3 VSPH 770/2013-A-24
KSUL 44 INS 28469/2012 3 VSPH 770/2013-A-24

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Radka anonymizovano , anonymizovano , bytem V Aleji 455, 401 24 Chabařovice, zast. obecným zmocněncem Lubošem Lokšanem, bytem V Aleji 455, 401 24 Chabařovice, adresa pro doručování Lidické nám. 7, 400 01 Ústí nad Labem, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 44 INS 28469/2012-A-16 ze dne 4. dubna 2013,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 44 INS 28469/2012-A-16 ze dne 4. dubna 2013 se mění tak, že insolvenční řízení dlužníka se nezastavuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 44 INS 28469/2012-A-16 ze dne 4.4.2013 zastavil insolvenční řízení dlužníka Radka anonymizovano (dále jen dlužník) pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 15.11.2012 doručen insolvenční návrh dlužníka. Usnesením č.j. KSUL 44 INS 28469/2012-A-8 ze dne 23.11.2012 uložil dlužníku dle § 108 insolvenčního zákona (dále jen IZ), aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,-Kč. Přitom ho poučil, že nebude-li záloha zaplacena, může řízení zastavit (§ 108 odst. 3 IZ). Toto usnesení se nepodařilo doručit dlužníku ani Luboši Lokšanovi (který byl dle insolvenčního návrhu oprávněn jednat za dlužníka), a proto bylo doručeno fikcí dle § 50 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), když soud vyvěsil dne 8.3.2013 na své úřední desce oznámení, které se považuje za doručené 10. dnem po vyvěšení, tj. 18.3.2013. Protože záloha dosud zaplacena nebyla, soud řízení dle § 108 odst. 3 IZ zastavil.

Proti tomuto usnesení se dlužník prostřednictvím svého obecného zmocněnce Luboše Lokšana včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a pokračoval v řízení o oddlužení. Podepsaný L. Lokšan namítal, že mu žádná písemnost nebyla doručena; schránku pravidelně kontroloval a nenašel v ní žádný dopis týkající se insolvenčního řízení, který by byl adresován jemu anebo dlužníku. Až dne 13.4.2013 našel ve schránce nikým nepodepsanou obálku od soudu, která byla vhozena do schránky bez předchozího oznámení a která oznamovala ukončení insolvenčního řízení. Požaduje zrušit povinnost zaplatit zálohu na insolvenčního správce, protože dlužník nyní má (a soudu posléze zašle) darovací smlouvu umožňující uspokojení jeho zbylých závazků. Jestliže soud povolí oddlužení ve formě zpeněžení majetkové podstaty, z prodeje nemovitosti by dlužník zaplatil více než 93 % všech svých závazků, zůstal by mu jen závazek v řádech tisíců korun. Současně poukázal na to, že dlužník je hospitalizován v psychiatrické léčebně v Horních Beřkovicích, a že jeho nepříznivý zdravotní stav je důsledkem déletrvajícího sporu s matkou jeho dítěte, která zastavila prodej domu, jenž se měl uskutečnit v září 2012. Kdyby k tomuto prodeji došlo, nebylo by nutné insolvenční řízení dlužníka.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenčního řízení vyplývá z § 108 odst. 1 a 3 IZ, podle nějž insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení až do částky 50.000,-Kč, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Dále nutno uvést, že ve smyslu ustanovení § 71 odst. 1 IZ se usnesení soudu vydaná v insolvenčním řízení doručují vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu a jejich současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, ledaže zákon stanoví pro určité případy nebo pro určité osoby i zvláštní způsob doručení. O zvláštní způsob doručení jde podle § 75 odst. 1 IZ tehdy, jestliže zákon ukládá (popř. předseda senátu stanoví-§ 75 odst. 3 IZ), aby písemnost byla doručena zvlášť nebo do vlastních rukou adresáta. Význam zvláštního způsobu doručení spočívá v tom, že je s ním pro adresáta spojen počátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu (§ 74 odst. 2 IZ), ačkoliv jinak (podle § 71 odst. 2 a § 74 odst. 1 IZ) platí, že usnesení mu bylo doručeno dnem, popřípadě okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku.

Podle § 75 odst. 2 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; soudní rozhodnutí se doručuje zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, a dále také osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat, a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení.

Doručuje-li insolvenční soud usnesení (či jinou písemnost) zvlášť, postupuje-ve smyslu § 7 odst. 1 IZ-podle právní úpravy doručování písemností obsažené v příslušných ustanoveních o.s.ř. Podle § 45 o.s.ř. nebyla-li písemnost doručena při jednání nebo jiném soudním úkonu (odstavec 1), doručuje se podle odstavce 2 prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky; není-li možné doručit písemnost tímto způsobem, doručí ji soud na žádost adresáta na jinou adresu nebo na elektronickou adresu. Nelze-li písemnost doručit ani podle odstavce 2, předseda senátu nařídí její doručení prostřednictvím doručujícího orgánu nebo účastníka řízení či jeho zástupce (odstavec 3).

Ve smyslu výše uvedeného se adresou pro doručování rozumí adresa, na niž soud odesílá listiny v písemné nebo elektronické podobě, na níž se listina adresátu doručuje nebo na níž se činí pokus o její odevzdání příjemci a na níž nastává doručení listiny, i když ji adresát nebo příjemce nepřevzali.

U písemností doručovaných dle § 45 odst. 3 o.s.ř. prostřednictvím doručujícího orgánu, účastníka řízení nebo jeho zástupce se adresa pro doručování určuje postupem popsaným v § 46a a § 46b téhož zákona. Při tomto určení soud vychází v první řadě z údajů samotného adresáta. Jestliže o to adresát požádá, doručuje mu soud na adresu místa v ČR, kterou mu sdělil, nevylučuje-li to zákon nebo povaha věci, zejména může-li to přispět k urychlení řízení (§ 46a odst. 2 o.s.ř.). Není-li adresa pro doručování určena samotným adresátem, protože ji ve svém podání (úkonu) neuvedl nebo protože v řízení (dosud) žádné podání nebo jiný úkon neučinil, stanoví soud adresu pro doručení podle hledisek uvedených v § 46b písm. a) až n) o.s.ř.

Podle § 50b o.s.ř. má-li účastník zástupce, doručuje se pouze zástupci (odstavec 1). Má-li účastník zástupce s procesní plnou mocí, nařídí předseda senátu doručení písemnosti (elektronického dokumentu) jen tomuto zástupci, nestanoví-li zákon jinak (odstavec 2).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužník ve svém insolvenčním návrhu spojeném s návrhem na povolení oddlužení, jenž byl soudu prvního stupně doručen dne 15.11.2012, v kolonce č. 4 formuláře označil Luboše Lokšana jako osobu oprávněnou za něj v řízení jednat. U sebe i u L. Lokšana dlužník v návrhu uvedl adresu bydliště V Aleji 455, 401 25 Chabařovice. Dne 20.11.1012 pak dlužník soudu předložil plnou moc ze dne 16.11.2012, jíž L. Lokšanovi jako obecnému zmocněnci (dle § 27 o.s.ř.) udělil procesní plnou moc ke svému zastupování v insolvenčním řízení. V této plné moci dlužník výslovně zadal adresu, na kterou má být napříště doručována pošta jemu i jeho zmocněnci, a to adresu Lidické náměstí 7, 400 01 Ústí nad Labem. Nato soud usnesením č.j. KSUL 44 INS 28469/2012-A-8 ze dne 23.11.2012 dlužníku uložil, aby do 3 dnů od právní moci usnesení na účet soudu nebo do jeho pokladny zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 35.000,-Kč. Účinky doručení tohoto usnesení-vzhledem k § 50b odst. 1 a 2 o.s.ř.-mohly nastat pouze v případě jeho řádného doručení zmocněnci dlužníka L. Lokšanovi; jen od tohoto doručení mohla běžet dlužníku lhůta k podání odvolání.

Soud předmětné usnesení A-8 doručoval jak dlužníku, tak i jeho zmocněnci L. Lokšanovi, a to oběma (ačkoli u zmocněnce nezkoumal existenci jeho zřízené datové schránky, do níž je dle § 45 o.s.ř. třeba primárně doručovat) prostou zásilkou prostřednictvím pošty (v režimu § 50 o.s.ř.), nikoli však na jejich zadanou adresu pro doručování, nýbrž na adresu jinou (uvedenou v návrhu jako místo jejich bydliště). Na této adrese (nesprávně k doručování užité) usnesení nepřevzal ani dlužník (bylo mu dne 28.11.2012 vhozeno do domovní schránky), ani jeho zmocněnec L. Lokšan, jemuž podle údajů vyznačených na doručence zásilku nebylo možno vložit do domovní schránky a doručující orgán ji proto vrátil soudu prvního stupně. O tom a o současném vyvěšení doručované písemnosti na úřední desce soudu soud dne 8.3.2013 zveřejnil oznámení dle § 50 odst. 2 o.s.ř. (v němž ani vyvěšovanou písemnost neidentifikoval), a desátým dnem poté měl usnesení A-8 za doručené.

Z § 50 odst. 2 o.s.ř. plyne, že pokud zásilku postupem podle odstavce 1 tohoto ustanovení (předáním adresátu nebo vhozením do jeho poštovní schránky) doručit nelze, pak bez ohledu na to, zda bylo o tom doručujícím orgánem v místě doručování zanecháno písemné oznámení či nikoli, doručí písemnost soud, a to jejím vyvěšením na úřední desce soudu s tím, že desátým dnem po vyvěšení se zásilka považuje za doručenou. Tento účinek náhradního doručení nastane za předpokladu, že předchozí nezdařené doručování doručujícím orgánem bylo provedeno v místě, které je účastníkovou adresou pro doručování.

V daném případě, jak již vysvětleno, byl běh lhůty k podání dlužníkova odvolání proti usnesení A-8 vázán nikoli na jeho doručení dlužníku, ale na jeho doručení zmocněnci dlužníka L. Lokšanovi. K doručení tohoto usnesení L. Lokšanovi ale nedošlo, neboť-i kdyby v té době neměl zřízenu datovou schránku, což soud nezkoumal-usnesení mu doručoval prostřednictvím pošty jinam než na jeho adresu pro doručování, kde tudíž účinky náhradního doručení zmocněnci L. Lokšanovi nastat nemohly (z týchž důvodů ostatně nebylo účinné ani doručení dlužníku uskutečněné vhozem do jeho domovní schránky na jiné než zadané doručovací adrese).

Lze tedy uzavřít, že usnesení A-8, jímž soud prvního stupně uložil dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, jeho zmocněnci Luboši Lokšanovi ve skutečnosti doručeno nebylo. Proto dosud toto usnesení nenabylo právní moci a dlužníku tudíž zatím nemohla uplynout lhůta k zaplacení požadované zálohy. Nebyly tak dány podmínky k tomu, aby soud pro nezaplacení této zálohy dle § 108 odst. 3 IZ insolvenční řízení zastavil.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadené usnesení změnil tak, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.). Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu ČR do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

V Praze dne 29. října 2013

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová