3 VSPH 669/2015-P-17
KSPL 56 INS 25547/2013 3 VSPH 669/2015-P-17-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Michala Kubína v insolvenční věci dlužníka: Intermont Karlovy Vary spol. s r.o., IČO: 45350191, se sídlem K Panelárně 172, 360 01 Otovice, o odvolání věřitele: DEBRA Invest s.r.o., IČO: 26128195, se sídlem Kmochova 517/2, 150 00 Praha 5, zast. Mgr. Barborou Hákovou, advokátkou se sídlem Kmochova 517/2, 150 00 Praha 5, proti usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 25547/2013-P-17-2 ze dne 20. února 2015,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni č.j. KSPL 56 INS 25547/2013-P17-2, ze dne 20. února 2015, se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným usnesením Krajský soud v Plzni (dále jen insolvenční soud) v insolvenčním řízení dlužníka Intermont Karlovy Vary spol. s r.o. (dále jen dlužník) rozhodl, že se přihláška věřitele DEBRA Invest s.r.o. (dále jen odvolatel) ve výši 108.250,-Kč odmítá (bod I. výroku), a že právní mocí usnesení účast odvolatele v insolvenčním řízení končí (bod II. výroku).

V odůvodnění usnesení insolvenční soud uvedl, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 25547/2013-A-14 zveřejněném dne 11.10.2013 v insolvenčním rejstříku rozhodl o zjištění dlužníkova úpadku a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dní na předepsaném formuláři s poučením dle § 173 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon-IZ). Lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku k řádnému přihlášení pohledávek by byla zachována, pokud by přihláška pohledávky byla doručena nebo předána k přepravě nejpozději dne 11.11.2013. Protože odvolatel předal svou pohledávku ve výši 108.250,-Kč k poštovní přepravě až dne 17.2.2015, insolvenční soud přihlášku odvolatele ve smyslu § 185 IZ odmítl jako opožděnou.

Proti tomuto usnesení se odvolatel včas odvolal a požadoval, aby je odvolací soud zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Tvrdil, že předmětná pohledávka vznikla z titulu nákladů řízení na základě rozsudku Vrchního soudu v Praze č.j. 1 Cmo 241/2013 ze dne 16.12.2014, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze č.j. 19 Cm 68/2011 ze dne 21.1.2013. Uplatnil ji jak u dlužníka, tak u insolvenčního správce, ti však nereagovali a insolvenčním soudem byl informován, že ji měl přihlásit s odkládací podmínkou. S tím však věřitel nesouhlasí, neboť pohledávka z titulu nákladů řízení není pohledávkou vázanou na splnění podmínky, když taková pohledávka vzniká ze zákona až právní mocí rozsudku a není ji možné přihlásit či jinak uplatňovat. U nákladů odvolacího řízení (32.400,-Kč) je zjevné, že v této části pohledávku nemohl přihlásit do 11.11.2013, když ta vznikla až 16.12.2014.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

V rozhodnutí o úpadku vyzve insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) a odst. 3 IZ (ve znění účinném od 31.12.2013) věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě, která nesmí být kratší 30 dnů a delší dvou měsíců, s poučením o následcích jejího zmeškání.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují (věta prvá a druhá).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

Z obsahu spisu plyne, že usnesením č.j. KSPL 56 INS 25547/2013-A-14 ze dne 11.10.2013 byl zjištěn úpadek dlužníka a usnesením č.j. KSPL 56 INS 25547/2013-B-6 ze dne 27.12.2013 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. V usnesení o úpadku byli věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne rozhodnutí o úpadku s poučením o formálních náležitostech přihlášky a následcích, nebude-li přihláška podána ve stanovené lhůtě; rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 11.10.2013. Přihláška pohledávky věřitele ve výši 108.250,-Kč byla předána k poštovní přepravě dne 17.2.2015 a doručena insolvenčnímu soudu dne 18.2.2015 a zaevidována byla jako přihláška P17 věřitele č. 17. Napadeným usnesením insolvenční soud odmítl přihlášku věřitele jako opožděnou. Z obsahu spisu odvolací soud dále zjistil, že na podání věřitele ze dne 19.3.2015, informující insolvenční soud, že předmětná pohledávka vznikla až za probíhajícího konkurzu a nemohla tak být řádně přihlášena, insolvenční soud reagoval přípisem ze dne 23.3.2015, v němž věřitele poučil o tom, že měl předmětnou pohledávku přihlásit s odkládací podmínkou právní moci rozhodnutí o nákladech řízení. Věřitel následně podal proti napadenému usnesení odvolání s odůvodněním uvedeným výše.

Koncepce insolvenčního zákona je založena na informovanosti účastníků a dalších osob o průběhu insolvenčního řízení prostřednictvím insolvenčního rejstříku. Rejstřík je informačním systémem veřejné správy veřejně přístupným na internetu a díky tomu poskytuje všem osobám klíčové informace o rozhodnutích soudu i dalších písemnostech obsažených v insolvenčním spisu. Se zřetelem k tomu zákon též stanoví jako zásadu doručování soudních rozhodnutí (předvolání, vyrozumění či jiných písemností) zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Tyto písemnosti se zásadně doručují pouze vyhláškou dle § 71 odst. 1 IZ (jejich zveřejněním v insolvenčním rejstříku, které do 31.12.2013 bylo provázeno současným vyvěšením na úřední desce insolvenčního soudu), přičemž účinky doručení nastávají vždy zveřejněním písemnosti v insolvenčním rejstříku (§ 71 odst. 2 IZ). Uvedené platí, i když písemnost byla doručována zvlášť ve smyslu § 75 IZ (proto, že tak stanoví zákon anebo proto, že tak rozhodl insolvenční soud). Rozhodnutí vydaná insolvenčním soudem v insolvenčním řízení ovšem-jak již výše řečeno-nabývají účinnosti již okamžikem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 IZ).

Věřitelé jsou oprávněni přihlašovat své pohledávky za dlužníkem nikoli až v průběhu lhůty stanovené v rozhodnutí o úpadku, která představuje konečnou (propadnou) lhůtu k podání přihlášek, nýbrž již od zahájení insolvenčního řízení, a to i kdyby insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek (§ 110 odst. 1, § 173 odst. 1 IZ). Zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud oznamuje dle § 101 IZ zveřejněním vyhlášky. V daném případě byla vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení (A-2), již soud dle § 110 odst. 2 IZ spojil s výzvou k podávání přihlášek věřitelů, zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 24.7.2014. Zvlášť soud vyhlášku doručuje jen stávajícím účastníkům řízení, známým věřitelům s obvyklým místem pobytu, bydlištěm nebo sídlem v některém z členských států Evropské unie (s výjimkou Dánska) dle § 430 IZ, a vyrozumí o ní orgány a instituce uvedené v § 102 IZ. Obdobně i rozhodnutí o úpadku soud doručuje pouze vyhláškou postupem dle § 71 odst. 1 IZ; zvlášť je dle § 138 IZ doručuje pouze dlužníku, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení (podle úvahy soudu i věřitelům, kteří již své pohledávky přihlásili, a jsou tedy již účastníky řízení) a zahraničním věřitelům dle § 430 IZ, a vyrozumí o něm orgány a instituce uvedené v § 139 IZ. Mezi tyto osoby však odvolatel nepatří, a proto mu rozhodnutí o úpadku, stejně jako vyhláška oznamující zahájení insolvenčního řízení, nebyly zvlášť doručovány.

Insolvenční soud proto nepochybil, když o přihlášce odvolatele doručené dne 18.2.2015 rozhodl podle § 185 IZ, neboť odvolatel zaslal přihlášku do insolvenčního řízení po uplynutí lhůty stanovené k uplatnění pohledávek. Insolvenční soud proto správně dospěl k závěru, že k přihlášce pohledávky věřitele nelze přihlížet a správně postupoval podle § 185 IZ, když ji odmítl a vyslovil, že právní mocí usnesení účast věřitele v řízení končí.

Odvolací soud se však neztotožňuje s názorem insolvenčního soudu, vysloveným v jeho přípisu ze dne 23.3.2015, že odvolatel měl svoji pohledávku přihlásit jako podmíněnou, jímž reagoval na žádost odvolatele, aby uložil insolvenčnímu správci nebo dlužníku uvedenou pohledávku zaplatit, byla-li odmítnuta napadeným usnesením. Z rozhodovací praxe Vrchního soudu v Praze (např. rozhodnutí sp. zn. 102 VSPH 227/2012, sp. zn. KSPL 20 INS 17347/2011) vyplývá, že pohledávka z titulu náhrady nákladů řízení nemá povahu pohledávky vázané na (odkládací) podmínku ve smyslu § 173 odst. 3 IZ, přičemž tento názor byl potvrzen i rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 ICdo 62/2014 ze dne 31.3.2015. Odvolatelova pohledávka uplatněná z titulu náhrady nákladů řízení neexistovala v době zahájení insolvenčního řízení na majetek dlužníka, ani v době rozhodnutí o úpadku na jeho majetek, ani v době, kdy uplynula propadná třicetidenní lhůta k přihlášení pohledávky v rozhodnutí o úpadku. Na této skutečnosti nemění nic ani to, že náhrada nákladů řízení byla dlužníku uložena rozhodnutím Vrchního soudu v Praze č.j. 1 Cmo 241/2013-247 ze dne 16.12.2014, jenž rozhodl na základě dlužníkova návrhu z 22.4.2014 a z 3.6.2014, kdy dlužník v postavení žalovaného navrhl pokračovat v řízení podle § 264 odst. 2 IZ poté, co insolvenční správce přípisem z 18.2.2014 sdělil, že nenavrhuje pokračování v tomto řízení, jak se podává z obsahu tohoto rozhodnutí.

Na základě těchto zjištění a veden názory vyjádřenými shora neshledal odvolací soud odvolání věřitele důvodným, a napadené usnesení proto podle § 219 o.s.ř. z důvodu jeho věcné správnosti potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 18. listopadu 2015

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková