3 VSPH 580/2012-P11-9
KSPL 29 INS 7856/2010 3 VSPH 580/2012-P11-9

USNESENÍ

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Michala Kubína a soudců JUDr. Jaroslava Bureše a JUDr. Jindřicha Havlovce v insolvenční věci dlužníka: Karel Baroch, nar. 1.července 1956, bytem Na Vinici 427, Nepomuk, o odvolání věřitele č. 10 Václava Hlaváče, nar. 6.března 1958, bytem Pačejov 192, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17.dubna 2012 č.j. KSPL 29 INS 7856/2010-P11-2,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 17.dubna 2012, č.j. KSPL 29 INS 7856/2010-P11-2, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Krajský soud v Plzni nadepsaným usnesením v bodě I. vyslovil, že se k pohledávce věřitele Václava Hlaváče (dále jen věřitel) ve výši 480.000,-Kč nepřihlíží, v bodě II. výroku odmítl přihlášku pohledávky věřitele s tím, že právní mocí tohoto rozhodnutí účast věřitele v insolvenčním řízení končí (bod III. výroku).

V odůvodnění usnesení soud uvedl, že dne 13.10.2010 zveřejnil usnesení, v němž rozhodl o zjištění dlužníkova úpadku a současně vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení u soudu prvního stupně na předepsaném formuláři s poučením, že k opožděně podaným přihláškám soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojí. Pokračoval, že dne 5.4.2012 byla podána k poštovní přepravě přihláška pohledávky věřitele, přičemž lhůta k řádnému přihlášení by byla zachována, kdyby byla přihláška nejpozději dne 12.11.2010 doručena soudu nebo byla podána k poštovní přepravě. Soud uzavřel, že přihláška byla opožděná, a proto ji podle § 185 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-IZ), odmítl.

Proti tomuto usnesení se věřitel včas odvolal a namítal, že pohledávka byla původně uplatněna vůči zesnulé manželce dlužníka Janě Barochové, přičemž skutečnost, že dědictví po zesnulé Janě Barochové nabyl dlužník, který v době potvrzení nabytí dědictví byl v insolvenčním řízení ve fázi po uplynutí lhůty k přihlašování pohledávek, se dozvěděl až ze sdělení notářky JUDr. Hegnerové z 27.3.2012, a proto nemohl splnit soudem stanovenou lhůtu 30 dnů dle usnesení z 13.10.2010. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vrchní soud v Praze přezkoumal napadené usnesení a řízení mu předcházející a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že lhůta k přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení dlužníka marně uplynula dne 12.11.2010, věřitel však uplatnil pohledávku ve výši 480.000,-Kč přihláškou, kterou předal k poštovní přepravě dne 5.4.2012 (doručena soudu dne 6.4.2012). Pohledávka spočívala v nezaplacené odměně za stavební práce provedené pro Janu Barochovou, zemřelou dne 16.5.2010. Ze sdělení soudní komisařky JUDr. Adély Hegnerové ze dne 27.3.2012 adresované věřiteli se podává, že za jeho pohledávku ve výši 480 tis. Kč přihlášenou do dědického řízení za zůstavitelkou (J.Barochovou) z titulu stavebních prací objednaných na základě ústní smlouvy z roku 2006 odpovídá do výše ceny nabytého dědictví na základě pravomocného usnesení o nabytí předluženého dědictví sp. zn. 12 D 375/2010, pozůstalý manžel Karel Baroch (dlužník).

Podle § 83 IZ prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání.

Podle § 173 odst. 1 IZ věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Insolvenčním soudem se dle § 2 písm. b) téhož zákona rozumí soud, před nímž probíhá insolvenční řízení.

V rozhodnutí o úpadku insolvenční soud dle § 136 odst. 2 písm. d) IZ vyzve věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve stanovené lhůtě, a poučí je o následcích jejího zmeškání dle § 173 odst. 1 IZ. Stanovená lhůta k přihlášení pohledávek nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců (§ 136 odst. 3 IZ), a je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení oddlužení, činí tato lhůta 30 dnů (§ 136 odst. 4 IZ).

Podle § 173 odst. 4 IZ má přihláška pohledávky pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba či jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, která je podána u jiného soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu.

Podle § 185 IZ nastala-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud odmítne přihlášku rozhodnutím, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí.

K otázce včasnosti přihlášky se soudní praxe ustálila na tom, že k zachování lhůty pro podání přihlášek stanovené insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku (§ 136 IZ) postačí, je-li přihláška posledního dne lhůty odevzdána orgánu, který má povinnost písemnost doručit (§ 57 odst. 3 o.s.ř.). Nejde-li o známé věřitele dlužníka, kteří mají své obvyklé místo pobytu, bydliště nebo sídlo v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska (§ 430 IZ), nedoručuje insolvenční soud známým věřitelům dlužníka zvlášť (jinak než vyhláškou dle § 71 IZ) ani vyhlášku, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, ani rozhodnutí o

úpadku (blíže k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2008 sp.zn. KSBR 38 INS 735/2008, 29 NSČR 4/2008-P11 (R 25/2009), usnesení Ústavního soudu ze dne 26.1.2009 sp.zn. I. ÚS 2536/08).

Podle § 419 IZ insolvenční rejstřík je informačním systémem veřejné správy, jehož správcem je Ministerstvo spravedlnosti ČR (odst. 1). Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy (odst. 2). Tento informační systém (jeden z informačních systémů veřejné správy podle zák. č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy) je veřejně přístupný na internetu a všem osobám poskytuje klíčové informace o rozhodnutích soudu a průběhu řízení. Na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR je jako součást tohoto informačního systému veřejnosti nabízena webová služba aplikace ISIR, která poskytuje podobné informace jako webové rozhraní aplikace ISIR přizpůsobené pro automatickou strojovou komunikaci.

Rozhodující pro posouzení správnosti rozhodnutí insolvenčního soudu o odmítnutí přihlášky pohledávky je to, že s ohledem na zjištěný skutkový stav věci obstojí jeho závěr o její opožděnosti. Pokud nemůže být sporu o tom, že třicetidenní lhůta k uplatnění pohledávek za dlužníkem Karlem Barochem stanovená v usnesení ze dne 13.10.2010, jímž byl zjištěn jeho úpadek, marně uplynula v listopadu 2010, a že odvolatel přihlášku podal k poštovní přepravě až v dubnu 2012, pak při nemožnosti takovou lhůtu prominout plynoucí z § 83 IZ insolvenční soud ani jiným způsobem rozhodnout nemohl. Pro potřeby tohoto odvolacího řízení je nadbytečné zabývat se tím, z jakých důvodů uplatnil odvolatel svůj nárok opožděně, tedy zda šlo v případě odvolatele o pohledávku, kterou nepřihlásil včas, ač tak učinit mohl, či nikoliv.

Shora uvedené vede odvolací soud k závěru o správnosti napadeného usnesení, a proto je podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné ve lhůtě 2 měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237, § 239 a § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Praze dne 17.července 2013

JUDr. Michal Kubín, v. r. předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Borodáčová