3 VSPH 764/2016-P4-15
MSPH 59 INS 28807/2014 3 VSPH 764/2016-P4-15

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D., LL.M., v insolvenční věci dlužníka: RYLES ETS, s.r.o., IČO 26155389, se sídlem Benediktská 9, 110 00 Praha 1, o odvolání věřitele č. 4: Ing. Dezider anonymizovano , anonymizovano , bytem Alšova 534, 250 92 Šestajovice, proti usnesení Městského soudu v Praze, č.j. MSPH 59 INS 28807/2014-P4-4 ze dne 12. ledna 2016,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH 59 INS 28807/2014-P4-4 ze dne 12. ledna 2016 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Městský soud v Praze (dále jen insolvenční soud ) odmítl přihlášku pohledávky č. P4 věřitele č. 4-Ing. Dezider anonymizovano (dále jen Věřitel ) v rozsahu jeho přihlášené pohledávky ve výši 2.200.000,-Kč (bod I. výroku) a vyslovil, že právní mocí tohoto usnesení účast Věřitele v insolvenčním řízení zcela končí (bod II. výroku).

V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že usnesením č.j. MSPH 59 INS 28807/2014-A-24 ze dne 17.4.2015 zjistil úpadek dlužníka, na jeho majetek prohlásil konkurs a vyzval věřitele k přihlášení jejich pohledávek ve lhůtě 2 měsíců. Přihláškou zaevidovanou pod č. P4 doručenou insolvenčnímu soudu dne 25.11.2014 přihlásil Věřitel svou pohledávku ve výši 2.200.000,-Kč, jež byla na přezkumném jednání konaném dne 14.7.2015 co do pravosti v celém rozsahu insolvenčním správcem popřena. Insolvenční soud, cituje ustanovení § 178, § 185, § 198 odst. 1 a § 197 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ), dospěl k závěru, že nastala skutečnost, na základě které se k přihlášce pohledávky a k přihlášené pohledávce nepřihlíží, neboť Věřitel neuplatnil v zákonné lhůtě žalobu na určení popřené pohledávky, když vyrozumění insolvenčního správce ze dne 24.7.2015 o popření pohledávky bylo Věřiteli doručeno 4.8.2015 a zákonná lhůta k podání žaloby uplynula dne 19.8.2015.

Toto usnesení napadl Věřitel v zákonem stanovené lhůtě odvoláním. Namítl, že má zřízenu datovou schránku, a proto doručování poštou nemůže akceptovat, protože mu veškerá korespondence měla být ve smyslu § 2 odst. 1 a § 17 zák. č. 300/2008 Sb. isir.justi ce.cz doručována do datové schránky, do níž mu předvolání k přezkumnému jednání doručeno nebylo. Včas dne 10.8.2015, což dokládá doručenkou z uvedeného dne, reagoval na vyrozumění insolvenčního správce, byť naslepo a formálně, neboť vycházel z doručeného dokumentu jeho otci. V předmětném vyrozumění nebylo řádně definováno poučení, a proto nevěděl, ke komu a jak má žalobu podat. Byl mimo republiku, a proto podal bianko žalobu prostřednictvím otce, který ji podal na poštu. Otec řešil vážné zdravotní problémy, proto se nemohli zúčastnit přezkumného jednání. Pohledávka představuje půjčku společníka, jež byla poskytnuta pro účely rekonstrukce nebytového prostoru v sídle společnosti a byla jednou ze dvou pohledávek, na základě nichž bylo zahájeno insolvenční řízení na majetek dlužníka. Dále doplnil, že oznámení o konání přezkumného jednání nebylo doručeno jemu, nýbrž věřiteli č. 1. Konstatuje, že se nemohl řádně bránit popření své pohledávky a má za to, že insolvenční správce dostatečně nezdůvodnil své stanovisko o popření pohledávky a nekonkretizoval jím použité námitky.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 197 IZ výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání (odst. 1). Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek (odst. 2).

Podle § 193 IZ o popření pohledávky co do její pravosti jde tehdy, je-li namítáno, že pohledávka nevznikla nebo že již zcela zanikla anebo že se zcela promlčela.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud podle § 185 IZ odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné, a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu plyne, že přezkumné jednání se konalo 14.7.2015, že mu Věřitel nebyl přítomen, a že insolvenční správce při něm popřel Věřitelovu spornou pohledávku. Ze seznamu přihlášených nezajištěných pohledávek, jenž byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku dne 26.6.2015, se podává, že insolvenční správce spornou pohledávku Věřitele popřel, neboť ten svou přihlášenou pohledávku nijak nedoložil, přičemž nárok z titulu půjčky, jakožto reálného obchodu, vzniká teprve faktickým poskytnutím příslušných peněžních prostředků dlužníkovi.

Odvolací argumentace Věřitele je založena na tom, že se nemohl účinně bránit popření své pohledávky na přezkumném jednání, resp. nebyl k němu předvolán, popření pohledávky mu nebylo insolvenčním správcem řádně doručeno a dostatečně zdůvodněno, a že k insolvenčnímu soudu žalobu na určení popřené pohledávky podal.

Odvolací soud argumentaci Věřitele nesdílí. Věřitel tvrdí, že se o konání přezkumného jednání nedozvěděl, resp. nebylo mu doručeno usnesení, jímž bylo nařízeno. Usnesení o zjištění úpadku dlužníka ze 17.4.2015 (dokument A-24), v němž bylo mimo jiné nařízeno přezkumné jednání na den 14.7.2015, však Věřiteli doručováno nebylo, neboť dle § 138 odst. 1 IZ doručení o úpadku se doručuje zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám které přistoupily do řízení; dlužníku a insolvenčnímu správci se doručuje do vlastních rukou. Věřitel však není ani jednou z osob vyjmenovanou v tomto ustanovení, proto mu nebylo doručováno zvláště.

Věřitelé, kteří se přezkumného jednání neúčastnili, a jejichž pohledávka byla na přezkumném jednání popřena, mají právo být o takové skutečnosti informováni prostřednictvím vyrozumění zasílaném insolvenčním správcem. Takové vyrozumění insolvenčního správce (z 24.7.2015), jak vyplývá z obsahu spisu, bylo Věřiteli v souladu s § 197 odst. 2 IZ doručeno poštou dne 4.8.2015. Není povinností insolvenčního správce, aby doručil Věřiteli vyrozumění o popření do datové schránky, neboť ve smyslu § 17 zák. č. 308/2008 Sb. mají tuto povinnost orgány veřejné moci, jímž insolvenční správce není. Lhůta k podání žaloby tedy Věřiteli počala běžet dne 5.8.2015 a skončila dne 19.8.2015.

Pokud jde o nedostatečné zdůvodnění popření pohledávky Věřitele insolvenčním správcem, zákonná úprava popírání pravosti pohledávek (§ 193 IZ) nepožaduje, aby úkon popření byl blíže odůvodněn, a tento požadavek nevyplývá ani z vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení. Nehledě na to Věřitel se mýlí, pokud tvrdí, že insolvenční správce popřel pohledávku bez bližšího odůvodnění, neboť jak vyplývá z upraveného seznamu přihlášených nezajištěných pohledávek, který podle § 197 odst. 1 IZ tvoří součást zápisu o přezkumném jednání, a který byl zveřejněn v insolvenčním rejstříku po přezkumném jednání dne 14. 7. 2015, insolvenční správce konkrétně uvedl, že sporná pohledávka nevznikla, neboť nárok z titulu půjčky, jakožto reálného obchodu, vzniká teprve faktickým poskytnutím příslušných peněžních prostředků dlužníkovi, což Věřitel nijak nedokládá. Uvedená formulace je pak obsažena ve vyrozumění o popření pohledávky insolvenčním správcem z 24.7.2015 včetně poučení o uplatnění práva v případě popřené pohledávky insolvenčním správcem podle § 198 odst. 1 a 2 IZ a důsledcích jejího nepodání, a proto neobstojí Věřitelova argumentace, že popření pohledávky bylo nekonkrétní.

K odvolací argumentaci Věřitele týkající se uplatnění žaloby včas dne 10.8.2015 odvolací soud podotýká, že z obsahu spisu se nepodává, že by Věřitel k insolvenčnímu soudu podal žalobu na určení popřené pohledávky ve lhůtě stanovené dle § 197 odst. 2 IZ, tj. do 19. 8. 2015. Podání na č. dok. P4-2 ze dne 10.8.2015 označené jako: Věc: Odvolání proti vyrozumění insolvenčního správce o popření nevykonatelné pohledávky sp. zn. MSPH 59 INS 28807/2014 (k němuž se vztahuje podací lístek pošty o odeslání doporučeného dopisu s razítkem ze dne 10.8.2015 předložený s odvoláním) nenaplňuje obsahové náležitosti žaloby na určení popřené pohledávky. Navíc je podal jeho otec, jak Věřitel sám uvádí v odvolání, neboť byl mimo republiku, přičemž však podle připojeného podpisu se má jednat o podpis samotného Věřitele a nic nenasvědčuje tomu, že jeho otec byl k tomu řádně zmocněn, resp. takové tvrzení ničím nedoložené Věřitel uvádí až v odvolání. Z toho plyne, že Věřitel sám na vyrozumění insolvenčního správce nereagoval, ani nepodepsal podání, v němž na něj údajně reaguje. Pokud pak v tomto podání pouze uvedl, že se odvolává proti vyrozumění insolvenčního správce o popření nevykonatelné pohledávky, jež doloží po návratu jeho paní účetní z dovolené, avšak žádné doplnění již neučinil, lze mít za to, že neměl jakýkoliv zájem žalobu na popření pravosti insolvenčním správcem jeho přihlášené pohledávky podat.

Vzhledem k tomu, že není sporu o tom, že insolvenční správce řádně vyzval Věřitele k podání žaloby, přičemž mu výzva byla doručena dne 4.8.2015, nic nebránilo Věřiteli v podání žaloby na určení pravosti pohledávky ve lhůtě, jež uplynula marně dne 19.8.2015. Protože tak Věřitel neučinil, je zcela v jeho poměrech, že nastal následek předvídaný v ustanovení § 198 odst. 1 IZ, totiž že se ke sporné pohledávce nepřihlíží. Insolvenční soud zcela správně přihlášku v rozsahu sporné pohledávky odmítl a vyslovil, že Věřitelova účast v insolvenčním řízení zcela končí.

Na základě výše uvedených závěrů odvolací soud napadené usnesení z důvodu jeho věcné správnosti podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 29. září 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková