3 VSPH 837/2012-B-42
KSCB 25 INS 4168/2009 3 VSPH 837/2012-B-42

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice: Alena anonymizovano , anonymizovano , bytem Černá v Pošumaví 25, o odvolání insolvenčního správce JUDr. Ing. Miroslava Kořenáře se sídlem České Budějovice, Radniční 133/1, proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. dubna 2012, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-32,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. dubna 2012, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-32, se v bodě II. výroku ohledně zamítnutí návrhu na přiznání odměny insolvenčního správce ve výši 2.700,-Kč za dobu před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře a v bodě III. výroku o vrácení přeplatku splátek a dalších přeplatků dlužnici ve výši 8.338,08 Kč z r u š u j e a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Českých Budějovicích usnesením ze dne 19.4.2012, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-32, vzal na vědomí, že dlužnice splnila oddlužení, které jí bylo schváleno usnesením ze dne 28.12.2009, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-12 (bod I. výroku), přiznal insolvenčnímu správci JUDr. Ing. Miroslavu Kořenáři odměnu včetně DPH ve výši 18.000,-Kč, náhradu hotových výdajů za dobu trvání splátek ve výši 3.600,-Kč a náhradu hotových výdajů před schválením oddlužení, tj. přede dnem 28.12.2009, a zamítl návrh na přiznání odměny insolvenčního správce ve výši 2.700,-Kč za dobu před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře (pod bodem II. výroku). Současně uložil insolvenčnímu správci, aby vrátil dlužnici přeplatek splátek ve výši 8.338,08 Kč zaplacený k 1.9.2011 a případné další přeplatky zaslané plátcem mzdy dlužnice po dni 1.9.2011 do právní moci tohoto usnesení (bod III. výroku) a insolvenčního správce zprostil jeho funkce (bod IV. výroku).

V odůvodnění usnesení soud I. stupně uvedl, že usnesením z 8.9.2009 (č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-A-10) zjistil úpadek dlužnice, insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Ing. Miroslava Kořenáře a usnesením z 28.12.2009 (č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-12) schválil způsob oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem. Uvedl, že správce 1.9.2011 předložil soudu zprávu o splnění oddlužení a návrh na rozhodnutí o jeho odměně ve výši 18.000,-Kč a náhradě hotových výdajů ve výši

3.600,-Kč za dobu trvání splátkového kalendáře; současně vyúčtoval hotové výdaje ve výši 1.068,-Kč a odměnu ve výši 2.700,-Kč za dobu před schválením oddlužení. Správce dále deponuje dlužnicí složenou zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč, srážku ze mzdy za srpen 2011 ve výši 3.700,-Kč a za červenec 2011 ve výši 706,08 Kč, neboť tyto částky tvoří přeplatek po uhrazení 100 % pohledávek nezajištěných věřitelů dlužnice.

Soud konstatoval, že na základě § 413 insolvenčního zákona vzal na vědomí splnění oddlužení ve výši 100 %, a dle téhož ustanovení a § 3 odst. 2 a § 7 odst. 4 vyhl. č. 313/2007 Sb. (dále též jen vyhláška) rozhodl o odměně insolvenčního správce, jež činí 750,-Kč za každý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení a náhradě jeho nákladů, které činí 150,-Kč plus 20 % DPH. Dlužnice uhradila 20 splátek po 3.700,-Kč na 100% vyrovnání svých závazků, poslední splátka za srpen vykazuje přeplatek 3.700,-Kč a splátka za červenec pak 708,68 Kč, přičemž do splátek byla zahrnuta i odměna správce ve výši 18.000,-Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 3.600,-Kč. Vedle toho přiznal správci náhradu hotových výdajů (korespondence, telefon) ve výši 1.068,-Kč za období do schválení oddlužení, neboť nelze po správci spravedlivě požadovat, aby je nesl ze svého, přestože vyhláška v § 7 odst. 4 přiznává tyto náklady za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře; tyto náklady budou hrazeny ze zálohy složené dlužnicí. Zamítl však s odkazem na § 3 písm. b) vyhlášky správcův návrh na vyplacení jeho odměny účtované ve výši 2.700,-Kč za stejnou dobu, tj. od zjištění úpadku do schválení oddlužení. Uzavřel, že dlužnici po odečtení částky 1.068,-Kč ze složené zálohy bude vyplacen její zůstatek s připočtením přeplatku srážek 3.700,-Kč a 708,08 Kč, tj. 8.338,08 Kč.

Proti bodům II. a III. výroku usnesení se správce včas odvolal a požadoval, aby mu odvolací soud přiznal i požadovanou odměnu ve výši 2.700,-Kč a dlužnici byl vrácen přeplatek ve výši 5.638,08 Kč, neboť podle ustálené judikatury Vrchního soudu v Praze, na niž odkázal, má vedle nároku na náhradu hotových výdajů i nárok na odměnu za období od rozhodnutí o úpadku do posledního dne měsíce předcházejícího měsíci, v němž nastaly účinky schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podle § 38 odst. 2 a § 168 odst. 2 písm. a) a odst. 3 insolvenčního zákona.

Vrchní soud v Praze přezkoumal usnesení v napadeném rozsahu i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání insolvenčního správce je odůvodněné.

Podle § 38 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odst. 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát (odst. 2). Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval (odst. 3). Insolvenční soud může v průběhu insolvenčního řízení rozhodnout o vyplacení zálohy odměny insolvenčnímu správci, a to i opětovně (odst. 4). Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis (odst. 5).

Podle § 168 odst. 2 písm. a) IZ ve spojení s odstavcem 3 téhož ustanovení se hotové výdaje a odměna insolvenčního správce uspokojují jako pohledávky za majetkovou podstatou kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

Podle § 3 písm. b) vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Podle § 7 odst. 4 vyhlášky insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150,-Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z výše uvedené úpravy jednoznačně vyplývá, že pro případ schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (§ 406 odst. 3 IZ) prováděcí vyhláška stanoví výši odměny insolvenčního správce (v § 3 písm. b/) a výši náhrady jeho hotových výdajů (v § 7 odst. 4) jen ve vztahu k jeho činnosti, již v rámci svých zákonných povinností, v souladu s usnesením soudu o schválení oddlužení splátkovým kalendářem, k realizaci této formy oddlužení provádí. To je z konstrukce těchto správcových nároků jednoznačně patrné, když jsou prováděcí vyhláškou vázány jen na dobu trvání splátkového kalendáře, a to paušální měsíční částkou, jež odpovídá měsíčnímu plnění splátkového kalendáře. Soud prvního stupně ve vztahu k činnosti správce před rozhodnutím o schválení oddlužení splátkovým kalendářem zcela správně dovodil, že na náhradu hotových výdajů s tím spojených má nárok, neboť tyto výdaje nejsou kryty následnou měsíční paušální náhradou stanovenou pro dobu trvání splátkového kalendáře v § 7 odst. 4 téže vyhlášky. Současně však-ve zřejmém rozporu s tímto závěrem-shledal, že insolvenční správce nemůže požadovat odměnu za shodné období. Tento názor soudu prvního stupně pokládá odvolací soud za zjevně nepřijatelný; vedl by totiž k absurdnímu závěru, že pokud funkce insolvenčního správce ustanoveného v rozhodnutí o úpadku bude před schválením oddlužení splátkovým kalendářem ukončena (např. v důsledku jeho odvolání dle usnesení schůze věřitelů konané po přezkumném jednání-§ 29 IZ), pak insolvenčnímu správci za jeho dosud vykonanou činnost by nepříslušela odměna.

K otázce nároků insolvenčního správce za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře se Vrchní soud v Praze vyslovil v usnesení sp.zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSPH 620/2010-B ze dne 25.8.2010, a poté opakovaně v řadě dalších svých rozhodnutí (viz např. usnesení sp.zn. MSPH 79 INS 14408/2010, 3 VSPH 161/2011-B ze dne 11.3.2011). V těchto rozhodnutích odvolací soud konstantně dovozoval, že insolvenční správce má právo na odměnu a na náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a že tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 prováděcí vyhlášky.

Na tomto závěru odvolací soud setrvává s tím, že o odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, tj. za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem (popř. i za následnou takovou činnost, typicky při pozdějším přezkumu pohledávek uskutečněném při dalším přezkumném jednání), soud rozhoduje dle § 5 prováděcí vyhlášky, tj. určuje tuto odměnu s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity dle § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky.

Takto přiznané nároky odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce za předchozí období-stejně jako nároky téže povahy náležející správci paušální částkou až za provádění oddlužení splátkovým kalendářem-jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) IZ pohledávkami za majetkovou podstatou. Jako takové jsou při splátkovém kalendáři hrazeny v měsíčních splátkách (musí být do něj jako přednostní nároky pojaty), anebo mohou být uspokojeny ve smyslu § 38 odst. 2 IZ a § 8 prováděcí vyhlášky ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení. Teprve nelze-li správcovy nároky zcela nebo zčásti uspokojit z těchto zdrojů, mohou být (každý nejvýše do výše 50.000,-Kč) uhrazeny státem. Tyto okolnosti věci insolvenční soud při rozhodování o záloze na náklady insolvenčního řízení musí brát pro případ očekávaného oddlužení splátkovým kalendářem v úvahu, a zdejší soud z toho také při přezkoumávání rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy vychází (viz např. usnesení sp.zn. KSUL 77 INS 4589/2010, 3 VSPH 408/2010-A ze dne 7.10.2010 či usnesení sp.zn. MSPH 95 INS 10629/2010, 3 VSPH 924/2010-A ze dne 30.3.2011).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesením soudu I. stupně z 8.9.2009, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-A-10, byl zjištěn úpadek dlužnice a povoleno jeho řešení oddlužením, insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Ing. Miroslav Kořenář. Usnesením ze dne 28.12.2009, č.j. KSCB 25 INS 4168/2009-B-12, pak bylo schváleno oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře.

Soud prvního stupně napadeným usnesením sice vyhověl správcovu požadavku ohledně náhrady hotových výdajů 1.068,-Kč za období od zjištění úpadku dlužnice do schválení oddlužení dlužnice splátkovým kalendářem, avšak zamítl jeho nárok na odměnu za toto období vyúčtované správcem ve výši 2.700,-Kč toliko s odkazem na § 3 písm. b) vyhlášky.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud usnesení v napadené části bodu II. výroku podle § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. zrušil a věc dle § 221 odst. 1 písm. a) téhož zákona vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm soud-v intencích vysloveného právního názoru odvolacího soudu-o požadavku insolvenčního správce na rozhodnutí o jeho odměně za činnost vykonávanou před schválením oddlužení plněním splátkového kalendáře znovu rozhodne. Současně odvolací soud podle shodných ustanovení zrušil i bod III. výroku a věc vrátil soudu prvního stupně, neboť, jak uvedeno shora, pro uspokojení správcovy odměny by měla sloužit dlužnicí složená záloha, jež by v případě jejího vrácení podle napadeného usnesení nemohla být zdrojem úhrady předmětné odměny. Ve zbývajících částech výroku v bodě II. a v ostatních výrocích zůstalo napadené usnesení nedotčeno (§ 206 o.s.ř.).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 4. září 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová