3 VSPH 897/2011-A-12
KSUL 77 INS 1291/2011 3 VSPH 897/2011-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Všechlapy 86, 417 71 Zabrušany, zahájeném k návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. února 2011, č.j. KSUL 77 INS 1291/2011-A-6,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 1. února 2011, č.j. KSUL 77 INS 1291/2011-A-6, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 77 INS 1291/2011-A-6, ze dne 1.2.2011, odmítl insolvenční návrh Martina anonymizovano (dále jen dlužník) ze dne 26.1.2011 spojený s návrhem na povolení oddlužení.

V odůvodnění usnesení uvedl, že dlužník podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, avšak v jeho kolonce 21 uvedl jen to, čeho se domáhá, nikoliv však již rozhodující skutečnosti, z nichž by vyplýval závěr, že je v úpadku podle § 3 odst. 1 zák. č. 128/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ). Insolvenční návrh neobsahuje všechny náležitosti ve smyslu § 103 odst. 2 IZ, neboť dlužník zejména neuvedl data splatnosti jednotlivých peněžitých závazků vůči konkrétním věřitelům a skutečnosti prokazující, že své závazky není schopen plnit, a že tyto náležitosti nemohou být nahrazeny dlužníkem vyplněným formulářem návrhu na povolení oddlužení v kolonkách 14 a 16. Uzavřel, že z uvedených důvodů dlužníkův insolvenční návrh podle § 128 odst. 1 IZ odmítl. Závěrem poučil dlužníka o tom, že mu nic nebrání po právní moci tohoto usnesení podat nový insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal a namítl, že z důvodu neuvedení splatnosti jednotlivých závazků mu byl insolvenční návrh odmítnut, přestože k odstranění této vady mohl být vyzván podle § 128 odst. 2 IZ. Uzavřel, že v návrhu řádně uvedl své věřitele a výše závazků a že v případě, kdy dlužník nesplácí včas a řádně je splatnost okamžitá .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 IZ).

Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 IZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ). V této souvislosti odvolací soud poukazuje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu ČR, jenž v rozhodnutí ze dne 1. března 2012, č.j. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, dospěl k závěru, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil, že i když povinnost dlužníka uvést v seznamu svých závazků výši každého konkrétního závazku a jeho splatnost není ve výše citovaných ustanoveních insolvenčního zákona formulována výslovně, z formulace seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů i z legislativní zkratky seznam závazků je patrné, že jde v prvé řadě o seznam závazků . Prioritu v daném ohledu zcela zjevně hrají právě závazky (jejich specifikace), což vyplývá nejen z jazykového výkladu předmětných ustanovení, ale též z výkladu teleologického a logického; pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Z insolvenčního zákona přitom nevyplývá, že by zákonodárce kladl na seznam závazků podle § 104 odst. 1 IZ jiné požadavky podle toho, jde-li o přílohu dlužnického insolvenčního návrhu nebo o seznam, k jehož předložení vyzval insolvenční soud dlužníka v řízení o věřitelském insolvenčním návrhu postupem podle § 128 odst. 3 IZ.

Pokud dlužník hodlá navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6 (do 31.3.2011 kolonky č. 21), jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 odst. 1 IZ. Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet.

Ustanovení § 128 odst. 1 IZ stanoví, že insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení podaném na předepsaném formuláři. V kolonce č. 21 (nyní č. 6) návrhu na povolení oddlužení, která je určena pro podání insolvenčního návrhu, sice dlužník vyznačil, že navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku, co do popisu rozhodujících skutečností osvědčujících tvrzený úpadek však pouze uvedl, že jeho dluhy vznikly krytím úvěru úvěrem, má čtyři věřitele s více úvěry, které převyšují jeho příjem a kterým v současné době dluží déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti, své dluhy nezvládá splácet řádně a včas, a proto se domnívá, že splňuje veškeré podmínky podle zákona č. 182/2006 Sb. Z toho vyplývá, že je v úpadku, který navrhuje řešit oddlužením formou splátkového kalendáře.

Dlužník k návrhu připojil tzv. Přílohu k návrhu na povolení o oddlužení , již však nelze považovat za řádné seznamy ve smyslu § 104 IZ způsobilé doplnit povinná rozhodná tvrzení absentující v insolvenčním návrhu, neboť tato listina náležitosti povinných seznamů nemá, ani tak nebyla dlužníkem označena. Dlužník pod bodem 1) Závazky nevykonatelné, nezajištěné označil tři věřitele jako IES Inkasní a exekuční servis, GE Money Bank, a.s. se sídlem Praha 2, Sokolská 15, IČO 49241150 s uvedením dlužných částek (z evidence obchodního rejstříku se podává, že IČO přiřazené k věřiteli označeném jako IES Inkasní a exekuční servis, GE Money Bank, a.s. patří společnosti GE Money Multiservis, a.s. se sídlem Praha 4, Vyskočilova 1422/1a), a dále B4B Inkaso pro Home Credit, a.s. se sídlem Brno, Moravské náměstí 249/8, IČO 26978636 (z evidence obchodního rejstříku vyplývá, že IČO přiřazené k věřiteli B4B Inkaso pro Home Credit, a.s. se týká toliko Home Credit, a.s. se shodným sídlem). Navíc ovšem dlužník u žádného ze svých označených závazků neuvedl jednotlivě údaje o jejich splatnosti. Místo toho jen v jiné části listiny bez dalšího nekonkrétně uvedl, že závazky jsou déle než 30 dnů po lhůtě splatnosti . K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy (představující povinnou přílohu insolvenčního návrhu) neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách 16-17 a 18-21 (původně kolonky 14 a 16) formuláře návrhu na povolení oddlužení-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje, a údaje o majetku a závazcích vyplněné zde dlužníky také zjevně náležitosti seznamů majetku a závazků dle § 104 odst. 2 až 4 IZ nemají.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužník v insolvenčním návrhu neoznačil své víceré věřitele řádně a neuvedl nic o splatnosti jejich pohledávek, ani o svých majetkových poměrech, zejména o výši svých příjmů. Dlužník tedy v insolvenčním návrhu nevylíčil řádně skutečnosti, jež by jeho tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu. Tato chybějící rozhodná skutková tvrzení dle § 103 odst. 2 IZ přitom nebyla v daném případě nabídnuta ani prostřednictvím seznamů majetků a závazků, neboť připojené seznamy z hlediska náležitostí vyžadovaných v § 104 IZ zjevně nejsou řádné, a tudíž k nim nelze přihlížet.

Z těchto důvodů odvolací soud postupoval podle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil. Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné poukázat na správné poučení soudu prvního stupně o tom, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby dlužníci insolvenční návrh znovu podali, a aby se spolu s ním domáhali řešení svého úpadku či hrozícího úpadku oddlužením. Prvotním předpokladem vyhovění návrhům však je, že jak insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné přílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat dovolání do dvou měsíců od jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 17. dubna 2012

JUDr. Michal Kubín, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová