3 VSPH 695/2013-P3-9
KSUL 45 INS 19086/2012 3 VSPH 695/2013-P3-9 3 VSPH 696/2013-P4-9

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenčním řízení dlužníků: a) Josef anonymizovano , anonymizovano a b) Jitka anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Kadaň, 1. máje 1537, o odvolání věřitele PROFI CREDIT Czech, s.r.o. se sídlem Praha 1, Jindřišská 491/24, IČO 61860069, proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 19086/2012-P3-4, KSUL 45 INS 19086/2012-P4-4 ze dne 15. března 2013,

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 19086/2012-P3-4, KSUL 45 INS 19086/2012-P4-4 ze dne 15. března 2013 se v bodu I. výroku mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 3) PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem Praha 1, Jindřišská 491/24, IČO: 61860069 ve výši 23.602,50 Kč neodmítá, v bodu II. výroku se mění tak, že se přihláška pohledávky věřitele č. 3) PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem Praha 1, Jindřišská 491/24, IČO: 61860069 ve výši 20.307,-Kč neodmítá, a v bodu VI. se údaj o výši pohledávky P4 mění tak, že činí celkem 159.782,50 Kč; toto usnesení se v bodě III. výroku potvrzuje.

II. Odvolání věřitele č. 3) PROFI CREDIT Czech, a.s. se sídlem Praha 1, Jindřišská 491/24, IČO: 61860069 proti bodům IV., V. a VII. výroku usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 45 INS 19086/2012-P3-4, KSUL 45 INS 19086/2012-P4-4 ze dne 15. března 2013 se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem (insolvenční soud) v insolvenčním řízení dlužníků Josefa Kothánka a Jitky anonymizovano (dále jen dlužníci nebo jen dlužník a dlužnice) usneseními č.j. KSUL 45 INS 19086/2012-P3-4, KSUL 45 INS 19086/2012-P4-4 ze dne 15. března 2013 vyslovil v bodě I. výroku, že přihláška č. 4 pohledávka č. 4 věřitele č. 3 se odmítá, v bodě II. výroku, že přihláška č. 3 pohledávka č. 3 se odmítá, v bodě III. výroku, že přihláška č. 3 pohledávka č. 5 se odmítá, v bodě IV. výroku, že soud bere na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky č. 3 pohledávky č. 4 co do výše 26.935,05 Kč, v bodě V., že pohledávka č. 4 přihláška č. 3 se nadále pokládá za zjištěnou ve výši 10.298,95 Kč, v bodě VI. výroku, že věřitel č. 3 je nadále účasten v insolvenčním řízení s přihláškou P3 ve výši 90.148,95 Kč a P4 ve výši 136.180,-Kč s tím, že P4 byla ve výši 59.543,-Kč zjištěna pod P3 jako totožná, a v bodě VII. výroku uložil insolvenčnímu správci, aby s další průběžnou zprávou předložil soudu upravený seznam přihlášek v elektronické podobě do kanceláře senátu č. 45. 3 VSPH 696/2013

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že na přezkumném jednání dne 29.1.2013 popřel insolvenční správce pohledávky věřitele č. 3 PROFI CREDIT Czech, a.s. (dále jen věřitel), a to konkrétně: a) část jistiny pohledávky č. 4 přihlášky č. 4 co do částky 29.219,40 Kč (přihlášená výše jistiny činila 52.658,-Kč), ve zbytku byla správcem zjištěna; b) část příslušenství pohledávky č. 4 přihlášky č. 4 co do částky 204,10 Kč (přihlášená výše příslušenství činila 368,-Kč), ve zbytku byla správcem zjištěna; c) příslušenství pohledávky č. 3 přihlášky č. 3 co do částky 1.100,-Kč; d) část jistiny pohledávky č. 4 přihlášky č. 3 co do částky 24.270,-Kč (přihlášená výše jistiny činila 33.550,-Kč), ve zbytku byla správcem zjištěna; e) část příslušenství pohledávky č. 4 přihlášky č. 3 co do částky 2.665,05 Kč z titulu směnečného úroku (přihlášená výše 3.684,-Kč), ve zbytku byla správcem zjištěna; f) pohledávku č. 5 přihlášky č. 3 ve výši 20.045,-Kč, s tím, že pohledávky pod body d) a e) byly přezkoumány jako vykonatelné.

Soud uvedl, že o popření svých pohledávek byl věřitel správně vyrozuměn spolu s poučením o možnosti domáhat se určení své popřené pohledávky žalobou u insolvenčního soudu ve stanovené lhůtě. Vyrozumění o popření pohledávek bylo věřiteli doručeno dne 15.2.2013, posledním dnem lhůty k podání žaloby tedy bylo 4.3.2013. Dne 18.2.2013 doručil věřitel podání, které je svým obsahem částečné zpětvzetí přihlášené pohledávky č. 4 přihlášky č. 3 o částku 26.935,05 Kč. Sám věřitel ve svém podání upřesňuje, že se jedná o částku, která byla na přezkumném jednání popřena (viz výše pod bodem d/ a e/). Jelikož se jednalo o vykonatelnou pohledávku, incidenční žalobu by musel dle zákona podat insolvenční správce; ve lhůtě žaloba podána nebyla.

Soud cituje § 178, § 185 a § 198 odst. 1 zák. č. 186/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho určení (insolvenční zákon-IZ), a s odkazem na usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. KSCB 27 INS 3080/2010, 1 VSPH 788/2011-P2 ze dne 08.09.2011 a sp. zn. KSLB 76 INS 12489/2010, 3 VSPH 905/2011-P4 ze dne 16.1.2012, podle nichž z pohledu účinků uvedených v § 178 IZ je nezbytné posuzovat zvlášť jako samostatné pohledávky jistinu a jednotlivé druhy jejího uplatněného příslušenství, byť jistina spolu s příslušenstvím je přihlašována na jediném listu formuláře, dospěl k závěru, že pohledávka č. 4 přihláška č. 4 (platí pro jistinu i příslušenství) byla odmítnuta s odkazem na ust. § 178 a § 185 IZ, pohledávka č. 3 (příslušenství) a pohledávka č. 5 přihlášky č. 3 byla odmítnuta s odkazem na ust. § 185 IZ. Soud pak vzal na vědomí částečné zpětvzetí přihlášky č. 3 pohledávky č. 4 co do částky 26.935,05 Kč (24.270,-Kč na jistině a 2.665,05 Kč na příslušenství). Z uvedených důvodů vyzval správce podle § 189 odst. 1, 3 IZ k doručení upraveného seznamu pohledávek se zřetelem k výši zjištěné pohledávky věřitele č. 3.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl, že do insolvenčního řízení dlužnice přihlásil pět pohledávek v celkové výši 138.229,-Kč, jež specifikoval částkou jistiny a příslušenstvím, přičemž při přezkumném jednání byly tyto pohledávky popřeny takto: třetí dílčí pohledávka v rozsahu nákladů rozhodčího řízení 1.100,-Kč z celkově přihlášené pohledávky 21.407,-Kč, čtvrtá dílčí pohledávka 3 VSPH 696/2013 v rozsahu 24.270,-Kč, tj. v částce týkající se neuhrazených splátek dle smlouvy o revolvingovém úvěru z celkové částky 33.550,-Kč a v rozsahu 2.665,05 Kč týkající se směnečného úroku z celkové částky 3.684,-Kč a pátá dílčí pohledávka v celém rozsahu 20.045,-Kč. Konstatoval, že následně využil svého dispozičního práva dané mu insolvenčním zákonem (§ 184) a svoji přihlášku pohledávky za dlužnicí vzal zpět v rozsahu odpovídajícím popřené části čtvrté pohledávky. Po částečném popření má tedy za dlužnicí první dílčí pohledávku ve výši 38.988,-Kč, druhou dílčí pohledávku ve výši 20.555,-Kč, třetí dílčí pohledávku v rozsahu 20.307,-Kč a čtvrtou dílčí pohledávku v rozsahu 10.298,95 Kč; pátá dílčí pohledávka byla insolvenčním správcem popřena v celém rozsahu. Z uvedeného je tedy zřejmé, že má zjištěné první až čtvrté dílčí pohledávky v rozsahu přesahujícím 50 % z celkové výše a jeho účast k nim v řízení trvá.

Dále věřitel uvedl, že do insolvenčního řízení dlužníka přihlásil čtyři pohledávky (v celkové výši 189.205,-Kč), jež specifikoval částkou jistiny a příslušenstvím, přičemž první dvě pohledávky jsou ve shodné výši jako v případě dlužnice (38.988,-Kč a 20.555,-Kč), přičemž při přezkumném jednání byla popřena toliko čtvrtá dílčí pohledávka v rozsahu 23.602,50 Kč z celkově přihlášené pohledávky 21.407,-Kč, čtvrtá dílčí pohledávka v rozsahu 29.423,50 Kč, a proto využil i v tomto případě svého dispozičního práva dané mu insolvenčním zákonem (§ 184) a svoji přihlášku pohledávky za dlužníkem vzal zpět v rozsahu odpovídajícím popřené části čtvrté pohledávky. Po částečném popření má tedy za dlužnicí první dílčí pohledávku ve výši 38.988,-Kč, druhou dílčí pohledávku ve výši 20.555,-Kč, třetí dílčí pohledávku v rozsahu 76.105,-Kč a čtvrtou dílčí pohledávku v rozsahu 23.602,50 Kč. Z uvedeného je tedy zřejmé, že má zjištěné první až čtvrté dílčí pohledávky v rozsahu přesahujícím 50 % z celkové výše a jeho účast k nim v řízení trvá.

Vrchní soud v Praze, aniž nařizoval jednání [ustanovení § 94 odst. 2 písm. c) IZ], přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející, a dospěl k závěru, že odvolání je opodstatněno.

Podle § 178 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013 (jež je uvedeno v celém následujícím textu), bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

Podle § 184 IZ věřitel, který podal přihlášku pohledávky nebo na něhož se hledí jako na věřitele přihlášeného, může kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je 3 VSPH 696/2013 odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Podle § 192 odst. 1 a 2 IZ pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou (v režimu vymezeném v § 193 až 196 IZ) popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět. Insolvenční správce může při přezkumném jednání změnit stanovisko, které zaujal k jednotlivým pohledávkám v seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 192 odst. 4 věta prvá IZ věřitel může až do skončení přezkumného jednání, dokud jeho pohledávka není zjištěna, měnit výši přihlašované pohledávky.

Podle § 197 odst. 2 IZ, ve znění účinném do 31.12.2013, věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek.

Podle § 198 odst. 1 IZ věřitelé nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 197 odst. 2 IZ. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce popřené co do pravosti se nepřihlíží; pohledávka popřená co do výše nebo pořadí je v takovém případě zjištěna ve výši nebo pořadí uvedeném při jejím popření.

Popře-li insolvenční správce přihlášenou pohledávku, jež byla přezkoumána jako nevykonatelná, a věřitele o tom vyrozumí podle § 197 odst. 2 IZ (s poučením dle § 198 IZ), může věřitel zákonný následek poslední věty § 198 odst. 1 IZ odvrátit jedině tím, že řádně a včas podá u insolvenčního soudu určovací žalobu.

Odvolací soud vyložil např. v usnesení sp. zn. KSUL 69 INS 2401/2010, 1 VSPH 892/2010-P14 ze dne 15.10.2010 nebo v usnesení sp. zn. KSLB 76 INS 12489/2010, 3 VSPH 905/2011-P4 ze dne 16.1.2012 (jak na něj správně odkazuje i soud prvního stupně), že v insolvenčním řízení není předmětem přezkoumávání přihláška pohledávek jako celek, ale jednotlivé samostatné přihlášené pohledávky (vymezené důvodem a výší-§ 174 odst. 2 IZ), ohledně nichž se pak také samostatně aplikují § 188, § 198 odst. 1 nebo § 178 a § 185 IZ s rozlišením, vůči které konkrétní pohledávce s nimi spojovaný zákonný následek zcela nebo zčásti nastal. K tomu pak Vrchní soud v Praze (např. v usnesení sp.zn. KSPA 48 INS 1646/2008, 1 VSPH 275/2008-B ze dne 13.2.2009) vysvětlil, že jak jistina, tak i její příslušenství (jehož jednotlivé druhy jsou definovány taxativním výčtem v § 121 odst. 3 občanského zákoníku) představují samostatné (samostatně uplatnitelné) nároky specifikované jejich vlastním důvodem a výší. Tomu odpovídají povinné náležitosti přihlášky vymezené co do údaje o výši pohledávky v § 21 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 311/2007 Sb., podle nějž vedle údaje o výši jistiny je nutno zvlášť uvést údaj o celkové výši 3 VSPH 696/2013 přihlašovaného příslušenství (jehož uspokojení není vyloučeno dle § 170 IZ), včetně způsobu jeho výpočtu s rozlišením jednotlivých druhů příslušenství.

Z uvedeného je zřejmé, že každou pohledávku je třeba ve formuláři přihlášky jednotlivě vymezit jejím důvodem, výší a dalšími předepsanými údaji o pohledávce, a takto pak také insolvenční správce musí přihlášené pohledávky daného věřitele jednotlivě přezkoumat dle § 188 IZ a rozepsat v seznamu přihlášených pohledávek (§ 189 odst. 1 IZ). Takovéto rozlišení jednotlivých samostatných přihlášených pohledávek musí být respektováno i v dalším procesu jejich přezkoumání. Proto dojde-li k popření pohledávky, musí být zřejmé, které jednotlivé pohledávky se popření týká, tj. zda je popírána jediná pohledávka či více přihlášených pohledávek (a v jakém rozsahu a co je důvodem jednotlivých popření). Popsané rozlišení jednotlivých přihlášených pohledávek je pak rozhodující i při posouzení důvodů pro uplatnění sankční úpravy § 178 IZ (tedy pro závěr, zda byla konkrétní věřitelova pohledávka zjištěna v rozsahu menším než 50 % její přihlášené výše).

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že insolvenční řízení dlužníků manželů anonymizovano byla spojena ke společnému řízení vedeném pod sp. zn. KSUL 45 INS 19086/2012. Dne 12.9.2012 podal věřitel soudu na předepsaném formuláři přihlášku (evidovanou pod P3 číslo věřitele 3), v níž přihlásil několik pohledávek, a to pohledávky za dlužnicí:

Pod č. 1) pohledávku z jistiny 38.686,-Kč jako nevykonatelnou ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100050964 a zákonného úroku z prodlení 302,-Kč, tj. celkem 38.988,-Kč; pod č. 2) pohledávku z jistiny 20.396,-Kč jako nevykonatelnou představující neuhrazené smluvní pokuty dle smlouvy uvedené u pohledávky 1) a zákonného úroku 159,-Kč, tj. celkem 20.555,-Kč; pod č. 3) pohledávku z jistiny ve výši 16.970,-Kč a vykonatelnou pro částku 21.407,-Kč podle rozhodčího nálezu představující nedoplatek na směnečné sumě ze zajišťovací směnky ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100277665, ze směnečného úroku 3.337,-Kč a nákladů rozhodčího řízení ve výši 1.100,-Kč, tj. celkem 21.407,-Kč; pod č. 4) pohledávku z jistiny 33.550,-Kč jako vykonatelnou pro částku 37.234,-Kč podle rozhodčího nálezu představující nedoplatek na směnečné sumě smluvních pokut dle zajišťovací směnky k úvěrové smlouvě uvedené u pohledávky č. 3) a ze směnečného úroku 3.684,-Kč, tj. 37.234,-Kč a pohledávku č. 5) ve výši jistiny 20.045,-Kč jako nevykonatelnou představující nedoplatek dle dohody o uznání dluhu č. 910027765-smluvní sankce dle čl. 4 odst. 4.1 smluvních ujednání.

Za dlužníkem přihlásil věřitel pak tyto pohledávky (evidované pod P4 věřitele č. 3):

Pod č. 1) pohledávku shodnou jako v případě shora u pohledávky P3 č. 1) a pod č. 2) pohledávku shodnou jako v případě shora u pohledávky P3 č. 2), neboť v úvěrové smlouvě vystupují oba manželé jako spoludlužníci; pod č. 3) pohledávku z jistiny ve výši 76.105,-Kč jako nevykonatelnou ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. 9100306455 a zákonného úroku z prodlení 532,-Kč, tj. celkem 76.637,-Kč; pod č. 4) pohledávku z jistiny 52.658,-Kč jako nevykonatelnou představující neuhrazené smluvní pokuty dle smlouvy uvedené u pohledávky 3) a zákonného úroku 368,-Kč, tj. celkem 53.026,-Kč. 3 VSPH 696/2013

Na přezkumném jednání dne 29.1.2013 pak správce popřel:

-z přihlášky pohledávky P3 pod č. 3) částečně co do pravosti pohledávku ve výši 1.100,-Kč z důvodů neplatně sjednané rozhodčí doložky z celkově přihlášené částky 21.407,-Kč, a pod č. 4) (správně 5) co do pravosti a výše v celém rozsahu, tj. 20.045,-Kč z důvodu neplatného sjednání smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy a pravidly poctivého obchodního styku;

-z přihlášky pohledávky P4 pod č. 4) částečně popřel co do výše 29.219,40 Kč (z celkové částky 52.658,-Kč a uznal do výše 22.335,60 Kč) z důvodu neplatného sjednání smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy jako nepřiměřeně vysokou a do výše požadovaných úroků z prodlení z této částky, tj. 204,10 Kč.

O tomto popření byl věřitel informován vyrozuměními (k pohledávkám P3 a P4) insolvenčním správcem ze dne 13.12.2012 doručených věřiteli dne 15.12.2012 s poučením o možnosti podat žalobu proti správci na určení pravosti popřených pohledávek ve stanovené lhůtě u insolvenčního soudu.

Na uvedené popření reagoval věřitel podáními ze dne 18.2.2013 doručenými soudu téhož dne, jimiž vzal své pohledávky v rozsahu popření insolvenčním správcem zpět: -v případě pohledávky P3 pod č. 4) vzal zpět pohledávku co do jistiny ve výši 24.270,-Kč a příslušenství 2.665,05 Kč a požaduje částku 10.298,05 Kč;

-v případě pohledávky P4 pod č. 4) vzal zpět pohledávku co do jistiny 29.219,40 Kč a příslušenství 204,10 Kč a požaduje částku 23.602,50 Kč (tj. jistinu 23.438,60 Kč a příslušenství 143,90 Kč).

Věřitel žalobu na určení pravosti částečně popřené pohledávky P3 pod č. 3) ve výši 1.100,-Kč nepodal, stejně jako na popření celé pohledávky P3 pod č. 5).

Napadené usnesení je vystavěno na stanovisku, dle kterého pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ (ve znění do 31.12.2013) je rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, tedy že skutečná výše přihlášených pohledávek P3 pod č. 3) a P4 pod č. 4) činila-podle výsledku jejich přezkumu (bez ohledu na jejich pozdější zpětvzetí učiněné v rozsahu jejich popření)-méně než 50 % přihlášených částek, a proto k nim nelze přihlédnout ani v rozsahu, ve kterém byly zjištěny.

Pro rozhodnutí o odvolání je dle odvolacího soudu podstatné, že s účinností ode dne 1.1.2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. (tzv. revizní novela) novelizován IZ, přičemž dle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona platí, že IZ ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 3 VSPH 696/2013

Revizní novela v nově vloženém § 178 odst. 2 IZ již výslovně určuje, že pro účely posouzení, zda jsou splněny podmínky uvedené v § 178 odst. 1 IZ, se nepovažuje za přihlášenou ta část pohledávky, kterou vzal věřitel účinně zpět předtím, než nastal účinek, na základě kterého se podle tohoto zákona nepřihlíží k popřené části pohledávky. Důvodová zpráva k této změně k tomu dodává, že nový text zákona (odstavec 2) je jen výslovným pojmenováním dosud v daných souvislostech takto nevnímaného stávajícího zákonného stavu, když i podle stávajícího znění insolvenčního zákona je totiž zjevné, že výsledek případného incidenčního sporu (nebo účinek popření pohledávky) by měl být poměřován stavem přihlášené pohledávky v době, kdy takový výsledek nebo účinek nastal. Zde se prosazuje zájem na tom, aby věřitel v případě potřeby sám korigoval rozsah přihlašovaných nároků (a tím snížil míru rizika, že bude docházet ke zkreslení výsledků hlasování věřitelů o významných otázkách insolvenčního řízení), jemuž lze přičíst vyšší prioritu než automatickému prosazení sankce podle § 178 odst. 1 věty první, resp. podle § 179 odst. 1 věty první IZ.

Proto odvolací soud přisvědčil argumentaci odvolatele stojící na tom, že pro posouzení podmínek uvedených v § 178 IZ nebyla-ani při dřívější právní úpravě účinné do 31.12.2013-rozhodující výše pohledávky aktuální v době jejího přezkumu, ale v době vymezené okamžikem, než nastal účinek, na základě kterého se nepřihlíží k popřené části pohledávky, kterou vzal ještě předtím věřitel účinně zpět.

Protože v dané věci vzal odvolatel účinně zpět popřené části obou svých pohledávek P3 pod č. 3) a P4 pod č. 4) ještě v průběhu běžící lhůty určené pro podání určovací žaloby (před tím, než by nastaly účinky spojené s jejím nepodáním), o čemž soud prvního stupně rozhodl v napadeném usnesení (P3 pod č. 4), kterým vzal toto částečné zpětvzetí na vědomí v částce 26.935,05 Kč s tím, že ji pokládá dále za zjištěnou v částce 10.298,95 Kč (body IV. a V. výroku), a že věřitel nepodal žalobu na určení pravosti částečně popřené pohledávky P3 pod č. 3) ve výši 1.100,-Kč a celé popřené pohledávky P3 pod č. 5) ve výši 20.045,-Kč, z hlediska aplikace § 178 odst. 1 IZ tedy po přezkumném jednání je stav pohledávek věřitele takový, že v důsledku účinné redukce jejich výše zpětvzetím (v rozsahu popření) a nepodání žaloby věřitelem byla:

a) z pohledávky P3 (celkem 90.148,95 Kč): pod č. 1) zjištěna: -jistina ve výši 38.686,-Kč a ve výši příslušenství 302,-Kč, tj. 38.988,-Kč, ve které se tyto pohledávky považují za přihlášené; pod č. 2) zjištěna: -jistina ve výši 20.396,-Kč a ve výši příslušenství 159,-Kč, tj. 20.555,-Kč, ve které se tyto pohledávky považují za přihlášené; pod č. 3) zjištěna: -jistina 16.970,-Kč a směnečný úrok 4.437,-Kč, tj. 20.307,-Kč, neboť důvod popření celé této pohledávky (21.407,-Kč) tu nebyl, když se popření týkalo toliko pohledávky nákladů rozhodčího řízení ve výši 1.100,-Kč, a proto nebylo namístě odmítnutí celé této přihlášky (bod II. výroku); 3 VSPH 696/2013 pod č. 4) zjištěna: -pohledávka ve výši 10.298,95 Kč, jak se podává z bodů V. a VI. výroku;

b) z pohledávky P4 (celkem 159.782,50 Kč): -pod č. 1) zjištěna ve výši 38.988,-Kč (shodně jako pod P3/1); -pod č. 2) zjištěna ve výši 20.555,-Kč (shodně jako pod P3/2); -pod č. 3) zjištěna ve výši 76.637,-Kč (jistina 76.105,-Kč a příslušenství, tj. úrok z prodlení 532,-Kč); -pod č. 4) zjištěna: jistina ve výši 23.438,60 Kč a příslušenství-úroku z prodlení ve výši 163,90 Kč, tj. celkem 23.602,50 Kč.

Odvolací soud uzavírá, že pro odmítnutí zjištěného zbytku pohledávek P3 pod č. 3) v celkové výši 20.307,-Kč, u níž k popření větším než 50 % celkové přihlášené pohledávky nedošlo a P4 pod č. 4) v celkové výši 23.602,50 Kč, na něž je třeba hledět jako na 100 % přihlášených pohledávek, není žádný důvod.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora postupoval odvolací soud podle § 220 odst. 1 za použití § 167 odst. 2 o.s.ř. a napadená usnesení částečně změnil, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

V bodě III. výroku, kdy věřitel žalobu na popření sporné pohledávky nepodal, a proto bylo namístě odmítnutí této přihlášky podle § 185 IZ, napadené usnesení jako věcně správné odvolací soud podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Odvolací soud pak odmítl odvolání proti bodu IV. a V. výroku, neboť shledal odvolání věřitele subjektivně nepřípustným, když bylo vyhověno jeho návrhu na částečné zpětvzetí přihlášky pohledávky P3 pod č. 4), a proto jej podle § 218 písm. b) o.s.ř. odmítl (bylo podáno někým, kdo k tomu nebyl oprávněn).

Odvolací soud pak odmítl odvolání věřitele proti bodu VII. výroku, neboť se jedná o rozhodnutí v rámci dohlédací činnosti insolvenčního soudu dle § 10 a § 11 IZ, proti němuž není odvolání podle § 218 písm. c) o.s.ř. přípustné.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí j e dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ústí nad Labem jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 8. září 2014 JUDr. Michal K u b í n , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Borodáčová