč za měsíce prosinec 2012 až prosinec 2013 v celkové výši 3.180,-Kč včetně DPH (bod I. výroku). Současně rozhodl, že dlužník je povinen zaplatit insolvenčnímu správci odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 3.180,-Kč z příjmů vyplacených zaměstnavatelem Kubový s.r.o. nejpozději do 30.4.2014 (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že v insolvenčním řízení dlužníka, jež bylo zahájeno dne 30.10.2011, usnesením č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-A-21 ze dne 20.12.2012 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a povolil oddlužení. Podáním došlým soudu dne 25.2.2013, doplněným dne 10.2.2014, požádal insolvenční správce o přiznání odměny a náhrady hotových výdajů v celkové výši 3.403,-Kč plus DPH.

Soud pokračoval, že správcova odměna a náhrada hotových výdajů bude v oddlužení uspokojena od účinnosti schválení oddlužení splátkovým kalendářem v souladu s ustanoveními § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále též jen vyhláška) v platném znění, za použití § 38 insolvenčního zákona (dále jen IZ). O nároku správce na odměnu a náhradu hotových výdajů za činnosti vykonávané před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře rozhodl soud dle § 5 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky s tím, že nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4 této vyhlášky, rozhodne soud o její výši s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. Soud přezkoumal výši odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, které mu vznikly v období po rozhodnutí o úpadku a před rozhodnutím o schválení oddlužení, a přiznal mu odměnu za období od 20.12.2012 do 20.3.2013 ve výši 750,-Kč měsíčně plus 21 % DPH, tj. 2.723,-Kč (za 3 měsíce) a náhradu hotových výdajů za cestovné a poštovné ve výši 457,-Kč včetně DPH. Takto soud postupoval v souladu s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 1091/2010-B-18 ze dne 24.11.2010. Dlužníku uložil nahradit správci přiznané náklady v celkové výši 3.180,-Kč nejpozději do 30.4.2014.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Namítal, že mu napadeným usnesením (pod bodem II. výroku) bylo uloženo, aby ze své mzdy uhradil insolvenčnímu správci odměnu, ačkoli v dané věci bylo schváleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty a správcova odměna tedy bude uhrazena z výtěžku zpeněžení, jak plyne z bodu III. výroku usnesení č.j. KSPA 56 INS 1975/2011-B-9 ze dne 20.1.2014 o schválení oddlužení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Z ustanovení § 38 IZ plyne, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů, a je-li plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1), že tyto nároky se uspokojují z majetkové podstaty a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na jeho náhradě hotových výdajů (odst. 2), a že vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti (odst. 3).

Podle § 38 odst. 6 IZ (do 31.12.2013 šlo o odstavec 5) způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

Tímto zvláštním předpisem je výše uvedená vyhláška č. 313/2007 Sb. Ta byla s účinností ode dne 1.1.2014 novelizována vyhláškou č. 398/2013 Sb., podle jejíchž přechodných ustanovení obsažených v čl. II. bodu I. se v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, v nichž do dne nabytí její účinnosti již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, postupuje podle vyhlášky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, tedy ve znění vyhlášky účinném do 31.12.2013.

Z obsahu spisu plyne, že v dané insolvenční věci byl zjištěn úpadek dlužníka usnesením č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-A-21 ze dne 20.12.2012, jímž bylo současně rozhodnuto o povolení oddlužení; insolvenčním správcem byl ustanoven Mgr. Radan Vencl. To znamená, že rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, a to oddlužením (viz § 4 odst. 1 písm. c/ IZ), bylo vydáno před tím, než dne 1.1.2014 nabyla účinnosti zmíněná novela vyhlášky. Proto v dané věci bude odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce určena podle vyhlášky v jejím znění účinném do 31.12.2013.

Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, podle § 3 vyhlášky ve znění účinném do 31.12.2013 činí odměna insolvenčního správce a) při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou dle § 1, nejméně však 45.000,-Kč, b) při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, c) při oddlužení plněním splátkového kalendáře, při kterém dochází ke zpeněžení majetku sloužícího k zajištění, 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a částku určenou podle § 1 odst. 2.

Výši náhrady hotových výdajů insolvenčního správce upravuje § 7 vyhlášky. Z tohoto ustanovení (ve znění účinném do 31.12.2013) pro případ řešení dlužníkova úpadku oddlužením plyne, že v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náleží insolvenčnímu správci náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (odst. 4); jinak-při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty-platí, že výše náhrady cestovních nákladů se řídí zvláštními právními předpisy (odst. 1), poštovné, telekomunikační poplatky, náklady na opisy a fotokopie se hradí v prokázané výši, nejvýše však do 5 % odměny insolvenčního správce určené podle této vyhlášky (odst. 2), ostatní hotové výdaje se hradí v prokázané výši, nejvýše však ve výši odpovídající ceně obvyklé v době a místě uplatnění těchto hotových výdajů (odst. 3).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Pro případ oddlužení plněním splátkového kalendáře, které je založeno na postihu budoucích příjmů dlužníka (§ 398 odst. 3 IZ), odvolací soud ve vztahu k právní úpravě platné do 31.12.2013 v řadě svých rozhodnutí (viz např. usnesení č.j. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011) zdůraznil, že paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a c) a § 7 odst. 4 vyhlášky jsou kryty jen správcovy nároky na odměnu a náhradu hotových výdajů ve vztahu k jeho činnosti, jež představuje realizaci schváleného splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ). Protože těmito paušálními částkami není insolvenčnímu správci poskytována odměna a náhrada hotových výdajů za činnost konanou od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení splátkovým kalendářem (jež zahrnuje mj. vždy i zjišťování a soupis majetkové podstaty a přezkoumání přihlášených pohledávek), také za toto období předcházející schválení oddlužení splátkovým kalendářem má insolvenční správce právo na odměnu, již mu soud určí v přiměřené výši dle § 5 vyhlášky (tj. s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti), a na náhradu svých hotových výdajů, již mu soud přizná v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

Tyto závěry platí výhradně pro případ oddlužení plněním splátkového kalendáře, nikoli pro oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty (§ 398 odst. 3 IZ), které je-stejně jako způsob řešení úpadku konkursem (§ 244 IZ)-založeno na zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty.

Pro oddlužení zpeněžením majetkové podstaty proto § 3 písm. a) vyhlášky stanoví odměnu insolvenčního správce odpovídající odměně náležející správci v konkursu dle § 1 vyhlášky (z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění a ze zpeněžení určeného k rozdělení mezi nezajištěné věřitele), která honoruje veškerou správcovu činnost vykonanou v rámci tohoto způsobu oddlužení. Náhrada hotových výdajů tu náleží insolvenčnímu správci dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. Nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správce po dokončení zpeněžení majetku podstaty, který je předmětem daného schváleného oddlužení, vyúčtuje v konečné zprávě. V předchozím průběhu řízení přitom může insolvenční soud povolit insolvenčnímu správci vyplacení zálohy na odměnu a hotové výdaje dle § 38 odst. 4 IZ, které se pak zúčtují proti celkové správcově odměně a náhradě hotových výdajů schválené v konečné zprávě.

V posuzované věci soud prvního stupně napadeným usnesením insolvenčnímu správci-na základě jeho návrhu ze dne 25.2.2013 (B-2) doplněného podáním ze dne 7.2.2014 (B-10)-přiznal odměnu a náhradu hotových výdajů jako jeho nároky za činnost od rozhodnutí o úpadku (ustanovení do funkce) do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, s odkazem na výše citované judikatorní závěry odvolacího soudu týkající se správcových nároků při oddlužení v této formě.

Ze spisu však plyne, že ve skutečnosti bylo schváleno oddlužení dlužníka zpeněžením majetkové podstaty, a to pravomocným usnesením č.j. KSPA 56 INS 19715/2011-B-9 ze dne 20.1.2014, v němž soud (v souladu s § 406 odst. 2 IZ) označil majetek dlužníka náležející do majetkové podstaty a-správně-konstatoval, že odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce-náležející mu dle § 3 písm. a) a § 7 vyhlášky-budou uspokojeny z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty.

Je tak zřejmé, že správcův návrh na přiznání odměny a náhrady hotových výdajů za jeho činnost konanou před schválením oddlužení byl zcela neopodstatněný, když oddlužení bylo schváleno ve formě zpeněžení majetkové podstaty, a proto daný návrh měl být soudem prvního stupně zamítnut. To však soud neučinil a správcově požadavku napadeným usnesením vyhověl zjevně jen v důsledku svého omylu, že oddlužení bylo schváleno plněním splátkového kalendáře (přestože nic takového správce ani ve svém doplnění návrhu učiněném po schválení oddlužení netvrdil).

Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu změnil, jak uvedeno shora.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 6. listopadu 2014

Mgr. Ivana Mlejnková, v. r. předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová