3 VSPH 879/2015-B-21
KSLB 82 INS 7367/2013 3 VSPH 879/2015-B-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenčním řízení dlužnice: Jana Bernardová, nar. 4. května 1976, bytem 471 26 Dubnice 246, o odvolání Mgr. Jany Luštíkové, insolvenční správkyně dlužnice se sídlem Hradec Králové, třída Karla IV. 634/25, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 82 INS 7367/2013-B-12 ze dne 25. března 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci č.j. KSLB 82 INS 7367/2013-B-12 ze dne 25. března 2015, se v bodě II. výroku m ě n í tak, že se insolvenční správkyni Mgr. Janě Luštíkové za její činnost v období od zjištění úpadku do schválení oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře přiznává odměna ve výši 3.630,-Kč; ve zbývající části bodu II. výroku týkající se náhrady hotových výdajů správkyně se usnesení zr u š u j e a věc se v tomto rozsahu v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci nadepsaným usnesením v bodě I. výroku vydal Mgr. Janě Luštíkové, insolvenční správkyni dlužnice (dále jen správkyně ) složenou zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč a v bodě II. výroku zamítl žádost správkyně k přiznání odměny a náhrady hotových výdajů doručenou dne 16.3.2015.

V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že podáním doručeným dne 16.3.2015 požádala správkyně vydání rozhodnutí o odměně a nákladech správkyně za období od rozhodnutí o úpadku do nabytí účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře a odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. 3 VSPH 505/2014 ze dne 20.2.2015. Cituje § 413 a § 38 odst. 3 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

(insolvenční zákon-IZ), vyslovil, že žádost insolvenční správkyně byla podána předčasně.

Ke shora uvedenému usnesení sp. zn. 3 VSPH 505/2014 ze dne 20.2.2015 soud uvedl, že z něj neplyne, že by insolvenční soud měl rozhodovat o odměně a nákladech insolvenčního správce již v této fázi řízení, a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 3 VSOL 866/2013 ze dne 8.11.2013, podle kterého pokud majetková podstata zaniká až skončením insolvenčního řízení a dlužník má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení a k majetku náležejícímu do majetkové podstaty, bude pohledávka správce uspokojena z majetku podstaty včetně příjmů dlužníka vyplacených v době od splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře do skončení insolvenčního řízení. Soud dovozoval, že na určení rozsahu odměny a náhrady nákladů správkyně a na určení zdrojů, ze kterých budou hrazeny, může mít vliv celá řada faktorů, které soudu v době bezprostředně navazující na schválené oddlužení nemusí být známy, jako např. konečný způsob řešení úpadku, možnost překlopení oddlužení na konkurs, plnění povinností ze strany insolvenčního správce atd.

Soud měl za to, že nárok správkyně nemůže být v současné době uspokojen jinak než vyplacením zálohy složené dlužnicí, využití těchto prostředků bude předmětem vyúčtování předloženého při ukončení insolvenčního řízení v souvislosti se splněním oddlužení nebo předložením konečné zprávy v případě konkursu na majetek dlužnice, přičemž až v této fázi řízení bude soud o odměně a náhradě hotových výdajů rozhodovat.

Proti tomuto usnesení se správkyně včas odvolala proti bodu II. výroku a namítala, že Vrchní soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 3 VSPH 505/2014 ze dne 20.2.2015 přiznal správci odměnu a náhradu hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do okamžiku, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, že nároky správkyně jsou odměnou za majetkovou podstatou, že soud prvního stupně nedůvodně vázal nárok správkyně na prostředky získané ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené dlužnicí. Nesouhlasila s tím, že by do majetkové podstaty dlužnice náležely příjmy, kterých dosáhne po splnění oddlužení. Nesouhlasila s postupem soudu prvního stupně a odkázala na § 413 IZ s tím, že je absurdní čekat s uspokojením nároků až na vydání rozhodnutí podle § 413 IZ. Odkázala na rozdíl mezi zálohou na náklady insolvenčního řízení a zálohou na odměnu insolvenčního správce, a na § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška). Oddlužení dlužníka bylo povoleno dne 21.5.2013, splátkový kalendář plnila od září 2013, proto měla za adekvátní odměnu ve výši 4 x 750,-Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 4 x 150,-Kč a cestovné 642,40 Kč plus DPH. Proto správkyně navrhovala, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a přiznal jí za dobu od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odměnu a náhradu hotových výdajů v celkové výši 5.133,30 Kč, případně aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jemu předcházející a dospěl přitom k závěru, že je částečně opodstatněné.

Podle § 38 IZ má insolvenční správce právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem DPH, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny a hotových výdajů insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 6).

Tímto zvláštním předpisem je vyhláška, jež byla s účinností ode dne 1.1.2014 novelizována vyhláškou č. 398/2013 Sb., podle jejíchž přechodných ustanovení obsažených v čl. II. bodu I. se v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, v nichž do dne nabytí její účinnosti již bylo vydáno rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, postupuje podle vyhlášky ve znění účinném do dne nabytí účinnosti novelizační vyhlášky, tedy ve znění vyhlášky účinném do 31.12.2013.

Podle § 3 písm. b) vyhlášky (ve znění účinném do 31.12.2013) činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku v plné výši.

Podle § 413 IZ splnění oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné; právní mocí tohoto rozhodnutí insolvenční řízení končí. Současně insolvenční soud rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech a zprostí insolvenčního správce jeho funkce.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) vyhláška stanovila výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když byly vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B ze dne 25.8.2010, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2011), v nichž konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu, již mu soud určí v přiměřené výši dle § 5 vyhlášky (tj. s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti), a na náhradu svých hotových výdajů, již mu soud přizná v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 vyhlášky. V případě završení dlužníkova insolvenčního řízení splněním oddlužení ve formě splátkového kalendáře jsou tak nároky insolvenčního správce za dobu výkonu jeho funkce saturovány jeho odměnou a náhradou hotových výdajů určenou mu v souvislosti s činností konanou od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení splátkovým kalendářem a týmiž nároky náležejícími správci za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení tohoto oddlužení určené paušálními částkami.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu prvního stupně ze dne 21.5.2013 (A-11) byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno jeho řešení oddlužením, insolvenční správkyní byla ustanovena Mgr. Jana Luštíková. Usnesením ze dne 1.8.2013 (B-4) pak bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Podáním ze dne 11.3.2015 doručeným soudu prvního stupně dne 16.3.2015 požádala správkyně o přiznání odměny za dobu od rozhodnutí o úpadku do okamžiku, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře za každý měsíc ve výši 750,-Kč a 150,-Kč jako náhradu hotových výdajů plus DPH a přiznání náhrady cestovních výdajů ve výši 642,40 Kč plus DPH. Odměnu ve výši 750,-Kč měsíčně (celkem za čtyři měsíce, tj. 3.000,-Kč) lze ve smyslu § 5 vyhlášky považovat za přiměřenou rozsahu a náročnosti činnosti správkyně v inkriminované době, která nepředstavovala realizaci schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře a spočívala v přezkoumání dvou přihlášených pohledávek, zjištění osobních, majetkových a výdělkových poměrů dlužnice, podání zprávy o těchto zjištěních (B-2), v účasti na přezkumném jednání a schůzi věřitelů dne 22.7.2013, plus 21 % DPH ve výši 630,-Kč, celkem tedy 3.630,-Kč. Proto odvolací soud napadené usnesení podle § 220 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. v bodě II. výroku změnil a správkyni přiznal za činnost od zjištění úpadku do schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odměnu ve výši 3.630,-Kč.

Správkyně žádala přiznání náhrady hotových výdajů ve výši 150,-Kč měsíčně navýšenou o DPH za dobu od rozhodnutí o úpadku do doby, kdy nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a cestovné k přezkumnému jednání a zpět ve výši 642,40 Kč plus DPH, aniž (s výjimkou cestovních náhrad) tyto náklady a jejich důvodnost (konkrétně položkově) specifikovala a soudu doložila.

V tomto rozsahu bodu II. výroku tudíž odvolací soud napadené usnesení podle § 219a odst. 2 a § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud od správkyně vyžádá příslušné doplnění její žádosti o přiznání náhrady hotových výdajů za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře a znovu o ní rozhodne. Přiznaná odměna správkyně ve výši 3.630,-Kč-jestliže nemůže být uhrazena jednorázově ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení, která již byla správkyni vydána-se promítne co přednostní pohledávka do splátkového kalendáře, stejně jako náhrada hotových výdajů za totéž období, bude-li správkyni přiznána.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Jana Berná