3 VSPH 727/2010-A-12
MSPH 78 INS 6915/2010 3 VSPH 727/2010-A-12

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužníka INTERSPEDICO s.r.o., IČ 26378639, se sídlem Ovocný trh 572/11, 110 00 Praha, Staré Město, o odvolání věřitele SPS Příbram, s.r.o., IČ 47052872, se sídlem Husova 424, 261 01 Příbram VI, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2010, č.j. MSPH 78 INS 6915/2010-A-5,

takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. června 2010, č.j. MSPH 78 INS 6915/2010-A-5, se m ě n í tak, že se insolvenční návrh n e o d m í t á .

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. června 2010, č.j. MSPH 78 INS 6915/2010-A-5, odmítl insolvenční návrh věřitele SPS Příbram, s.r.o., IČ 47052872, se sídlem Husova 424, 261 01 Příbram VI (dále jen věřitel ) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V odůvodnění svého rozhodnutí insolvenční soud uvedl, že věřitel v insolvenčním návrhu uvedl pouze to, že má za dlužníkem pohledávku ve výši 16.200,-Kč splatnou dne 17.5.2010 z titulu ceny za přepravu zboží. Své tvrzení doložil listinami a v návrhu též označil dalších pět věřitelů dlužníka a uvedl výši jejich pohledávek. V návrhu věřitel tvrdil, že dlužník má závazky, které jsou více jak třicet dnů po splatnosti, a tyto není schopen plnit. Z toho věřitel dovozoval, že dlužník je v úpadku jak ve formě platební neschopnosti, tak i pro předlužení.

Cituje ustanovení § 1 písm. a), § 3 odst. 1 až 3 a § 97 IZ soud prvního stupně zdůraznil, že pohledávka věřitele je sice splatná více jak třicet dnů po splatnosti (pohledávka byla splatná dne 17.5.2010), avšak nelze uzavřít, že své závazky dlužník není schopen plnit. Jedním z možných předpokladů platební neschopnosti je totiž existence závazků po lhůtě splatnosti více jak 3 měsíce. To ovšem-jak uzavřel soud prvního stupně-nelze dovodit ani ve vztahu k ostatním (tvrzeným) pěti věřitelům dlužníka, neboť věřitel v návrhu neuvedl konkrétní skutečnosti o splatnosti jejich jednotlivých pohledávek. Z podaného návrhu nevyplývá ani to, že by dlužník byl v platební neschopnosti z důvodu zastavení plateb podstatné části svých peněžitých závazků ani z důvodu nemožnosti dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí. K navrhovanému úpadku ve formě předlužení věřitel neuvedl v návrhu žádná bližší tvrzení. V insolvenčním návrhu věřitele tedy podle soudu prvního stupně chybí konkrétní uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují úpadek dlužníka (dle ust. § 3 IZ), třebaže uvedení těchto skutečností je jednou ze zákonných náležitostí bezvadného insolvenčního návrhu. Pro tento nedostatek nelze pokračovat v insolvenčním řízení; insolvenční soud proto insolvenční návrh odmítnul podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ. O náhradě nákladů řízení rozhodl s odkazem na § 146 odst. 3 o.s.ř., jelikož dlužníku žádné náklady v tomto řízení nevznikly.

Proti usnesení soudu prvního stupně se včas odvolal věřitel BB TRANS SVRATKA spol. s r.o., IČ 25932348, se sídlem Hlinsko v Čechách, Hálkova 457 (dále jen odvolatel ), který dne 29.6.2010 podal insolvenční návrh ve věci dlužníka a do insolvenčního řízení přihlásil svou pohledávku za dlužníkem ve výši 104.112,56 Kč s příslušenstvím. Odvolávaje se na ustanovení § 107 IZ namítal, že ze všech údajů, které byly zveřejněny v ISIRu v insolvenční věci dlužníka, se podává, že dlužník má více věřitelů, peněžité pohledávky po dobu delší třiceti dnů po lhůtě splatnosti a tyto pohledávky není schopen plnit. Ohledně známých věřitelů dlužník zastavil platby (odvolatel neobdržel na své pohledávky žádnou platbu). Z přihlášek pohledávek a jejich příloh zveřejněných v insolvenčním rejstříku je zřejmé, že dlužník má další splatné závazky (odvolatel uvádí konkrétní údaje osmi dalších věřitelů) více než tři měsíce po lhůtě splatnosti. Odvolatel žádá, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání v souladu s § 94 odst. 2 písm. c) IZ, přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 103 odst. 1,2 IZ insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1,2 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Má se zato, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1 IZ, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle § 128 odst. 1 IZ insolvenční soud odmítne insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije. Podle § 107 odst. 1 až 3 IZ další insolvenční návrh podaný na majetek téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba, která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení.

Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy insolvenční soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno.

V projednávané věci insolvenční návrh věřitele skutečně neobsahoval všechny rozhodující právně významné skutečnosti osvědčující dlužníkův úpadek; chyběly v něm nejen ty skutečnosti, jejichž absenci správně vytkl soud prvního stupně, nýbrž chybělo též vylíčení skutečností, z nichž by vyplynulo, že dlužník má dalšího věřitele se splatnou pohledávkou. V insolvenčním návrhu sice jsou další čtyři věřitelé označeni, je uvedena i výše jejich pohledávek, avšak není ani tvrzeno, že tyto pohledávky za dlužníkem mají být splatné. Dokonce ani sám věřitel netvrdil, že jeho pohledávku, kterou identifikoval pod bodem II. insolvenčního návrhu, dlužník nezaplatil. Se zřetelem k tomu soud prvního stupně správně usoudil, že insolvenční návrh postrádá takové údaje (rozhodující skutečnosti), jež osvědčují úpadek dlužníka, a správně insolvenční návrh věřitele odmítl.

Nicméně po rozhodnutí soudu prvního stupně podal insolvenční návrh jak odvolatel, tak věřitel JIPOCAR TRANSPORT, s.r.o., IČ 60730871, se sídlem Rantířovská 284, Jihlava. Posléze uvedený navrhovatel též do insolvenčního řízení dlužníka řádně přihlásil své pohledávky. Jak odvolatel, tak tento věřitel, kteří jsou ve smyslu ustanovení § 107 odst. 1 IZ přistoupivšími navrhovateli, podal řádný insolvenční návrh, jenž beze zbytku vyhovuje náležitostem požadovaným v § 103 odst. 1,2 IZ. Jelikož odvolatel podal odvolání včas, v otevřené lhůtě běžící věřiteli, platí, že podmínky formulované v ustanovení § 128 odst.1 IZ pro odmítnutí insolvenčního návrhu je třeba zkoumat jak se zřetelem k obsahu insolvenčního návrhu věřitele, tak se zřetelem k obsahu insolvenčního návrhu odvolatele, popřípadě dalšího přistoupivšího navrhovatele. Jak již uvedeno, tyto návrhy jsou bez vad a mimo jakoukoliv pochybnost umožňují, aby v insolvenčním řízení bylo na jejich základě pokračováno.

Pak ovšem platí-ve světle promítnutí konstrukce ustanovení § 107 odst. 3 IZ do posuzování vad insolvenčního návrhu věřitele-že bezvadné insolvenční návrhy přistoupivších věřitelů (navrhovatelů), z nichž jeden podal včas odvolání proti usnesení o odmítnutí věřitelova návrhu, brání tomu, aby odvolací soud měl rozhodnutí soudu prvního stupně za věcně správné. Je tomu právě naopak; podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu stanovené v § 128 odst. 1 IZ dány nejsou, neboť dalšímu pokračování insolvenčního řízení vady insolvenčního návrhu věřitele nebrání. Odvolací soud proto podle ustanovení § 220 odst. 1 písm.b) o.s.ř. usnesení soudu prvního stupně změnil a věřitelův insolvenční návrh neodmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 22. února 2011

JUDr. Jaroslav Bureš, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová