3 VSPH 71/2012-A-13
KSPL 27 INS 16592/2011 3 VSPH 71/2012-A-13

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenční věci dlužnice: Jarmila anonymizovano , anonymizovano , bytem v Ostrově, Masarykova 774, zahájené na návrh dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. prosince 2011, č.j. KSPL 27 INS 16592/2011-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 9. prosince 2011, č.j. KSPL 27 INS 16592/2011-A-8, se m ě n í tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (insolvenční soud) uložil dlužnici ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,--Kč na označený účet soudu a variabilní symbol platby.

V odůvodnění napadeného usnesení insolvenční soud uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře a že 15.9.2011 nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení. Vyšel ze zjištění, že dlužnice vlastní pouze běžné vybavení domácnosti a nemá žádný nemovitý majetek, je vdaná a má jednu vyživovací povinnost. Její příjem z pracovního poměru od společnosti Léčebné lázně Jáchymov, a.s. činí 11.750,--Kč měsíčně. Výše nezajištěných závazků dlužnice činí 1.563.740,--Kč. Manžel dlužnice je dlouhodobě nezaměstnaný. Cituje ustanovení § 108 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (InsZ) insolvenční soud dospěl k závěru, že není pravděpodobné, že úpadek dlužnice by bylo možné řešit jinak než konkursem, neboť dlužnice nebude schopna nabídnou svým věřitelům plnění, jež by za dobu 5 let činilo alespoň 30 % jejich pohledávek, ani nevlastní movitý majetek vyšší hodnoty nebo nemovitý majetek pro případ oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Konstatoval, že v případě řešení úpadku dlužnice konkursem odměna insolvenčního správce představuje podstatnou část insolvenčních nákladů, kterou nebude možné hradit ze zpeněžení jejího majetku, a proto za přiměřenou shledal zálohu ve shora uvedené výši.

Toto usnesení napadla dlužnice v zákonem stanovené lhůtě odvoláním s odůvodněním, podle něhož není schopna zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 15.000,--Kč složit, neboť její manžel je nezaměstnaný a jejich nezletilý syn ve věku 16 let je v učení; jejich příjmy postačují na minimální spotřebu. Zopakovala, že nemá žádný majetek a bydlí v bytě 1+1 v bytě ve vlastnictví obce. Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné, byť z jiných než dlužnicí uváděných důvodů.

Z § 97 odst. 1 a 3 InsZ plyne, že insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh, který je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel, a jde-li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. Náležitosti insolvenčního návrhu stanoví § 103 odst. 1 a 2 InsZ tak, že kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 o.s.ř.) musí být insolvenční navrhovatel a dlužník označeni způsobem uvedeným v odstavci 1 (tj. fyzická osoba označena jménem, příjmením a bydlištěm /sídlem/, u podnikatele též identifikačním číslem, a právnická osoba označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem), a dále musí být v insolvenčním návrhu uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. Insolvenční návrh musí být rovněž opatřen úředně ověřeným podpisem osoby, která jej podala, nebo jejím zaručeným elektronickým podpisem; jinak se k němu nepřihlíží (§ 97 odst. 2 InsZ). Podá-li insolvenční návrh dlužník, dle § 104 odst. 1 InsZ je povinen k němu připojit především seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků a seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, jež musejí být opatřeny náležitostmi stanovenými v § 104 odst. 2 až 5 InsZ s tím, že všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ.

Podle § 3 odst. 1 InsZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

K posledně uvedené podmínce § 3 odst. 2 InsZ stanoví, že se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 4 InsZ).

Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen podle § 104 odst. 1 InsZ k němu připojit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (seznam majetku), seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (seznam závazků), seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 InsZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují, odděleně uvést věřitele, kteří proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění nebo toto právo proti němu uplatňují, včetně specifikace předmětu tohoto zajištění a důvodu jeho vzniku, a musí také uvést, které z pohledávek věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše či v jakém rozsahu popírá právo na uspokojení ze zajištění a z jakého důvodu (§ 104 odst. 3 InsZ). Všechny osoby uvedené v seznamech musí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 InsZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 InsZ).

V této souvislosti odvolací soud poukazuje na aktuální judikaturu Nejvyššího soudu, jenž v rozhodnutí ze dne 1. března 2012, sp.zn. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, dospěl k závěru, že seznam závazků dlužníka ve smyslu ustanovení § 104 odst. 1 písm. b) IZ musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených. K tomu Nejvyšší soud vysvětlil, že i když povinnost dlužníka uvést v seznamu svých závazků výši každého konkrétního závazku a jeho splatnost není ve výše citovaných ustanoveních insolvenčního zákona formulována výslovně, z formulace seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů i z legislativní zkratky seznam závazků je patrné, že jde v prvé řadě o seznam závazků. Prioritu v daném ohledu zcela zjevně hrají právě závazky (jejich specifikace), což vyplývá nejen z jazykového výkladu předmětných ustanovení, ale též z výkladu teleologického a logického; pak je nepochybné, že nezbytnou obsahovou náležitostí takového seznamu musí být uvedení výše závazku i jeho splatnosti, neboť bez těchto údajů takový seznam není schopen plnit svou základní funkci-osvědčit úpadek dlužníka. Z insolvenčního zákona přitom nevyplývá, že by zákonodárce kladl na seznam závazků podle § 104 odst. 1 IZ jiné požadavky podle toho, jde-li o přílohu dlužnického insolvenčního návrhu nebo o seznam, k jehož předložení vyzval insolvenční soud dlužníka v řízení o věřitelském insolvenčním návrhu postupem podle § 128 odst. 3 InsZ.

Chce-li dlužník navrhnout, aby jeho úpadek, popř. hrozící úpadek, byl řešen oddlužením, je povinen podat návrh na oddlužení spolu s insolvenčním návrhem (§ 106 odst. 1 a § 390 odst. 1 InsZ). Návrh na povolení oddlužení lze podle § 390 odst. 2 InsZ podat pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 311/2007 Sb.) a jehož podoba je bezplatně zveřejněna Ministerstvem spravedlnosti na adrese www.insolvencnizakon.cz. Formulář návrhu na povolení oddlužení ve smyslu § 390 odst. 1 InsZ umožňuje, aby byl využit k současnému podání insolvenčního návrhu, a to prostřednictvím jeho kolonky č. 6 (dříve 21), jež v souladu s náležitostmi insolvenčního návrhu vymezenými v § 103 odst. 2 InsZ předpokládá vyplnění údaje o tom, čeho se jím dlužník domáhá, a uvedení důvodů tohoto návrhu, tj. vylíčení rozhodujících skutečností, které úpadek či hrozící úpadek dlužníka osvědčují.

Z uvedeného plyne, že dlužník, který hodlá podat insolvenční návrh a současně navrhnout povolení oddlužení, může insolvenční návrh podat buď s využitím formuláře, anebo tak může učinit samostatným podáním, přičemž v obou případech se tak musí stát předepsaným způsobem, jenž popsán shora. Nutno zdůraznit, že zákonné náležitosti insolvenčního návrhu, jímž se insolvenční řízení dlužníka zahajuje, nelze zaměňovat se zákonnými náležitostmi návrhu na povolení oddlužení, jenž představuje pouze dlužníkův návrh na způsob řešení úpadku, jehož zjištění se insolvenčním návrhem domáhá. Proto nedostatky insolvenčního návrhu nemohou být obsahem návrhu na povolení oddlužení či jeho přílohami nahrazeny.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze srozumitelný a určitý insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 InsZ a zákonem požadovanými přílohami obsahujícími údaje uvedené v § 104 InsZ (zejména řádnými seznamy svého majetku a závazků). Soudní praxe dovodila, že-vzhledem k závažnosti dopadů, jež může i vadný insolvenční návrh vyvolat v poměrech dlužníka nebo třetích osob-je nutno i v případě insolvenčního návrhu podávaného dlužníkem trvat na zákonem předepsaném řádném vylíčení rozhodujících skutečností, které osvědčují jeho úpadek nebo hrozící úpadek (§ 103 odst. 2 InsZ), mezi něž patří mimo jiné i konkrétní údaje o věřitelích, kteří mají za dlužníkem splatnou pohledávku. V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku dlužníka logicky vzato vyplývá. Pouhé konstatování, že dlužník je v úpadku , nebo mu úpadek hrozí , případně, že dlužník je insolventní , nebo že je v platební neschopnosti anebo že je předlužen , není ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 InsZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují. Tuto povinnost nelze mít proto za splněnou tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu, ledaže jde o řádný seznam majetku a závazků připojený k insolvenčnímu návrhu dlužníka. Jinak řečeno, co do povinných rozhodných tvrzení o dlužníkově úpadku či hrozícím úpadku, jež jeho insolvenční návrh postrádá, lze vzít v potaz (jako součást tvrzení o úpadku akceptovat) údaje o věřitelích dlužníka a jejich pohledávkách a o majetkových poměrech dlužníka obsažené v seznamech majetku a závazků, které spolu s insolvenčním návrhem (co jeho obligatorní přílohu dle § 104 odst. 1 písm. a/ až c/ InsZ) předložil. To však za předpokladu, že tyto seznamy jsou řádné-tj. opatřené náležitostmi předepsanými v § 104 odst. 2 až 4 InsZ, a že tedy k nim lze (i v uvedeném směru) přihlížet. K tomu nutno zdůraznit, že ke splnění povinnosti předložit předmětné seznamy neslouží údaje o majetku a závazcích obsažené v kolonkách č. 12-17 formuláře návrhu na povolení oddlužení (či v jiných částech formuláře)-jejich vyplněním dlužník naplňuje jen obsahové požadavky tohoto návrhu. Seznamy majetku a závazků formulář výslovně avizuje jako jednu z povinných příloh insolvenčního návrhu. Proto formulář v kolonkách č. 12-17 (ani v jiné své části) splnění speciálních náležitostí, jež příslušejí těmto seznamům, nepředepisuje a údaje vyplněné v kolonkách č. 14 a 16 náležitosti seznamů závazků nemají (v platném formuláři kolonky č. 16-21).

Podle § 128 odst. 1 InsZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Z insolvenčního spisu plyne, že dlužnice podala insolvenčním návrh s návrhem na povolení oddlužení s využitím formuláře k návrhu na povolení oddlužení (který v době podání insolvenčního návrhu již byl nahrazen formulářem jiným) a v jeho kolonce č. 21 (nyní č. 6) uvedla, že nemá žádné dlužníky a je matkou nezletilého anonymizovano , anonymizovano . Uvádí, že má více věřitelů a peněžité závazky více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti, jež není schopna plnit. Má 15 závazků vůči 13 věřitelům, k jejichž identifikaci odkázala na kolonky č. 14 a 16 formuláře. Uvedla, že výše jejích nezajištěných závazků činí celkem 1.563.740,--Kč, dále popsala své příjmové poměry a okolnosti, pro něž není schopna své závazky věřitelům plnit. V seznamu svých závazků dlužnice uvedla své věřitele jen názvem, bez uvedení sídla a identifikačního čísla, a s výší jednotlivých pohledávek, jež ve 14 případech jsou vykonatelné, avšak nesdělila žádné bližší údaje, na jejichž základě vykonatelnost pohledávek tvrdí.

Z uvedeného je zřejmé, že dlužnice v insolvenčním návrhu neoznačila své víceré věřitele a neuvedla údaje o výši a splatnosti jejich jednotlivých pohledávek. Ostatně ani v kolonce č. 14 a 16, jež však nelze brát v potaz jako součást insolvenčního návrhu, neboť se jedná o náležitosti návrhu na povolení oddlužení (nadto na formuláři, který již neplatí) dlužnice své věřitele neoznačila v souladu se zákonnými požadavky a neuvedla údaje o splatnosti jejich pohledávek. Dlužnice tedy v insolvenčním návrhu nevylíčila řádně skutečnosti, jež by její tvrzený úpadek (či hrozící úpadek) dle § 3 InsZ osvědčovaly, přestože jde o obligatorní náležitosti insolvenčního návrhu. Tato chybějící rozhodná skutková tvrzení přitom nebyla v daném případě nabídnuta ani prostřednictvím seznamu závazků dle § 104 InsZ, neboť ten z hlediska náležitostí vyžadovaných v § 104 odst. 3 InsZ zjevně není řádný. Jiné přílohy jsou v uvedeném směru-jak již vysvětleno výše-bez významu (nedostatky povinných tvrzení osvědčujících dlužníkův úpadek nahradit nemohou).

Podmínky pro uložení povinnosti k zaplacení zálohy nebyly dány, protože z uvedených důvodu je insolvenční návrh nezpůsobilý projednání, a měl být proto podle § 128 odst. 1 InsZ bez dalšího odmítnut.

Z uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 ve spojení s § 167 odst. 2 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se dlužnici neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 12. září 2012

JUDr. Michal K u b í n, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva