3 VSPH 821/2016-B-93
MSPH 79 INS 30888/2014 3 VSPH 821/2016-B-93

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M. v insolvenční věci dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Praha 8, Pod Bání 5, IČO: 45285217, zast. Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem se sídlem Praha 4, Barrandova 7a, o odvolání dlužnice proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2016, č.j. MSPH 79 INS 30888/2014-B-38,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. dubna 2016, č.j. MSPH 79 INS 30888/2014-B-38, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením soud prvního stupně zamítl návrh dlužnice ze dne 15.12.2015 na vynětí nákladního skříňového automobilu Seat Leon 1 P-černá metalíza, VIN VSSZZZ1PZ8R021602, rok výroby 2007, SPZ 8A2 7906 (dále jen automobil), z majetkové podstaty.

V odůvodnění svého rozhodnutí zejména uvedl, že návrhem ze dne 15.12.2015 (č.d. B-12) se dlužnice domáhala vynětí automobilu z majetkové podstaty s odůvodněním, že tento nenáleží do majetkové podstaty dle § 207 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen InsZ), neboť se jedná o majetek, který dle § 322 odst. 1 z. č. 99/1963 Sb. (o.s.ř.) nelze postihnout exekucí, když jej nezbytně potřebuje k uspokojení hmotných potřeb svých a své rodiny. Automobil je totiž jediným dopravním prostředkem, který dlužnice se svou rodinou má, a slouží k obsluze její matky (ročník nar. 1935) v nedobré fyzické kondici. Úřadem MČ Praha 3 jí byla vydána pro tento vůz zvláštní parkovací karta s platností do 13.1.2016. Vynětím předmětného vozu, starého 8 let, nedojde k poškození věřitelů, neboť ti mohou být uspokojeni z ostatního majetku, který je v majetkové podstatě sepsaný.

Vyšel z toho, že insolvenční správkyně s návrhem dlužnice kategoricky nesouhlasí. Poukázala na to, že insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužnice a dle § 206 InsZ náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužnici patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení. Dlužnice disponuje dostatečnými příjmy, aby přepravu nemocné matky zajistila jinými prostředky. I kdyby přepravu matky nemohla zajistit sama, mohou tak učinit její synové. Také věřitelský výbor s návrhem dlužnice vyjádřil isir.justi ce.cz nesouhlas. Zdůraznil, že matka dlužnice vlastní doménu cokdyvpraze.org. , ve věcech této domény aktivně vystupuje, a proto její zdravotní stav nemůže být takový, aby vyžadoval zvýšenou péči. Dlužnice ve své reakci na tato stanoviska uvedla, že postrádají racionální argumentaci. Poukázala na to, že nevlastní žádný majetek a majetkové poměry jejích synů nijak nesouvisejí s potřebou starého člověka mít k dispozici dopravní prostředek .

Ze sdělení odboru dopravy Úřadu MČ Praha 3 dne 15.3.2016 soud prvního stupně zjistil, že na jméno matky dlužnice byla k předmětnému vozu vystavena parkovací karta rezidenta s platností od 6.11.2015 do 5.11.2016 (č. d. B-32). Stalo se tak na základě smlouvy o pronájmu předmětného vozidla, uzavřené mezi dlužnicí a její matkou dne 27.10.2015, dle níž se matka dlužnice zavázala platit dlužnici měsíční nájemné za užívání automobilu ve výši 1.000 Kč. Insolvenční řízení bylo zahájeno k návrhu dlužnice dne 24.11.2014. Usnesením ze dne 3.11.2015 byl zjištěn úpadek dlužnice a na její majetek byl prohlášen konkurs. V aktualizovaném soupisu majetkové podstaty je pod položkou 06 zapsán předmětný automobil. Správkyně dne 8.12.2015 dlužnici o zařazení vozu do soupisu informovala a současně jí vyzvala k vydání vozu do majetkové podstaty. Dle protokolu z přezkumného jednání konaného dne 2.2.2016 se insolvenčního řízení účastní 25 věřitelů s pohledávkami ve výši 11,234.107,83 Kč, z toho nezajištění věřitelé s pohledávkami ve výši 7,197.295,50 Kč. Dle posledního stavu majetkové podstaty (č. d. B-18) činí odhadovaná hodnota nezajištěného majetku sepsaného do soupisu cca 1,35 mil. Kč.

Odkazuje na ustanovení § 226 InsZ, § 205 odst. 1 InsZ, § 207 InsZ, § 322 odst. 1, 2, 3 o.s.ř., § 109 odst. 4 InsZ a § 111 odst. 1, 2, 3 InsZ soud prvního stupně dospěl k závěru, že podmínky pro vydání rozhodnutí dle § 226 InsZ lze mít za splněné. Návrh dlužnice byl podán včas, je řádně odůvodněn a zaujala k němu stanovisko insolvenční správkyně i věřitelský orgán. Důvodný však není. Dnem zahájení insolvenčního řízení náleží do majetkové podstaty veškerý majetek dlužnice, včetně předmětného vozu. Její tvrzení o nezbytné potřebě automobilu pro přepravu své osmdesátileté matky není pravdivé. Předmětná parkovací karta totiž nebyla vystavena dlužnici, ale její matce, nejedná se o zvláštní parkovací kartu, ale o prostou kartu rezidenční, vydávanou pro obyvatele v lokalitách příslušné pražské městské části. K vydání parkovací karty rezidenta je příslušný odbor dopravy ÚMČ Praha 3, zatímco parkovací karty pro osoby se zdravotními komplikacemi vydává odbor sociálních věcí tohoto úřadu. Aniž by respektovala zákaz dle ustanovení § 111 InsZ, dlužnice dala předmětný vůz své matce do nájmu za úplatu 1.000 Kč měsíčně, a teprve na základě této listiny byla matce dlužnice rezidenční parkovací karta na období 6. 11. 2015 až 5. 11. 2016 vydána. Automobil byl přenechán matce dlužnice do užívání, a je tedy zřejmé, že si svou přepravu dokáže matka dlužnice zajistit sama.

Z uvedeného dovodil, že dlužnice automobil nezbytně nepotřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny, a že prodej vozu nebude v rozporu ani s morálními pravidly. Argument dlužnice, že i bez předmětného vozu je v majetkové podstatě dostatek majetku k uspokojení věřitelů, vyvrací poměr výše přihlášených pohledávek nezajištěných věřitelů k předpokládané hodnotě nezajištěného majetku (mezi nějž spadá i předmětný vůz). Kromě toho je třeba, aby řízení probíhalo v souladu s jeho zásadami rychle, hospodárně a v zájmu co nejvyššího uspokojení věřitelů (§ 5 InsZ). Insolvenční správkyně proto nepochybila, když předmětný vůz do soupisu majetku zahrnula.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a navrhla, aby bylo změněno tak, že se předmětný automobil z majetkové podstaty vyjímá. Zopakovala důvody, které ji k podání návrhu vedly a odkázala na své vyjádření z 10.3.2016. Vyjádření věřitelského výboru ze dne 10.2.2016, z jehož obsahem nesouhlasí, má z procesní opatrnosti za protizákonné, neboť výbor nebyl řádně svolán a obsazen a zápis z jednání věřitelského výboru je na hlavičkovém papíře insolvenčního správce. Napadené rozhodnutí je tak z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu nepřezkoumatelné. Vytýká mu absenci jakékoli argumentace ve prospěch v něm přijatého závěru. Má za to, že s důvody, které ji vedly k podání návrhu, se soud nevypořádal. Je přesvědčena, že i bez předmětného automobilu je v majetkové podstatě dostatek majetku k uspokojení věřitelů.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Podle § 205 odst. 1 InsZ jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil k okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení.

Podle § 226 InsZ dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo, pohledávku nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 207 a 208; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu (odst. 1). Insolvenční správce (je-li návrh řádný) vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit (odst. 4). O návrhu podle odstavce 1 rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. V době od podání tohoto návrhu do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 225 odst. 4 a 5 platí obdobně (odst. 5).

Podle § 207 InsZ nestanoví-li tento zákon jinak, do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí; věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou (odst. 1). Je-li podle ustanovení o výkonu rozhodnutí nebo exekuci posouzení otázky, který majetek nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí, závislé na rozhodnutí soudu, pro účely insolvenčního řízení vydá takové rozhodnutí insolvenční soud (odst. 3).

Podle § 322 odst. 1, 2 o.s.ř. z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela, se nemůže týkat výkon rozhodnutí těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny nebo k plnění svých pracovních úkolů, jakož i jiných věcí, jejichž prodej by byl v rozporu s dobrými mravy a jejichž počet a hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům. Z výkonu rozhodnutí jsou vyloučeny zejména tyto věci ve vlastnictví povinného nebo ve společném jmění povinného a jeho manžela: a) běžné oděvní součásti, včetně prádla a obuvi, b) obvyklé vybavení domácnosti, zejména lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí, lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje cenu obvyklého vybavení domácnosti, c) studijní a náboženská literatura, školní potřeby a dětské hračky, d) snubní prsten, písemnosti osobní povahy, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny a nosiče dat těchto záznamů, pokud nelze takové záznamy přenést na jiný nosič dat, a jiné předměty podobné povahy, e) zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný nebo člen jeho domácnosti potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě, f) hotové peníze do částky odpovídající dvojnásobku životního minima jednotlivce podle zvláštního právního předpisu, g) zvířata, u nichž hospodářský efekt není hlavním účelem chovu a která slouží člověku jako jeho společník.

Je součástí konstantní rozhodovací praxe soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.2.2004, sp. zn. 20 Cdo 180/2003, R 62/2004) názor, že to, které věci jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí, je nutné posuzovat dle ustanovení § 322 odst. 1 o.s.ř. a tam vtěleného hlediska jejich "nezbytné potřeby" při uspokojování hmotných potřeb povinného a jeho rodiny. Proto výkonem rozhodnutí nelze postihnout jen takový majetek, který slouží k uspokojování těch životních potřeb, které lze hodnotit jako základní (majetek, jenž reflektuje potřebu "nezbytnou"). Měřítko nezbytnosti se přitom neodvíjí pouze od četnosti a způsobu užívání věcí, nýbrž má základ v úvaze, zda lze na povinném požadovat, aby se při uspokojování základních životních potřeb svých a své rodiny bez uvedených věcí obešel, případně je uspokojoval na kvalitativně nižší úrovni, s nižšími náklady, dávaje přednost plnění svých zákonných povinností (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2002, sp. zn. 20 Cdo 2133/2001, a srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2000, sp. zn. 21 Cdo 698/2000, uveřejněné pod č. 140/2000 v časopisu Soudní judikatura, příp. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2002, sp. zn. 20 Cdo 1766/2001, uveřejněný pod č. 33/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Skutková zjištění soudu prvního stupně, na nichž tento staví svůj závěr o nedůvodnosti návrhu dlužnice, mají spolehlivou oporu v obsahu spisu a jsou náležitě právně posouzena. Na odůvodnění napadeného rozhodnutí lze proto odkázat.

V podrobnostech tak odvolací soud sdílí názor soudu prvního stupně o tom, že předmětný automobil není věcí, kterou by dlužnice nezbytně potřebovala k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny. Nemá přitom pochyb o tom, že potřebu, k jejímuž uspokojování má vozidlo sloužit, totiž přeprava matky dlužnice, lze zajistit i jinak. Přepravu své matky může dlužnice (v případě potřeby) zajistit sanitním vozem, hromadnou dopravou, taxislužbou či ji může realizovat za pomoci jiné osoby z okruhu svých rodinných příslušníků, přátel či známých (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.11.2012, sp. zn. 20 Cdo 2621/2012). O nezbytnou potřebu se tedy jednat nemůže. Případné organizační či jiné nepohodlí (či obtíže) s tím spojené nejsou z hlediska § 207 odst. 1 InsZ a § 322 odst. 1, 2 o. s. ř. významné. Předmětný automobil tedy není věcí, která by dle § 207 odst. 1 InsZ byla z majetkové podstaty dlužnice vyloučena. Stejně tak důvodem k vynětí automobilu z majetkové podstaty nemůže být námitka, že automobil je jediným dopravním prostředkem, který dlužnice a její rodina má. Zajištění přepravy dlužnice či jejích rodinných příslušníků jiným způsobem (než užíváním předmětného vozu) zjevně není vyloučeno. Nejde přitom o alternativy, jejichž využití by se zřetelem k aktuálním sociálním standardům (v kontextu hmotné a kulturní úrovně dnešní společnosti) dlužnici postihlo způsobem, který by nebylo možno ve smyslu § 207 odst. 1 InsZ za použití § 322 odst. 1 o.s.ř. akceptovat.

Argumentace dlužnice, že vynětím vozu z majetkové podstaty nedojde k poškození věřitelů, je bez dalšího v daném kontextu bez významu, neboť zákon takovými okolnostmi řešení otázky důvodnosti návrhu dlužníka na vynětí věci z majetkové podstaty nepodmiňuje. Mimo to nelze přehlédnout, že dlužnice nedoložila, že by vynětí vozu z majetkové podstaty (jehož hodnotu správce odhaduje na 100.000,-Kč) nemělo vliv na rozsah uspokojení jejích věřitelů, který má být ve smyslu § 5 písm. a) InsZ co nejvyšší.

Význam nehraje ani tvrzení dlužnice, že se jedná o vozidlo 8 let staré, jehož hodnota odpovídá obvyklým majetkovým poměrům dlužníka . Takovými kritérii zákon rozhodnutí o jejím návrhu nepodmiňuje.

Dlužnicí namítané porušení procesních pravidel (ve smyslu § 226 odst. 4 InsZ), které by vedlo k nesprávnosti rozhodnutí soudu prvního stupně, se z obsahu insolvenčního spisu nepodává.

Na základě uvedeného odvolací soud dospěl k závěru, že insolvenční správkyně do soupisu majetku automobil zahrnula po právu. Proto podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 InsZ napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř.).

V Praze dne 22. září 2016

JUDr. Michal K u b í n, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková