3 VSPH 830/2013-A-16
KSPA 44 INS 5532/2013 3 VSPH 830/2013-A-16

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Bohumila anonymizovano , anonymizovano , bytem Dr. E. Beneše 1491, 560 02 Česká Třebová, IČO 46446354, zahájeném na návrh věřitele Komerční banky, a.s. se sídlem Na Příkopě 33/969, 114 07 Praha 1, IČO 45317054, zast. JUDr. Petrem Balcarem, advokátem se sídlem Revoluční 15, 110 00 Praha 1, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 5532/2013-A-11 ze dne 18. dubna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích č.j. KSPA 44 INS 5532/2013-A-11 ze dne 18. dubna 2013 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích usnesením č.j. KSPA 44 INS 5532/2013-A-11 ze dne 18.4.2013 odmítl návrh dlužníka Bohumila anonymizovano (dále jen dlužník) na vyhlášení moratoria.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 28.2.2013 doručen návrh věřitele Komerční banky, a.s. (dále jen navrhovatel), jímž se domáhal zjištění úpadku dlužníka. Usnesením ze dne 4.3.2013 (A-5) soud vyzval dlužníka, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu navrhovatele, jehož stejnopis mu doručil dne 29.3.2013, a aby předložil listinné důkazy.

Podáním ze dne 14.4.2013, podaným k poštovní přepravě 15.4.2013 a doručeným soudu následujícího dne, dlužník navrhl vyhlášení moratoria. Uvedl v něm, že důvodem jeho prodlení se splátkami byla především bankovní krize a jeho dlouhodobé onemocnění; o této jeho situaci věřitelé (i navrhovatel) věděli. Aby dostál svým závazkům, pokoušel se v předchozím roce odprodat většinu svého movitého majetku, a také se rozhodl, že nevyužije možnosti odejít do důchodu a že do doby konečné úhrady dluhů bude intenzivně pracovat. Žádostí o moratorium hodlal především získat možnost prodeje části svých nemovitostí za běžné ceny, což by mu umožnilo uhradit přinejmenším významnou část dluhů. K návrhu dlužník nepřipojil žádné přílohy.

Soud citoval § 7, § 104 odst. 1, § 115, § 116 odst. 1 a 2, § 117 a § 118 odst. 1 IZ s tím, navrhovatelův návrh na vyhlášení moratoria považuje dle § 57 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) za včas podaný, protože insolvenční návrh byl dlužníku doručen zvláštním způsobem dne 29.3.2013 a návrh na vyhlášení moratoria byl podán na poštu dne 15.4.2013. Splněna byla i podmínka, že dlužník je podnikatelem, neboť podle údajů živnostenského rejstříku má živnostenské oprávnění platné ode dne 23.7.1992 a na dobu neurčitou.

Soud ale shledal, že návrh neobsahuje předepsané náležitosti a nejsou k němu přiloženy požadované listiny, tj. seznam majetku, seznam závazků, seznam zaměstnanců, listiny dokládající dlužníkův úpadek, jeho poslední účetní závěrka a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí. Proto soud návrh na vyhlášení moratoria bez dalšího odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil a moratorium povolil, nebo aby nařídil soudu prvního stupně nové projednání věci. Namítal, že již ve své žádosti o moratorium avizoval dodatečné předložení požadovaných dokladů, když jejich významnou část má u daňového poradce, který pro něj zpracovává daňové přiznání. Zopakoval, že o moratorium žádal ve snaze zajistit co nejvýhodnější prodej svých nemovitostí, dosáhnout tak co nejvyššího uspokojení navrhovatele i dalších věřitelů a konsolidovat svoji firmu po dlouhé nemoci, která jeho finanční problémy způsobila. O těchto okolnostech a záměrech dlužník navrhovatele informoval.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Dlužník, který je podnikatelem, může do 7 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria; toto právo nemá právnická osoba v likvidaci (§ 115 IZ). Podle ustálené judikatury (viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 25 INS 6516/2009, 1 VSPH 799/2009-A ze dne 13.1.2010) je lhůta k podání návrhu na vyhlášení moratoria lhůtou procesní, a tudíž podle § 57 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) je zachována, je-li posledního dne lhůty dlužníkův návrh podán u soudu nebo odevzdán orgánu, který má povinnost podání doručit.

Podle § 116 IZ musí návrh na moratorium kromě obecných náležitostí podání obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení (odstavec 1). K tomuto návrhu je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné prohlášení většiny jeho věřitelů, počítané podle výše jejich pohledávek, že s vyhlášením moratoria souhlasí; podpisy věřitelů na tomto prohlášení musí být řádně ověřeny (odstavec 2).

O návrhu na moratorium rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; § 43 o.s.ř. se nepoužije (§ 117 IZ). Insolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 115 a 116 a nebylo-li dosud rozhodnuto o insolvenčním návrhu; jinak návrh na moratorium odmítne (§ 118 odst. 1 IZ).

V daném případě dlužník nijak nezpochybňoval, že ke svému -včasnému-návrhu na vyhlášení moratoria nepřipojil žádnou z jeho obligatorních příloh předepsaných v § 116 odst. 2 IZ. S ohledem na lhůtu, v níž má insolvenční soud podle § 117 IZ o návrhu na moratorium rozhodnout, a pro niž je tu postup dle § 43 o.s.ř. vyloučen, přitom byla bezpředmětná dlužníkova žádost o poskytnutí další lhůty pro doplnění návrhu. Úprava § 115 a násl. IZ je striktně postavena tak, že chce-li dlužník (věcně k tomu legitimovaný) využít dobrodiní moratoria, musí soudu předložit právně perfektní návrh na vyhlášení moratoria (návrh opatřený všemi povinnými náležitostmi) nejpozději do 7 dnů od podání vlastního insolvenčního návrhu, anebo do 15 dnů od doručení insolvenčního návrhu věřitele. Návrhem podaným později nebo návrhem neúplným se nelze věcně zabývat a insolvenční soud ho musí bez dalšího obratem (do konce nejblíže následujícího pracovního dne) odmítnout, aby insolvenční řízení mohlo bez průtahů pokračovat.

Soud prvního stupně tedy v posuzované věci postupoval správně, když dle § 117 a § 118 odst. 1 (věty za středníkem) IZ-aniž určil dlužníku lhůtu k doplnění návrhu-napadeným usnesením bez dalšího návrh na moratorium odmítl. Jelikož vady návrhu na moratorium může dlužník odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí tohoto návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu ta doplnění, jež by dlužník učinil k odstranění nedostatků návrhu na moratorium až poté, co byl insolvenčním soudem odmítnut.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích.

V Praze dne 14. října 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková