3 VSPH 80/2012-P10-23
MSPH 76 INS 11907/2011 3 VSPH 80/2012-P10-23

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v právní věci dlužníka: Simpo, spol. s r.o. v likvidaci se sídlem Praha 2, Vinohradská 2165/48, IČO: 18629822, o odvolání věřitele č. 10: Simpo a.d. za proizvodnju, promet i usluge, se sídlem Radnička 12, Vranje, Republika Srbija, reg. č. 100549457, proti usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 11907/2011-P10-2 ze dne 9.listopadu 2011

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 76 INS 11907/2011-P10-2 ze dne 9.listopadu 2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (insolvenční soud) odmítl přihlášku věřitele č. 10 Simpo a.d. za proizvodnju, promet i usluge, se sídlem Radnička 12, Vranje, Republika Srbija, reg. č. 100549457 (dále též Věřitel), a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v řízení končí.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. MSPH 76 INS 11907/2011-A-14 ze 19.8.2011, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku, byl zjištěn dlužníkův úpadek a na jeho majetek byl prohlášen konkurs. Současně vyzval věřitele, aby podali přihlášky svých pohledávek ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku na předepsaném formuláři s poučením, že k přihláškám podaným opožděně se nepřihlíží a jimi uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

Cituje § 83 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), jenž nepřipouští prominutí zmeškání lhůty, a dále § 173 odst. 1 a § 185 IZ, dospěl k závěru, že konec lhůty pro podání přihlášek pohledávek vzhledem k datu zveřejnění usnesení o zjištění úpadku dlužníka připadl na 19.9.2011, a pokud Věřitel svou přihlášku pohledávky předal k poštovní přepravě 20.9.2011, učinil tak opožděně, a proto podle citovaných rozhodnutí rozhodl, jak uvedeno výše.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním a navrhl, aby je odvolací soud změnil tak, že přihláška pohledávky se neodmítá. Uvedl, že insolvenční správce předal 7.7.2011 insolvenčnímu soudu zprávu o věřitelích a dlužnících dlužníka, v níž byla uvedena i jeho pohledávka za dlužníkem ve výši 368.835,46 EUR, čímž tento soud získal informace, že je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Srbsku, jíž však nebylo doručeno usnesení o úpadku z 19.8.2011. Namítl, že mu mělo být doručováno ve smyslu § 46c občanského soudního řádu (o.s.ř.) určenému zástupci pro doručování a § 50j o.s.ř., jímž je předepsán způsob doručování do ciziny, a že nebyl nikdy řádně a včas vyzván k účasti v řízení. Uzavřel, že s ním nebylo jednáno jako se zahraniční právnickou osobou a známým věřitelem, neboť mu nebylo postupem soudu umožněno zúčastnit se řízení a užívání mateřského jazyka a jeho účast v řízení byla ukončena v rozporu s čl. 1 Protokolu č. 11 Evropské konvence o ochraně lidských práv a základních svobod z 20.3.1952. Napadené rozhodnutí mu pak bylo, v rozporu s Haagskou úmluvou o doručování soudních a mimosoudních aktů civilních i obchodních do ciziny z 15.11.1965, doručeno přímo na jeho adresu v Srbsku.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 173 odst. 1 IZ podávají věřitelé přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud podle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 téhož zákona. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců, a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů.

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Dále považoval odvolací soud za nutné uvést, že § 71 a násl. IZ obsahuje zvláštní úpravu doručování soudních písemností v insolvenčním řízení, a proto má pro insolvenční řízení klíčový význam insolvenční rejstřík, tj. veřejně přístupný informační systém obsahující údaje podle insolvenčního zákona spravovaný Ministerstvem spravedlnosti České republiky (blíže viz § 2 písm. i/ a § 419 až 425 IZ).

Podle § 426 odst. 1 IZ insolvenční řízení s evropským mezinárodním prvkem a jeho účinky se řídí přímo použitelným předpisem práv Evropských společenství a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis práva Evropských společenství odkazuje; tímto předpisem je nařízení Rady (ES) 1346/2000 z 29.5.2000, o úpadkovém řízení (dále Nařízení).

Podle § 430 IZ známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska, vyrozumí insolvenční soud neprodleně o zahájení insolvenčního řízení a o vydání rozhodnutí o úpadku (odst. 1). Povinnost vyrozumět známé věřitele splní insolvenční soud tím, že jim zvlášť doručí rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení a rozhodnutí o úpadku nebo zkrácené znění (odst. 2). Jedná se o výjimku z výše uvedené citované právní úpravy obsaženou v hlavě II. IZ (§ 426 až 430 IZ) pro případy insolvenčních řízení s evropským mezinárodním prvkem. Známým věřitelům musí být zvlášť doručena výzva k podávání přihlášek pohledávek a podle § 74 odst. 2 IZ jim začne běžet zvlášť lhůta k podání přihlášek až ode dne, kdy jim byla výzva zvlášť doručena (odst. 3, blíže Rc 25/2009).

Insolvenční zákon tedy zakotvuje speciální úpravu vztahu k členským státům Evropské unie, jež vychází z přímo aplikovatelného Nařízení, a konkrétně řeší některé dílčí otázky, jež s použitím Nařízení souvisí.

Má-li však Věřitel sídlo v Srbské republice, tj. nikoli v některém z členských států Evropské unie, insolvenční soud mu oproti jeho očekávání nebyl povinen doručit zvlášť (jinak než vyhláškou podle § 71 a násl. IZ) vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku ani výzvu k podávání přihlášek. Jinými slovy, jelikož odvolatel (Věřitel) nepatří mezi věřitele se sídlem v některém z členských států Evropské unie, platí shora prezentovaný závěr, že byl vázán lhůtou k podání přihlášky stanovenou v rozhodnutí o úpadku, již nedodržel (viz též usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21.3.2011, č.j. MSPH 93 INS 2456/2010, 2 VSPH 167/2011-P52-9). Tomuto závěru neodporuje ani skutečnost, že odvolatel je společníkem dlužníka a byl jako jeho věřitel označen v samotném insolvenčním návrhu podaném dlužníkovým likvidátorem, jak se podává z příloh insolvenčního návrhu a údajů v obchodním rejstříku dlužníka.

Z údajů obsažených v insolvenčním spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku ze dne 19.8.2011, jež bylo téhož dne zveřejněno v insolvenčním rejstříku (a tím okamžikem nabylo dle § 89 odst. 1 IZ účinnosti), stanovil věřitelům třicetidenní lhůtu k podání přihlášek a řádně je poučil o následcích zmeškání této lhůty dle § 173 odst. 1 IZ. Podle § 57 odst. 1 o.s.ř. počala tato lhůta běžet dnem následujícím po zveřejnění rozhodnutí o úpadku (dne 20.8.2011) a její poslední den připadl dle § 57 odst. 2 téhož zákona na pondělí 19.8.2011, neboť konec lhůty připadl na neděli 18.8.2011.

Vzhledem ke skutečnosti, že lhůta k podání přihlášek stanovená dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ v rozhodnutí o úpadku je lhůtou procesně právní, je dle § 57 odst. 3 o.s.ř. zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit. Je zřejmé, že odevzdal-li Věřitel svoji přihlášku k poštovní přepravě až dne 20.9.2011 prostřednictvím služby DHL expres, jak se podává z dokladu o předání zásilky tomuto přepravci, stalo se tak po uplynutí lhůty, již soud v rozhodnutí o úpadku stanovil.

Protože prominutí zmeškání lhůty k podání přihlášky do insolvenčního řízení není přípustné, je nezvratný závěr, že k odvolatelově přihlášce podané po uplynutí této lhůty se dle § 173 odst. 1 IZ v insolvenčním řízení nepřihlíží, a jím přihlášená pohledávka nemůže v něm tedy být ani přezkoumána a uspokojována.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání odvolatele důvodným a napadené usnesení podle § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 24.června 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová