3 VSPH 602/2016-A-17
KSPA 56 INS 32337/2015 3 VSPH 602/2016-A-17

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jindřicha Havlovce a soudců JUDr. Michala Kubína a JUDr. Petra Trebatického, Ph.D. v insolvenční věci dlužnice: Květoslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Svitavy-Lány, Větrná 734/4, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 18. února 2016, č.j. KSPA 56 INS 32337/2015-A-10,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové-pobočka v Pardubicích ze dne 18. února 2016, č.j. KSPA 56 INS 32337/2015-A-10, se v bodě III. výroku p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Napadeným rozhodnutím soud prvního stupně zjistil úpadek dlužnice (bod I. výroku) a povolil jeho řešení oddlužením (bod II. výroku), insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Jana Urbana, se sídlem Lanškroun, Pivovarské nám. 557 (bod III. výroku), konstatoval, že účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku (bod IV. výroku). V ostatních bodech výroku svého rozhodnutí (V. až XI.) promítl povinné náležitosti rozhodnutí podle § 136 odst. 2 InsZ, resp. svůj další procesní postup.

Jen proti bodu III. výroku o ustanovení insolvenčního správce se dlužnice včas odvolala a žádá určit správce jiného. Namítá, že ustanovený správce je podjatý, neboť zastupuje jejího bývalého manžela v jejich sporu v rámci opatrovnického řízení.

Správce ve vyjádření k odvolání uvedl, že v postavení advokáta zastupuje bývalého manžela dlužnice v řízení o návrhu na zvýšení výživného a změnu péče, vedeném u OS Svitavy pod sp.zn. 0P 165/2003, ve vztahu k nezletilému Aleši anonymizovano . Rozsudek ve věci byl vyhlášen 3.12.2015 a dlužnice (matka nezletilého) podala proti němu odvolání, o kterém nebylo dosud rozhodnuto. Řízení se netýká dluhů ani majetku dlužnice. Její majetková situace byla soudem zjišťována pouze v souvislosti se stanovením běžného výživného na nezletilé dítě. Jiný vztah k dlužnici nemá, ve věci podjatý se být necítí a nejsou mu známy žádné okolnosti, které by mohly z jeho strany ovlivnit řádný výkon jeho funkce. isir.justi ce.cz

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení v odvoláním dotčené části i řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není opodstatněné.

Podle § 24 odst. 1 insolvenčního zákona (InsZ) je insolvenční správce z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34 InsZ. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle § 26 InsZ proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Důvody, pro něž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení pro pochybnost o své nepodjatosti, odpovídají důvodům, pro něž jsou z projednávání a rozhodnutí věci vyloučeni soudci ve smyslu ust. § 14 odst. 1 občanského soudního řádu. Pokud jde o poměr k věci, rozumí se jím především přímý právní zájem na projednávané věci i to, že insolvenční správce má předem o věci poznatky, které by měl získat až za řízení a které mohou ovlivnit jeho nestrannost; pokud jde o poměr k účastníkům a jejich zástupcům, může být založen buď příbuzenským či jemu obdobným vztahem, vztahem přátelským či zjevně nepřátelským, popřípadě vztahem vzájemné závislosti. Důvodem pro pochybnosti o nepodjatosti insolvenčního správce tak může být zejména skutečnost, že správce je vůči dlužníkovi osobou blízkou, věřitelem dlužníka, dlužníkem dlužníka či ručitelem dlužníka, případně též současným či bývalým společníkem, statutárním orgánem či zaměstnancem dlužníka. Obdobně může vypadat poměr mezi insolvenčním správcem a věřitelem dlužníka. Dalším důvodem může být způsob podnikání insolvenčního správce, jež dopadá na poměry účastníků insolvenčního řízení (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10.6.2013, č.j. 2 VSPH 225/2013-A-10, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29.7.2010, č.j. 1 VSPH 610/2010-A-25, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7.11.2008, sen. zn. 2 VSPH 219/2008).

V dané věci staví dlužnice námitku podjatosti insolvenčního správce pouze na tom, že zastupuje jejího bývalého manžela v jejich sporu v rámci opatrovnického řízení . Z této skutečnosti však dle názoru odvolacího soudu nelze dovodit, že by bez dalšího zakládala důvod k pochybnosti o nepodjatosti správce. Jak bylo uvedeno, vyloučení správce totiž zákon zakládá na existenci konkrétní okolnosti zakládající objektivní důvod k pochybnosti o jeho nepodjatosti pro jeho dostatečně intenzivní vztah k věci, k dlužnici či k dalším účastníkům insolvenčního řízení, jehož povaha reálně zpochybňuje jeho schopnost nestranně ve věci postupovat.

Vzhledem k tomu, že dlužnice ve vznesené námitce podjatosti neuvedla žádnou okolnost, která by vzbuzovala pochybnosti o nepodjatosti jmenovaného správce, a že žádná taková okolnost nebyla z předloženého spisu zjištěna a ani nevyplynula z vyjádření správce k námitce podjatosti, nelze než uzavřít, že důvody k jeho vyloučení dány nejsou a odvolání dlužnice nelze vyhovět.

Proto odvolací soud napadené usnesení v bodě III. výroku podle § 219 o.s.ř. za použití § 7 InsZ potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí l z e podat dovolání ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 7. září 2016

JUDr. Jindřich H a v l o v e c , v. r. předseda senátu Za správnost vyhotovení: Mandáková