salvia
Judikatura
Předpisy
Rejstříky
Výpočty





Načítám ...



ispis.cz


3 VSPH 818/2012-B-64
KSHK 41 INS 1551/2010 3 VSPH 818/2012-B-64

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Petra anonymizovano , anonymizovano , bytem Čáslavská 130, 538 07 Seč, korespondenční adresa Nerudova 1357, 751 31 Lipník nad Bečvou, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-47 ze dne 10. května 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-47 ze dne 10. května 2012 se zrušuje a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-47 ze dne 10.5.2012 v bodě I. výroku zrušil oddlužení dlužníka Petra anonymizovano (dále jen dlužník) schválené usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-12 ze dne 10.6.2010, v bodě II. výroku prohlásil na jeho majetek konkurs, v bodě III. výroku rozhodl o tom, že konkurs bude projednáván jako nepatrný, a v bodě IV. výroku konstatoval, že účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí v insolvenčním rejstříku.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení byl usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-A-9 ze dne 22.3.2010 zjištěn úpadek dlužníka a povoleno jeho řešení oddlužením, insolvenčním správcem byl ustanoven JUDr. Kamil Podroužek (dále jen insolvenční správce nebo správce). Usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-12 ze dne 10.6.2010 pak soud schválil oddlužení dlužníka plněním splátkového kalendáře.

Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 24.2.2012 soud zjistil, že dlužník ukončil pracovní poměr u Armády České republiky, útvaru VÚ Pardubice ke dni 30.11.2011. Posledním příjmem majetkové podstaty byla srážka z příjmu dlužníka provedená ke dni 12.12.2011, od té doby není do majetkové podstaty plněno ničeho. Dlužník správci ani soudu sám ukončení služebního poměru nedoložil, potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání doložil pouze za dobu od 1.12.2011 do 29.12.2011. Prostřednictvím e-mailové zprávy dlužník sdělil, že absolvoval rekvalifikační kurz a začal podnikat v oblasti logistiky s tím, že je pracovně v Belgii. Uvedl, že změnil bydliště, ale zatím mu lze doručovat na Seč, kde má aktivované přeposílání pošty. Přislíbil správci zaslat do majetkové podstaty příslušné částky za měsíc leden a únor.

Při jednání o zrušení schváleného oddlužení konaném dne 25.4.2012 insolvenční správce uvedl, že dlužník v roce 2012 zaslal na účet majetkové podstaty pouze částku 11.849,-Kč, která představuje výsluhový příspěvek. Tato částka ale s ohledem na stanovené výživné nepostačuje na náklady řízení a plnění nezajištěným věřitelům. Správce poukázal na porušení povinností dlužníka dle § 412 insolvenčního zákona (dále jen IZ) s tím, že vzhledem k výši vyživovacích povinností nemůže být naplněna podmínka oddlužení-plnění věřitelům alespoň ve výši 30 %. Správce přitom dovozuje i nepoctivý záměr dlužníka, když hodlal výživného na děti zvýšit na 8.000,-Kč měsíčně, což znamená plnění nezajištěným věřitelům těsně na hranici 30 %. V současné době se dlužník naopak pokouší o snížení výživného na částku 2.000,-Kč až 3.000,-Kč.

Soud po posouzení dosavadního průběhu schváleného oddlužení dlužníka a s přihlédnutím ke zprávě a vyjádření insolvenčního správce dospěl k závěru, že jsou dány důvody pro zrušení schváleného oddlužení a prohlášení konkursu na jeho majetek. Dlužník v listopadu 2011 ukončil svůj služební poměr u Armády ČR, aniž by tuto okolnost bezodkladně soudu a insolvenčnímu správci oznámil. Přitom nesdělil, kde je nyní zaměstnán a jakého dosahuje příjmu. Pouze e-mailem informoval o změně bydliště, aniž by uvedl konkrétní adresu, na kterou mu je možné doručovat. Tím porušil povinnosti stanovené § 412 písm. c) IZ. V roce 2012 byla na účet majetkové podstaty připsána pouze částka 11.849,-Kč (výsluhový příspěvek), která při stanoveném výživném nestačí na náklady řízení a plnění nezajištěným věřitelům. Dlužník neprojevil aktivní zájem o řešení věci, k jednání o zrušení schváleného oddlužení se nedostavil. Zjevně tedy neplní své podstatné povinnosti, přičemž je zřejmé, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Proto soud prvního stupně podle § 418 odst. 1 písm. a) a b) IZ zrušil schválené oddlužení a rozhodl o řešení dlužníkova úpadku konkursem s tím, že podle § 314 odst. 1 IZ bude veden jako nepatrný, neboť dlužník je fyzickou osobou, která není podnikatelem.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. S omluvou za to, že ve věci včas a patřičně nereagoval, vysvětlil, že byl 25 let vojákem z povolání, býval však často na misích a manželka se s ním kvůli tomu rozvedla. Po rozvodu musel platit četné závazky i výživné. Dostal se tak do kritické životní situace, kterou řešil insolvenčním řízením. Schválený splátkový kalendář déle než 1 a půl roku řádně plnil. Pak mu ale velitel brigády neprodloužil z důvodu insolvence závazek. Tato nečekaná událost uvrhla dlužníka znovu do nesnází. Přesto se nevzdal, absolvoval rekvalifikační kurz. Jako bývalý voják z povolání, navíc v insolvenci, však v Čechách nemohl najít zaměstnání. Proto se z nouze nechal přemluvit, aby zkusil vydělávat v Belgii. Zprvu to nebylo snadné, až nyní dostal za práci zaplaceno. Pobíraný výsluhový příspěvek ve výši 11.849,-Kč mu stačil sotva na nájem a na jídlo. Nyní již bude dostávat plat pravidelně a vše bude v pořádku.

S výživným nikdy nijak nemanipuloval. Došlo jen k tomu, že matka jeho syna potřebovala finanční výpomoc na platby za energie, a proto dlužník-aby jí pomohl-navrhl dočasné zvýšení výživného. Takové řešení se ale ukázalo být neakceptovatelným a synova matka si musela vzít půjčku. Všichni blízcí teď dlužníku chtějí pomoci, když vidí jeho opětovnou vážnou situaci. Proto mu sami nabízejí snížení výživného a odpuštění jeho dlužného zbytku, aby mohl své závazky podle zákona řádně plnit a zase se dal dohromady. Syn Filip navrhuje zrušit výživné, protože už sám podniká, bývalá manželka žádá již jen nižší výživné 1.000,-Kč, když má přítele, který jí finančně pomáhá, a také matka syna Sébastiena, Kateřina Blahová požaduje pro něj výživné snížené na 3.000,-Kč. Při placení těchto částek výživného (celkem 4.000,-Kč) by zbylo na správce a splátky pro nezajištěné věřitele 7.849,-Kč, což postačuje k dalšímu řádnému plnění splátkového kalendáře s uspokojením přesahujícím 30 %. Nyní dostal dlužník výplatu za 4 měsíce, takže okamžitě poslal na účet správce dlužné částky za leden až březen, celkem 33.547,-Kč. I za duben již správci peníze obdržel a učiní tak i za květen. Všechny dlužné splátky tedy beze zbytku splní. Od června bude správci posílat celý výsluhový příspěvek VSSZ, plátci k tomu zadá číslo správcova účtu. Současně se zavazuje poskytovat navíc i veškeré své další příjmy.

Dlužník je připraven učinit vše pro to, aby vše zanedbané napravil a uvedl do pořádku. Žádá, aby mu k tomu byla poskytnuta ještě jedna šance, kterou již nepustí, žádné problémy s plněním splátkového kalendáře se nebudou opakovat. Z uvedených důvodů dlužník navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a nařídil věc znovu projednat při jednání, k němuž by byly přizvány i osoby, které od dlužníka pobíraly nebo pobírají výživné. Spolu s nimi by zde dlužník poskytl všechna potřebná vysvětlení a doklady.

Odvolací soud dlužníka usnesením ze dne 2.7.2012 vyzval k doložení jeho tvrzených dodatečných plateb za rok 2012 poukázaných insolvenčnímu správci, k označení a doložení všech jeho stávajících pravidelných příjmů s údajem o jejich plátci, k doložení případných změn výživného vůči jeho dětem a bývalé manželce a ukončení studia syna Filipa anonymizovano , a ke sdělení místa jeho současného pobytu či případné korespondenční adresy.

Nato dlužník dne 13.7.2012 předložil odvolacímu soudu potvrzení školy (Střední odborné školy stavební a Středního odborného učiliště) o tom, že Filip Sedlář ukončil studium (jeho absolvováním) ke dni 31.8.2011. Dále předložil rozhodnutí Ministerstva obrany ČR ze dne 27.12.2011, jímž mu byl v souvislosti s ukončením služebního poměru vojáka ke dni 30.11.2011 přiznán výsluhový příspěvek ve výši 13.829,-Kč, který po zdanění náleží k výplatě částkou 11.755,-Kč. Připojil také doklady o 2 platbách ve výši 11.849,-Kč poukázaných v dubnu a červnu 2012 na účet majetkové podstaty a doklad o platbě 16.000,-Kč poukázané na týž účet 12.7.2012. Současně podáním ze dne 11.7.2012 sdělil, že se natrvalo vrací z Belgie, aby mohl dát vše do pořádku. Uvedl, že nemůže doložit všechny zaslané peníze, neboť část předal k hotovostnímu uložení kolegovi, který jel do Čech a s nímž se nemůže spojit, dlužník sám tyto doklady nemá. Po návratu během července ale po obdržení výplaty pošle veškerou hotovost správci, od srpna mu bude automaticky zasílána celá výsluha 11.890,-Kč, kterou pobírá od úřadu sociálního zabezpečení. To je nyní jediný dlužníkův pravidelný příjem. Bude si ale doma hledat zaměstnání. Vyplácená výsluha by nicméně měla stačit na plnění splátkového kalendáře v rozsahu 30%, se současným placením výživného, po nalezení zaměstnání práce bude správci posílat i další pobírané příjmy. Chce vše napravit a řádně splnit splátkový kalendář, učiní pro to maximum. Stále doufá, že k tomu dostane šanci a jeho odvolání bude vyhověno. K tomu dlužník zadal adresu, na které bude přebírat poštu.

K podání dlužník připojil návrhy na změny výživného adresované insolvenčnímu soudu (které byly soudu již dříve doručeny), a to podání Kateřiny Blahové ze dne 30.4.2012, kterým navrhuje snížit výživné na jejich nezletilého syna Sébastiena anonymizovano z 5.000,-Kč na 3.000,-Kč, podání dlužníkovy bývalé manželky Pavlíny Sedlářové na snížení jejího výživného z 2.000,-Kč na 1.000,-Kč a podání zletilého syna Filipa anonymizovano z téhož dne, který uvedl, že již podniká jako OSVČ, je finančně soběstačný; proto již nepotřebuje výživné a žádá o jeho zrušení od 1.1.2012. Všichni podatelé prohlásili, že chtějí dlužníku pomoci, aby mohl nadále zdárně pokračovat v plnění splátkového kalendáře, a že nároku na dlužné výživné se vzdávají. Žádali, aby uvedené změny v placení výživného byly příslušnou změnou splátkového kalendáře zohledněny.

Insolvenční správce ve vyjádření k odvolání poukázal na neplnění dlužníkových procesních povinností dle § 412 odst. 1 IZ, když k 15. lednu 2012 nepředložil přehled svých příjmů za uplynulých 6 měsíců, neoznámil soudu a správci bezodkladně své nové zaměstnání a adresu bydliště-uvedl jen, že je v Belgii. Podle všeho tam pracuje (či podniká) již 6 měsíců, aniž by své příjmy z této činnosti jakkoli vykázal. Lze se pak domnívat, že některý ze svých příjmů nepřípustně zatajuje. Především však dlužník od počátku roku 2012 neplnil schválený splátkový kalendář. V odvolání ze dne 21.5.2012 tvrdil, že správci poukázal platby za několik měsíců (33.547,-Kč), a další že obratem posílá. Ve skutečnosti ale došla od dlužníka na účet majetkové podstaty za rok 2012 jen 2x částka 11.849,-Kč (dne 13.4.2012 a 6.6.2012), tedy celkem jen 23.698,-Kč. Ve zprávě ze dne 26.7.2012 pak správce potvrdil další dlužníkovu platbu ve výši 16.000,-Kč s tím, že takto zaplatil v roce 2012 celkem 39.698,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení či změnu.

Insolvenční soud schválí oddlužení, neshledá-li důvody k vydání rozhodnutí podle § 405 (§ 406 odst. 1 IZ).

Podle § 405 IZ insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zamítnutí návrhu na povolení oddlužení; v případě uvedeném v § 402 odst. 4 tak rozhodne namísto rozhodnutí o způsobu oddlužení (odstavec 1). Jestliže insolvenční soud oddlužení neschválí, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem (odstavec 2). Dle § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud návrh na povolení oddlužení zamítne, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30% jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Dle § 418 odst. 1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, nebo c) v důsledku zaviněného jednání vznikl dlužníku po schválení plánu oddlužení peněžitý závazek po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, anebo d) to navrhne dlužník.

Má se za to, že dlužník zavinil vznik peněžitého závazku podle odstavce 1 písm. c), byl-li k jeho vymožení vůči dlužníku nařízen výkon rozhodnutí nebo exekuce (§ 418 odst. 2). Rozhodnutí podle odstavce 1 může insolvenční soud vydat, jen dokud nevezme na vědomí splnění oddlužení. Učiní tak po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce, věřitelský výbor a věřitele, který zrušení oddlužení navrhl. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu (§ 418 odst. 3 IZ).

Z uvedeného plyne, že § 395 IZ vymezuje podmínky, za nichž lze dlužníku (subjektivně k tomu legitimovanému dle § 389 odst. 1 IZ) umožnit řešení jeho úpadku či hrozícího úpadku oddlužením. Tyto podmínky přípustnosti oddlužení soud zkoumá jak ve stadiu rozhodování o návrhu na povolení oddlužení (se zřetelem ke skutečnostem, které dlužník uvedl v návrhu na povolení oddlužení a v insolvenčním návrhu, popřípadě se zřetelem ke skutečnostem doloženým věřiteli), tak ve fázi insolvenčního řízení následující po povolení oddlužení. Nutno vyjít z toho, že insolvenční soud povoluje oddlužení bez ingerence věřitelů (bez jejich souhlasu), a proto je jim současně garantem, že nepřipustí takové oddlužení, které nemělo být ani povoleno. V tom směru z úřední povinnosti přihlíží ke všemu, co vyšlo v řízení najevo.

Proto dospěje-li soud po vydání rozhodnutí o povolení oddlužení z podnětu přihlášených věřitelů, insolvenčního správce nebo z vlastní činnosti k poznatku, že je dána některá ze zákonných překážek, jež povolení oddlužení brání, oddlužení neschválí (§ 405 odst. 1). Jestliže poznatek o nepřípustnosti oddlužení vyjde najevo až po schválení oddlužení, soud je povinen k němu (i bez návrhu věřitele) přihlédnout z hlediska posouzení, zda tu nejsou důvody pro zrušení schváleného oddlužení dle § 418 IZ.

Je zřejmé, že požadavek dlužníkova poctivého záměru a požadavek minimální třicetiprocentní míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení (§ 395 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) představují esenciální podmínky přípustnosti oddlužení, které jsou (při řádném a včasném splnění všech dlužníkových povinností podle schváleného způsobu oddlužení) předpokladem naplnění účelu oddlužení-osvobození dlužníka od placení zbytku jeho dluhů dle § 414 a násl. IZ. Proto jen za mimořádných okolností vymezených v § 415 IZ lze přiznat osvobození i dlužníku, jehož nezajištěným věřitelům se v rámci oddlužení nedostalo minimální zákonné míry uspokojení jejich pohledávek, a proto také (jak plyne z § 417 odst. 1 IZ) mohou věřitelé dlužníka ještě před rozhodnutím o přiznání osvobození uplatnit námitku, že ke schválení oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka. Vyjdou-li takové skutečnosti najevo až později, mohou je věřitelé uplatnit s požadavkem na odejmutí přiznaného osvobození ještě po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o přiznání osvobození. Při oddlužení formou splátkového kalendáře je ovšem soud již v jeho průběhu povinen zohlednit zjištění, že podstatnou část splátkového kalendáře zjevně nebude možné splnit (že v jeho rámci nebude dosaženo ani minimální zákonné míry uspokojení nezajištěných věřitelů). Takové okolnosti jsou dle § 418 odst. 1 písm. b) IZ-po projednání věci podle odstavce 3 tohoto ustanovení-důvodem pro zrušení schváleného oddlužení, a to i bez návrhu.

V daném případě soud prvního stupně schválil oddlužení dlužníka splátkovým kalendářem usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-12 ze dne 10.6.2010, které dne 8.7.2010 nabylo právní moci. V něm v bodě II. výroku dlužníku uložil, aby ze svých příjmů získaných po schválení oddlužení prostřednictvím insolvenčního správce platil nezajištěným věřitelům po dobu následujících pěti let ke každému 25. dni v měsíci částku stanovenou dle § 398 odst. 3 IZ, tj. částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, pozůstávající po odečtení stálých měsíčních plateb ve výši 900,-Kč + DPH určených insolvenčnímu správci, 10.000,-Kč na výživné na nezletilé děti a 2.000,-Kč na výživné pro bývalou manželku, jež se pak rozvrhne nezajištěným věřitelům ve zde určeném poměru. První splátku soud uložil dlužníku zaplatit k 25.7.2010 ze mzdy pobírané ze služebního poměru dle zákona č. 221/1999 Sb. od Armády České republiky, útvar VÚ 2395 Pardubice. Tomuto plátci mzdy přikázal, aby od doručení usnesení poukazoval příslušné sražené částky dlužníkovy mzdy insolvenčnímu správci (bod IV. výroku). Současně soud dlužníku uložil, aby od právní moci usnesení po dobu trvání oddlužení každý měsíc hradil prostřednictvím insolvenčního správce ze svých příjmů výživné, a to výživné pro nezletilého syna Sébastiena anonymizovano ve výši 5.000,-Kč k rukám jeho matky Kateřiny Blahové dle dohody o výživném ze dne 5.2.2010, výživné pro syna Filipa anonymizovano ve výši 5.000,-Kč k jeho rukám dle dohody o výživném ze dne 5.2.2010 a výživné bývalé manželce Pavlíně Sedlářové ve výši 2.000,-Kč k jejím rukám dle dohody o výživném ze dne 12.2.2010 (body VI. až VIII. výroku). Dále soud rozhodl, že insolvenční správce má právo na výplatu odměny ve výši 750,-Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 150,-Kč, to vše s DPH (bod IX. výroku). Insolvenčnímu správci uložil, aby splátky určené věřiteli Raiffeisenbank, a.s. ve výši odpovídající výši částečně popřené pohledávky ponechal ve svých rukou a naložil s nimi způsobem předepsaným v § 411 odst. 2 IZ (bod XII. výroku).

V rozhodnutí soud vycházel z toho, že byly přihlášeny pohledávky v celkové výši 2.832.044,27 Kč, z toho nezajištěné činí 1.147.865,77 Kč, zbytek představuje pohledávka ze zajištění ve výši 1.684.178,50 Kč. Pohledávka věřitele Raiffeisenbank, a.s. byla dlužníkem popřena co do výše 10.694,29 Kč a zjištěna byla ve výši 113.432,40 Kč; s deponovanou splátkou na ni připadající správce naloží předepsaným způsobem uvedeným ve výroku usnesení. Aktuální částka určená k rozdělení mezi nezajištěné věřitele-pokud nedojde ke změně poměrů dlužníka-umožňuje, aby během 5 let zaplatil na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů cca 515.760,-Kč. To s tím, že plátce dlužníkovy mzdy nebude při výpočtu zákonné srážky zohledňovat jako vyživované osoby jeho syny Sébastiena a Filipa a bývalou manželku P. Sedlářovou, jimž je dle dohod o výživném povinen poskytovat výživné v celkové výši 12.000,-Kč, které bude hrazeno přednostně, stejně jako nároky insolvenčního správce. Vzhledem k výši částky určené k rozdělení mezi nezajištěné věřitele lze-při nezměněných poměrech dlužníka předpokládat uspokojení jejich zjištěných pohledávek ve výši cca 45 %.

Usnesením č.j. KSHK 41 INS 1551/2010-B-20 ze dne 13.9.2010 soud změnil usnesení o schválení oddlužení splátkovým kalendářem tak, že výše uvedenému plátci dlužníkovy mzdy uložil, aby po doručení tohoto rozhodnutí prováděl stanovené srážky jak z čisté mzdy dlužníka, tak i z jeho příspěvku na bydlení.

Z obsahu spisu dále plyne, že dlužník do prosince 2011 schválený splátkový kalendář i všechny své ostatní procesní povinnosti řádně plnil. Poté ale správce (jak informoval soud podáním ze dne 20.12.2011) od zaměstnavatele dlužníka zjistil, že dlužníkův služební poměr dne 30.11.2011 skončil. Současného zaměstnavatele mu dlužník neoznámil. Soud dlužníka usnesením ze dne 3.1.2012 pod lhůtou 8 dnů marně vyzval k doložení skončení služebního poměru a dokladu o uzavření nové pracovní smlouvy, popř. potvrzení zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Výzva byla dlužníku doručována postupem dle § 50 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) na adresu jeho bydliště v Seči, poštou byla přeposlána na adresu Nerudova 1357, Lipník nad Bečvou, kde byla dne 12.1.2012 vhozena do dlužníkovy domovní schránky.

Dne 8.1.2012 pak dlužník insolvenčnímu správci e-mailem oznámil, že jeho služební poměr byl (pro neprodloužení závazku) dne 30.11.2011 ukončen. Od 1.12. do 29.12.2011 byl evidován u Úřadu práce v Pardubicích. Zdárně absolvoval rekvalifikační kurz u Bankovního institutu v Praze se získáním certifikátu pro managera logistiky. Bylo mu nabídnuto poskytovat tyto služby českým i zahraničním firmám. Opatřil si proto živnostenský list a od 8.12.2011 je evidován v živnostenském rejstříku. Fakticky začal podnikat až od 2.1.2012. Nyní je v Belgii, kde poskytuje své služby jedné místní firmě. Zaplaceno by měl dostávat každý měsíc. Bude ale usilovat o angažmá zaměstnance. Srážky od bývalého zaměstnavatele došly správci naposledy v prosinci 2011, celkem bylo plněno zhruba na 34 %. Dlužník přislíbil, že v lednu pošle platbu na nároky správce, na splátky věřitelům to bude možné až od února, jakmile obdrží rentu a platbu za poskytované služby. Výživné na syna Filipa již nebude dále platit, protože má zaměstnání, což sám oznámí. Renta by měla stačit na zbylé výživné, nároky správce i 50% uspokojení věřitelů. Jinak požádá matku syna Sébastiena a bývalou manželku, aby stávající výživné snížily, aby podmínky splátkového kalendáře byly dodrženy. Nyní dlužník nemá přístup ke všem svým dokumentům, nicméně zašle správci potvrzení o své evidenci uchazečů o zaměstnání a poté i kopii mandátní smlouvy s firmou, soudu oznámí ukončení služebního poměru. K tomu dlužník dodal, že změnil bydliště, bydlí v Lipníku nad Bečvou, ale dosud má trvalou adresu v Seči, kde má zřízeno dosílání pošty. K jejímu přebírání se ale dostane vždy tak za 2-3 týdny; jakékoli dotazy může vyřizovat vždy večer e-mailem.

O tomto dlužníkově podání správce informoval soud podáním ze dne 24.2.2012 s tím, že posledním příjmem podstaty byla srážka z dlužníkova příjmu za listopad 2011 došlá 12.12.2011. Poslední platba na výživné a věřitelům tak byla provedena naposledy 20.12.2011. Dlužník zatím dodal jen potvrzení o svém zařazení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nedoložil však skončení služebního poměru. Z toho důvodu dal správce soudu ke zvážení zrušení schválného oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. a) a c) IZ.

Nato soud nařídil jednání o zrušení oddlužení na 25.4.2012, dlužníku byla předvolánka doručena 29.3.2012 (dle § 50 odst. 1 o.s.ř. vhozem do schránky na adrese jeho bydliště v Seči). Na jednání, k němuž se dlužník nedostavil, správce předložil soudu doklady o tom, že dlužník plnil od začátku roku jen 11.849,-Kč (13.4.2012), jde o jeho výsluhový příspěvek. Uvedl, že vzhledem k celkové výši výživného takto na náhradu nákladů řízení a plnění splátkového kalendáře nezbývá dostatek finančních prostředků, tj. nelze předpokládat uspokojení nezajištěných věřitelů ani v rozsahu 30 %. Současně poukázal na možný nepoctivý záměr dlužníka, na nějž usuzoval z toho, že se dlužník v minulosti-kdy plnění věřitelům výrazně převyšovalo 30 %-pokusil o navýšení výživného pro jednu z oprávněných osob na 8.000,-Kč. V současné době naopak dlužník navrhuje snížit výživné na částky 2.000,-až 3.000,-Kč. Podle správce tedy dlužník účelově manipuluje výživným tak, aby se věřitelům nedostalo více než 30 %.

Poté byla soudu dne 9.5.2012 doručena dlužníkova podání ze dne 4.5.2012. V prvním z nich omlouval svoji nepřítomnost na jednání s tím, že se o něm bohužel nedozvěděl včas, protože je pracovně v Belgii. O jednání ho zpravili až syn Filip, bývalá manželka a K. Blahová. Požádal soud, aby nařídil o věci nové jednání, při němž vše vysvětlí a vyvrátí i nařčení správce z manipulace výživným. Ve druhém podání se dlužník vyjádřil ke správcově návrhu na zrušení oddlužení. Obdobně jako v odvolání proti napadenému usnesení podal vysvětlení o důvodech své insolvence, o nečekané ztrátě zaměstnání, jež ho uvrhla do potíží s plněním splátkového kalendáře, který do té doby řádně probíhal, o obtížích se sháněním nového zaměstnání a o důvodech, pro které měl v úmyslu zvýšit výživné na syna Sébastiena. Uvedl, že je stále v Belgii, správce ho ale nijak nekontaktuje, nemá přístup k internetu a pošta mu nedochází, bude muset zajistit její dosílání do zahraničí. Výpadek ve splácení se snaží ze všech sil napravit a do léta vše doplatit. V tom směru se shora jmenovaní adresáti výživného snaží dlužníku pomoci a navrhují snížení výživného (u bývalé manželky jen na 1.000,-Kč a u syna Sébastiena jen na 3.000,-Kč), zletilý syn Filip zahájil podnikání a navrhuje zrušení výživného pro svoji osobu. Při těchto změnách výživného (pozůstávajícího jen ve výši 4.000,-Kč) zbude na splátky věřitelům 7.984,-Kč, což je více než doposud. I sám výsluhový příspěvek ve výši 11.984,-Kč by měl na placení sníženého výživného a 30% uspokojení věřitelů postačit. K tomu bude dlužník poskytovat všechny své další příjmy, platby za leden až březen 2012 pošle hned poté, co dostane zaplaceno za práci v zahraničí. Přitom poukázal na závady v činnosti správce spočívající v jeho prodlení s poukazováním plateb věřitelům i bývalé manželce dlužníka (která si na to sama stěžovala). Dlužník opakovaně ujistil soud o své připravenosti povinnosti v oddlužení beze zbytku splnit, při jednání doložit všechny změny okolností a soud přesvědčit, že řádné dokončení splátkového kalendáře je reálné. Žádal proto, aby mu soud dal novou šanci, návrhu správce na zrušení oddlužení nevyhověl a vydal rozhodnutí, jímž ohledně vyživovacích povinností splátkový kalendář upraví. Konkurs by dlužníku vzal naději na normální život.

K podání dlužník připojil návrh jeho syna Filipa anonymizovano na ukončení placení výživného od 1.1.2012 a návrh bývalé manželky Pavlíny Sedlářové na snížení jejího výživného z 2.000,-Kč na 1.000,-Kč, které posléze připojil i k doplnění svého odvolání. Dne 11.5.2012 pak soudu došel i další návrh, který dlužník předložil v odvolacím řízení, a to návrh Kateřiny Blahové na snížení výživného na jejich nezletilého syna Sébastiena anonymizovano z 5.000,-Kč na 3.000,-Kč.

Ačkoli výše uvedená dlužníkova podání s připojenými návrhy na změny v placení výživného došla soudu již dne 9.5.2012 (ve 12,00 hodin), byla do spisu žurnalizována (pod B-48 a B-49) až jako dokument následující po vydání napadeného usnesení ze dne 10.5.2012 (dokument B-47). Takový stav spisu nasvědčuje tomu, že předmětná dlužníkova podání byla soudci předána soudní kanceláří (opožděně) až poté, co napadené usnesení vydal, a proto se o nich toto rozhodnutí vůbec nezmiňuje a nijak se s jejich obsahem nevypořádává.

V každém případě však dlužníkova podání na B-48 a B-49 vyvrací závěr soudu prvního stupně, že dlužník neprojevil žádný aktivní zájem řešit poruchu v plnění jeho povinností vyplývajících (ve spojení s § 412 odst. 1 IZ) ze schválení oddlužení splátkovým kalendářem. Soudu prvního stupně lze přisvědčit v tom, že dlužník vskutku nepředložil správci a soudu přehled svých příjmů k 15.1.2012, nedostál řádně své povinnosti informovat je bezodkladně o změně svého bydliště a změně zaměstnání (zprávu o tom podal 8.1.2012 jen e-mailem správci, aniž by uvedl konkrétní adresu svého současného pobytu v Belgii) a k projednání zrušení oddlužení (k němuž byl obeslán na zadanou adresu) se pak nedostavil. Již ve zprávě ze dne 8.1.2012 (kterou správce soudu předložil) ovšem dlužník informoval o ukončení svého služebního poměru, o svém budoucím příjmu z výsluhového příspěvku, o předpokládaných změnách ve výši výživného i o tom, že po ztrátě zaměstnání se neprodleně zachoval ve smyslu svých povinností dle § 412 odst. 1 IZ, totiž že se obratem přihlásil u úřadu práce do evidence uchazečů o zaměstnání, absolvoval rekvalifikační kurz v oboru logistiky a s využitím této nové kvalifikace a příslušného živnostenského oprávnění zahájil výdělečnou činnost v Belgii. V podáních na B-48 a B-49 pak k tomu dlužník podal další obsáhlá vysvětlení, předložil návrhy na změny v placení výživného, poukázal na výsluhový příspěvek (který pak v odvolacím řízení doložil, byť nadále neoznačil plátce tohoto příjmu) a poukázal na očekávanou platbu za svoji činnost v zahraničí (ač tento další příjem dosud nijak nespecifikoval a nedoložil, přestože podle jeho tvrzení v odvolání již za 4 měsíce práce v zahraničí zaplaceno dostal). Dlužník pak i v odvolání opakovaně ujišťoval o své připravenosti výpadek v plnění splátkového kalendáře napravit a nadále v jeho plnění řádně pokračovat s tím, že vzhledem k dodatečným platbám, které za rok 2012 správci poukázal, a při pravidelném příjmu z výsluhového příspěvku a současném snížení výživného (celkem na 4.000,-Kč) je 30% uspokojení nezajištěným věřitelům ve splátkovém kalendáři nadále reálné. Uvedl také, že se z ciziny vrací domů, kde bude moci nadále řádně přebírat poštu a bude si tu hledat nové zaměstnání.

Z uvedeného je zřejmé, že výpadek v dosavadním řádném plnění splátkového kalendáře byl způsoben neočekávanou ztrátou dlužníkova zaměstnání, kterou se ale podle všeho snažil neprodleně adekvátně řešit, a se získanou novou kvalifikací se pokoušel o výdělečnou činnost v zahraničí. Souhrn těchto okolností pak byl zjevně příčinou (nikoli však přijatelnou omluvou) nesplnění některých dalších dlužníkových procesních povinností, o jejichž nápravu ale nyní projevuje viditelnou snahu.

Jak již Vrchní soud v Praze opakovaně zdůraznil, důvodem pro zrušení oddlužení dle § 418 odst. 1 písm. b) IZ nemůže být bez dalšího momentální zhoršení příjmové situace dlužníka, jež mu v daném okamžiku neumožňuje poskytovat věřitelům pojatým do splátkového kalendáře plnění v rozsahu potřebném pro jeho celkové řádné splnění. Aby bylo možno uzavřít, že úspěšné završení oddlužení objektivně vzato nelze předpokládat, musí jít o situaci, kdy je zcela zřejmé, že dlužník v časovém prostoru splátkového kalendáře nebude schopen či ochoten současný nepříznivý vývoj procesu oddlužení zvrátit, anebo kdy se dlužníku ani v rozumném časovém horizontu nepodařilo dosáhnout potřebných lepších výdělků či dalších příjmů, jež předpokládal, a není reálná naděje na změnu.

K projednání těchto podstatných okolností věci slouží jednání předepsané v § 418 odst. 3 IZ, při němž soud-na základě vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského výboru, v intencích výše uvedeného-zkoumá důvody momentálního nedostatečného plnění splátkového kalendáře i dlužníkovy možnosti hrozbu nesplnění oddlužení odvrátit.

Předně nutno konstatovat, že soud prvního stupně otázku zrušení dlužníkova oddlužení řádně neprojednal. K tomuto jednání konanému dne 25.4.2012 nepředvolal věřitelský orgán, protože do té doby nebyl ustaven. Jelikož však soud nerozhodl za této situace ani o tom, že bude sám vykonávat působnost prozatímního věřitelského výboru, bylo namístě předvolat k jednání jednotlivé věřitele.

Zásadně však odvolací soud po zhodnocení všech okolností věci, které v dosavadním průběhu řízení vyšly najevo, je přesvědčen o tom, že potřebná konsolidace plnění všech povinností dlužníka vyplývajících ze schváleného oddlužení je reálná, a že ani není vyloučeno, že dlužník bude nakonec schopen řádného splnění splátkového kalendáře dosáhnout.

Do splátkového kalendáře byly pojaty pohledávky nezajištěných věřitelů v celkové výši 1.147.865,77 Kč, z nichž ovšem popřená část pohledávky věřitele Raiffeisenbank, a.s. ve výši 10.694,29 Kč byla soudem dle § 185 IZ odmítnuta pravomocným usnesením ze dne 10.1.2012 (dokument P9-2), neboť v důsledku nepodání incidenční žaloby nastal dle § 198 odst. 1 IZ následek, že se k ní nepřihlíží. Takto zůstávají k uspokojení ve splátkovém kalendáři jen nezajištěné pohledávky v celkové výši 1.137.171,48 Kč (z toho 30 % činí 341.151,-Kč). Z obsahu spisu dále plyne, že na tyto pohledávky bylo do konce roku 2012 (při přednostní úhradě výživného v celkové výši 12.000,-Kč měsíčně a nároků správce ve výši 1.080,-Kč měsíčně) rozvrženo celkem cca 140 tis. Kč. V roce 2012 byly doloženy další dlužníkovy platby poukázané správci v celkové výši 39.698,-Kč.

Pokud jde o výživné pro dlužníkova zletilého syna Filipa, pro nezletilého syna Sébastiena a pro bývalou manželku Pavlínu Sedlářovou, všechna se opírají o dohody o výživném. S neprovdanou matkou syna Sébastiena Kateřinou Blahovou uzavřel dlužník dne 5.2.2010 dohodu o tom, že na syna bude platit výživné ve výši 5.000,-Kč měsíčně. V dohodě uvedli, že sice oba bydlí na stejné adrese, ve společné domácnosti však nežijí. V takovém případě mohou rodiče nezletilého dítěte uzavřít dohodu o výši výživného, ta však podle § 86 odst. 1 zákona o rodině musí být schválena soudem. Doklad o takovém schválení předmětné dohody se však ve spise nenachází, a dlužník ani netvrdil, že by k němu došlo. Pak ovšem nutno konstatovat, že výše výživného na dlužníkova syna Sébastiena zatím řádně (právně relevantním způsobem) stanovena nebyla. U dohody o výživném pro syna Filipa ve výši 5.000,-Kč měsíčně (dohody, kterou s dlužníkem jako jeho zletilý syn, nežijící s ním ve společné domácnosti, dne 5.2.2010 uzavřel), stejně jako u dohody o výživném po rozvodu ze dne 12.2.2010, jíž se dlužník bývalé manželce P. Sedlářové zavázal poskytovat měsíčně výživné 3.000,-Kč, sice nebylo zapotřebí souhlasu soudu, nárok na placení výživného z těchto dohod však již zjevně zanikl. Syn Filip je zletilý, ke dni 31.8.2011 ukončil studium a je již-jako podnikatel registrovaný v živnostenském rejstříku od 19.3.2012-samostatně výdělečně činný, což sám potvrdil. S bývalou manželkou dlužník v dohodě o výživném sjednal, že jí ho bude poskytovat do doby, než jejich syn Filip ukončí studium a nastoupí do zaměstnání (nejdéle do dovršení 26. roku jeho života, tj. do 3.4.2016). Uvedené okolnosti ovšem, jak již řečeno, nastaly, a tudíž ani bývalé manželce již dlužník není placením výživného povinován. Návrhy syna Filipa a bývalé manželky na změny v placení výživného tak za této situace mohou být relevantní, jen pokud jde o v nich vyjádřené vzdání se nároku na dlužné výživné (tedy za dobu, za kterou jim skutečně náleželo).

Při dalším trvání splátkového kalendáře by do jeho skončení nyní zbývalo zhruba 36 měsíců, a jestliže 30 % nezajištěných pohledávek zahrnutých do splátkového kalendáře činí 341.151,-Kč, a rozvrženo již na ně bylo cca 140 tis. Kč, musel by dlužník být schopen k dosažení minimální míry jejich uspokojení nabídnout do skončení splátkového kalendáře ještě plnění, které by umožnilo rozvrhnout mezi nezajištěné pohledávky dalších cca 200 tis. Kč. To ovšem při přednostní úhradě nároků insolvenčního správce (měsíčně 1.080,-Kč), které by-včetně dlužných úhrad od počátku roku 2012-činily celkem cca 45 tis. Kč. Takto by bylo zapotřebí ještě celkového dlužníkova plnění ve výši cca 245 tis. Kč, a jelikož v roce 2012 doplatil 39.698,-Kč, zbývá nutné plnění v rozsahu cca 205 tis. Kč. Tomu by za kalkulovaných 36 měsíců odpovídala minimální měsíční splátka 7.380,-Kč. Protože z výše uvedených důvodů nelze nadále počítat s běžným (ani dlužným) výživným na dlužníkova syna Filipa a jeho bývalou manželku, zůstává k přednostnímu placení jen pohledávka běžného výživného na nezletilého Sébastiena. Tu jeho matka navrhuje nadále platit jen ve výši 3.000,-Kč, a není vyloučeno, že taková dohoda rodičů bude příslušným soudem vskutku schválena, nebude-li navrženo výživné ještě nižší. Potom při úvaze, že toto výživné nebude vyšší než 3.000,-Kč, musel by být dlužník schopen splátky cca 10.400,-Kč.

Zatím má dlužník zajištěn (doložen) jediný pravidelný příjem-výsluhový příspěvek v čisté výši 11.755,-Kč měsíčně, který ovšem může být pro splátkový kalendář postižen jen v zákonem předepsaném rozsahu (dle § 398 odst. 3 IZ). Z něj pak příslušná splátka pro oddlužení (nebude-li při výpočtu základní nepostižitelné částky započítána žádná vyživovaná osoba) činí 3.942,-Kč měsíčně. Sám výsluhový přípěvek tedy zjevně nutnou měsíční splátku nezajistí. Dlužník však podle svých tvrzení usilovně hledá možnost výdělku a pokud se mu v rozumné době podaří zajistit si další dostatečný příjem, může současný nepříznivý stav věci odvrátit a nastolit tak reálný předpolad, že podstatná část splátkového kalendáře bude splněna, tedy že pohledávky nezajištěných věřitelů budou uspokojeny alespoň v třicetiprocentním rozsahu, jak vyžaduje § 395 odst. 1 písm. b) IZ. To vše samozřejmě za předpokladu, že i z hlediska ostatních svých povinností spojených se splátkovým kalendářem dlužník napraví vše, co zanedbal, a že také doloží své příjmy získané v roce 2012 prací v zahraničí a v odpovídajícím rozsahu je pro účely splnění schváleného oddlužení nabídne.

Protože z uvedených důvodů, vedle závad při projednání věci soudem prvního stupně, shledal odvolací soud zrušení schváleného oddlužení předčasným, postupoval podle § 219a odst. 1 písm. a) a § 221 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu, napadené usnesení v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. V něm bude soud postupovat v souladu s vysloveným právním názorem odvolacího soudu a v těchto intencích s dlužníkem věc znovu projedná.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 20. srpna 2012

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová