3 VSPH 722/2016-B-30
KSUL 79 INS 12947/2013 3 VSPH 722/2016-B-30

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužnice Martiny anonymizovano , anonymizovano , bytem Šimkova 1131, 431 11 Jirkov, o odvolání Ing. Soni Aubrechtové, insolvenční správkyně dlužnice, IČO: 627 60 840, se sídlem Bělehradská 3347/7, 434 01 Most, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-B-25 ze dne 14. března 2016

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-B-25 ze dne 14. března 2016 se v bodu I. a II. výroku m ě n í tak, že se určuje odměna správkyně ve výši 54.450,-Kč včetně DPH a v bodu III. výroku tak, že odměna Správkyně v částce 48.005,15 Kč bude uspokojena z rozpočtových prostředků České republiky prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) usnesením č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-B-25 ze dne 14.3.2016 (nesprávně označeno datem 14.2.2016) schválil konečnou zprávu insolvenční správkyně Ing. Soni Aubrechtové (dále jen správkyně ) a vyúčtování odměny a jejích výdajů ze dne 29.1.2015, podle které a) příjmy majetkové podstaty činí 7.139,85 Kč, b) neuspokojené výdaje majetkové podstaty 28.222,50 Kč, z toho odměna správce 22.750,-Kč, DPH z odměny 4.777,50 Kč, hotové výdaje správce 654,-Kč, DPH 41,-Kč c) zůstatek k rozvrhu činí 0,-Kč, neboť majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující (bod I. výroku), určil odměnu správkyně ve výši 27.527,50 Kč, včetně DPH, a náhradu hotových výdajů ve výši 695,-Kč, včetně DPH (bod II. výroku) a deklaroval, že správkyni bude po právní moci tohoto usnesení vyplacena částka 21.082,65 Kč k uspokojení jejího nároku na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce (bod III. výroku).

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud zrekapituloval průběh insolvenčního řízení dlužnice a uvedl, že usnesením č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-A-18 ze dne 10.12.2013 bylo řízení spojeno s insolvenčním řízením tehdejšího manžela. Po zjištění úpadku soud povolil oběma dlužníkům oddlužení isir.justi ce.cz a ustanovil správkyni. U prvního přezkumného jednání, konaného dne 11.3.2014, však dlužnice uvedla, že od 25.9.2013 bylo její manželství s Radkem Šafaříkem rozvedeno. Insolvenční soud tedy vyloučil insolvenční řízení dlužnice k samostatnému projednání. Usnesením č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-B-14 soud oddlužení dlužnice neschválil a prohlásil na její majetek konkurs. Usnesením ze dne 22.5.2015 soud vyzval správkyni, aby se vyjádřila ke stížnosti dlužnice, že správkyni nelze zastihnout. Stížnost dlužnice byla projednaná i před soudem a dlužnice uvedla, že na stížnosti již netrvá. Dne 29.1.2016 zaslala správkyně soudu konečnou zprávu a vyúčtování odměny insolvenčního správce. Jelikož proti konečné zprávě nebyly podány žádné námitky, soud nenařizoval jednání a konečnou zprávu schválil dle § 304 odst. 4 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ).

Cituje § 1 odst. 1 až 3 a 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen Vyhláška ), insolvenční soud uvedl, že v insolvenčním řízení nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, správkyně přezkoumala pouze 4 přihlášky a dále k výzvě soudu zaslala průběžnou zprávu o průběhu insolvenčního řízení, jinak nevyvíjela žádnou aktivitu. Proto dospěl insolvenční soud k závěru, že je nutné postupovat dle § 38 odst. 3 IZ a odměnu správkyně s ohledem na uvedený přehled činnosti a na dobu trvání insolvenčního řízení přiměřeně snížit, na polovinu. Při jednoduchosti úkonů správkyně není důvod, aby stát nesl náklady řízení ve výši požadované insolvenční správkyní. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 64/2011) soud postupoval podle § 5 Vyhlášky a snížil odměnu správkyně na polovinu, na částku 22.750,-Kč bez DPH.

Proti tomuto usnesení se správkyně včas odvolala s požadavkem, aby odvolací soud napadené usnesení změnil v bodě I. výroku tak, že odměna správkyně se přiznává ve výši 45.000,-Kč, DPH z odměny 9.450,-Kč, v bodě II. výroku tak, že soud určuje správkyni odměnu ve výši 54.450,-Kč (včetně DPH) a ve výroku III. tak, že správkyni bude po právní moci tohoto usnesení ze státního rozpočtu ČR vyplacena částka ve výši 48. 005,-Kč . Upozornila na znění § 1 odst. 5 Vyhlášky, dle které pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-K. Odkázala na usnesení Vrchního soudu v Praze, č.j. 4 VSPH 1562/2015 s tím, že zákonodárce novelizací Vyhlášky přistoupil na jednotnou odměnu správkyně ve výši 45.000,-Kč. Poukázala na obdobná řízení, kterým insolvenční soud přiznal odměnu insolvenčním správcům ve správné výši dle Vyhlášky (př. KSUL 79 INS 20201/2011 a KSUL 79 INS 20928/2012). Domnívá se, že jí nemůže být přičítána k tíži skutečnost, že dlužnici nebyla uložena záloha na náklady insolvenčního řízení či to, že dlužnice po celou dobu insolvenčního řízení nevyvinula žádnou snahu o zajištění příjmu. Závěrem konstatovala, že odměna správkyně není čistým příjmem fyzické osoby, ale je nutné z ní uhradit fixní náklady, které jí výkonem funkce vznikají (pronájem kanceláře, platy zaměstnanců, kancelářské vybavení atd.).

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), přezkoumal napadené usnesení i řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 38 odst. 1, 2,3 a 6 IZ insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000,-Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000,-Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce. Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval. Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.

Podle § 283 odst. 1 IZ zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti.

Podle § 1 Vyhlášky pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměnu insolvenčního správce součet odměny určené podle odstavce 2 a 3. Pro účely výpočtu odměny podle věty první zahrnuje výtěžek zpeněžení určený k vydání věřitelům i částku připadající na odměnu insolvenčního správce (odst. 1). Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000,-Kč (odst. 5).

Podle § 5 Vyhlášky nelze-li odměnu určit postupem podle § 1 až 4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti, vykonávané činnosti insolvenčního správce.

Odvolací soud z obsahu spisu zjistil, že insolvenční soud v napadeném usnesení určil namísto v konečné zprávě navrhované odměny správkyně, ve výši 54.450,-Kč včetně DPH, odměnu jen 27.527,50,-Kč včetně DPH. Odměnu správkyně snížil podle § 38 odst. 3 IZ na polovinu, a to aniž by v průběhu insolvenčního řízení byly proti její činnosti vzneseny a prokázány oprávněné výhrady, jež by snížení odměny ospravedlňovaly, a fakticky o odměně správkyně rozhodl veden kritérii § 5 Vyhlášky (dle rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti), ačkoliv z insolvenčního spisu neplyne, že by nebylo možné o odměně rozhodnout podle § 1 až § 4 Vyhlášky.

Z obsahu spisu se dále podává, že usnesením č.j. KSUL 79 INS 12947/2013-B-14 ze dne 23.7.2014 soud neschválil oddlužení dlužnice a prohlásil na její majetek konkurs. Příjmy majetkové podstaty dlužnice tvoří výplata penzijního připojištění a přeplatek za elektrickou energii v celkové výši 7.139,85 Kč. Odvolací soud dospěl k závěru, že tyto příjmy lze podřadit pod zpeněžování majetkové podstaty podle § 283 IZ, neboť se jedná o prostředky na bankovním kontu dlužnice. Je tudíž namístě závěr, že ke zpeněžování majetkové podstaty v průběhu insolvenčního řízení došlo a odměna správkyně se určí podle § 1 odst. 5 Vyhlášky. Z vyúčtování odměny a hotových výdajů správkyně plyne, že svou odměnu stanovila částkou 45.000,-Kč + DPH. Vzhledem k tomu, že tato částka odpovídá co do své výše citované úpravě obsažené v § 38 odst. 6 IZ a § 1 odst. 5 Vyhlášky a z obsahu napadeného rozhodnutí ani z obsahu insolvenčního spisu se nepodává žádný důvod pro snížení odměny správkyně dle § 38 odst. 3 IZ, odvolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není správné.

Na základě výše uvedeného odvolací soud napadené rozhodnutí v části, ve které bylo rozhodnuto o odměně insolvenčního správce podle § 7 IZ a § 220 odst. 1. písm. a) a § 167 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ), změnil tak, jak uvedeno ve výroku. Správkyni přiznal odměnu dle § 1 odst. 5 Vyhlášky, která spolu s částkou odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 9.450,-Kč, již je správkyně jako plátce této daně povinna z odměny odvést podle zák. č. 235/2004 Sb., činí celkem 54.450,-Kč. Společně s hotovými výdaji 695,-Kč, jež byly správkyni přiznány, tedy činí nároky správkyně celkem 55.145,-Kč. Vzhledem k tomu, že do majetkové podstaty dlužnice patří příjem v celkové výši 7.139,85 Kč, bude tento příjem použit na náhradu odměny a hotových výdajů správkyně, takže zbývá k úhradě částka 48.005,15 Kč (55.145-7.139,85) představující nezaplacenou odměnu správkyně, neboť hotové výdaje jsou hrazeny z uvedeného příjmu dlužnice.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 14. října 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c, v.r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Helena Kavčiaková