3 VSPH 784/2011-A-14
KSUL 77 INS 9581/2011 3 VSPH 784/2011-A-14

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice: Karin anonymizovano , nar. 19. dubna 1979, bytem Ústí nad Labem, 5. května 7, doručovací adresa Ústí nad Labem, 17. listopadu 2, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 9581/2011-A-6, ze dne 8. června 2011,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 77 INS 9581/2011-A-6, ze dne 8. června 2011, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh dlužnice Karin anonymizovano , anonymizovano , neodmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem nadepsaným usnesením odmítl insolvenční návrh Karin anonymizovano (dále jen dlužnice). V odůvodnění usnesení soud zejména uvedl, že dne 2.6.2011 mu byl doručen insolvenční návrh dlužnice, jenž neobsahuje všechny náležitosti. Konstatoval, že dlužnice v návrhu uvedla, že podnikala v letech 2001 až 2010, podnikání pro neshody v manželství ukončila, avšak zbyly jí z něho dluhy, jež by mohly být uspokojeny ze zpeněžení nemovitostí, které měla ve společném jmění se svým manželem (SJM); tyto nemovitosti byly darovány matce manžela, jež je obratem darovala manželovi a ten je hodlá prodat. Dotazy u příslušných institucí dlužnice zjistila, že nemá dluhy vůči finančnímu úřadu, České správě sociálního zabezpečení a Všeobecné zdravotní pojišťovně, ani není evidována v registru vozidel, a že jí její manžel zadržuje a odmítá vydat účetnictví. Dále soud uvedl, že dlužnice navrhla, aby jí byl ustanoven předběžný správce z důvodů sporů o majetek (s manželem). Soud dále konstatoval, že součástí insolvenčního návrhu jsou závazky z podnikání dlužnice, jež kromě závazku vůči UniCredit Leasing CZ, a.s., k jehož zaplacení byla dlužnice zavázána rozhodčím nálezem, neobsahují data jednotlivých peněžitých závazků vůči konkrétním věřitelům. Soud cituje § 3 odst. 1 a 3, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), uzavřel, že insolvenční návrh dlužnice neobsahuje všechny zákonné náležitosti, a to uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek, pro tento nedostatek nelze v řízení pokračovat, a proto podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a navrhla, aby soud prvního stupně sám v rámci autoremedury napadené usnesení změnil tak, že se insolvenční návrh neodmítá, anebo aby ho odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítla, že podle jejího názoru již samotný insolvenční návrh a k němu přiložené přílohy jsou dostatečné k tomu, aby mohlo být jejímu návrhu vyhověno s tím, že v mezidobí přibyly k v návrhu označeným závazkům ještě další dva vůči blíže označeným věřitelům, jež jsou po lhůtě splatnosti více než 30 dnů, a zdůraznila, že s ohledem na svou finanční situaci, na níž upozornila již v návrhu, kdy má pouze příjem ze zaměstnání cca 17 tis. Kč měsíčně a při existenci výše závazků vůči věřitelům cca 223 tis. Kč je její úpadek osvědčen, navíce je v rozvodovém řízení s manželem a řeší existenční problémy nejen majetkového charakteru, ale i ohledně výchovy a výživy dítěte.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům:

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle § 3 odst. 3 IZ dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou -podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) a označení insolvenčního navrhovatele a dlužníka způsobem uvedeným v odstavci 1, musí být v insolvenčním návrhu uvedeny také rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen seznam závazků), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 IZ.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenčním návrhem ze dne 2.6.2011 se dlužnice domáhá zjištění svého úpadku a jeho řešení nepatrným konkursem, v němž uvedla, že má závazky z podnikání, jež provozovala od roku 2001 do 5.12.2010, kdy podnikání ukončila z rodinných důvodů. V současné době má toliko příjem ze závislé činnosti 17.077,--Kč hrubého měsíčně, jinak nemá žádný majetek, resp. ten se nachází v domě, v němž žila s manželem, jenž jí však do něj zamezil přístup, takže ani k věcem z podnikání nemá přístup včetně dokladů s ním souvisejících, a že s tímto domem bylo naloženo, jak uvedeno shora. V návrhu označila celkem pět věřitelů, z nichž tři byli řádně označeni i s uvedením výše závazků vůči nim v souladu s § 103 a 104 IZ, z nichž jeden představuje vykonatelnou pohledávku věřitele dle rozhodčího nálezu z 21.3.2011, a dále uvedla, že po dobu delší než půl roku není schopna plnit své splatné závazky starší 3 měsíců. Současně odkázala na seznam majetku, pohledávek, závazků a zaměstnanců přiložených k návrhu.

Odvolací soud dospěl k závěru, že uvedla-li dlužnice v insolvenčním návrhu, že její závazky jsou déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti a že jejich úhrady není déle než půl roku schopna a jiný potřebný disponibilní finanční majetek nevlastní a má toliko uvedený příjem ze zaměstnání, nabídla ve svém insolvenčním návrhu dle § 104 IZ dostatečná skutková tvrzení pro závěr, že se nachází v úpadku ve formě insolvence dle § 3 odst. 1 a 2 IZ, ale též ve formě předlužení ve smyslu § 3 odst. 3 IZ.

Jinou věcí je okolnost, že dlužnicí předložené seznamy majetku, závazků, pohledávek a zaměstnanců zjevně nesplňují náležitosti stanovené v § 104 IZ. Nejenže v seznamu závazků nejsou všichni uvedení věřitelé označeni způsobem předepsaným v § 103 odst. 1 ve spojení s § 104 odst. 4 IZ, ale v rozporu s posledně uvedeným ustanovením předložené seznamy také postrádají prohlášení o jejich správnosti a úplnosti a nejsou dlužnicí podepsány. S ohledem na tvrzení dlužnice o jejím majetku a pohledávkách prezentovaných v insolvenčním návrhu ostatně lze důvodně pochybovat o tom, že seznam majetku je správný a úplný. Dlužnice tvrdí, že má majetek ve SJM a osobní majetek umístěný ve shora označeném domě, ačkoliv v přiloženém nedostatečném seznamu majetku uvedla, že žádný majetek nevlastní. K pohledávkám, ač údaje o nich jsou součástí seznamu majetku (§ 104 odst. 2 IZ), se dlužnice vyjádřila zvlášť pod označením seznam pohledávek , kde ale uvedla, že takový seznam nemůže vyhotovit z důvodu zadržování dokladů manželem. Přitom tvrdila, že je jí známo, že některé pohledávky jsou vymáhány prostřednictvím jí zmocněného advokáta, a tedy jí nic nebrání v tom, aby u svého právního zástupce údaje o svých pohledávkách zjistila. Soud prvního stupně však veden shora uvedeným-ovšem nesprávným-závěrem, že insolvenční návrh je třeba bez dalšího odmítnout pro jeho obsahové vady dle § 103 odst. 2 IZ, zatím dlužnici nevedl postupem dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby odstranila nedostatky svého insolvenčního návrhu spočívající v absenci řádných předepsaných příloh (seznamů dle § 104 IZ). Za takové situace tedy není dán důvod pro odmítnutí insolvenčního návrhu ani v režimu § 128 odst. 2 IZ.

Ze shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil, jak je ve výroku uvedeno.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 3. dubna 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva