3 VSPH 644/2012-B-23
KSUL 46 INS 9083/2011 3 VSPH 644/2012-B-23

USNESENÍ Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka Ing. Jindřicha anonymizovano , anonymizovano , bytem Poděbradova 1600, 440 01 Louny, IČO 42104416, zast. JUDr. Jiřím Švecem, advokátem se sídlem Poděbradova 412, 272 01 Kladno, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-B-3 ze dne 25. dubna 2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-B-3 ze dne 25. dubna 2012 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-B-3 ze dne 25.4.2012 zamítl žádost dlužníka Ing. Jindřicha anonymizovano (dále jen dlužník) o ustanovení zástupce z řad advokátů.

V odůvodnění svého usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 5.3.2012 zjistil úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlásil konkurs. Proti tomuto usnesení se dlužník dne 26.3.2012 odvolal, a to prostřednictvím svého právního zástupce advokáta JUDr. Jiřího Švece. Podáním ze dne 17.4.2012 dlužník požádal, aby mu byl dle § 30 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) ustanoven k ochraně jeho zájmů zástupce pro insolvenční řízení z řad advokátů. Navrhl, aby soud tímto zástupcem ustanovil jeho dosavadního smluvně sjednaného advokáta JUDr. Švece. Žádost dlužník odůvodnil tím, že v důsledku zjištění jeho úpadku a prohlášení konkursu nedisponuje žádnými finančními prostředky, přičemž-poněkud nesrozumitelně-poukázal na vhodnost navrženého postupu z důvodu komunikace a cest k jednání .

Soud citoval § 30 o.s.ř. s tím, že podle tohoto ustanovení je jednou z podmínek pro ustanovení právního zástupce účastníku řízení splnění předpokladů pro jeho osvobození od soudních poplatků dle § 138 o.s.ř. Z toho hlediska není významné, že dlužník je v insolvenčním řízení osvobozen od soudního poplatku ze zákona (dle § 11 odst. 2 písm. r/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích).

Soud shledal, že majetkové a další poměry dlužníka naplňují předpoklady pro jeho osvobození od soudních poplatků dle § 138 o.s.ř. I když v předchozí fázi řízení (přestože dlužník nepředložil řádný seznam majetku) bylo zjištěno, že dlužník má majetek (který podle jeho tvrzení-vč. pohledávek-převyšuje jeho závazky), prohlášením konkursu došlo k omezení dispozičního práva dlužníka k jeho majetku (protože přešlo na insolvenčního správce). V současné době tak dlužník přístup ke svému majetku nemá. Soud přitom ani neshledal, že by se u dlužníka jednalo o svévolné či zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění svého práva. Současně však dospěl k závěru, že není splněna druhá podmínka pro postup dle § 30 o.s.ř. spočívající v tom, že ustanovení zástupce pro řízení je nezbytné k ochraně zájmů dlužníka (účastníka řízení). Dlužník i v odvolacím řízení, ve kterém je již zastoupen advokátem, brojí proti zjištění svého úpadku stejnými argumenty, jaké sám

(nezastoupen) uplatňoval od počátku insolvenčního řízení. Z toho je zřejmé, že jako vysokoškolsky vzdělaný člověk je schopen sám vystupovat jako účastník insolvenčního řízení. Závěr odvolacího soudu o opodstatněnosti jeho odvolání nijak neovlivní skutečnost, zda je dlužník zastoupen advokátem či nikoli. Přitom soud vzal v úvahu i okolnost, že dlužník je schopen sám si služby právního zástupce zajistit, a že fakticky až dodatečně navrhuje, aby jeho již sjednané právní služby hradil místo něj stát. Dlužníku navíc nepřísluší právo určit konkrétní osobu zástupce, kterého by mu měl soud ustanovit, a soudu se z hlediska hospodárnosti řízení (dlužníkem zmíněné komunikace a cest k jednání ) nejeví nejvhodnější osobou advokát se sídlem v Kladně, tedy v jiném kraji než kde se nachází bydliště dlužníka. Především však soud nezjistil žádnou okolnost, která by nezbytnost ustanovení zástupce z řad advokátů opodstatňovala. Takový výjimečný postup je určen k ochraně zájmů účastníka, který zjevně sám není schopen vystupovat v řízení a hájit své zájmy (vhodným tvrzením, schopností doložit svá tvrzení, příp. se dostavit osobně k jednání).

Z těchto důvodů soud dlužníkovu žádost o ustanovení zástupce zamítl.

Proti tomuto usnesení se dlužník včas odvolal. Uvedl, že ačkoli je vysokoškolsky vzdělaný, v kontextu zákonné úpravy a judikatury nepochopil důvody, pro které soud rozhodl o prohlášení konkursu na jeho majetek. Z toho dovozuje, že mu vysokoškolské vzdělání pro právní orientaci v daném řízení nestačí. Soud zdůraznil, že je schopen sám si zajistit služby advokáta, když ten za něj podal odvolání. To se však stalo těsně po rozhodnutí o úpadku dlužníka, kdy ještě disponoval finančními prostředky. K tomuto zastupování ale nadále prostředky nemá, správce mu žádné neponechal, takže advokáta nemá z čeho platit. Dlužníkova žádost přitom nesměřuje k řešení stavu předešlého, ale pro další řízení. Je si vědom toho, že osobu zástupce si nemůže sám určit, nicméně ustanovení advokáta JUDr. Švece považuje za vhodné vzhledem k tomu, že již prováděl úkony týkající se přihlášených pohledávek a že sídlí v kraji, ve kterém se nachází většina majetkové podstaty a dlužník tu má svého lékaře. K žádné nehospodárnosti by pak nedošlo ani z hlediska cest k jednání, k nimž by dlužníka vozil syn. Konečně dlužník poznamenal, že o tom, že není osobou schopnou samostatně v řízení vystupovat a hájit své zájmy, nepřesvědčilo soudkyni ani vysokoškolské vzdělání lékařů, když na přezkumném jednání konstatovala, že ji to nezajímá. Podle dlužníkova názoru jsou v dané věci porušována jeho zákonná práva, a proto žádá odvolací soud, aby jeho žádosti vyhověl a advokáta mu přidělil.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněno.

Podle § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení o.s.ř., nestanoví-li IZ jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 30 o.s.ř. (v rozhodném znění účinném od 1.9.2011) účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků dle § 138, ustanoví předseda senátu na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).

Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. (v rozhodném znění) může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat

účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Soud prvního stupně přitom správně vystihl, že podle hledisek uvedených v § 138 o.s.ř. posuzuje soud podmínky pro ustanovení zástupce účastníku i v řízeních, v nichž je účastník ze zákona osvobozen od těchto poplatků; tak je tomu i v dané věci, neboť podle § 11 odst. 2 písm. r) zákona o soudních poplatcích je dlužník v insolvenčním řízení od placení soudních poplatků osvobozen. Ani splnění předpokladů pro osvobození účastníka od soudních poplatků soudem však samo o sobě nezakládá právo, aby mu byl zástupce ustanoven; takový postup je odůvodněn jen v případě, že je toho k ochraně účastníkových zájmů nezbytně třeba.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že usnesení č.j. KSUL 46 INS 9083/2011-A-43 ze dne 5.3.2012, kterým byl zjištěn úpadek dlužníka a na jeho majetek prohlášen konkurs, nabylo právní moci dne 4.6.2012 poté, co je k odvolání dlužníka Vrchní soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesením sen.z. 1 VSPH 418/2012 ze dne 17.5.2012 (dokument A-56). S podáním odvolání (A-44) dlužník doložil (plnou mocí ze dne 23.3.2012) zmocnění ke svému zastupování v insolvenčním řízení (včetně řízení o řádných a mimořádných opravných prostředcích) pro advokáta JUDr. Jiřího Švece. Toto zastupování dlužníka dosud nebylo ukončeno. Potvrzující usnesení odvolacího soudu ze dne 17.5.2012 napadl dlužník dovoláním podaným advokátem JUDr. Švecem (A-59 a 60), vybaveným k tomu zvláštní plnou mocí dlužníka vystavenou dne 10.8.2012; o tomto dovolání zatím Nejvyšší soud nerozhodl. Ze spisu dále plyne, že se dne 17.5.2012 konalo za osobní účasti dlužníka přezkumné jednání (na němž byly přezkoumány všechny přihlášené pohledávky) i schůze věřitelů, a že ustanovená insolvenční správkyně JUDr. Ing. Helena Horová, LL.M. provedla soupis majetkové podstaty, na jehož podkladě již zahájila zpeněžování majetku podstaty (část sepsaných nemovitostí byla zpeněžena-prodejem mimo dražbu-kupní smlouvou ze dne 22.10.2012).

Za tohoto stavu věci je i odvolací soud přesvědčen o tom, že podmínky pro ustanovení zástupce dlužníka dle § 30 o.s.ř. nejsou dány.

Jakkoli lze předpokládat splnění podmínek pro osvobození dlužníka od soudních poplatků stanovených v § 138 odst. 1 o.s.ř. (v důsledku prohlášení konkursu dle § 246 ZKV dlužník pozbyl oprávnění disponovat se svým majetkem, který dle § 205 a násl. IZ-včetně jeho budoucích příjmů v rozsahu dle § 207 odst. 2 IZ-náleží do majetkové podstaty, přičemž zřejmě bezúspěšné uplatňování práva mu přičítat nelze), insolvenční řízení se nachází ve stadiu, které již v zásadě další významné (či právně náročné) procesní úkony dlužníka nepředpokládá. Žádné konkrétní úkony či návrhy dlužník v současné době také nečiní ani neavizuje. Přitom je v insolvenčním řízení nadále zastoupen advokátem, kterého ke svému zastupování zmocnil, takto je nadále zastoupen i ve výše uvedeném dovolacím řízení, v němž je podle § 241 o.s.ř. zastoupení advokátem nebo notářem povinné.

Za takovéto procesní situace zjevně není možno dovodit, že ochrana zájmů dlužníka v insolvenčním řízení nezbytně vyžaduje, aby mu by dle § 30 o.s.ř. ustanoven zástupce, a to dokonce zástupce z řad advokátů. K dlužníkově zmínce o jeho zdravotních obtížích (prezentované i na schůzi věřitelů) nutno poznamenat, že je-li schopen doložit takový svůj nepříznivý zdravotní stav, který mu po dobu nikoli přechodnou brání účastnit se řádně řízení, je to důvodem nikoli pro ustanovení zástupce, ale pro ustanovení opatrovníka dle § 29 odst. 3 o.s.ř. To je ale postup, který přichází v úvahu, jen pokud účastník není zastoupen zmocněncem s procesní plnou mocí, a takto dlužník zatím v insolvenčním řízení zastoupen je.

Z těchto důvodů odvolací soud napadené usnesení podle § 219 os.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Praze dne 13. prosince 2012

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová