3 VSPH 800/2013-A-11
KSLB 76 INS 11709/2013 3 VSPH 800/2013-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenním ízení dlužnice Michaely anonymizovano , anonymizovano , bytem Rynoltická 164, 460 01 Liberec-Machnín, zahájeném na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci .j. KSLB 76 INS 11709/2013-A-5 ze dne 30. dubna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci .j. KSLB 76 INS 11709/2013-A-5 ze dne 30. dubna 2013 se p o t v r z u j e .

Od vodnČní:

Krajský soud v Ústí nad Labem, poboka v Liberci usnesením .j. KSLB 76 INS 11709/2013-A-5 ze dne 30.4.2013 odmítl insolvenní návrh dlužnice Michaely anonymizovano (dále jen dlužnice).

V od vodnČní svého usnesení soud prvního stupnČ uvedl, že insolvenní ízení dlužnice bylo zahájeno dne 25.4.2013, kdy soudu došel její insolvenní návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Dlužnice se domáhala rozhodnutí o úpadku a jeho ešení oddlužením ve formČ splátkového kalendá e.

Dále soud uvedl, že náležitosti insolvenního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 insolvenního zákona (dále jen IZ) s tím, že v nČm navrhovatel musí mj. vždy uvést i rozhodující skutenosti, které osvČdují úpadek i hrozící úpadek dlužníka. Jde-li o insolvenní návrh podávaný dlužníkem, musí k nČmu dle § 104 odst. 1 IZ p ipojit p edevším seznam svého majetku s uvedeným svých pohledávek a svých dlužník seznam svých závazk s uvedením svých vČ itel . Tyto seznamy musejí být opat eny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 5 IZ. Pokud chce dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, p íp. hrozící úpadek byl ešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), a to na p edepsaném formulá i (§ 391 odst. 3 IZ). Ten umož uje, aby byl využit k souasnému podání insolvenního návrhu prost ednictvím kolonky . 6, jež v souladu s náležitostmi insolvenního návrhu dle § 103 odst. 2 IZ p edpokládá jak vyplnČní údaje o tom, eho se jím dlužník domáhá, tak i uvedení d vod návrhu, tj. vylíení rozhodujících skuteností, které úpadek i hrozící úpadek osvČdují. Zákonné náležitosti insolvenního návrhu, jímž se insolvenní ízení dlužníka zahajuje, p itom nelze zamČ ovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž p edstavuje pouze dlužník v návrh na zp sob ešení úpadku, jehož zjištČní se insolvenním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení i jeho p ílohami nahrazeny. Základem pro rozhodnutí o úpadku je pouze srozumitelný a uritý insolvenní návrh opat ený zákonem požadovanými náležitostmi (§ 103 IZ) a p ílohami obsahujícími p edepsané údaje (§ 104 IZ).

V daném p ípadČ dlužnice podala insolvenní návrh prost ednictvím kolonky . 6 formulá e návrhu na povolení oddlužení, v níž uvedla, že má 16 vČ itel a popsala, jak se dostala do finanních problém . Ustálená rozhodovací praxe p ipouští, aby soud p ípadné absentující náležitosti insolvenního návrhu dlužníka dovodil z jeho p íloh, zejména z p edložených seznam majetku a závazk , to ale pouze za p edpokladu, že tyto p ílohy jsou bezvadné (obsahují všechny zákonné náležitosti). Dlužnice k insolvennímu návrhu sice p ipojila seznam závazk , avšak ani zde neuvedla žádné datum splatnosti jednotlivých závazk ; pouze uvedla, že insolvence dlužníka je déle než 30 dn . Soud p itom nemohl požadované údaje dovodit ani z ásti formulá e týkající se popisu všech závazk dlužnice, v níž dlužnice jen oznaila vČ itele a vyíslil výši závazk .

Soud tak dospČl k závČru, že dlužnice v insolvenním návrhu nevylíila rozhodující skutenosti osvČdující její úpadek, a protože tyto údaje nevyplývají ani z jeho p íloh, není možno v insolvenním ízení pokraovat. Proto soud insolvenní návrh dlužnice dle § 128 odst. 1 IZ bez dalšího-bez výzvy k odstranČní vad návrhu-odmítl. ZávČrem dlužnici pouil, že po právní moci tohoto usnesení m že insolvenní návrh (se všemi zákonem požadovanými náležitostmi) znovu podat.

Proti tomuto usnesení se dlužnice vas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud zrušil a umožnil jí nedostatky návrhu na povolení oddlužení odstranit. Odkázala na § 393 odst. 3 IZ s tím, že podle jejích zjištČní u ady dlužník byly takové návrhy postrádající pot ebné údaje p ijaty, nebo byli dlužníci vyzváni k doplnČní návrh .

Vrchní soud v Praze podle § 212 a § 212a odst. 1 obanského soudního ádu (dále jen o.s. .) p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání není opodstatnČno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenní ízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávnČn podat dlužník nebo jeho vČ itel, a jde-li o hrozící úpadek, m že insolvenní návrh podat jen dlužník.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více vČ itel a b) penČžité závazky po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (platební neschopnost).

K poslednČ uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své penČžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné ásti svých penČžitých závazk , nebo b) je neplní po dobu delší 3 mČsíc po lh tČ splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení nČkteré ze splatných penČžitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost p edložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenní soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se z etelem ke všem okolnostem d vodnČ p edpokládat, že dlužník nebude schopen ádnČ a vas splnit podstatnou ást svých penČžitých závazk (§ 3 odst. 4 IZ).

O úpadek p edlužením dle § 3 odst. 3 IZ se m že jednat jen v p ípadČ dlužníka, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou-podnikatelem.

Soud prvního stupnČ správnČ vycházel z toho, že domáhá-li se dlužník insolvenním návrhem zjištČní svého úpadku nebo hrozícího úpadku (§ 97 odst. 3 IZ), je podle § 103 odst. 1 a 2 IZ povinen v insolvenním návrhu uvést i rozhodující skutenosti, které jeho tvrzený úpadek nebo hrozící úpadek osvČdují. SouasnČ dlužník podle § 104 odst. 1 IZ musí k insolvennímu návrhu p ipojit p edevším seznam svého majetku vetnČ svých pohledávek s uvedením svých dlužník (seznam majetku) a seznam svých závazk s uvedením svých vČ itel (seznam závazk ), jež musejí být opat eny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Seznam závazk dlužníka p itom musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazk v nČm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSýR 38/2010-A ze dne 1.3.2012, uve ejnČné pod . 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Podle § 104 odst. 4 IZ musejí být všechny osoby uvedené v seznamech oznaeny zp sobem uvedeným v § 103 odst. 1; tyto seznamy musí dlužník podepsat a výslovnČ v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Jestliže dlužník hodlá navrhnout ešení svého úpadku (hrozícího úpadku) oddlužením, musí tak uinit návrhem na povolení oddlužení podaným na p edepsaném formulá i (§ 391 odst. 3 IZ), a to souasnČ s insolvenním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ). K podání insolvenního návrhu pak m že využít kolonku . 6 formulá e návrhu na povolení oddlužení, v níž pak musí ve smyslu § 103 odst. 2 IZ vylíení rozhodující skutenosti, které dlužník v úpadek i hrozící úpadek, jehož se dovolává, osvČdují. Insolvenní návrh a návrh na povolení oddlužení jsou samostatná procesní podání se samostatným procesním režimem. Nedostatky insolvenního návrhu (jímž se dlužník domáhá zjištČní svého úpadku) proto nemohou být nahrazeny obsahem i p ílohami návrhu, jímž se dlužník domáhá ešení svého úpadku oddlužením.

Požadavky stran povinnosti insolvenního navrhovatele vylíit v insolvenním návrhu skutenosti osvČdující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka jsou ustáleny judikaturou Nejvyššího soudu uve ejnČnou ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek-viz jeho usnesení sen.zn. 29 NSýR 7/2008 ze dne 26.2.2009 (91/2009), usnesení sen.zn. 29 NSýR 1/2008 ze dne 27.1.2010 (R 88/2010), usnesení sen.zn. 29 NSýR 22/2009 ze dne 20.5.2010 (R 26/2011) a usnesení sen.zn. 29 NSýR 14/2011 ze dne 21.12.2011 (R 44/2012). Z této judikatury plyne, že v insolvenním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závČr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutenostmi, které osvČdují úpadek dlužníka ve formČ insolvence, se tak rozumí vylíení konkrétních okolností, z nichž insolvenní soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzav ít, že dlužník má více vČ itel (nejménČ dva), kte í v i nČmu mají pohledávky (v i nimž má penČžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. To znamená, že insolvenní návrh musí ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 IZ obsahovat jako souást vylíení okolností, které osvČdují úpadek dlužníka ve formČ insolvence, nejen konkrétní údaje o vČ itelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových vČ itel , vetnČ konkrétních údaj o splatnosti tČchto pohledávek, a to v mí e, která v p ípadČ, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvennímu soudu uzav ít, že dlužník je úpadku. Dlužník, který oznaením bodu 6 (d íve bodu 21) ve formulá i návrhu na povolení oddlužení projeví navenek úmysl podat návrh na povolení oddlužení zárove jako insolvenní návrh a který souasnČ rezignuje na uvedení ( popis ) jakýchkoliv rozhodujících skuteností, které osvČdují jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek , p edkládá insolvennímu soudu zásadnČ neprojednatelný insolvenní návrh, jenž má být bez dalšího odmítnut podle § 128 odst. 1 IZ.

Jakkoli povinnost vylíit skutenosti osvČdující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka podle citovaného R 91/2009 nelze mít za splnČnou tím, že insolvenní navrhovatel ohlednČ tČchto skuteností odkáže na listinný d kaz, který p ipojí k insolvennímu návrhu jako p ílohu, je soudní praxe ustálena v závČru, že taková skutková tvrzení m že dlužník-navrhovatel nabídnout i prost ednictvím p ipojeného ádného seznamu majetku a závazk . Jinak eeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkovČ úpadku i hrozícím úpadku, jež jeho insolvenní návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako souást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o vČ itelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových pomČrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazk , které spolu s insolvenním návrhem (co jeho obligatorní p ílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ a b/ IZ) p edložil. To však za p edpokladu, že tyto seznamy jsou ádné, tj. opat ené náležitostmi p edepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném smČru) p ihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenní návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neuritý, insolvenní soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokraovat v ízení; uiní tak neprodlenČ, nejpozdČji do 7 dn poté, co byl insolvenní návrh podán. Ustanovení § 43 o.s. . se nepoužije.

Z obsahu spisu plyne, že dlužnice spojila insolvenní návrh s návrhem na povolení oddlužení podaným na p edepsaném formulá i. V jeho kolonce . 6 urené pro podání insolvenního návrhu vyznaila, že se tímto návrhem domáhá rozhodnutí o svém úpadku. Co do popisu rozhodujících skuteností, které její úpadek osvČdují, se však omezila jen na tvrzení, že má 4 vČ itele a celková dlužná ástka iní 35.159,-K. Dále uvedla, že do finanních potíží se s manželem dostali po smrti jeho otce, se kterým žili spolenČ v rodinném domČ a který jim mČsínČ p ispíval ástkou 8.500,-K. Díky této podpo e si mohli vzít úvČr na rekonstrukci rodinného domu. Po tchánovČ smrti nebyli schopni úvČr splácet, dlužnice hledala zamČstnání a finanní potíže ešili kreditními kartami a jinými úvČry. Pro nedostatek finanních prost edk p estali splácet své závazky, aby mohli dČtem zajistit alespo trochu normální život. Proto dlužnice žádá o povolení oddlužení splátkovým kalendá em.

Z uvedeného je z ejmé, že dlužnice v insolvenním návrhu neuvedla konkrétní údaje ani o svých (aktuálních) majetkových pomČrech, vetnČ své p íjmové situace, ani o výši svých jednotlivých dluh a jejich splatnosti a neoznaila žádné své vČ itele. Takové rozhodující skutenosti nenabídla dlužnice ani prost ednictvím p ipojených seznam , které nejsou ádné.

V seznamu závazk sice dlužnice ádnČ oznaila 4 své vČ itele, neuvedla však žádné údaje o splatnosti jejich pohledávek. V tomto seznamu totiž u všech závazk ponechala nevyplnČný p edepsaný údaj datum splatnosti , a toliko u všech uvedla nejasný údaj Insolvence dlužníka: déle než 30 dn . Namísto seznamu majetku koncipovaného v souladu s § 104 odst. 2 IZ jako jediný soupis veškerého majetku dlužnice (vČcí movitých a nemovitých, finanního majetku, pohledávek i jiných majetkových práv), završeného jejím podepsaným prohlášením o správnosti a úplnosti tohoto seznamu, pak dlužnice k návrhu p ipojila jednotlivé nedatované listiny oznaené jako Seznam majetku nemovitého , který je nevyplnČný (postrádá jakýkoli obsah), Seznam movitého majetku , který je sice vyplnČn, ale není opat en prohlášení o správnosti a úplnosti takovéhoto dílího seznamu, a Seznam pohledávek dlužníka s prohlášením, že dlužnice žádné pohledávky nemá.

Z uvedeného plyne, že dlužnice v insolvenním návrhu (ani prost ednictvím povinných p íloh-seznam ) nevylíila ádnČ skutenosti, z nichž by vyplýval závČr, že má v i vícerým (alespo dvČma) konkrétním vČ itel m pohledávky, které jsou více než 30 dn po lh tČ splatnosti a které není schopna plnit. Neuvedla tedy rozhodné skutenosti, jež by její tvrzený úpadek dle § 3 odst. 1 IZ osvČdovaly, p estože jde o obligatorní náležitosti insolvenního návrhu.

Odvolací soud proto shodnČ jako soud prvního stupnČ dospČl k závČru, že insolvenní návrh dlužnice vykazuje nedostatky, pro které nelze v ízení pokraovat. Protože § 128 odst. 1 IZ pro ten p ípad vyluuje užití § 43 o.s. ., soud prvního stupnČ postupoval správnČ, když dlužnici neuril lh tu k doplnČní insolvenního návrhu a napadeným usnesením jej bez dalšího odmítl. Vady insolvenního návrhu m že navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupnČ nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužnice uinila k odstranČní tČchto nedostatk v rámci odvolacího ízení doplnČní návrhu, nemČla by tato skutenost z hlediska posouzení vČcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Z tČchto d vod odvolací soud postupoval dle § 219 o.s. . a napadené usnesení jako vČcnČ správné potvrdil.

Pouze pro úplnost považoval odvolací soud dodat, že právní mocí usnesení, jímž byl insolvenní návrh odmítnut, se insolvenní ízení dlužníka koní. Taková okolnost nicménČ dlužnici-jak ji správnČ pouil soud prvního stupnČ-nebrání, v tom, aby insolvenní návrh posléze podala znovu, a aby se spolu s ním domáhala ešení svého úpadku oddlužením. Prvotním p edpokladem vyhovČní tČmto návrh m však je, že jak insolvenní návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné p ílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti. V p ípadČ, že by p edepsané náležitosti mČl jen insolvenní návrh, jemuž by bylo možné vyhovČt, a návrh na povolení oddlužení nikoliv, insolvenní soud by v souvislosti s rozhodnutím o zjištČní úpadku dlužníka návrh na povolení oddlužení odmítl a zárove rozhodl, že jeho úpadek bude ešen konkursem (§ 148 odst. 3 a § 396 IZ).

Pouení: Proti tomuto usnesení je dovolání p ípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ýR do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí odvolacího soudu prost ednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem, poboky v Liberci.

V Praze dne 1. listopadu 2013

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva