3 VSPH 696/2012-A-11
KSPL 54 INS 10194/2012 3 VSPH 696/2012-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužnice Vlasty anonymizovano , anonymizovano , bytem 348 02 Bor, Hošťka 154, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 10194/2012-A-6 ze dne 4. května 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 54 INS 10194/2012-A-6 ze dne 4. května 2012 se mění tak, že se dlužnici povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni usnesením č.j. KSPL 54 INS 10194/2012-A-6 ze dne 4.5.2012 uložil dlužnici Vlastě anonymizovano (dále jen dlužnice), aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že mu byl dne 26.4.2012 doručen insolvenční návrh dlužnice. Ta se domáhá rozhodnutí o svém úpadku a povolení oddlužení s tvrzením, že má splatné závazky vůči 3 věřitelům v celkové výši 111.630,-Kč, je vdova bez vyživovacích povinností, její měsíční příjmy tvoří mzda ve výši 8.800,-Kč a vdovský důchod v předpokládané výši 2.500,-Kč.

Soud citoval § 38 insolvenčního zákona (dále jen IZ) týkající se práva insolvenčního správce na odměnu a náhradu jeho hotových výdajů, které jsou dle § 168 odst. 2 písm. a) téhož zákona pohledávkami za majetkovou podstatou, a citoval také § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. upravující paušální výši zmíněných nároků insolvenčního správce po dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dále soud vysvětlil účel zálohy na náklady insolvenčního řízení s tím, že tyto náklady mohou představovat i jiné výdaje, než jaké vyžádá uspokojení nároků insolvenčního správce, a že v dané fázi insolvenčního řízení není jisté, zda bude oddlužení povoleno (§ 395 a § 396 odst. 1 IZ), či zda povolené oddlužení bude schváleno (§ 404 až 406 IZ), nebo zda schválené oddlužení nebude v jeho průběhu zrušeno (§ 418 IZ). Všechna tato rozhodnutí mají vždy za následek řešení úpadku konkursem, popř. nepatrným konkursem dle § 314 a § 315 IZ, v němž jen odměna insolvenčního správce příslušející dle § 1 výše cit. vyhlášky dosahuje nejméně 45 tis. Kč. Při úvaze o požadavku zálohy pro případ konkursu je též rozhodný předpoklad výtěžku dosaženého zpeněžením dlužníkova majetku (zpeněžením věcí, jež nejsou z majetkové podstaty vyloučeny-§ 207 odst. 1 IZ), a to včetně dalších možných přínosů podstaty odpovídajících postižitelné části očekávaných budoucích příjmů dlužníka (§ 207 odst. 2 IZ). Soudní praxe dovodila, že pokud přichází v úvahu řešení úpadku dlužníka oddlužením formou splátkového kalendáře, jako je tomu v posuzované věci, je zpravidla zapotřebí zálohy v podstatně nižší výši, než v případě dlužníkova konkursu. Přesto však-jak plyne z judikatury Vrchního soudu v Praze-ani v případě schválení oddlužení dlužníka formou splátkového kalendáře nelze vyloučit vznik práva správce na náhradu nákladů a na odměnu za předchozí období od rozhodnutí o úpadku, k jejichž úhradě by pak došlo ve smyslu § 38 odst. 2 IZ právě ze složené zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Proto soud dlužnici uložil zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 5.000,-Kč, kterou považuje za odpovídající očekávaným výdajům na odměnu a náhradu nákladů správce za období od rozhodnutí o úpadku.

Proti tomuto usnesení se dlužnice včas odvolala a požadovala, aby je odvolací soud změnil a rozhodl, že se jí povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá. Dlužnice odkázala na závěry usnesení Vrchního soudu v Praze, které v insolvenční věci vedené pod sp.zn. KSPL 54 INS 8824/2012 ohledně nedostatků odůvodnění rozhodnutí o záloze na náklady insolvenčního řízení vyslovil ve svém usnesení sen.zn. 3 VSPH 871/2011 ze dne 12.4.2012 a které zřejmě dlužnice považuje i v posuzované věci za případné. S tímto odkazem dlužnice bez dalšího uzavřela, že soud v napadeném usnesení nevysvětlil, z jakých důvodů shledal, že podmínky pro uložení povinnosti k zaplacení zálohy vymezené v § 108 odst. 1 IZ jsou dány a že je přiměřená i její stanovená výše 5.000,-Kč.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je opodstatněno, byť z jiných než v něm uplatněných důvodů; dlužnicí vytýkanými vadami-nedostatky odůvodnění-toto usnesení zjevně stiženo není.

Základem pro rozhodnutí o úpadku dlužníka je pouze insolvenční návrh opatřený náležitostmi dle § 103 IZ a zákonem požadovanými přílohami uvedenými v § 104 IZ, tj. zejména dlužníkovým seznamem majetku včetně jeho pohledávek s uvedením jeho dlužníků (dále jen "seznam majetku"), seznamem jeho závazků s uvedením jeho věřitelů (dále jen "seznam závazků") a seznamem jeho zaměstnanců, které musejí mít náležitosti stanovené v § 104 odst. 2 až 4 IZ. V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně specifikace svých pohledávek a vyjádření k jejich dobytnosti, a uvést informaci o soudních či jiných řízeních, jež ohledně jeho majetku proběhla či dosud probíhají (§ 104 odst. 2 IZ). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (§ 104 odst. 3 IZ). Seznam závazků dlužníka musí obsahovat i údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků v něm uvedených (viz usnesení Nejvyššího soudu č.j. MSPH 88 INS 7327/2009, 29 NSČR 38/2010-A-62, ze dne 1.3.2012, uveřejněné pod č. 83/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Všechny osoby uvedené v seznamech musejí být označeny způsobem uvedeným v § 103 odst. 1 IZ. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (§ 104 odst. 4 IZ).

Nemá-li insolvenční návrh všechny zákonem předepsané náležitosti, je pojmově vyloučeno činit vůči navrhovateli jiná opatření než ta, jež směřují k odstranění nedostatků jeho návrhu. Teprve poté, co bude tímto postupem insolvenční návrh potřebným způsobem doplněn a bude tak zajištěn řádný podklad pro další průběh insolvenčního řízení, může soud zvážit splnění zákonných podmínek pro uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení a posoudit přiměřenost její výše.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že dlužnice podala dne 26.4.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, jež navrhla provést formou splátkového kalendáře. K návrhům připojila seznam majetku a seznam závazků, z nichž ale seznam závazků zjevně nemá všechny náležitosti předepsané v § 104 odst. 3 IZ a nelze ho považovat za správný a úplný, přičemž takovými nedostatky-jak plyne z tvrzení dlužnice a dalšího obsahu spisu-trpí zřejmě i předložený seznam jejího majetku.

V seznamu závazků dlužnice u žádného z nich neuvedla údaj o splatnosti, přičemž u věřitelky Magdy Štěpánkové, kterou označila jako zajištěného věřitele, její zajištěnou pohledávku vůbec nijak nespecifikovala (neuvedla, její důvod, výši a splatnost) a neuvedla ničeho o druhu a důvodu vzniku zajištění; specifikovala jen jeho předmět-rodinný dům zapsaný na LV č. 88 nacházející se na adrese Hošťka 154, 348 02 Bor. O této nemovitosti dlužnice v seznamu majetku uvedla, že je vlastnicí její poloviny. Z připojeného výpisu z katastru nemovitostí a ze znaleckého ocenění obvyklé ceny předmětné nemovitosti ze dne 23.4.2012 ovšem vyplývá, že na LV č. 88 pro k.ú. Hošťka jsou vedle uvedeného domu zapsány jako majetek náležející do společného jmění manželů (dále jen SJM) dlužnice a jejího manžela Josefa Nováka také pozemky parc. č. 156 a 4388, a že všechny tyto nemovitosti slouží na základě exekutorského zástavního práva zřízeného v roce 2010 též k zajištění pohledávky věřitele Správa železniční dopravní služby, státní organizace. Tohoto věřitele sice dlužnice v seznamu závazků uvedla, avšak jako věřitele nezajištěného.

V podaných návrzích dlužnice tvrdila, že její manžel Josef Novák zemřel 23.1.2012, všechny uváděné závazky vznikly v průběhu jejich manželství, ovšem dědické řízení dosud není ukončeno (vypořádáno); jeho předmětem bude podle dlužnice jen výše uvedený dům, když ostatní vykázaný majetek (pračka a lednička) náleží do jejího výlučného vlastnictví.

Z uvedeného je zřejmé, že vedle popsaných zjevných nedostatků seznamu závazků lze mít důvodnou pochybnost také o správnosti a úplnosti seznamu majetku, ve kterém dlužnice (bez jakéhokoli vysvětlení) neuvedla výše uvedené pozemky, jež náležely do SJM zaniklého úmrtím jejího manžela, a ve kterém ohledně domu (též zcela náležejícího do zaniklého SJM) uvedla, že je v jejím vlastnictví jen polovinou. O vypořádání majetku ze zaniklého SJM však bude podle § 175l občanského soudního řádu rozhodnuto až v rámci dědického řízení. Do té doby se na majetek a závazky obou manželů přiměřeně užijí ustanovení občanského zákoníku týkající se SJM (§ 143 a násl.). Vypořádání SJM (ať již dohodou, rozhodnutím soudu nebo nastolenou zákonnou fikcí vypořádání dle § 150 odst. 4 občanského zákoníku) přitom nezbavuje věřitele práva domáhat se uspokojení své pohledávky i z majetku patřícího (původně) do společného jmění a přikázaného v rámci vypořádání do výlučného vlastnictví manžela, tedy nijak se nedotýká práv věřitelů na uspokojení jejich pohledávek ve stejném rozsahu, v jakém pro ně mohli vést výkon rozhodnutí či exekuci za trvání SJM (viz např. závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soud sp.zn. 20 Cdo 2085/2006 ze dne 27.9.2007 či v jeho rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1725/2006 ze dne 31.10.2007).

Pokud tedy dosud o vypořádání zaniklého SJM dlužnice a jejího zemřelého manžela nebylo v dědickém řízení rozhodnuto a dědické řízení nebylo ukončeno, aby tak byl definitivně postaven najisto rozsah majetku a závazků dlužnice, musí být v seznamech-vedle výlučného majetku a výlučných závazků-uveden všechen její majetek a závazky, které patřily do zaniklého SJM (s poznámkou o nevypořádaném SJM). Tomu ale podle všeho předložený seznam majetku nevyhovuje. Pochybnost o úplnosti tohoto seznamu majetku navíc vzbuzuje i okolnost, že v něm vedle zmíněné nemovitosti (bez pozemků) a ledničky s pračkou neuvedla žádné jiné osobní věci, vybavení domácnosti, apod.

Za této situace bylo povinností soudu prvního stupně vyzvat dlužnici dle § 128 odst. 2 IZ k tomu, aby insolvenční návrh o jeho obligatorní přílohy dle § 104 IZ-zejm. o řádný seznam majetku a závazků-doplnila, poskytnout jí poučení, jak má doplnění provést a poučit ji o následku spočívajícím v odmítnutí insolvenčního návrhu, nebude-li ve stanovené lhůtě požadovaným způsobem doplněn. To však soud neučinil, a místo toho dlužnici napadeným usnesením uložil povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Z uvedeného je zřejmé, že v řízení nebyly splněny zákonné podmínky k tomu, aby bylo po dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení požadováno, neboť její insolvenční návrh pro popsané nedostatky (absenci řádných seznamů) není způsobilý projednání.

Proto odvolací soud postupoval podle § 220 odst. 1 občanského soudního řádu a napadené usnesení změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu se neukládá.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 17. prosince 2012

JUDr. Jaroslav B u r e š, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Brožová Eva