3 VSPH 749/2012-A-43
KSPH 39 INS 22183/2011 3 VSPH 749/2012-A-43

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka: CI MENGOLD SE, evropská společnost se sídlem Dolní Břežany, Pražská 636, IČO 28486579, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze č.j. KSPH 39 INS 22183/2011-A-34 ze dne 15. května 2012,

takto:

Odvolací řízení se z a s t a v u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Praze v insolvenční věci dlužníka CI MENGOLD SE, evropská společnost se sídlem v Dolních Břežanech (dále jen dlužník) usnesením č.j. KSPH 39 INS 22183/2011-A-34 ze dne 15.5.2012 ustanovil opatrovníkem dlužníka pro toto řízení advokátku Mgr. Barbaru Martinů se sídlem Praha 4-Podolí, Na Vrstvách 827/11 (bod I. výroku) a vyslovil, že s tímto opatrovníkem bude pokračovat v řízení (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že návrhem z 25.11.2011 doručeným soudu 30.11.2011 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka, když návrh podala jeho bývalá zaměstnankyně. Pokračoval, že v řízení vyšlo najevo a vyplývá to i z pokynu Vrchního soudu v Praze ze dne 13.4.2012, že dlužník není v řízení řádně zastoupen na základě udělené plné moci a není zde osoba, jež by mohla převzít zásilku soudu, neboť jediný člen představenstva dlužníka Ing. Jiří Lojda je umístěn ve vyšetřovací vazbě a další ve výpisu označený člen představenstva Ing. Michal Šaštinský měl dle sdělení Ing. Lojdy ze své funkce odstoupit; tato osoba na dotazy soudu, zda tomu tak skutečně bylo, neodpovídá. Cituje ust. § 29 odst. 2 občanského soudního řádu (o.s.ř.) soud uzavřel, že ustanovil opatrovníkem dlužníka advokátku Mgr. Barbaru Martinů.

Proti tomuto usnesení se včas odvolal dlužník jednající členem představenstva Ing. Jiřím Lojdou a požadoval, aby je odvolací soud zrušil. V odvolání uvedl, že z pokynu Vrchního soudu v Praze, jímž vrátil věc zpět soudu prvního stupně, vyplývá toliko, že dlužník není v řízení zastoupen a že usnesení mu nebylo řádně doručeno, nikoliv však, že zde není osoba, jež by mohla za dlužníka jednat, proto považuje výklad doporučení odvolacího soudu insolvenčním soudem za chybný. Pokračoval, že není naplněna skutková podstata § 29 odst. 2 o.s.ř., že zde není osoba oprávněná za dlužníka jednat, neboť za něj jedná jediný člen představenstva Ing. Lojda s tím, že neschopnost převzít zásilku z datové schránky, jež je způsobena bez jeho přičinění, nemůže být v žádném případě považována za nedostatek oprávnění jednat za dlužníka. Výkladem tohoto ustanovení lze dojít k závěru, že jednáním je myšlen výkon oprávnění vystupovat za právnickou osobu navenek, nikoliv výkon konkrétního úkonu. Dále není naplněna ani další podmínka pro ustanovení opatrovníka dle § 29 odst. 2 o.s.ř., tedy že je sporné, kdo je oprávněn za něj jednat dle § 21 o.s.ř., což by bylo naplněno jen v případě, že by zde bylo více osob, které to o sobě tvrdí, přičemž tato tvrzení nemohou vedle sebe obstát. I kdyby měl soud tuto otázku za spornou, přistoupil k ustanovení opatrovníka předčasně a zasáhl do jeho základních práv, zejména práva na spravedlivý proces s odkazem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 25.9.2002, sp. zn. I. ÚS 559/2000. Odvolatel zdůraznil, že soudu vysvětlil, proč není schopen obsluhovat datovou schránku dlužníka, přičemž projevil jednoznačnou vůli zúčastnit se řízení a požádal soud, aby mu bylo doručováno jinou cestou do vazby, kde se nachází, což insolvenční soud nerespektoval a ustanovil opatrovníka osobě způsobilé před soudem vystupovat a proti její vůli, neboť je tato osoba schopna soudu doručovat vlastní podání a vyjádření. Odvolatel dále namítl, že soud měl ověřit, zda skutečně Ing. Šaštinský z funkce člena představenstva odstoupil, přestože ten na dotaz soudu reagoval písemným podáním až 30 dní po vydání napadeného usnesení, podle něhož z funkce člena představenstva dlužníka odstoupil 31.8.2011 a jeho funkce zanikla nejpozději k 31.10.2011. Dále odvolatel uvedl, že jako fyzická osoba, jež je statutárním orgánem dlužníka a jako jediný má dle § 8 odst. 3 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech, oprávnění datovou schránku vybírat, tuto činnost ve výkonu vazby vykonávat nemůže, přestože trestní předpisy žádný takový zákaz neuvádějí. Považuje za chybu zákonodárce, že při zavádění institutu datových schránek nepomyslel na možnost jediného člena statutárního orgánu nacházejícího se ve vazbě poskytnutí přístupu do těchto schránek. Odvolatel uzavřel, že mu soud může doručovat jako fyzické osobě prostřednictvím doručujícího orgánu dle § 45 odst. 3 a § 46b písm. c) o.s.ř. na adresu, v níž vykonává vazbu.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je podáno osobou, která není k odvolání oprávněna.

Podle § 7 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 21 odst. 1 o.s.ř. za právnickou osobu jedná a) statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo c) vedoucí odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

Podle § 29 odst. 2 o.s.ř. opatrovníka ustanoví předseda senátu též právnické osobě, která jako účastník řízení nemůže před soudem vystupovat proto, že tu není osoba oprávněná za ni jednat nebo že je sporné, kdo je osobou oprávněnou za ni jednat (§ 21), je-li tu nebezpečí z prodlení.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 o.s.ř. jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví (odst. 1 věta prvá). Jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví (odst. 2).

Občanský soudní řád nemá ustanovení, ve kterém by vypočítával taxativně jednotlivé procesní podmínky, a pojem podmínek řízení vymezuje tak, že jde o takové podmínky, za nichž soud může rozhodnout ve věci samé. Nedostatek určité podmínky nebo její zánik v průběhu řízení má za následek, že soud nesmí vydat meritorní rozhodnutí, dokud nebude nedostatek odstraněn. Zákon soudu ukládá přihlížet z úřední povinnosti, zda není dán nedostatek podmínek řízení v celém jeho průběhu, včetně odvolacího řízení. Teorie procesního práva ve shodě se soudní praxí mezi ně řadí návrh na zahájení řízení (§ 79 o.s.ř.), podmínky týkající se soudu, tj. pravomoc a příslušnost (zejména § 7 a § 9 o.s.ř.), podmínky na straně účastníků, tj. způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o.s.ř.), procesní způsobilost a způsobilost být zástupcem a oprávnění k zastupování (§ 20-29 o.s.ř.), a negativní procesní podmínky, tj. překážka litispendence (§ 83 o.s.ř.) a rei iudicatae (§ 159a o.s.ř.).

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí (sp. zn. 1 Odon 60/97 ze dne 8.1.1998 publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 64/1998) vyslovil, že jestliže opravný prostředek podala za právnickou osobu osoba, která není oprávněna za ni jednat (§ 21 odst. 1 o.s.ř.), a jestliže statutární orgán právnické osoby ani dodatečně tento procesní úkon neschválí, soud řízení o takovém podání zastaví (obdobně též rozhodnutí sp. zn. 29 Odo 1138/2005 ze dne 31.10.2007).

Odvolací soud z výpisu z obchodního rejstříku dlužníka zjistil, že jediným členem představenstva dlužníka je Ing. Jiří Lojda a že k výmazu dalšího člena představenstva Ing. Michala Šaštinského z obchodního rejstříku došlo 14.6.2012 na základě usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3.5.2012, č.j. F 33428/2012-1, H 93, jenž rozhodl o výmazu tohoto člena představenstva s odůvodněním, že jeho členství ve statutárním orgánu dlužníka zaniklo 16.2.2012; dlužník nemá předsedu představenstva. Podle výpisu z obchodního rejstříku dlužníka se podává, že jménem společnosti budou podepisovat dva členové představenstva současně a jednat bude každý samostatně.

Odvolací soud dopisem z 13.4.2012 vrátil soudu prvního stupně předložené odvolání dlužníka bez věcného vyřízení, neboť dlužníku napadené usnesení nebylo řádně doručováno. Odvolací soud upozornil na to, že závěr insolvenčního soudu o tom, že dlužníka zastupuje obecná zmocněnkyně Renáta Lojdová, není namístě, neboť zmocnění pro tuto osobu musí za dlužníka podle obchodního rejstříku podepsat dva členové představenstva současně, což se nestalo, neboť jej podepsal pouze Ing. Lojda. Navíc se toto zmocnění týká jen úkonů souvisejících s podáním vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu, takže dlužník zastoupen nebyl a k doručení usnesení dlužníku toliko této osobě nedošlo. Odvolací soud uzavřel, že za uvedené procesní situace, kdy dlužník podle svého tvrzení nemá dalšího člena představenstva a Ing. Lojda není jeho předsedou, bude třeba zvážit postup podle § 29 odst. 2 o.s.ř. a ustanovit dlužníku opatrovníka.

Odvolací soud setrvává na svém stanovisku vyjádřeném ve výše uvedeném dopisu, protože v mezidobí nedošlo k jakékoliv změně ohledně jednání a zastupování za dlužníka. Vzhledem k tomu, že statutárním orgánem dlužníka je kolektivní orgán, a to představenstvo (podle hlavy I. čl. 1 Nařízení Rady /ES/ č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001, o statutu evropské společnosti /zkratka SE/ má evropská společnost formu akciové společnosti), dlužník se za situace, kdy nemá úplný statutární orgán, kterým je představenstvo, není způsobilý projevovat svou vůli a činit právní úkony jak v rovině hmotně právní, neboť nemá dva členy představenstva, tak procesní, neboť nemá předsedu představenstva, který by za něho podle § 21 odst. 1 písm. a) o.s.ř. jednal nebo mohl k tomuto jednání pověřit jiného člena představenstva. Procesním úkonem dlužníka je i podané odvolání, jež nemůže mít procesní účinky, neboť postrádá dlužníkův podpis, tj. trpí v uvedených poměrech neodstranitelnou vadou (nedostatek podmínky řízení), a je proto namístě postup podle § 104 odst. 1 o.s.ř.

Z uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle citovaného ustanovení a řízení o odvolání dlužníka zastavil.

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. f/ o.s.ř.).

V Praze dne 25. října 2013

JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová