3 VSPH 824/2015-B-21
MSPH 94 INS 15586/2014 3 VSPH 824/2015-B-21

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníka: Vasile anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 6, Kladenská 280/65, o odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 15586/2014-B-16 ze dne 25. března 2015

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 94 INS 15586/2014-B-16 ze dne 25. března 2015 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) neschválil oddlužení dlužníka Vasile anonymizovano (bod I. výroku), prohlásil na jeho majetek konkurs (bod II. výroku) a vyslovil, že insolvenční správkyní je JUDr. Ing. Kristýna Fronc Chalupecká se sídlem v Praze 15, Zemské právo 1574/3 (bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením z 18.6.2014 rozhodl o zjištění úpadku dlužníka a povolení oddlužení, rovněž ustanovil insolvenční správkyni. Pokračoval, že dlužník má zjištěné závazky přihlášené do oddlužení ve výši celkem 337.937,77 Kč, a že z vyjádření insolvenční správkyně vyplynulo, že při této výši pohledávek není dlužník schopen zaplatit své pohledávky ani v minimální výši 30 % z výše zjištěných pohledávek a musel by měsíčně splácet 3.000,-Kč, jež by zahrnovala i platby insolvenční správkyni. Dlužník by se měl ještě pokusit obstarat si dodatečné příjmy a vytvořit si podmínky k oddlužení plněním splátkového kalendáře. Proto svolal další schůzi věřitelů na 7.1.2015 a dal dlužníkovi ještě k dispozici lhůtu do konce února 2015, aby si mohl vytvořit podmínky pro plnění oddlužení.

Insolvenční soud pokračoval, že z podání dlužníka ze dne 23.2.2015 a ze zprávy insolvenční správkyně ze dne 9.3. 2015 se však podává, že se situace dlužníka nezlepšila a na jeho straně tak nejsou nadále dány podmínky, které by odůvodňovaly předpoklad, že dlužník bude plněním splátkového kalendáře schopen zaplatit pohledávky věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení ve výši alespoň 30 %. Také majetková situace dlužníka neumožňuje oddlužení zpeněžením jeho majetkové podstaty.

Za těchto okolností insolvenční soud dovodil, že na straně dlužníka není dán reálný předpoklad, že by v období pěti let nebo zpeněžením svého majetku, mohl poskytnout věřitelům plnění, z něhož by nezajištění věřitelé obdrželi alespoň 30 % ze svých pohledávek přihlášených v řízení. Nedošlo ani ke snížení pohledávek věřitelů za dlužníkem a věřitelé souhlas se snížením svých pohledávek pod hranici 30 % nevyjádřili. Dlužník má příjmy toliko z pracovního poměru, ty však nedostačují k tomu, aby byla splněna podmínka oddlužení dle § 395 odst. 1 písm. b) zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ).

Insolvenční soud uzavřel, že v průběhu řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení, a proto na základě § 405 IZ rozhodl tak, jak je to uvedeno ve výroku napadeného usnesení.

Toto usnesení napadl dlužník v zákonem stanovené lhůtě odvoláním, v němž uvedl, že má zájem o oddlužení, má dvě nezletilé děti, k nimž má vyživovací povinnost a s ohledem na jeho nízký příjem nemá téměř prostředky na nájem. Hlavní věřitel VZP (Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky) mu nedal žádnou šanci, aby vyrovnal svůj dluh, naopak ho vrhl do této spirály. Uzavřel, že je ve složité životní situaci a nechce, aby jeho děti musely za něj hradit dluhy.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (ustanovení § 94 odst. 2 písm. c/ IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl přitom k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr (písm. a/), že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (písm. b/). Podle § 395 odst. 2 insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení.

Podle § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odst. 1). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu 5 let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (odst. 3).

Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení (odst. 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odst. 2).

Podmínky přípustnosti oddlužení přitom soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení, a to se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a insolvenčním návrhu, tak ve fázi následující po povolení oddlužení, a to na podkladě stávajícího skutkového stavu věci vyplývajícího z dosavadních výsledků insolvenčního řízení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sen. zn. 29 NSČR 6/2008).

Z obsahu insolvenčního spisu plyne, že usnesením ze dne 18.7.2014, č.j. MSPH 94 INS 15586/2014-A-10, insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka a povolil jeho řešení oddlužením. Dne 15.10.2014 se konalo přezkumné jednání, při němž byly přezkoumány přihlášky pohledávek P1 až P3 a zjištěny v plné výši. Po něm následovala schůze věřitelů, jíž se žádný věřitel nezúčastnil, a na níž insolvenční správkyně odkázala na svou zprávu z 25.9.2014 (dokument B-2) s tím, že nabídka dlužníka je stále nedostatečná, dlužník je v rozvodovém řízení a lze předpokládat, že mu bude stanovena vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, a že jeho měsíční nabídka pro splátkový kalendář by musela činit minimálně 3.000,-Kč. Z uvedené zprávy insolvenční správkyně se podává, že dlužníkův čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí 8.583,-Kč, aktuální příjmy přes její výzvu nedoložil, jeho majetek, tvořící věci osobní potřeby, včetně dvou osobních vozidel tov. zn. Opel Astra (rok výroby 1999 a 2002), ocenila celkovou částkou cca 30 tis. Kč. Dlužník k tomu uvedl, že má nízký příjem, pečuje o dvě nezletilé děti a nemá nikoho, kdo by mu vypomohl s oddlužením, přesto se pokusí celou situaci řešit. Insolvenční soud na závěr jednání této schůze rozhodl, že svolá novou schůzi věřitelů k definitivnímu rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku s odůvodněním, že dává dlužníku příležitost vytvořit si podmínky pro oddlužení. Na další schůzi věřitelů konané dne 7.1.2015 insolvenční správkyně uvedla, že nemá nové informace o majetkových poměrech dlužníka a z jeho příjmu mu nelze ničeho srážet, přesto je z jeho strany vyvíjena určitá snaha, neboť uhradil třikrát její pohledávky, avšak jeho přístup je benevolentní. Dlužník uvedl, že se snaží celou situaci řešit, uvažuje o změně zaměstnání, avšak přednostně uspokojuje potřeby svých dětí a na oddlužení mu již nezbývají prostředky. Insolvenční soud prohlásil, že dává dlužníku ještě lhůtu do konce února 2015, aby si vytvořil podmínky pro oddlužení. Podáním z 23.2.2015 (dokument B-13) dlužník sdělil soudu, že nemá možnost, kdo by se za něj zaručil, je psychicky na dně, rozpadla se mu rodina a stará se o dvě nezletilé děti. Jakýkoliv doklad o navýšení svého příjmu nepředložil a neučinil tak ani v odvolání a v průběhu odvolacího řízení.

Odvolací soud se zcela ztotožnil se závěry insolvenčního soudu, neboť dlužníkova nabídka pro plnění splátkového kalendáře je nedostatečná, když z jeho příjmu nelze provádět jakékoliv měsíční srážky pro splátkový kalendář. Dlužník pak nevlastní majetek, jehož zpeněžením by bylo lze získat prostředky k úhradě minimálně 30 % zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů a nároky insolvenční správkyně.

Ekonomická nabídka dlužníka je tedy nedostatečná jak pro oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty, tak pro oddlužení ve formě splátkového kalendáře.

Na základě výše uvedeného proto odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14. prosince 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Kateřina Vaněčková