3 VSPH 620/2014-B-138
KSHK 41 INS 22280/2013 3 VSPH 620/2014-B-138

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Bureše a soudců JUDr. Jindřicha Havlovce a Mgr. Ivany Mlejnkové v insolvenčním řízení dlužníka ROSS Holding, a.s. se sídlem Jihlavská 893, 580 01 Havlíčkův Brod, IČO 25259741, zast. JUDr. Jiřím Jarošem, Ph.D., advokátem se sídlem Na Pankráci 449/11, 140 00 Praha 4, o odvolání věřitele CRAMO, s.r.o. se sídlem Slánská 285/13, 163 00 Praha-Řepy, IČO 15051161, zast. JUDr. Milošem Kvasňovským, advokátem se sídlem Husinecká 903/10, 130 00 Praha 3, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-B-9 ze dne 29. ledna 2014,

takto:

Odvolání se odmítá.

Odůvodnění:

Krajský soud v Hradci Králové usnesením č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-B-9 ze dne 29.1.2014 odvolal CRAMO, s.r.o. (dále jen odvolatel) z funkce člena prozatímního věřitelského výboru (bod I. výroku) a do této funkce jmenoval JANČA V.M., s.r.o. (bod II. výroku).

V odůvodnění tohoto usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-A-79 ze dne 17.12.2013 jmenoval do funkce člena prozatímního věřitelského výboru odvolatele. Insolvenční správce ve svém návrhu ze dne 24.1.2014 odkázal na § 59 odst. 1 insolvenčního zákona (dále jen IZ), podle nějž, stane-li se členem věřitelského výboru právnická osoba, oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat. To ale odvolatel neučinil ani po správcově telefonické výzvě. Jednání věřitelského výboru, který se schází téměř každý týden a musí rozhodovat o množství záležitostí, se tak odvolatel neúčastní a svou funkci člena věřitelského výboru fakticky nijak nevykonává. Proto insolvenční správce navrhl, aby soud podle § 63 odst. 3 IZ tohoto člena věřitelského výboru odvolal a na jeho místo jmenoval JANČA V.M., s.r.o., která je druhým největším věřitelem dlužníka a se svým jmenováním vyslovila souhlas v podání ze dne 20.12.2013.

Dále soud uvedl, že podle § 63 odst. 1 IZ funkce člena věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení, a že podle § 63 odst. 3 IZ z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu. Podle § 65 odst. 2 věty třetí IZ, zanikne-li funkce člena prozatímního věřitelského výboru jmenovaného insolvenčním soudem, nový prozatímní věřitelský výbor nebo některého z jeho členů jmenuje insolvenční soud.

Z uvedených důvodů soud prvního stupně podle § 63 odst. 3 IZ odvolal z funkce prozatímního věřitelského výboru odvolatele a zároveň dle § 65 odst. 2 IZ do této funkce jmenoval JANČA V.M., s.r.o.

V písemném vyhotovení usnesení soud prvního stupně účastníky poučil, že proti jeho bodu I. výroku lze podat odvolání (dle § 64 odst. 1 IZ), zatímco proti jeho bodu II. výroku není odvolání přípustné (dle § 61 odst. 3 IZ).

Proti rozhodnutí pod bodem I. výroku tohoto usnesení se odvolatel odvolal s požadavkem, aby je odvolací soud zrušil. Uvedl, že jeho právního zástupce vskutku kontaktoval insolvenční správce se žádostí o telefonické sdělení osoby, která za odvolatele bude ve věřitelském výboru jednat. Tímto způsobem se však zástupci nepodařilo správce kontaktovat a tak mu nemohl požadovanou informaci poskytnout. Proto považuje správcův návrh na odvolání a jmenování nového člena výboru za unáhlený a předčasný. Odvolatel na tomto svém členství trvá a sděluje, že bude svoji funkci vykonávat prostřednictvím shora označeného právního zástupce.

Insolvenční správce ve vyjádření k odvolání uvedl, že osoba jednající za odvolatele mu přes jeho opakovanou telefonickou výzvu nebyla oznámena a odvolatel se proto jednání prozatímního věřitelského výboru nezúčastnil, že mu tato osoba mohla být sdělena i jiným způsobem a že navíc taková informace má být dle § 59 odst. 1 IZ podána insolvenčnímu soudu, což odvolatel učinil až v odvolání.

Vrchní soud v Praze se v prvé řadě zabýval tím, zda je v daném případě podání odvolání přípustné, a dospěl k závěru, že tomu tak není.

V dané věci soud prvního stupně ještě před tím, než usnesením č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-A-86 ze dne 21.1.2014 rozhodl o úpadku dlužníka ROSS Holding, a.s. (a než se poté dne 4.4.2014 uskutečnila první schůze věřitelů), usnesením č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-A-48 ze dne 23.10.2013 jmenoval tříčlenný prozatímní věřitelský výbor a poté-po odstoupení jednoho členů z funkce -usnesením č.j. KSHK 41 INS 22280/2013-A-79 ze dne 17.12.2013 jmenoval novým členem prozatímního věřitelského výboru odvolatele.

Při tomto jmenování prozatímního věřitelského výboru soud postupoval podle § 61 IZ v jeho tehdejším znění (účinném do 31.12.2013), dle kterého do doby, než dojde k ustanovení věřitelského výboru a k potvrzení volby jeho členů a náhradníků, může insolvenční soud, a to i před první schůzí věřitelů a před rozhodnutím o úpadku, jmenovat prozatímní věřitelský výbor; podá-li insolvenční návrh dlužník, učiní tak neprodleně (odst. 1). Insolvenční soud vždy jmenuje prozatímní věřitelský výbor, jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná. Novou schůzi věřitelů za účelem ustanovení věřitelského výboru svolá insolvenční soud jen na návrh oprávněné osoby /§ 47 odst. 1/ (odst. 1). Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud jmenuje prozatímní věřitelský výbor, není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci a jmenovaným členům prozatímního věřitelského výboru (odst. 3).

Tato úprava po novele IZ provedené s účinností od 1.1.2014 zákonem č. 294/2013 Sb. doznala změn potud, že ke jmenování prozatímního věřitelského výboru insolvenčním soudem dle § 61 odst. 1 věty před středníkem IZ již nedochází obligatorně v případě podání insolvenčního návrhu dlužníkem, ale jedině pokud to navrhne dlužník, přihlášený věřitel nebo předběžný správce (viz nové znění věty za středníkem), přičemž pro případ uvedený v § 61 odst. 2 větě první IZ, kdy věřitelský výbor neustanovila schůze k tomu svolaná, je na insolvenční soud-namísto jeho dosavadní povinnosti jmenovat prozatímní věřitelský výbor-přenesen výkon působnosti věřitelského výboru. Rozhodnutí o jmenování prozatímního věřitelského výboru se pak ve smyslu změny § 61 odst. 1 IZ doručuje navíc i přihlášenému věřiteli, který toto jmenování navrhl (třetí věta odstavce 3 tohoto ustanovení).

K tomu ustanovení § 62 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 určovalo, že je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byly zastoupeny všechny skupiny věřitelů, posuzováno podle povahy jejich pohledávek. Jestliže z celkové výše pohledávek dlužníkových věřitelů tvoří významnou část pohledávky dlužníkových zaměstnanců, jmenuje insolvenční soud do prozatímního věřitelského výboru i jejich zástupce (odst. 1). První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Může též odvolat některého z členů tohoto věřitelského výboru nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena nebo jeho náhradníka (odst. 2). Prozatímní věřitelský výbor ukončí svou činnost, jakmile insolvenční soud potvrdí věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. Od okamžiku, kdy insolvenční soud potvrdí usnesení, jímž schůze věřitelů ponechá prozatímní věřitelský výbor ve funkci, se tento výbor považuje za věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů (odst. 3).

Tato úprava s účinností od 1.1.2014 doznala změny v ustanovení § 62 odst. 1 IZ o složení soudem jmenovaného prozatímního věřitelského výboru tak, že v tomto výboru pokud možno mají být zastoupeni zajištění i nezajištění věřitelé; ve druhém odstavci pak bylo doplněno hlasovací pravidlo pro přijetí usnesení, jímž první schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru rozhodne o tom, zda ho ponechá ve funkci, a také pravidlo, že na této schůzi se odvolání některého z členů nebo náhradníků prozatímního věřitelského výboru nebo zvolení dalšího jeho člena nebo náhradníka děje podle § 57 odst. 2 IZ (tj. členové a náhradníci reprezentující skupinu zajištěných věřitelů a členové a náhradníci reprezentující skupinu nezajištěných věřitelů se volí a odvolávají hlasy dané skupiny věřitelů).

Podle § 65 odst. 2 věty druhé a třetí IZ (v nezměněném znění) platí, že zanikne-li funkce člena věřitelského výboru, nastoupí na jeho místo jeho náhradník a doplňující volbou bude určen nový náhradník. Jde-li o prozatímní věřitelský výbor jmenovaný insolvenčním soudem, který dosud nepotvrdila schůze věřitelů, pak nový prozatímní věřitelský výbor nebo některého z jeho členů anebo náhradníků jmenuje insolvenční soud.

Z uvedeného vyplývá, že prozatímní věřitelský výbor jmenuje svým rozhodnutím insolvenční soud (fakultativně, nebo při splnění podmínek stanovených zákonem obligatorně) za situace, kdy ještě nemůže být první schůzí věřitelů (jejím usnesením) ustanoven řádný věřitelský výbor. Volba věřitelského výboru (jeho členů a náhradníků) na následné schůzi věřitelů k tomu určené je projevem výhradního práva věřitelů zvolit si své reprezentanty do věřitelského orgánu, který bude chránit jejich společný zájem a vykonávat k naplnění účelu insolvenčního řízení další působnost ve smyslu § 58 IZ. Takto schůzí zvolené členy a náhradníky věřitelského výboru může insolvenční soud v jejich funkci nepotvrdit, jen není-li splněna některá z podmínek uvedených v § 59 odst. 1 větě prvé a v odstavci 2 IZ (rozhodnutím, proti němuž lze podat odvolání dle § 59 odst. 4 IZ); jinak soud tuto volbu potvrdí usnesením majícím povahu rozhodnutí vydávaného v rámci dohlédací činnosti soudu (§ 11 odst. 1 IZ), proti němuž dle § 91 IZ není odvolání přípustné.

Naproti tomu jmenování prozatímního věřitelského výboru je zatímním opatřením insolvenčního soudu, jímž do doby, než tak bude moci učinit schůze věřitelů, dočasně instaluje věřitelský orgán; jeho členy soud nominuje dle své úvahy (při požadavku zastoupení skupiny zajištěných a nezajištěných věřitelů, lze-li takového složení výboru dosáhnout). První následující schůze věřitelů pak takto soudem jmenovaný prozatímní věřitelský výbor buď potvrdí ve funkci (v daném nebo svým usnesením změněném složení) a tím ho sama ustanoví věřitelským výborem, anebo jeho funkci ukončí tím, že ho ve funkci nepotvrdí (a ustanoví věřitelský výbor ve zvoleném složení).

Jestliže proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jímž jmenuje prozatímní věřitelský výbor (jeho členy, náhradníky), není odvolání přípustné (§ 61 odst. 3 IZ), neboť jde o zvláštní výlučnou kompetenci insolvenčního soudu, pak samozřejmě i jakákoli změna ve složení tohoto výboru (dokud jeho působnost trvá) není ničím jiným, než projevem téže kompetence insolvenčního soudu. Proto rozhodne-li insolvenční soud, že namísto dosavadního člena prozatímního věřitelského výboru jmenuje jinou osobu, ať již tak učiní z důvodu zániku členovy funkce (jestliže na jeho místo nemůže nastoupit náhradník), anebo z jiných důvodů, kdy takové rozhodnutí-jako v posuzovaném případě-vyjádří odvoláním stávajícího člena a současným jmenováním člena nového, jde stále o rozhodnutí, proti němuž podle § 61 odst. 3 IZ není odvolání přípustné.

Při ukončení funkce člena prozatímního věřitelského výboru-jeho odvolání z funkce-se tedy nejedná o rozhodnutí insolvenčního soudu činěné podle ustanovení § 63 odst. 3 IZ, které zakládá mimořádného oprávnění insolvenčního soudu zasáhnout vůči věřitelskému výboru řádně ustanovenému schůzí věřitelů tím, že-z důležitých důvodů (zejména při porušování či zanedbávání povinností)-některého jeho člena (náhradníka) či celý výbor z funkce odvolá (a následně za účelem provedení nové volby nebo doplňující volby soud svolá schůzi věřitelů-§ 65 odst. 2 IZ). Proti rozhodnutí insolvenčního soudu o odvolání věřitelského výboru či některého z jeho členů (náhradníků) dle § 63 odst. 3 IZ pak samozřejmě každá z odvolaných osob může podat odvolání (§ 64 odst. 1 IZ). O takové rozhodnutí se ale v posuzované věci-jak soud prvního stupně nesprávně dovozoval-nejedná, neboť napadeným usnesením soud rozhodl o změně ve složení jím jmenovaného (v té době trvajícího) prozatímního věřitelského výboru, a to odvoláním jednoho ze stávajících členů (pod bodem I. výroku) a jeho nahrazení jinou jmenovanou osobou (pod bodem II. výroku). Poučení soudu prvního stupně, že proti bodu I. výroku lze odvolání podat, bylo tudíž nesprávné, neboť ve skutečnosti je tu odvolání nepřípustné proti oběma výrokům.

Proto odvolací soud podané nepřípustné odvolání podle § 218 písm. c) občanského soudního řádu odmítl.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.

V Praze dne 25. srpna 2014

JUDr. Jaroslav Bureš, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová