3 VSPH 891/2016-A-14
KSPH 72 INS 6688/2016 3 VSPH 891/2016-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužnice HOT Thing Designs, s.r.o., IČ 49824953, se sídlem Štefánikova 969, 293 01 Mladá Boleslav, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2016, č.j. KSPH 72 INS 6688/2016-A-9,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. března 2016, č.j. KSPH 72 INS 6688/2016-A-9, se m ě n í tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužnici neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soudu v Praze usnesením ze dne 31. března 2016, č.j. KSPH 72 INS 6688/2016-A-9, uložil dlužnici HOT Thing Designs, s.r.o. (dále jen dlužnice ), aby ve lhůtě 10 dnů ode dne nabytí právní moci usnesení zaplatila na uvedený účet soudu zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že se dlužnice insolvenčním návrhem ze dne 21.3.2016 domáhá zjištění svého úpadku a jeho řešení konkursem. Konstatoval, že účelem zálohy je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení a rovněž poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno uhradit z majetkové podstaty. V případě, že by byl úpadek dlužnice řešen konkursem, činí odměna insolvenčního správce podle vyhlášky č. 313/2007 Sb. minimálně 45.000,-Kč. Jelikož lze očekávat řešení úpadku dlužnice konkursem a jediný majetek, jenž dlužnice uvedla, tvoří pohledávky ve výši 36.663,90 Kč s příslušenstvím, uložil soud prvního stupně dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 45.000,-Kč.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a žádala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil. Uvedla, že jediným jejím majetkem je nedobytná pohledávka. Jelikož nevlastní žádný majetek, není schopna požadovanou zálohu na isir.justi ce.cz náklady insolvenčního řízení uhradit. Dlužnice je přesvědčena, že z insolvenčního návrhu je zřejmé splnění podmínek pro zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku a zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládat. Dlužnice se domnívá, že vzhledem k minimálnímu počtu věřitelů a majetku dlužnice, by soud mohl uložit dlužnici povinnost uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení v minimální možné výši-např. 5.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, aniž ve smyslu ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ nařizoval jednání, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než v něm uvedených důvodů.

Podle § 108 odst. 1 IZ může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení.

Podle § 108 odst. 2 IZ výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi podle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami, kterými jsou v případě insolvenčního návrhu podaného dlužníkem zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců dlužníka uvedené v § 104 IZ. Jen za předpokladu, že insolvenční návrh, na jehož základě bylo insolvenční řízení zahájeno, má všechny tyto zákonem předepsané náležitosti, a je tedy způsobilý projednání, může insolvenční soud přistoupit k rozhodnutí o povinnosti navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Podá-li insolvenční návrh dlužník, podle § 104 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků"), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (odst. 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč (odst. 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 IZ obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odst. 4).

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice nesplnila povinnost stanovenou § 104 IZ, neboť ke svému insolvenčnímu návrhu ze dne 21.3.2016, jímž se domáhá zjištění svého úpadku, přiložila seznam majetku a seznam závazků, které postrádají předepsané náležitosti. Z přiloženého seznamu majetku se podává, že jediným majetkem dlužnice jsou blíže nespecifikované pohledávky ve výši 73.824,92 Kč. Dlužnice ve svém seznamu majetku neuvedla skutečnosti, na kterých se zakládají její pohledávky za třetí osobou, ani se výslovně nevyjádřila k jejich dobytnosti. K návrhu připojený seznam závazků dlužnice postrádá předepsané náležitosti, jelikož v něm věřitelé dlužnice nejsou řádně označeni (podle § 103 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 4 IZ). U žádného ze svých věřitelů neuvedla jeho sídlo (bydliště), přičemž u některých pohledávek věřitelů absentují údaje o splatnosti pohledávek za dlužnicí či jiné údaje (např. o vykonatelnosti), z nichž by bylo možno na dobu splatnosti jednotlivých pohledávek usuzovat.

Předpokladem uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je řádný a projednatelný insolvenční návrh. Jak vyplývá ze shora uvedeného, dlužnice podala insolvenční návrh bez řádných příloh, a proto bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužnici podle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy, tj. o řádné seznamy podle § 104 IZ, doplnila, poskytnout jí poučení, jak má doplnění provést, a poučit ji o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. Jelikož insolvenční návrh dlužnice je zatím nezpůsobilý projednání, nebylo namístě ani dlužnici ukládat povinnost k zaplacení zálohy podle § 108 IZ.

K tvrzení dlužnice, že z obsahu návrhu je zřejmé splnění podmínek pro zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku; soud prvního stupně tedy neměl zálohu na náklady insolvenčního řízení dlužnici ukládat a pro případ uložení povinnosti zálohu na náklady insolvenčního řízení požadovala její vyměření v co nejnižším výši, nutno dodat, že jestliže, má dlužnice namysli zamítnutí svého insolvenčního návrhu pro nedostatek majetku podle § 144 IZ, s ohledem na změnu tohoto ustanovení účinnou od 1.1.2014, je již vydání takového rozhodnutí o insolvenčním návrhu dlužnice vyloučeno.

Proto odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužnici neukládá.

Takovéto rozhodnutí odvolacího soudu představuje procesní rozhodnutí vydávané pro tentokrát , které nijak nebrání tomu, aby soud prvního stupně v dalším průběhu řízení dlužnici povinnost k zaplacení zálohy uložil, pokud budou odstraněny popsané vady insolvenčního návrhu, jež zatím brání pokračovat v řízení, a pokud k tomu budou splněny podmínky stanovené v § 108 odst. 1 IZ.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 25. května 2016

JUDr. Jaroslav B u r e š, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková