3 VSPH 771/2013-A-14
KSPH 37 INS 8437/2013 3 VSPH 771/2013-A-14

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Zákoutí 96, 281 03 Chotutice, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 8437/2013-A-9 ze dne 16. dubna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 37 INS 8437/2013-A-9 ze dne 16. dubna 2013 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze usnesením č.j. KSPH 37 INS 8437/2013-A-9 ze dne 16.4.2013 odmítl insolvenční návrh dlužníka Pavla anonymizovano (dále jen dlužník).

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že insolvenční řízení dlužníka bylo dne 26.3.2013 zahájeno jeho insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení. Dlužník se domáhal rozhodnutí o úpadku a jeho řešení oddlužením.

Dále soud uvedl, že dle § 104 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ) podá-li insolvenční návrh dlužník, musí k němu připojit též seznam majetku, seznam závazků a seznam svých zaměstnanců, jež budou opatřeny náležitostmi vymezenými v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Jestliže-jako v tomto případě-je současně podán i návrh na povolení oddlužení, musí seznam majetku dle § 392 odst. 2 IZ obsahovat u každé položky údaj o době pořízení majetku, jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu; u nemovitosti nebo majetku sloužícího k zajištění se vyžaduje ocenění znalcem.

Dlužník ale s insolvenčním návrhem nepředložil žádný seznam majetku včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků. V tomto seznamu totiž nebyly uvedeny žádné jeho pohledávky ani výslovné jeho prohlášení, že žádné své dlužníky nemá. Dlužník pouze prohlásil, že nemá, ani nezná žádné osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají nějaké pohledávky, nebo že uplatňují jiná majetková práva. . Není jasné, zda tím chtěl dlužník ve skutečnosti vyjádřit, že nemá žádné dlužníky, ale obsah jeho prohlášení je takový, že nemá žádné věřitele, a to je při požadavku zjištění úpadku absurdní tvrzení.

Proto soud dle § 128 odst. 2 IZ usnesením č.j. KSPH 37 INS 8437/2013-A-6 vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů řádný seznam majetku včetně jeho pohledávek předložil a aby v něm případně výslovně prohlásil, že žádných svých dlužníků nemá. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno dne 4.4.2013, ve stanovené lhůtě (která uplynula dne 11.4.2013) však doplnil pouze znalecké ocenění svých nemovitostí. K tomu, zda má či nemá své dlužníky, se nijak nevyjádřil.

Proto soud podle § 128 odst. 2 IZ insolvenční návrh dlužníka odmítl. Přitom ho poučil, že po právní moci tohoto usnesení může znovu podat insolvenční návrh společně s návrhem na povolení oddlužení (opatřené náležitostmi dle § 103, § 104, § 391 a § 392 IZ).

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Uvedl, že doplnil znalecké ocenění nemovitosti a že všechny předložené seznamy jsou správné a úplné, jak v nich uvedl a podpisem stvrdil. V odvolání znovu prohlásil, že seznam závazků je úplný, pravdivý a správný a že nemá a ani nezná žádné osoby, o kterých mu je známo, že mají vůči němu pohledávky, nebo že uplatňují nějaká jiná majetková práva . Jeho věřiteli nejsou osoby blízké, nebo osoby, které by s ním tvořily koncern. Všechny pohledávky uznává v plné výši (žádnou z nich nepopírá). Movitý majetek se nenachází u třetí osoby nebo u věřitele, ani není předmětem uplatněného zajištění, neprobíhá o něm žádné soudní nebo jiné řízení a ani nebylo žádným orgánem rozhodnuto o jeho zabavení. V seznamu movitého majetku je uvedena i pořizovací cena, soupis majetku je úplný a správný. Také předložil čestné prohlášení, že jeho závazky vůči věřitelům nevznikly z podnikání, protože nikdy nepodnikal ani neměl žádného zaměstnance. Proto se domnívá, že soudu vše potřebné doložil a požaduje, aby se odvolací soud celou záležitostí zabýval .

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Z § 97 odst. 1 a 3 IZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 IZ, přičemž podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 IZ je povinen k němu připojit též seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků") a seznam svých zaměstnanců. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 IZ). Seznam závazků dlužníka musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu sen.zn. 29 NSČR 38/2010 ze dne 1.3.2012, uveřejněného pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Soud prvního stupně správně vycházel z toho, že základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami-zejména seznamy majetku, závazků a zaměstnanců obsahujícími údaje uvedené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. Dlužník, který hodlá řešit svůj úpadek nebo hrozící úpadek oddlužením, musí podat spolu s insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 IZ), který lze dle § 391 odst. 3 IZ podat pouze na formuláři předepsaném prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 311/2007 Sb.). Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 IZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6. V tom případě slouží připojené seznamy jako povinná příloha insolvenčního návrhu a současně i jako příloha vyžadovaná v § 392 odst. 1 IZ pro návrh na povolení oddlužení (pro potřeby rozhodnutí o tomto návrhu musí dlužník dle § 392 odst. 2 IZ opatřit seznam majetku i údaji o jeho pořizovací ceně a aktuální obvyklé ceně ke dni pořízení seznamu, podložené u nemovitostí a u každého majetku sloužícího k zajištění vždy znaleckým oceněním).

Nutno zdůraznit, že insolvenční návrh, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat s návrhem na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny. Údaje o majetku a závazcích dlužníka obsažené v kolonkách 16-17 a 18-21 formuláře návrhu na povolení oddlužení tak neslouží ani ke splnění jeho povinnosti předložit povinné seznamy. Vyplněním uvedených částí návrhu na povolení oddlužení dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh návrhu. Proto formulář v kolonkách 16-21 splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, ani nepředepisuje.

Podle § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1 IZ. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník vskutku nesplnil povinnost stanovenou § 104 IZ. K insolvenčnímu návrhu doručenému soudu prvního stupně dne 26.3.2013 spolu s návrhem na povolení oddlužení (podaném na předepsaném formuláři) totiž nepřipojil řádný seznam majetku, tedy seznam koncipovaný v souladu s § 104 odst. 2 IZ jako jediný kompletní soupis veškerého dlužníkova majetku (věcí movitých a nemovitých, finančního majetku, pohledávek či jiných majetkových práv) završený jeho podepsaným prohlášením o správnosti a úplnosti tohoto seznamu, aby tak bylo zřejmo a prohlášením dlužníka stvrzeno, zda a která majetková aktiva vlastní. Místo toho dlužník předložil zvlášť jen seznam majetku, který není předmětem zajišťovacích práv (movitých věcí), a seznam nemovitého majetku, které jednotlivě opatřil podepsaným prohlášením o správnosti a úplnosti daného dílčího soupisu. V seznamu nemovitého majetku přitom dlužník uvedl, že vlastní celý rodinný dům č.p. 96 a 1/2 pozemků , jež jsou zapsány na LV č. 58 pro k.ú. a obec Chotutice, ačkoli podle údajů přiloženého výpisu z katastru nemovitostí je dlužník také ohledně uvedeného domu jen polovičním spoluvlastníkem (s manželkou Evou Kopeckou). Nadto dlužník některé údaje příslušející seznamu majetku (totiž prohlášení, že movitý majetek se nenachází u třetí osoby a žádná osoba k němu neuplatňuje nárok na uspokojení ze zajištění) vtělil do seznamu závazků (uvozeného označením Výčet mých závazků ); v něm také uvedl-v kontextu seznamu závazků nepochopitelnou-větu: Nemám ani neznám žádné osoby, o kterých je mi známo, že vůči mně mají nějaké pohledávky, nebo že uplatňují nějaká jiná majetková práva.

Soud prvního stupně proto dlužníka usnesením č.j. KSPH 37 INS 8437/2013-A-6 ze dne 28.3.2013 vyzval dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil insolvenční návrh o řádný seznam majetku včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (popř. aby výslovně uvedl, že žádné své dlužníky nemá); současně ho ve smyslu § 393 odst. 2 IZ vyzval k doplnění návrhu na povolení oddlužení-seznamu majetku-předložením znaleckého ocenění nemovitostí v jeho vlastnictví. V usnesení soud dlužníka poučil o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu (návrhu na povolení oddlužení), nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn.

Dlužník ale na tuto výzvu, jež mu byla doručena dne 4.4.2013, odpovídajícím způsobem nereagoval, když ve stanovené lhůtě požadovaný řádný seznam majetku nepředložil. Podáním doručeným soudu dne 10.4.2013 pouze opětovně nabídl znalecké ocenění obvyklé ceny nemovitosti zapsané na LV č. 58 pro k.ú. a obec Chotutice provedené znaleckým posudkem č. 4216/02/2013 ze dne 15.2.2013, který předložil již s podanými návrhy (a kterým ovšem byla stanovena hodnota celých nemovitostí, nikoli dlužníkova spoluvlastnického podílu na nich).

Z uvedeného je zřejmé, že ačkoli byl dlužník o povinnosti doplnit insolvenční návrh o jeho povinné přílohy-řádný seznam majetku dle § 104 odst. 2 IZ-soudem prvního stupně poučen, a byl rovněž poučen o následcích nesplnění výzvy k odstranění těchto nedostatků, ve stanovené lhůtě návrh požadovaným způsobem nedoplnil.

Za této situace soud prvního stupně rozhodl správně, když insolvenční návrh dlužníka podle § 128 odst. 2 IZ odmítl. Vady insolvenčního návrhu může navrhovatel odstranit, jen dokud soud prvního stupně nevydá usnesení o odmítnutí návrhu podle § 128 IZ, a proto i kdyby dlužník učinil k odstranění těchto nedostatků v rámci odvolacího řízení nějaká doplnění návrhu, neměla by z hlediska posouzení věcné správnosti napadeného usnesení žádného významu.

Proto odvolací soud postupoval dle § 219 o.s.ř. a napadené usnesení jako věcně správné potvrdil.

Pro úplnost považoval odvolací soud za vhodné poukázat na správné poučení soudu prvního stupně o tom, že pravomocné odmítnutí insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení končí, nebrání tomu, aby insolvenční návrh podal znovu a aby se spolu s ním domáhal řešení svého úpadku oddlužením. Prvotním předpokladem vyhovění návrhům však je, že jak insolvenční návrh, tak návrh na povolení oddlužení a jejich povinné přílohy budou mít zákonem vyžadované náležitosti. V případě, že by předepsané náležitosti měl jen insolvenční návrh, jemuž by bylo možné vyhovět, a návrh na povolení oddlužení nikoliv, insolvenční soud by v souvislosti s rozhodnutím o zjištění úpadku dlužníka návrh na povolení oddlužení odmítl a zároveň rozhodl, že jeho úpadek bude řešen konkursem (§ 148 odst. 3 a § 396 IZ).

Pouč e ní : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Praze.

V Praze dne 31. října 2013

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová