3 VSPH 748/2012-A-12
KSPH 35 INS 5566/2012 3 VSPH 748/2012-A-12

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Michala Kubína a soudc JUDr. Jind icha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenním ízení dlužníka: Jorgos anonymizovano , anonymizovano , bytem 273 29 Kole l28, zahájeném na návrh dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Praze .j. KSPH 35 INS 5566/2012-A-7 ze dne 18. dubna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze .j. KSPH 35 INS 5566/2012-A-7 ze dne 18.dubna 2012 se m Č n í tak, že se dlužníku povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenního ízení neukládá.

Od vodnČní:

Krajský soud v Praze usnesením .j. KSPH 35 INS 5566/2012-A-7 ze dne 18.4.2012 uložil dlužníku: Jorgos anonymizovano (dále jen dlužník), aby do 15 dn od právní moci usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení ve výši 15.000,-K.

V od vodnČní svého usnesení soud prvního stupnČ uvedl, že insolvenní ízení dlužníka bylo zahájeno dne 7.3.2012 na základČ jeho insolvenního návrhu, jímž se domáhá zjištČní svého úpadku. Soud konstatoval, že dlužník p edložil ádný insolvenní návrh, k nČmuž p iložil ádné seznamy majetku a závazk . Z nich zjistil, že souasná výše p íjmu dlužníka je 8.000,-K (mČsínČ) a že celkový objem jeho nezajištČných pohledávek iní cca 622.200,-K.

Cituje § 108 odst. 1 a 2 zák. . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenní zákon-IZ), a s odkazem na vyhl. . 313/2007 Sb., podle níž odmČna insolvenního správce a jeho hotové výdaje p i oddlužení iní 900,-K za každý kalendá ní mČsíc trvání úink schválení oddlužení splátkového kalendá e, uzav el, že vzhledem k tomu, že v této fázi ízení není zcela jisté, zda bude rozhodnuto o povolení oddlužení dlužníka, musí insolvenní soud poítat i s jinou variantou zp sobu ešení jeho úpadku, resp. pak se zpenČžením majetkové podstaty i konkursem, kdy odmČna správce a jeho hotové výdaje dle citované vyhlášky iní nejménČ 45 tis. K. Z tČchto d vod uložil zálohu ve shora uvedené výši k pokrytí prvotních výdaj insolvenního správce.

Proti tomuto usnesení se dlužník vas odvolal. Uvedl, že z insolvenního návrhu je z ejmé, že má toliko p íjem ze zamČstnání ve výši 8 tis. K mČsínČ a je pro nČj nesplnitelné stanovenou zálohu zaplatit. Namítl, že soud nezohlednil, že platí mČsínČ výživné na nezletilé dČti ve výši 4 tis. K dle pravomocného rozhodnutí Okresního soudu v KladnČ z 28.6.2010, takže mu na živobytí zbývá mČsínČ 4 tis. K. Cituje § 108 odst. 1 vČta druhá IZ uzav el, že v p ípadČ zamČstnanc jako insolvenních navrhovatel zálohu vybrat nelze bez ohledu na to, jaká je majetková situace dlužníka. Navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zmČnil tak, že mu uloží zálohu ve výši 5 tis. K.

Vrchní soud v Praze p ezkoumal napadené usnesení i ízení jeho vydání p edcházející a dospČl k závČru, že odvolání je opodstatnČno, by z jiných než v nČm uvedených d vod .

Povinnost navrhovatele uhradit zálohu na náklady insolvenního ízení vyplývá z § 108 odst. 1 až 3 IZ, podle nČjž insolvenní soud m že p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu uložit insolvennímu navrhovateli, aby ve stanovené lh tČ zaplatil zálohu na náklady insolvenního ízení až do ástky 50.000,-K, je-li to nutné ke krytí náklad ízení a prost edky k tomu nelze zajistit jinak. Nebude-li záloha na náklady insolvenního ízení ve stanovené lh tČ zaplacena, m že insolvenní soud p ed rozhodnutím o insolvenním návrhu insolvenní ízení zastavit, a neuiní-li tak, m že p ikroit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenního navrhovatele pouit. Povinnost hradit zálohu nelze uložit insolvennímu navrhovateli, jenž je zamČstnancem dlužníka a jehož pohledávka spoívá pouze v pracovnČprávních nárocích.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a uritý insolvenní návrh opat ený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými p ílohami, kterými jsou v p ípadČ insolvenního návrhu podaného dlužníkem zejména seznamy majetku, závazk a zamČstnanc dlužníka uvedené v § 104 IZ. Jen za p edpokladu, že insolvenní návrh, na jehož základČ bylo insolvenní ízení zahájeno, má všechny tyto zákonem p edepsané náležitosti, a je tedy zp sobilý projednání, m že insolvenní soud p istoupit k rozhodnutí o povinnosti navrhovatele k zaplacení zálohy na náklady insolvenního ízení.

Nezbytnou obsahovou náležitostí insolvenního návrhu (a již je podáván dlužníkem nebo jeho vČ itelem) je podle § 103 odst. 2 IZ vždy i uvedení konkrétních rozhodujících skuteností, které osvČdují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek.

V souladu s náležitostmi insolvenního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 IZ musí navrhovatel v insolvenním návrhu uvést, zda navrhuje vydat rozhodnutí o úpadku i hrozícím úpadku, ale také musí uvést d vod tohoto návrhu, tj. vylíit rozhodující skutenosti, které jeho tvrzený úpadek i hrozící úpadek osvČdují.

Podle § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více vČ itel a b) penČžité závazky po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K poslednČ uvedené podmínce § 3 odst. 2 IZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své penČžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné ásti svých penČžitých závazk , nebo b) je neplní po dobu delší 3 mČsíc po lh tČ splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení nČkteré ze splatných penČžitých pohledávek v i dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost p edložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenní soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se z etelem ke všem okolnostem d vodnČ p edpokládat, že dlužník nebude schopen ádnČ a vas splnit podstatnou ást svých penČžitých závazk (§ 3 odst. 4 IZ).

Úpadek p edlužením definovaný v § 3 odst. 3 IZ p ichází v úvahu jen v p ípadČ dlužníka (právnické nebo fyzické osoby), který je podnikatelem.

Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopad , jež m že i vadný insolvenní návrh vyvolat v pomČrech dlužníka nebo t etích osob-je nutno i v p ípadČ insolvenního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem p edepsaném ádném vylíení rozhodujících skuteností, které osvČdují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 IZ), mezi nČž pat í mimo jiné i konkrétní údaje o vČ itelích, kte í mají za dlužníkem splatnou pohledávku. Jak plyne z ustálené judikatury, v insolvenním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závČr o úpadku dlužníka nebo o jeho hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Rozhodujícími skutenostmi, které osvČdují úpadek dlužníka ve formČ insolvence, se rozumí vylíení konkrétních okolností, z nichž insolvenní soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzav ít, že dlužník má více vČ itel (nejménČ dva), kte í v i nČmu mají pohledávky (v i nimž má penČžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dn po lh tČ splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. K tomu viz judikatura Nejvyššího soudu -usnesení sen.zn. 29 NSýR 7/2008 ze dne 26.2.2009, uve ejnČné pod . 91/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále R 91/2009), usnesení sen. zn. 29 NSýR 1/2008 ze dne 27.1.2010, uve ejnČné pod . 88/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení sen. zn. 29 NSýR 22/2009 ze dne 20.5.2010, uve ejnČné pod . 26/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení sen. zn. 29 NSýR 14/2011 ze dne 21.12.2011, uve ejnČné pod . 44/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Povinnost vylíit skutenosti osvČdující úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka proto nelze mít za splnČnou tím, že insolvenní navrhovatel ohlednČ tČchto skuteností odkáže na listinný d kaz, který p ipojí k insolvennímu návrhu jako p ílohu (viz citované R 91/2009), ledaže jde o ádný seznam majetku a závazk p ipojený k insolvennímu návrhu dlužníka. Jinak eeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkovČ úpadku i hrozícím úpadku, jež jeho insolvenní návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako souást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o vČ itelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových pomČrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazk , které spolu s insolvenním návrhem (co jeho obligatorní p ílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ IZ) p edložil. To však za p edpokladu, že tyto seznamy jsou ádné-tj. opat ené náležitostmi p edepsanými v § 104 odst. 2 až 4 IZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném smČru) p ihlížet.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenní návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neuritý, insolvenní soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokraovat v ízení; uiní tak neprodlenČ, nejpozdČji do 7 dn poté, co byl insolvenní návrh podán. Ustanovení § 43 o.s. . se nepoužije. Z obsahu spisu plyne, že dlužník podal insolvenní návrh, v nČmž sice uvedl, že navrhuje, aby soud rozhodl o jeho úpadku, co do popisu rozhodujících skuteností osvČdujících tvrzený úpadek se však omezil jen na konstatování, že v souasné dobČ má šest závazk specifikovaných jejich výší (s uvedením u každého z nich, že se jedná o p ibližnou ástku-s poznámkou cca ) v i t em vČ itel m, tedy ve výši cca 622.200,-K a mČsíní p íjem 8.000,-K istého, z ehož je dostatenČ osvČdeno, že je v úpadku, nebo má více vČ itel , penČžité závazky jsou více jak 30 dn po lh tČ splatnosti a tyto závazky s ohledem na jeho p íjem a majetkové pomČry není schopen plnit.

Z uvedeného je jasné, že dlužník v insolvenním návrhu neuvedl žádné konkrétní údaje o výši a splatnosti jednotlivých svých závazk , ani neoznail jejich vČ itele, a tyto údaje neuvedl ani prost ednictvím seznamu závazk , jenž obsahuje shodné údaje o vČ itelích a závazcích dlužníka, jako insolvenní návrh. V insolvenním návrhu tedy dlužník (ani prost ednictvím seznam , které nejsou ádné) nevylíil skutenosti, z nichž by vyplýval závČr, že má nejménČ dva vČ itele s pohledávkami, které jsou alespo 30 dn po lh tČ splatnosti a které není schopen plnit, tj. neuvedl rozhodné skutenosti svČdící o jeho tvrzeném úpadku dle § 3 odst. 1 IZ, p estože jde o obligatorní náležitosti insolvenního návrhu.

Z uvedených d vod dospČl odvolací soud k závČru, že insolvenní návrh dlužníka není zp sobilý projednání, nebo ve smyslu § 103 odst. 2 IZ vykazuje popsané nedostatky, pro nČž nelze v ízení pokraovat. Za této situace nebyly dány podmínky k rozhodnutí o povinnosti k zaplacení zálohy, ale jedinČ k tomu, aby soud prvního stupnČ insolvenní návrh dle § 128 odst. 1 IZ bez dalšího odmítl.

Odvolací soud proto postupoval podle § 220 odst. 1 písm. a) ve spojení s § 167 odst. 2 obanského soudního ádu a napadené usnesení zmČnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

Pouení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání p ípustné, jestliže na základČ dovolání podaného do dvou mČsíc od doruení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ýR prost ednictvím Krajského soudu v Praze dovolací soud dospČje k závČru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ anebo má-li být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s. .).

V Praze dne 19. srpna 2013

JUDr. Michal Kubín, v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva